Robur Nakladatel a Pán světa

ROBERT ŠIMEK 03. dubna 2006, 00:00
03. dubna 2006, 00:00

SLAVNÍ PODNIKATELÉ - JOSEF RICHARD VILÍMEK Indiánský náčelník Vinnetou a vzdušný kapitán Robur Dobyvatel jsou jen zdánlivě hrdiny, kteří nemají nic společného. Jejich příběhy se totiž setkaly pod střechou pražského Vilímkova nakladatelství, které se už v časech monarchie mimo jiné specializovalo na vydávání knih Karla Maye a Julese Verna.

SLAVNÍ PODNIKATELÉ - JOSEF RICHARD VILÍMEK Indiánský náčelník Vinnetou a vzdušný kapitán Robur Dobyvatel jsou jen zdánlivě hrdiny, kteří nemají nic společného. Jejich příběhy se totiž setkaly pod střechou pražského Vilímkova nakladatelství, které se už v časech monarchie mimo jiné specializovalo na vydávání knih Karla Maye a Julese Verna. Nakladatelská činnost byla odedávna úzce spjata s tiskařstvím. Její základy je možné hledat již v roce 1445, kdy německý technik Johannes Gutenberg vynalezl knihtisk, klasičtí nakladatelé se však objevili až mnohem později. V českých zemích se toto odvětví začalo rozvíjet kolem roku 1860, přičemž středem nakladatelského života se stalo především centrum Prahy. Nejvíce nakladatelů sídlilo na Národní (tehdy Ferdinandově) třídě, další v ulicích Spálené, Jungmannově, Vodičkově a také v Jeruzalémské či Hybernské. Nejznámějším nakladatelským domem byla firma J. Otto, vlastněná vydavatelem známého slovníku naučného, velmi dobře se zavedl také podnik Františka Topiče. Oběma však začal brzy konkurovat ještě třetí významný nakladatel - Josef Richard Vilímek, jehož velkoryse pojatý podnik vznikl roku 1885 mezi ulicemi Opatovickou a Spálenou. SATIRICKÉ ZAČÁTKY S JANEM NERUDOU Josef Richard Vilímek pocházel z východočeského Vamberka. Po studiích v Šumperku a Praze se v 50. letech předminulého století začal živit jako novinář a spolupracoval s řadou pražských redakcí. Zlomovým se pro něj stal rok 1858, kdy založil společně s Josefem Svátkem časopis Humoristické listy. Poprvé se zde setkal s nakladatelskou činností, a to výrazně ovlivnilo jeho pozdější činnost. Humoristické listy byly časopisem politicko-satirickým, ale nechyběla jim ani kvalita. Svého času do nich přispíval i Jan Neruda a Vilímek si proto brzy získal respekt konkurence. Začal vydávat humoristické kalendáře, besedníky, almanachy, zpěvníky, hry loutkáře Matěje Kopeckého a příležitostně i původní tvorbu českých autorů. Roku 1863 otevřel spolu s Josefem Novákem také Slovanské knihkupectví na Národní třídě. Tento tah se mu ale příliš nepovedl, a proto po několika letech tento podnik opustil. Roku 1872 zřídil v domě U slovanské lípy ve Spálené ulici vlastní tiskárnu, základy budoucího velkého nakladatelství však položil teprve roku 1884, kdy zakoupil dva domy ve Spálené a Opatovické ulici. První z nich přestavěl, na zahradě druhého vybudoval moderně vybavenou knihtiskárnu a v následujícím roce sem přenesl celý závod. Do jeho čela se však již nepostavil a vedení předal roku 1886 synovi. MAYOVKA NA ČERNO Šestadvacetiletý Josef Richard Vilímek mladší měl v té době za sebou jen krátkou tiskárenskou praxi, nové role se ale zhostil velmi dobře. Pokračoval v otcových snahách a z rodinné firmy začal budovat prestižní nakladatelský podnik. Tiskl přeloženou i původní beletrii a výrazně se zaměřoval na literaturu pro děti a mládež. Vydával časopis Malý čtenář, Knihovnu Malého čtenáře, Knihovnu mládeže či řadu s názvem Dívčím srdcím. Vedle toho nabízel mapy, průvodce, jízdní řády, cestopisy i literaturu populárně-naučnou. Velkým Vilímkovým úspěchem bylo objevení Karla Maye, jehož knihy začal vydávat jako první v Čechách. Již roku 1890 představil Syna lovce medvědů, na jeho uvedení však neměl svolení autora a musel se mu následně omluvit. Další mayovky pak vycházely bez problémů a zůstaly Vilímkovou specialitou až do roku 1922, kdy od nich pro všeobecný nezájem o německé autory nakladatelství ustoupilo. Spolu s Mayem Vilímek pro české čtenáře objevil i spoluzakladatele žánru science fiction Herberta G. Wellse a „českého Verna“ - Karla Hlouchu. Trvalý rozmach podniku neohrozil ani požár, který počátkem 20. století zničil budovu tiskárny, skladiště štočků a poškodil nakladatelství. Při rekonstrukci byly všechny prostory rozšířeny a moderně vybaveny. Koncem dvacátých let pak celý podnik prošel rozsáhlou přestavbou, při níž zmizela původní pavlačová stavba a na jejím místě vznikla dnešní mohutná budova s půlkruhovitě vyklenutým nárožím. NOVÝ MONTE CHRISTO Ačkoliv Josef Richard Vilímek ml. vydával celou řadu autorů, je dnes spojován především s dílem Julese Verna. Tento francouzský spisovatel byl u nás oblíbený již ve druhé polovině 19. století, kdy ho českým čtenářům představil Jan Neruda. Vůbec první verneovka vyšla v češtině roku 1870 a následně se objevila celá řada nakladatelů, kteří začali Verna vydávat. Patřili mezi ně Lauermann, Otta, vídeňský nakladatel Rubenstein či Hynek, o první ucelenou řadu se ale pokusilo až nakladatelství Josefa Richarda Vilímka. Od roku 1889 zde vyšlo celkem 52 verneovek v několika edičních řadách, často s dnes již legendární červeno-zlatou ražbou. Vilímek šel ale ještě dál. Nestačilo mu pouhé vydávání a pro knihy vymýšlel i nové, lépe znějící názvy. Například román Michal Strogov překřtil na Carův kurýr, z Matyáše Sandorfa udělal Nového hraběte Monte Christo a pro Césara Cascabela vymyslel název Oceánem na kře ledové. Ve druhé polovině dvacátých let začal pro Vilímka pracovat i známý malíř Zdeněk Burian, jehož ilustrace daly verneovkám nový styl. Nakladatel si vzájemnou spolupráci velmi pochvaloval a plánoval vydat všech dvaašedesát Verneových titulů. Tohoto snu se však již nedočkal a roku 1938 zemřel. NÁVRAT K PUBLICISTICE Za druhé světové války se na vedení nakladatelství Josef Richard Vilímek podílel literární kritik Bedřich Fučík, který až do roku 1943 zastával funkci šéfredaktora. Také jeho zásluhou podnik veškeré problémy překonal a mohl se připravovat na poválečný rozvoj. Ten ale nakonec nenastal, roku 1948 byla firma znárodněna a o rok později úplně zrušena. Částečně přestavěné prostory nakladatelství i tiskárny sloužily následně centrální distribuci knih, převedené později pod Knižní velkoobchod. Z původního mobiliáře se v budově zachovala pouze obrovská knihovní skříň, v níž měl nakladatel Vilímek umístěnu soukromou knihovnu. Privatizace na počátku devadesátých let na čas oživila původní název, který si dala společnost J. R. Vilímek - velkoobchod s knihami, jejímž spolumajitelem byl mimo jiné bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Objekt však tato firma získala za nejasných okolností a Vilímkovo jméno se záhy dostalo do spojení s privatizačním skandálem. Roku 1994 koupila budovu liberecká firma Nelson, nadále ale trvaly vlastnické spory, které vyústily až v přechodné uzavření stavby. Situaci se naštěstí podařilo vyřešit a dnes je již budova opět přístupná. Přízemí a sklady má pronajaté firma Real Tisk, v prvním a částečně ve druhém patře sídlí Vyšší odborná škola publicistiky. JOSEF RICHARD VILÍMEK (1835-1911) Český publicista, knihkupec a nakladatel Josef Richard Vilímek se narodil 1. dubna 1835 ve východočeském Vamberku. Po škole se začal živit jako novinář a psal pro řadu pražských redakcí. Roku 1858 založil s Josefem Svátkem satirický časopis Humoristické listy, do něhož zpočátku přispíval i Jan Neruda. Vilímek nějaký čas vydával i Nerudův časopis Obrazy života, úspěch mu ale přinesly až kalendáře, almanachy a hry Matěje Kopeckého. Roku 1863 spoluzaložil Slovanské knihkupectví na Národní třídě a roku 1872 vybudoval vlastní tiskárnu ve Spálené ulici. Základem budoucího nakladatelství se však staly teprve dva domy v ulicích Spálené a Opatovické, které zakoupil roku 1884. První dům (Spálená 15) přestavěl a na zahradě druhého (Opatovická 20) postavil moderně vybavenou knihtiskárnu. Celý závod sem přenesl v následujícím roce a jeho vedení předal synovi. Ponechal si jen Humoristické listy, které redigoval až do roku 1906. Zemřel 16. dubna 1911. JOSEF RICHARD VILÍMEK ML. (1860-1938)**

Český nakladatel Josef Richard Vilímek mladší se narodil 14. září 1860 v Praze. Tiskařem se vyučil v otcově dílně, praxi získal v několika zahraničních tiskárnách. Ve svých šestadvaceti letech, roku 1886, převzal vedení rodinného podniku a začal budovat velký nakladatelský dům mezi ulicemi Spálenou a Opatovickou.

Nezastavil ho ani požár v roce 1899, při kterém byla velká část závodu zničena. Do dvou let nakladatelství obnovil a rozšířil. Pro kompletní přestavbu se rozhodl roku 1928, kdy za architektonické spolupráce Jana Chládky a Bohumila Belady přeměnil původní klasicistní stavbu na nový puristický dům monumentálního vzhledu.

Produkci zaměřil především na lidové vrstvy a vyhýbal se náročnějším textům i poezii. Čtenáře hledal nejvíc mezi mládeží, které nabízel dobrodružnou literaturu a dívčí četbu. Proslavily ho zejména knihy Karla Maye, které vydával od roku 1890, a romány Julese Verna, kterých vyšlo v různých edicích celkem 52. Nakladatelství vedl až do svých sedmdesáti osmi let. Zemřel 6. listopadu 1938.

Prameny: Vyšší odborná škola publicistiky, Kniha o Praze 1, Respekt

Musíte si přečíst

Komentář: Pohled venezuelským periskopem

Komentář: Andrejův marketingový náskok

Staveniště Krkonoše. Národní park zažívá stavební boom

Jan Žůrek z KPMG: Česko je někde uprostřed peletonu

Bankovní hackeři útočili v New Yorku. Odnesl to…

Itálii čeká v sobotu státní pohřeb. Počet obětí stoupl…

Michal Horáček: Jen já a lidi
Michal Horáček, známý textař a možný prezidentský kandidát, v pořadu Euro TV slibuje, že se v kampani obejde bez politických stran i sponzorů. Agituje za pragmatický vztah k Číně, ale zároveň zůstává zastáncem EU. Islám je podle něj s českým prostředím nekompatibilní.
Zhlédnout další videa