Rok 2002 byl pro zemědělce přelomovým

16. prosince 2002, 00:00 - Petr Havel
16. prosince 2002, 00:00

Agrární sektor se vyrovnával s blížícím se vstupem do EU, povodněmi i výměnou ministrů Zemědělci prožili uplynulých dvanáct měsíců nejen ve znamení nižších podpor a tržeb, ale také lepších perspektiv.

Agrární sektor se vyrovnával s blížícím se vstupem do EU, povodněmi i výměnou ministrů

Zemědělci prožili uplynulých dvanáct měsíců nejen ve znamení nižších podpor a tržeb, ale také lepších perspektiv.

Letošní rok byl pro oblast zemědělství bezesporu nejdůležitější v celé jeho polistopadové historii - v jeho průběhu totiž nešlo o nic méně než o vytvoření podmínek a podnikatelského prostoru pro tento rezort po vstupu do Evropské unie. To znamená o středně až dlouhodobou perspektivu zemědělství, ale také potravinářství v ČR.

Přijatelný kompromis s EU

Obě strany - ČR a EU - přitom v počátečním stadiu diskuze o podmínkách českého zemědělství vycházely ze zcela rozdílných postojů. Zatímco česká strana se ještě počátkem letošního roku opírala o takzvaný Poziční dokument, jehož filosofií bylo zvýšení zemědělské produkce často vysoko nad rámec aktuální skutečnosti, nabídka EU naopak současný rozměr produkce redukovala. Výsledkem složitých jednání je ale nicméně podle odborníků pro obě strany přijatelný kompromis, který pro zemědělskou prvovýrobu jednak zachovává reálný podnikatelský rozměr, jednak přinese zemědělcům přijatelný objem finančních prostředků na jejich podporu. Ačkoli samotní zemědělci podmínky vstupu pozitivně nevnímají, jejich situace se po vstupu do EU jak podle výpočtů ministerstva zemědělství, tak třeba podle srovnávacích studií Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky (VÚZE) v oblasti podpor výrazně zlepší.

Situace na domácím trhu

Ceny většiny zemědělských komodit na domácím trhu v průběhu letošního roku klesaly. Tato situace byla přitom odrazem několika faktorů - z makroekonomického hlediska především díky sílícímu kurzu české koruny, ze zemědělského hlediska důsledkem vysoké úrody v roce 2001, která způsobila převis nabídky komodit zejména rostlinného původu, a tedy pokles cen. Zemědělci samotní i ministerstvo zemědělství v této situaci nepřijali správná strategická rozhodnutí, takže převis nabídky, zejména pšenice, ale také třeba vepřového masa, dále přetrvával. To způsobilo pokles cen, a tím i tržeb zemědělců. Ti odhadují ztráty z poklesu cen v letošním roce na 20 miliard korun, reálnější je ovšem názor ministerstva zemědělství, které ztráty vyčísluje na polovinu, čili zhruba na deset miliard. To je něco přes deset procent celkového HDP v zemědělství.

Vliv povodní

Další ztráty utrpěli zemědělci přímo v průběhu letošní sklizně v době srpnových povodní. Objem ztrát - přibližně 2,5 miliardy korun - se ovšem mediálně spíše přeceňoval, stejně tak jako propad sklizně v některých komoditách, zejména řepce (zhruba 20 procent oproti předchozímu roku). Srovnávací základna roku 2001 byla totiž vysoká, takže nižší sklizeň spíše pomohla snížit další možnou nadprodukci - například právě sklizeň řepky v roce 2001, která dosáhla téměř milionu tun, byla nejvyšší sklizní této komodity v ČR v historii. Zásadnější jsou tedy spíše důsledky povodní a následné nepříznivé klimatické podmínky v době setí ozimů pro sklizeň 2003.

Změna na postu ministra zemědělství

V létě letošního roku vystřídal po čtyřletém působení Jana Fencla na postu ministra zemědělství tehdejší předseda zemědělského výboru parlamentu Jaroslav Palas. Tato změna pro české zemědělství znamenala a znamená zreálnění podmínkám ČR nevyhovujícího kurzu vysokoprodukčního zemědělství, které prosazoval ministr Fencl. To by mělo být z dlouhodobého hlediska pro české zemědělství pozitivní, protože Fenclova koncepce byla nepřijatelná, a tedy neprosaditelná vůči EU. Nebylo by ji ale ani možné naplnit po vstupu do EU v tuzemských podmínkách, a to kvůli konkurenci zemědělských produktů z celé integrované EU bez jakýchkoli celních a jiných ochranářských bariér. Přestože českému zemědělství chybí i nadále generální vize sjednocující smysl tohoto podnikání na venkově a vymezující agrární sektor v ČR vůči dalším evropským zemím, je zřejmé, že hlavní prioritou bude obecný rozvoj venkova. Na Palasovi nyní je, aby vypracoval a ve společnosti obhájil společenskou objednávku či veřejnou zakázku pro české zemědělce v těch oblastech podnikání, které nesouvisí s produkcí surovin k přímé výrobě potravin.

Podpora zemědělství se letos snížila

Celková podpora zemědělství, tedy institucionální výdaje do agrárního sektoru nejen z rezortu ministerstva zemědělství, se v roce 2002 na první pohled výrazně snížila. Letos činila 16,402 miliardy korun, loni 21,784 miliardy, což znamená pokles zhruba o čtvrtinu. Tady je ale třeba dodat, že v loňském roce obdrželi zemědělci celkem 4,139 miliardy korun jako kompenzace za sucho z roku 2000. Zaúčtování těchto finančních prostředků až následující rok poté, co byli zemědělci suchem postiženi, se také podepsalo na celkovém zisku rezortu v roce 2001. Pokud by uvedené kompenzace neexistovaly, bylo by v loňském roce zemědělství ve ztrátě stejně tak, jak lze předpokládat v roce letošním. Z jednotlivých kapitol se letos výrazně zvýšila podpora zemědělství prostřednictvím Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF), a to ze 4,126 miliardy na 9,664 miliardy korun, především zvýšením dotací na export mlékárenských výrobků a nákupem potravinářské pšenice z letošní sklizně. Vzrostla také podpora údržby krajiny z 3,977 miliardy korun na 4,552 miliardy, naopak výdaje státu na rozvoj venkova klesly z 7,876 miliardy Kč na 7,045 miliardy. Letos poprvé také měli zemědělci a potravináři možnost čerpat zdroje z EU v rámci programů SAPARD, v současné době se vyplácejí první miliony korun, roční limit podpory ale činí 22 milionů eur a lze čerpat i peníze z let předchozích, tedy z let 2000 a 2001, dohromady tedy v současné době 66 milionů eur. V rámci dotačních titulů mohli letos poprvé čerpat peníze z rozpočtu ministerstva zemědělství také potravináři, zejména na investice do technologií pro zvýšení konkurenceschopnosti finálních výrobků.

Rekapitulace institucionálních výdajů do agrárního sektoru (mil. Kč)

Druh výdaje 2001 2002*

Výdaje rezortu MZe celkem 17 500 12 196

- výdaje na dotace, nařízení vlády a jiné 11 638 6 984

- výdaje pro PGRLF 1 309 1 357

- výdaje pro SZIF 4 230 2 930

- z toho podpory bez subvencí vývozu 1 818 2 164

- výdaje ostatních institucí rezortu Mze 323 925

Výdaje z jiných rezortů a zdrojů celkem 4 284 4 206

MŽP - Státní fond životního prostředí 55 45

Českomoravská záruční a rozvojová banka 127 186

GA ČR 28 22

Pozemkové úřady 531 400

Daňové úlevy (bez silniční daně) a odpisy dluhů 3 502 3 533

FNM 30 0

Zahraniční zdroje 11 20

Celkem výdaje do agrárního sektoru 21 784 16 402

* předpoklad roku 2002 Zdroj: Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky pro OECD

Dotace a další výdaje z rozpočtu MZe, včetně rozpočtových opatření (mil. Kč)

Druh výdaje 2001 2002* index

Dotace zemědělství podle dotačních titulů 2 531 2 386 94,27

Podpory dle nařízení vlády (mimoprodukční funkce) 2 868 3 173 110,63

Podpory na odbahnění 88 185 210,23

Podpory dle nařízení vlády (sucho) 4 139 0 0,00

Podpora zalesňování 30 0 0,00

Výdaje na vědu a výzkum 475 493 103,79

Výdaje na učňovské školství a IVV 1 197 0 0,00

Národní program konzervace genetického potenciálu 22 0 0,00

Ostatní výdaje z rozpočtu MZe (servisní činnosti) 288 747 259,38

Výdaje z rozpočtu MZe na zemědělství celkem 11 638 6 984 60,01

Výdaje MZe na zemědělství bez podpor na sucho 7 499 6 984 93,13

* předpoklad pro rok 2002 Zdroj: Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky (VÚZE) pro OECD

Novým trendem v zemědělství je nyní obecný rozvoj venkova a důraz na mimoprodukční funkce, jako je například krajinotvorba.

FOTO: ARCHIV

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče