Řízni, sekni, pusť mu krev

17. února 2011, 18:26 - Milan Vodička
17. února 2011, 18:26

V USA začal boj o rozpočet na příští rok. Škrtat chtějí všichni, ale každý jinak

Amerika chce začít šetřit. Prezident Barack Obama přišel s návrhem rozpočtu, který má během příštích deseti let uspořit obrovskou částku: 1,1 bilionu dolarů. Kritici, a těch je spousta, ho přitom obviňují, že používá skalpel, ačkoli by měl vzít řeznickou sekeru.
Obama navrhl celkové výdaje ve výši 3,73 bilionu, ale pokud si vsadíte, že nakonec to bude míň, neprohrajete. Už teď je vidět, že si Amerika utahuje opasek, rozpočet je o 2,4 procenta nižší než ten současný. Jenže tohle je teprve zahřívací kolo.
S rozpočtem to vždycky chodí jako na perském trhu. Letos to však bude ještě výraznější. Vládní výdaje jsou daleko citlivější otázkou poté, co do Kongresu dorazili noví republikáni spříznění s pravicovým protestním hnutím, takzvanou Tea Party. Ta by nejradši mezi deset přikázání vmáčkla imperativy jako „Zdaníš co nejméně“ nebo „Vládu osekávati budeš“.
Že šetřit se musí, je jasné všem. Obama to ale nebude mít jednoduché. Kongresmani mohou jen osekávat výdaje, on potom ponese odpovědnost za (ne)fungování země. Proto říká, že Amerika může žít jen podle toho, na co má, ale na druhé straně nemůže obětovat svoji budoucnost. Musí investovat pro zítřek – do vzdělání a infrastruktury.
Jeho oponenti říkají, že jen dál nafukuje obrovský deficit.

Co chce Obama

Prezident jde na deficit jako onen americký důstojník ve Vietnamu, který řekl, že musel vesnici zničit, aby ji mohl zachránit. Obama ho pro tento fiskální rok plánuje ve výši 1,6 bilionu, což představuje skoro jedenáct procent HDP Ameriky – a také dosavadní rekord. Přístup Bílého domu se tak radikálně liší od úsporných opatření v mnoha zemích Evropy. Ale Obama říká, že rychlé a drastické škrty nejsou cestou kupředu.
Letoškem ale má nárůst deficitu skončit.
Ve fiskálním roce 2012, který začíná v říjnu, chce Obama deficit prudce snížit na 1,1 bilionu a pak mu držet hlavu stále hlouběji pod vodou. Tenhle trend by do roku 2015 měl dostat každoroční deficit na úroveň 3,2 procenta HDP. Současně by umožnil Obamovi plnit jeho slib, že do roku 2013 ufoukne z deficitu polovinu.
Zní to dobře, ale celková situace je trochu strašidelnější. Celkový dluh dneska dělá 14,1 bilionu, tedy 93 procent HDP. I kdyby šlo všechno podle Obamových not, bude v roce 2021 činit 77 procent HDP. Jediné, čeho by dosáhl, by bylo zpomalení tempa, jímž Amerika ke svému dluhu přidává další.

Kde hodlá šetřit

Nejdříve začněme tím, kde se škrtat rozhodně nebude. Jsou to paradoxně ty položky, které tvoří zhruba 80 procent vládních výdajů: peníze na systémy zdravotního a sociálního pojištění. Do tohoto pytle patří taky peníze na obranu a bezpečnost. Škrtat tam by chtěl jedině politik, který už chce skončit. Okamžitě by ho zašlapali do země. Obama chce vnitřní bezpečnosti například trochu přidat a armáda nebude dostávat víc, než má, růst výdajů je tedy zmrazený.
Škrtat či zmrazovat se má v programech zahrnujících veřejné služby jako řízení leteckého provozu, výzkum nemocí, doprava, kontrola potravin, granty na rozvoj letišť, stipendia, dotace na topení v chladných měsících pro chudé, čištění Velkých jezer a podobně. Má jich být na dvě stě, některé se ukončí, jiné nedostanou přidáno. Obama chce taky získat nějaké peníze ve zdravotnictví tím, že sníží patentovou ochranu léků z dvanácti na sedm let. Generická léčiva pak budou levnější. Stát chce také ušetřit na cestovních výdajích či externích poradcích. Bude prodávat 14 000 nepoužívaných federálních budov.
Jsou to všechno, jak říkají Američané, jen peanuts. Ale i tak tyto drobnosti dají Obamovi dvě třetiny peněz, které chce ušetřit. Zbylou třetinu získá například zrušením daňových výjimek pro ropné koncerny a omezením možnosti pro nejbohatší Američany odečítat z daní některé položky. Ale jak to dopadne, až vše projde kongresovou mlýnicí, je ve hvězdách. Proč?

Co chce Amerika

Obamův návrh rozpočtu je především politická záležitost.
Ukazuje, jakým směrem chce prezident vést zemi. Obama se (pozor, příští rok jsou volby) snaží ukázat jako citlivý finanční manažer, ne příliš velký skrblík, ale taky ne žádný marnotratník.
Ale Obama nebude tím, kdo teď bude rozpočet precizovat. To je na Kongresu. Bílý dům mu předal svůj návrh a zastupitelé z něj po nekonečných sporech a dohadováních udělají rezoluci. Pak podle ní budou prezidentovi přidělovat peníze.
Letošní debata bude trochu jiná než obvykle. Ve Washingtonu se vždy tvrdívá, že demokraté chtějí zvyšovat náklady, zatímco republikáni je chtějí omezovat. Tentokrát jsou všichni zajedno v tom, že šetřit se musí za každou cenu.
Rozdíl je v tom, jak rychle a hluboko mají řezy jít. Kromě toho každá strana vede debatu s myšlenkou na dva zcela odlišné cíle. Obama sice chce šetřit a snižovat deficit, ale taky tak trochu nakopnout ekonomiku a investovat do budoucnosti, takže někde je připraven i přidat. Republikáni však mají jediný cíl: omezit co nejvíce státní správu.
Zdálo by se, že ti druzí to mají jednodušší, protože listopadové volby jasně ukázaly, že Amerika chce dát vládě opratě, chce míň utrácet a omezit federální aparát. Ale zblízka je to už jiný pohled.
Je to podobné, jako když průzkumy v Česku pravidelně sdělují, že většina obyvatel se považuje za lidi pravicového smýšlení, ale současně chce co největší opatrovatelskou roli státu, zdravotnictví zdarma a podobně. Před dvěma týdny průzkumy ukázaly, že Američané opravdu odmítají další zvyšování federálních výdajů, ale současně se objevil jen velmi matný souhlas s rozpočtovými škrty, které by republikáni rádi provedli ještě v letošním rozpočtovém roce (chtějí ušetřit přes šedesát miliard). Měření například ukázalo, že Američané nechtějí dopustit škrtání v systému zdravotního zabezpečení, pro bylo jen dvanáct procent. O tom, jak to celé dopadlo, svědčí nejvýmluvněji fakt, že lidé se shodli na jediné položce, v níž by mohli politici řezat jako utržení ze řetězu: je jí globální boj proti chudobě.

Co bude dál

Jak už bylo řečeno, návrh rozpočtu, který Obama předal Kongresu, je vlastně žádost o peníze na zaplacení všeho, co chce vláda financovat od válek přes platy vrátných až po vývoj nových kosmických raket. Teď se kvůli tomu dá celý Kongres do pohybu. Po řadě slyšení, na nichž budou hovořit vládní i nestranní experti, vytvoří rozpočtové výbory Senátu a Sněmovny reprezentantů své verze rozpočtu. Pokud se dohodnou, bude se o nich hlasovat v březnu nebo dubnu, nejdříve v obou komorách zvlášť a potom i dohromady, což může být problém, když každou ovládá jiná strana jako teď. Pokud vše dobře dopadne, další výbory zpracují jednotlivé programy a udělají z nich zákony. Vše samozřejmě může vypadat úplně jinak než návrh, který přinesl Obama. Pokud to do října nedopadne, dojde na rozpočtové provizorium a významné ochromení některých státních úřadů, jako se to stalo v roce 1996.
Ale republikáni si zřejmě dají pozor, aby neopakovali stejnou chybu. Tehdy se snažili před volbami uškodit Billu Clintonovi, nakonec tím však poškodili sami sebe. Hodně bude ovšem letos záležet na tom, nakolik má šéf republikánů ve Sněmovně reprezentantů John Boehner pod kontrolou nováčky, aby strana mohla dělat kompromisy. Prozatím to vypadá, že si dělají, co chtějí.
A teď to hlavní: nevíme sice jak to dopadne, ale pár věcí je možné říct už dopředu. Za prvé je návrh nanicovatý, protože představuje slabou odpověď na fiskální problémy Ameriky. Za druhé Obama ukázal, že je lišák – nechal všechno osekávání a rušení na republikánech. Ti po téhle kosti rádi skočí a naštvou voliče, kteří půjdou příští rok volit prezidenta.
A za třetí to celé neskončí moc dobře. Poslanci osekají spoustu užitečných vládních programů až na dřeň, protože se budou bát říznout do svatých krav, jimiž jsou výdaje na zdravotnictví, sociální pojištění a vojenské výdaje.
A tak škrty budou často z rozpočtového hlediska bezvýznamné a z hlediska chodu země kontraproduktivní.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče