Robotem na nekalosti

24. září 2010, 16:06 - Eva Jarešová
24. září 2010, 16:06

Transparentnost tendrů by mohl zkoumat počítačový program

Jsou tři, dohromady jim ještě není ani osmdesát let a mají za sebou v součtu šest vysokých škol včetně slavné Oxfordské univerzity. Nyní se Jana Chvalkovská, Petr Janský a Jiří Skuhrovec věnují doktorandskému studiu na Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. A v rámci své akademické práce přišli s nápadem, který má velkou šanci uspět i v reálném životě. Jde o hodnocení transparentnosti veřejných zakázek v České republice. Na rozdíl od jiných na to ale nejdou cestou změny zákona. Naopak. V podstatě jim stačí vyjít z toho, co dnes existuje.

Veřejnost kontroluje nejlevněji Trojice totiž vyvíjí počítačové programy, takzvané web crawlery, které budou automaticky procházet obecně dostupné údaje o veřejných zakázkách. Ty poté autoři myšlenky s pomocí sestaveného indexu transparence, jinak také „Tindexu“, vyhodnotí a sestaví rating transparence veřejných institucí. Výsledkem srovnání až deseti tisíců zadavatelů veřejných zakázek v Česku nebude zjištění, že v tom či onom tendru byla jednoznačně korupce. Taková věc by ani nebyla možná. Relativně snadno ale vyplyne na povrch, které konkrétní veřejné zakázky provázely nestandardní kroky nebo praktiky. „Vycházíme z toho, že veřejná kontrola je pro stát nejlevnější,“ říká Jana Chvalkovská. Zároveň upozorňuje, že i když se současná diskuse kolem novely zákona o veřejných zakázkách točí kolem pojmu transparentnost, málokdo si uvědomuje jeden podstatný rozměr. To, že zadavatelé mají povinnost zveřejňovat o veřejných zakázkách řadu informací, samo o sobě nestačí. V obrovském množství veřejných zakázek, které jsou ročně vypsány, je pro jednotlivce prakticky nemožné se zorientovat a porovnat jednotlivá data. „Představa, že se lidé budou proklikávat soubory PDF o mnoha stránkách, z nichž některé ani nepůjdou otevřít, a pak budou jednotlivé nabídky sami porovnávat, asi úplně nefunguje,“ tvrdí Chvalkovská. Téměř stoprocentní automatizaci úmorného srovnávání mají přinést právě web crawlery. Jejich tvorba je především dílem Jiřího Skuhrovce, který kromě ekonomie vystudoval informatiku na ČVUT a jenž, jak sám s nadsázkou říká, crawlery píše po večerech „na koleni“. Software ale bude vyžadovat manuální kontrolu zadávaných dat. Ta budou pocházet z několika zdrojů, primárně z internetového registru veřejných zakázek, ale například i z obchodního rejstříku, údajů Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) nebo z vlastního sběru autorů projektu.

Deset komponentů Samotný index transparence se skládá z deseti položek, kterým studenti přisoudili procentuální významnost v rozmezí pěti až dvaceti procent. Největší váhu mají dva komponenty. Prvním z nich je skutečnost, zda v konkrétním tendru byla úspěšně podána stížnost k ÚOHS, tím druhým zjevné porušení zákona o veřejných zakázkách. Tím je myšleno například flagrantní nedodržení určité časové lhůty. Značný význam by měl mít také podíl veřejných zakázek na celkových nákupech zadavatele. Čím bude nižší, tím méně příznivé pro něho, protože to znamená, že ostatní nákupy provádí bez tendru. Mezi dalšími složkami se objevuje například hodnocení jednotlivých dodavatelů, tedy například toho, zda nejde o společnost narychlo založenou těsně před vypsáním tendru. Autoři nápadu budou také sledovat, zda někteří dodavatelé nevyhrávají určité veřejné zakázky opakovaně, jaké úspory ta či ona veřejná zakázka přinesla nebo jaké řízení podle zákona o veřejných zakázkách bylo v daném případě zvoleno. Index transparence je konstruován obecně, studenti ale předpokládají, že umožní dělat i segmentové analýzy. Neboli zjistit co nejvíce třeba o stavebních zakázkách za určité období či o tom, jak o tendrech rozhodovala konkrétní obec nebo kraj. Tindex bude možné využít už v listopadu, kdy autoři plánují publikovat první výsledky.

Do Afriky! Korunou projektu by měla být interaktivní webová platforma, která veřejnosti umožní jednotlivá data srovnávat. Její vznik je podle Skuhrovce otázkou dvou měsíců od doby, kdy na její rozjezd seženou dostatek financí. Jde přibližně o milion korun. O financování projektu nyní ekonomové jednají s jedním z nadačních subjektů. Získávání peněz od firem připouštějí pouze transparentně přes nadaci, aby nebyla zpochybněna jejich nezaujatost. „Chceme se pochopitelně vyhnout tomu, aby nás financoval někdo, kdo sám bude předmětem našich analýz,“ říká Janský. Proto tvůrci nápadu příliš neuvažují ani o státní podpoře. Už dnes se ale rýsuje partner v podobě společnosti Czech Credit Bureau, která by měla výzkumnému týmu pomoci zkušenostmi při sběru a analýze dat. Pozitivní ohlasy na svůj nápad mají tvůrci i v akademické obci. Chvalkovská se Skuhrovcem dostali pozvání na konferenci o e-governmentu v jihoafrickém Kapském Městě, kde svůj nápad v těchto dnech představují.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče