Rok krysy se nevydařil

24. října 2008, 12:42 - Kateřina Menzelová
24. října 2008, 12:42

Země zaznamenává nejnižší růst za posledních pět let

Měl to být šťastný rok. Vždyť osmička je v čínské tradici symbolem štěstí. Rok krysy ale pro nejlidnatější zemi světa přináší jednu katastrofu za druhou – sněhovou bouři, zemětřesení, protivládní protesty ve Lhase, nejhorší čínské železniční neštěstí za poslední desetiletí, střevní virovou nákazu a desetitisíce dětí otrávených kontaminovaným mlékem. A špatné zprávy pokračují. Dlouho se zdálo, že čínská ekonomika zůstane stranou dopadů finanční krize. Dnes je již jasné, že nikoliv. Postiženi jsou nejvíce exportéři. Přitom vývoz se na čínském hrubém domácím produktu (HDP) podílí více než třetinou.
To, že Čínu již ovlivňuje finanční krize, připouští i premiér Wen Ťia-pao. I když jsou jeho výroky stále optimistické. „Nepříznivé mezinárodní faktory a vážné přírodní pohromy nezměnily základní výhled růstu naší ekonomiky,“ konstatoval Wen v prohlášení, které publikovala čínská vláda na svých internetových stránkách. „Ekonomika naší země má schopnost a sílu odolat riziku,“ uvedl dále premiér. Nicméně dodal, že Čína musí přistoupit k „flexibilním a obezřetným makroekonomickým zásahům“.

Deset, devět… Poslední statistická makrodata dokazují, že čínská ekonomika, jedna z nejrychleji rostoucích na světě, kvůli krizi zpomaluje. Za tři čtvrtletí přidala meziročně 9,9 procenta, ve třetím kvartále jen devět procent. Jde sice v evropských podmínkách stále o enormní číslo, pro Čínu to ale znamená nejmenší přírůstek za posledních pět let. Ještě do poloviny letošního roku se dařilo zvyšovat HDP dvouciferným tempem nepatrně pod jedenácti procenty. Mezinárodní měnový fond odhaduje, že tento rok by měla čínská ekonomika přidat 9,7 procenta, několik analytických firem z Wall Streetu předpovídá, že v dalším roce se ukazatel bude pohybovat kolem devíti procent. Ozývají se ale i hlasy, že tempo růstu může být až o procento nižší. Mluvčí National Bureau of Statistics Li Siao-čchao na tiskové konferenci konstatoval, že za zvolněním tempa hospodářství stojí hlavně útlum na mezinárodních trzích, což brzdí poptávku po čínském zboží.
Zdá se, že se vládě zatím daří úspěšně bojovat s inflací. Ta se v září meziročně zvýšila o 4,6 procenta. Přitom v červnu dosahovala 7,1 procenta, v červenci 6,3 a v srpnu 4,9 procenta. V únoru byl tento ukazatel na rekordní úrovni 8,7 procenta, což je rekord za posledních pět let. Vysokou inflaci způsobil rychlý růst spotřebitelských cen, zvláště potravin. Ty se na celkovém indexu podílejí třetinou. Nejvíce podražil stolní olej, maso a ryby. Analytici sice zpomalení růstu inflace vítají, avšak někteří upozorňují, že za ním stojí hlavně vysoký srovnávací základ z loňského roku, a ne kroky vlády. „Svádí to k hodnocení, že inflace zpomaluje, avšak ve skutečnosti inflační tlaky jsou stále silné,“ citovala agentura Reuters Bena Simpfendorfera, analytika Royal Bank of Scotland.
Finanční turbulence se podobně jako v jiných zemích negativně projevily na čínských burzách. Čínské akcie ztratily od loňského roku téměř sedmdesát procent hodnoty. Nejvíce postiženi krizí jsou ale vývozci. Export patří vedle investic a spotřeby mezi tři hlavní motory hospodářského růstu. V prvních třech čtvrtletích letošního roku vzrostl vývoz o 22,3 procenta. Pokud tento výsledek srovnáme s loňským, jde bezmála o pětiprocentní pokles. Přitom čínská ekonomika je na export výrazně orientovaná. Dle statistických dat se vývoz podílí 36 procenty na HDP a v uplynulých letech přispíval třemi až čtyřmi procenty k růstu čínské ekonomiky.

Tisíce bankrotů Nižší zahraniční poptávka a vyšší ceny čínského zboží v důsledku posílení kurzu jüanu k dolaru znamenají pro vývozce vážné problémy. V některých případech dokonce krachy. Ve východní provincii Če-ťiang, která patří k nejdynamičtějším regionům Číny a je charakteristická rozvinutým privátním sektorem, zveřejnila média v létě zprávy o bankrotech mnoha textilních firem. Například Shanghai Securities News popisoval situaci v malém městě Siang-šan, kde zbankrotovalo přes sto textilek, tedy více než pětina společností, jež ve městě působí. Zástupce guvernéra provincie Čen Min-er se snažil informace zmírnit. Připustil, že takové případy se skutečně staly. „Tyto firmy ale nepřestaly podnikat najednou,“ dodal Čen. Argumentoval statistickými údaji, podle nichž působí v provincii 50 tisíc větších průmyslových podniků, které mají tržby přesahující 730 tisíc dolarů, a dalších 785 tisíc menších firem. Představitel provincie tvrdí, že oba údaje jsou srovnatelné s těmi z loňského roku.
Nicméně v první polovině letošního roku ukončilo činnost v provincii Če-ťiang více než 1200 společností, což je „rekord“ desetiletí. „Firmy, které se dostaly do problémů, jsou menší a střední velikosti a jsou to buď exportéři, nebo působí v sektoru zpracovatelského průmyslu,“ upřesnil Čen s tím, že se na jejich krachu podílela nejen situace na mezinárodních trzích, ale také jejich vnitřní problémy. Až doposud nebyla zveřejněna žádná data, která by analyzovala množství insolvenčních řízení, do nichž se dostaly firmy po celé Číně. Pouze Hlavní správa cel konstatovala, že v prvních sedmi měsících letošního roku opustila trh více než polovina exportérů hraček.

Okamžitá pomoc Ekonomové tvrdí, že kabinet musí stimulovat domácí poptávku, aby její růst vykompenzoval výpadky exportu. Čínská vláda se ihned po oznámení údajů o zpomalení růstu HDP rozhodla podpořit ekonomiku zvýšením úlev pro část vývozců a posílením výdajů na výstavbu infrastruktury. „Je to velmi rychlá reakce. Myslím, že si úřady uvědomily, jak naléhavé je v době globálních turbulencí podniknout opatření ke stabilizaci domácího růstu,“ řekl agentuře Reuters Ču Ťien-fang, hlavní ekonom pekingské firmy CITIC Securities.
Exportérům textilního zboží, hraček, některých produktů z umělých hmot, nábytku a léčiv se zvýší refundace daně z přidané hodnoty ze třinácti na čtrnáct procent. Tato odvětví představují zhruba čtvrtinu čínského exportu a začínající ekonomický útlum ve vyspělých zemích světa doléhá nejvíce právě na ně.
Na rozdíl od vyspělých zemí byl zatím ušetřen vážných problémů čínský bankovní sektor. V době, kdy zavedené západoevropské či americké finanční domy s dlouhou historií musely ukončit svou činnost a jiné zachránily jen masivní injekce vlád, zveřejnila největší čínská banka – Industrial and Commercial Bank of China (ICBC), že v polovině letošního roku se její zisk zvýšil o 57 procent na 9,5 miliardy dolarů. Dle tržní kapitalizace je tato banka v současnosti největší na světě. Vážným signálem pro další vývoj bankovního sektoru je nedávné varování ICBC týkající se tlaku na poskytování úvěrů ve druhé polovině letošního roku. S podobným prohlášením přišly také konkurenční China Construction Bank a Bank of China.
Největší riziko vidí banky v Číně, ostatně jako i jinde na světě, v úvěrování realitního trhu. Již v létě čínská média přinesla zprávu, že se šéf bankovního dohledu Liou Ming-kang sešel se zástupci finančních domů a jednal s nimi o přísnějších podmínkách pro udělování úvěrů na nemovitosti. „Zaznamenali jsme, že někteří poskytovatelé půjček, mezi nimi například Industrial Bank a CITIC, udělili ohromný objem hypoték v prvním pololetí loňského roku, tedy v době, kdy šly ceny nemovitostí nahoru,“ konstatoval Wu Jung-kang, analytik v makléřské společnosti Guotai Jun’an Securities. „Teď začaly ceny realit klesat. Banky potřebují zajištění proti riziku, že ceny půjdou ještě dolů,“ dodal Wu.
Ekonomové tvrdí, že vedle stagnujícího exportu může právě trh s byty znamenat pro čínskou ekonomiku největší ohrožení. Ceny nemovitostí již podstatně klesly v Šen-čenu, Kantonu a v Pekingu a očekává se, že tento trend se brzy rozšíří po celé zemi. V uplynulých pěti letech představovaly investice do nového bydlení čtvrtinu čínských investic do aktiv a do trhu s bydlením směřovala třetina celkových bankovních úvěrů.

Do USA opatrně I přes současné ekonomické komplikace Číňané připouštějí, že stále disponují značnou sumou hotovosti. Také proto jsou dnes čínští investoři na Wall Streetu vítáni více než kdy předtím. Proč tedy neutrácejí ochotněji a nezmírní dopady finanční krize? Čínští ekonomové před zahraničními nákupy varují, přestože by měla země možnost získat podíly v některých bankách za atraktivní ceny. „V tomto typu globální krize je pro Čínu tím nejlepším řešením starat se sama o sebe,“ domnívá se Čching Wang, šéf ekonomů zaměřených na Čínu v Morgan Stanley. „Její role v globální ekonomice je stále docela malá,“ dodává Čching.
Značnou část peněz již Číňané v Americe utratili. Jak ukazují oficiální data státní instituce Administrative of Foreign Exchange, investovala Čína minimálně šedesát procent z 1,8 bilionu dolarů, které má v devizových rezervách, do dolarových aktiv. V červenci drželi Číňané americké vládní bondy v hodnotě 518,7 miliardy dolarů, což je o 14,9 miliardy více než v červnu. Čína je druhým největším vlastníkem amerických bondů hned po Japonsku, jež do nich investovalo 593,4 miliardy dolarů. Se značným odstupem třetí zůstává Velká Británie.
Kritici zahraničních investic poukazují na nepříliš vydařené akvizice z nedávné doby. „Finanční systém je velmi sofistikovaný a čínští hráči v něm mají méně zkušeností než v jiných oblastech,“ konstatoval Čchen Čao, profesor ekonomie na šanghajské Fudan University. „Čínští hráči jsou opatrní,“ dodává. A mají důvod. Minulý rok jeden z čínských suverénních fondů koupil za pět miliard dolarů podíl v Morgan Stanley, dnes klesla hodnota investice na polovinu. Stejný scénář se opakoval i v případě nákupu podílu v Blackstone Group. „Nemůžeme ocenit americká aktiva do té doby, než pomine hypoteční krize. Musíme chvíli počkat,“ říká Wang Sung-čchi, editor magazínu The Banker. „Ještě jsme se ale nedotkli dna,“ dodává Wang.

Hongkongský příklad Dle některých analytiků je současná finanční krize pro Čínu výzvou. Země by si prý měla vzít příklad z chování některých hongkongských podnikatelů v době finanční krize v roce 1993. Tehdy jen málokdo předpokládal, že se Šanghaj stane jedním z finančních center Asie. Když komplikace zasáhly Hongkong, jeden z místních podnikatelů začal nakupovat levné pozemky v Šanghaji a připravovat developerské projekty v centru města. V současné době vlastní několik budov v Šanghaji, kde se ceny realit v uplynulých letech znásobily. Díky výhodným investicím zachránil hongkongský podnikatel společnost před ekonomickou krizí v Hongkongu a zároveň se stal jedním z největších hráčů na realitním trhu v Číně.
Otázkou ale je, kam má kabinet peníze uložit. Ani Evropa není pro Číňany v současné turbulentní situaci variantou pro rozložení rizika. Analytici proto vládě doporučují, aby volné prostředky investovala do vybraných akcií na burze v Hongkongu nebo v Šanghaji. Letošní propad cen akcií se nevyhnul ani těm nejatraktivnějším titulům, mezi něž se řadí letecké firmy China Southern a China Eastern nebo společnost China Aluminium. Takovéto investice považují ekonomové v porovnání s těmi zahraničními za mnohem bezpečnější. A navíc pomohou znovu přilákat kupce na tuzemské burzovní parkety.

Situace
- Čína zaznamenala ve třetím čtvrtletí nejnižší růst HDP za posledních pět let.
- Čínské akcie ztratily v letošním roce sedmdesát procent hodnoty.
- V prvních třech čtvrtletích vzrostl čínský vývoz o 22,3 procenta, v porovnání s loňským rokem jde bezmála o pětiprocentní pokles
- V prvních sedmi měsících letošního roku opustila trh více než polovina tuzemských exportérů hraček.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče