Riziko měnových válek je kvůli rozhodnutí FEDu větší

04. listopadu 2010, 04:42 - Jan Stuchlík
04. listopadu 2010, 04:42

Americká centrální banka chce do ekonomiky napumpovat dalších 600 miliard dolarů. Podle ekonomů to oslabí dolar a způsobí problémy rozvíjejícím se zemím závislým na vývozu.

Foto: Archiv Profit

Měnová válka mezi státy je zase o něco blíž. Americká centrální banka FED ve středu rozhodla, že do konce června příštího roku vytiskne 600 miliard dolarů, za které nakoupí státní dluhopisy. K tomu přidá dalších 300 miliard dolarů, které se jí vrátily ze splacených hypotečních dluhopisů, jež nakoupila v minulých letech.

Cílem je zrychlit oživení americké ekonomiky, a snížit tak skoro desetiprocentní nezaměstnanost. Jenže řada ekonomů citovaných například agenturou Bloomberg pochybuje, že FED novou injekcí může nějakého hmatatelného snížení nezaměstnanosti dosáhnout. Tito ekonomové ovšem upozorňují, že téměř jistě kvůli operaci oslabí americký dolar.

Část z vytištěných peněz přesunou finanční investoři do zemí, kde čekají vyšší zhodnocení investic než v USA. To povede k posilování tamních měn, což může výrazně poškodit místní firmy závislé na exportu své produkce. Na tamních akciových a dluhopisových trzích navíc mohou západní investoři vyvolat bubliny, jejich prasknutí může místní ekonomiky vážně poškodit.

Je jen otázkou času, kdy tamním vládám dojde trpělivost a příliv zahraničního spekulativního kapitálu začnou omezovat. Takový krok už učinilo například Thajsko, aby ochránilo baht před přílišným posilováním. Jiné než administrativní možnosti totiž v ruce nemají. Proti stovkám miliard dolarů vytištěných v USA se s pomocí úrokových sazeb či jiných běžných nástrojů měnové politiky, téměř bojovat nedá.

Přitom přínos plánu FEDu pro oživení americké ekonomiky je diskutabilní. Nákupem státních dluhopisů chce centrální banka dál snížit dlouhodobé úrokové sazby, za které banky půjčují domácnostem a firmám. Ty se odvozují právě od výnosů státních dluhopisů, které budou díky poptávce FEDu klesat. Domácnosti a firmy by si měli levnější peníze více půjčovat a začít utrácet a investovat.

Jenže o půjčky v USA zase tak velký zájem není, přestože FED už dříve stlačil úrokové sazby nákupem státních a hypotečních dluhopisů za 1700 miliard dolarů. Skeptici se proto ptají, jak by měla tuto situaci změnit injekce 600 miliard dolarů. Celkový objem úvěrů domácností vytrvale klesá. Příliš si nechtějí půjčovat ani firmy, které stále zdaleka nevyužívají veškerých výrobních kapacit.

Do ekonomiky se tak nové peníze nejspíš nedostanou. Svědčí o tom i množství peněz, které mají banky na účtech u FEDu. Díky předchozím nákupům dluhopisů ze strany FEDu nyní banky sedí na hotovosti 1000 miliard dolarů. S novou vlnou nákupů se tato suma nejspíš ještě zvýší, aniž by ji banky pustily dál k firmám či domácnostem.

Pokud se ovšem tyto peníze do ekonomiky dostanou v okamžiku, kdy bude definitivně z recese venku, zadělávají si Spojené státy na prudký nárůst inflace, upozorňují analytici. Dostat ji zpátky pod kontrolu bude obtížné.

„Je to zoufalý čin,“ hodnotí rozhodnutí FEDu Jeremy Grantham z investiční firmy GMO. Jiní ekonomové jsou o něco smířlivější. FED podle nich tváří v tvář neklesající nezaměstnanosti prostě něco udělat musel. „Neplatíme se je proto, aby seděli se založenýma rukama a čekali na lepší časy. Budu tolerovat jakékoli chyby, které udělají. Důležitá je snaha,“ míní Allain Sinnai, šéfekonom společnosti Decision Economics.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče