Robert Kolář: V novém Profitu si čte celá rodina

21. prosince 2010, 06:29 - Zina Plchová
21. prosince 2010, 06:29

V létě prošel týdeník Profit evoluční proměnou. Na cestě od konzervativního rádce k ekonomicko-společenskému periodiku ho vedli akcionáři a představenstvo vydavatelství Stanford. V jeho čele stojí už třetím rokem Robert Kolář, který byl před 20 lety sám pravidelným čtenářem Profitu.

Foto: Jakub Stadler

Vzpomínáte si, kdy jste poprvé slyšel o Profitu? Bylo to hned v porevolučních dobách. Tehdy jsem zakládal vlastní společnost, kromě toho jsem působil v pozici náměstka

OÚNZ Prostějov. Byla to hektická doba, kdy se spousta lidí dostala do funkcí, ve kterých neměla mnoho zkušeností. Pamatuji si, že jsme rozjížděli systém všeobecného zdravotního pojištění i proces privatizace. Přitom jsme neměli dostatek informací, nebyl internet. Jediné, odkud jsme mohli čerpat, byla třeba profesní setkání nebo denní tisk a týdeníky. Profit byl od začátku směrovaný jako rádce začínajících podnikatelů. Rozebíraly se tam například otázky sociálního i zdravotního pojištění, daňové povinnosti, nová legislativa. Pro mě to bylo tehdy hodně důležité. Byl to jeden ze zdrojů, z něhož jsem v té době čerpal informace.

Většinovým akcionářem vydavatelství Stanford je nyní skupina KKCG. Jaké byly motivy této silné investiční a finanční skupiny pro investici do vydavatelství? Myšlenka týdeníku, který pomáhá a podporuje podnikání od malých firem přes ty středně velké až po největší, se nám líbila. Proto jsme ho podpořili. Chtěli jsme také, aby Profit přinášel poutavé informace a příběhy, které lze brát jako podnikatelské příklady. Profit má navíc dlouhou tradici, začínal téměř ve stejné době jako naše finanční skupina. V případě této investice skupina KKCG uvažovala ve střednědobých a dlouhodobých horizontech.

Jak moc zasáhla krize mediální svět? Řekl bych, že dnešní doba mediálnímu světu nepřeje. Marketingové rozpočty firem se redukují. Krize ještě neskončila. Proto nevěřím, že by zadavatelé reklamy pro rok 2011 nějak výrazně navýšili objem peněz na marketing. To přinese komplikovanou situaci i v budoucnu. Vydavatelstvím se bude v budoucnu složitě argumentovat, proč by se chtěla dostat na inzertní ceny, které byly v roce 2006 nebo 2007.

Změní se kvůli krizi mediální byznys? Jakákoliv krize vede k tomu, že se na trhu objeví daleko víc investičních příležitostí než v době, kdy je konjunktura a kdy jsou poměry stabilizované. Podle mne proto může dojít v průběhu dalších dvou let ještě k výrazným posunům v mediálním světě. K posunům, které si dnes možná nikdo nedokáže představit.

Jaká je podle vás budoucnost tištěných médií a jejich úloha v ekonomické oblasti? Vytlačí je elektronická média? Přiznám se, že v mém názoru se projeví konzervatismus. Nechtěl bych, aby tištěná média úplně zmizela. Možná skončí některé tituly, protože je jich tu nyní zbytečně hodně. Rozhodně ale nezmizí všechny. Mají svou roli a budou ji mít i v budoucnu. Rozhodovat bude kvalita. Kvalitní tištěné médium podle mě nezanikne. K tištěnému titulu ale nyní patří i druhá noha, kterou je dobrý elektronický portál. To je úkol i pro nás – soustavně zkvalitňovat náš web, který bude lákat stále více návštěvníků a který podpoří tištěné tituly.

Jaká byla nejdůležitější rozhodnutí, která jste během působení v představenstvu Stanfordu musel udělat? Já jsem předsedou představenstva vydavatelství Stanford tři roky. Od té doby jsem prošel třemi důležitými etapami. Nejprve jsem si zmapoval situaci ve vydavatelství i na trhu. Tuto fázi jsem pro sebe ukončil jednoduchým rozhodnutím orientovat se na perspektivní tituly, o které je na trhu zájem. Proto jsme v rámci druhé fáze nejprve zrušili českou verzi týdeníku Czech Business Weekly, posléze i tu anglickou verzi. Souvisela s tím výrazná redukce nákladů. Stanford momentálně vydává dva úspěšné tituly: týdeník nový Profit a měsíčník Český export.

Čeká nás nyní ten třetí krok? Teď je vydavatelství ve stabilizované fázi, kdy je týdeník samouživitelný. To je velmi důležitý fakt. Nejsem si jistý, že to mohou říct vydavatelé ostatních titulů kolem nás. Ani tak se ale se stávajícími výsledky nehodláme spokojit – to totiž nikdy nebyla filozofie skupiny KKCG. Pokud se tato skupina v nějakém oboru objevuje, vždycky hledá nové investiční příležitosti a chce se dostat na špici v oboru. Takže je logické, že po té stabilizační fázi musí nastat fáze, kdy se začneme poohlížet po dalších příležitostech na trhu. V konečné fázi to vždy bude ale rozhodnutí akcionářů.

V létě se týdeník Profit výrazně změnil. Proč se Stanford rozhodl k tak radikálnímu kroku? Když jsem přišel do Stanfordu, měl jsem Profit zafixovaný jako týdeník, který radí podnikatelům. U managementu ještě v roce 2007 přetrvával názor, že po takovém tištěném rádci je stále poptávka. Také tu byla velmi jasná orientace na malé a střední podnikatele jako cílovou skupinu. Panovala obava, že by otevření Profitu i jiným cílovým skupinám znamenalo ztrátu tradičních předplatitelů a čtenářů.

Vy jste měl jiný názor? Po třech měsících působení jsem došel k závěru, že 20 let po revoluci, kdy je k dispozici internet a řada dalších informačních zdrojů, takový rádce v konzervativní podobě není potřeba. Doba se změnila. Dřív to bylo tak, že malí a střední podnikatelé přišli ráno do práce, v montérkách pracovali, odpoledne se převlékli do saka nebo obleku a jeli někam dělat obchod a večer si sedli k účetnictví a počítali, jak odvést sociální a zdravotní pojištění. Ta doba je pryč. Dnes už tyto aktivity, které nejčastěji spadaly do poradenské oblasti, dělá i pro malé firmy externí účetní.

Jakou proměnu jste měl na mysli? Jak vypadá typický čtenář nového Profitu?

Bylo nutné oprostit se od konzervativní orientace. Cílová skupina nového Profitu musí být daleko širší. Sám ve svém životě totiž „profit“ nevnímám pouze v souvislosti s podnikáním. Beru ho tak, že mým profitem je to, že jsem zdravý. To je primární. Mým profitem je to, že mám dobré zaměstnání, dobře že hezky strávím svůj volný čas. Důležité pro mne je také to, když se dozvím, kam si mohu zajet dobře zalyžovat nebo kde je zajímavé místo pro dovolenou. Vnímání slova profit je zkrátka mnohem širší a to bychom měli ctít. Co se týká čtenářů, ekonomicky myslící lidé, na které cílíme, přece nejsou jen podnikatelé. Jsou to třeba i lidé pracující ve státní správě. Prostě všichni, kteří přemýšlejí v ekonomických dimenzích. Právě o tyto čtenáře se musí nový Profit ucházet. řív v Profitu úplně chyběly články, které by zaujaly ženy. To je další důležitá věc. Kdybych vzal domů vydání Profitu z roku 1996, asi by si v něm moje žena moc nepočetla. Dřív bylo podnikání víc mužskou záležitostí. Doba se ale mění a žen, které jsou ekonomicky aktivní a samostatné, je mnohem víc. Nám se už daří, že si v novém Profitu čte celá rodina.

Jak hodnotíte výsledek proměny Profitu v nový Profit?

Ve srovnání s tím, co tu bylo, je ta změna obrovská. Náš záměr se podařilo realizovat dobře, a to v relativně krátkém čase a s omezeným počtem lidí. Tím nechci říct, že je to finále. Určitě jsme neskončili a pořád je co vylepšovat. Ale řekl bych, že trend je nastaven dobře. Ostatně odráží se to i v tom, že nám roste předplatitelský kmen i volný prodej.

Robert Kolář (51)

Narodil se v Prostějově, kde absolvoval gymnázium, v Brně pak na VUT vystudoval obor přístrojová technika. V letech 1984–1989 pracoval v Nemocnici Prostějov. V roce 1992 byl zvolen do ČNR, až do roku 1998 působil také jako poslanec. V letech 2000–2006 byl senátorem. Mezi lety 1998 a 2010 byl místopředsedou představenstva společnosti MND, nyní je tamtéž předsedou dozorčí rady. Od roku 2006 působí jako člen dozorčí rady KKCG, od roku 1997 také jako předseda představenstva vydavatelství Stanford. Ve volném čase se věnuje cyklistice a běžeckému i sjezdovému lyžování. V oddílu Ski Petříkov

trénuje mládež.

Které rubriky máte rád, co nejčastěji čtete? Mě obecně vždy zajímaly rozhovory s významnými osobnostmi, ať už jsou to politici nebo podnikatelé. Upřímně řečeno, mě ani moc nezajímá, co si myslí Lucie Bílá nebo Iveta Bartošová o čemkoliv. Ale zajímá mě, co si myslí pan prezident, ministr financí, guvernér ČNB nebo pan Babiš a Chrenek. Chci vědět, jaké názory má majitel pily v Jeseníkách, který zaměstnává 20 lidí. Nejde přitom jen o postoj k politice nebo k byznysu. Rád si přečtu i to, co si myslí o naší společnosti, jak tráví volný čas a kam rádi cestují. Další věcí, která mě moc baví, jsou rubriky, kde se věnujeme historii podnikatelských rodů nebo zajímavých značek. A protože své pracovní vytížení kompenzuji aktivním pohybem, vyhledávám i rubriky, kde se mluví o sportovním vybavení nebo sportovních destinacích.

Mluvil jste o tom, že v novém Profitu si čtení najde celá rodina. Takže jak to vypadá u vás, když přinesete domů Profit?

Pro mě je určitým signálem, že jdeme správnou cestou, to, že si v novém Profitu čte i moje dvacetiletá dcera, která se mnou bydlí v Praze a studuje tu první ročník Vysoké školy ekonomické. A nedělá to proto, že jsem její táta.

Co byste popřál podnikatelům v České republice do roku 2011?

Podnikatelům bych přál legislativní stabilitu a určitě vládu, která zrealizuje všechny reformní kroky. Bez nich tu budeme mít zadlužený stát, kde nebude jasno o financování penzí, zdravotnictví nebo školství. To povede ke zvyšování daní a zátěže podnikatelů, což zase utlumí růst. Proto českým podnikatelům a čtenářům nového Profitu přeji jasně definovaná pravidla, která nebude nikdo měnit v průběhu hry, a skutečně rázné reformy, které umožní podnikatelům rozvoj

a ne to, že budou zvlášť v době krize sráženi ještě více ke dnu.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče