Riskantní sázka

28. ledna 2008, 00:00 - Jiří Jabůrek
28. ledna 2008, 00:00

INVESTICE DO FOTBALU - Fotbal ještě před pár lety ovládaly virtuální peníze. Částky v řádech milionů a desítek milionů eur si kluby mezi sebou přehazovaly jak na běžícím pásu. Skutečné peníze ovšem neexistovaly, každý na ně přesto spoléhal. Aby kluby přežily, musely si notně utáhnout opasky a začít hospodařit jako standardní firmy. V současnosti se na evropských hřištích protočí téměř 15 miliard eur ročně.

Evropský fotbal netrpělivě očekává další výroční zprávu poradenské společnosti Deloitte. Předpokládá se, že opět bude optimistická a obrat fotbalového trhu znovu vzroste. Mohl by se dokonce přiblížit až k 15 miliardám eur!

V posledních pěti letech se byznysu kolem fotbalu daří a zcela se již dokázal vzpamatovat z rozsáhlé finanční krize, která jej postihla na přelomu tisíciletí. Kluby fungují jako akciové společnosti, které zajímá především zisk. „Prioritou je vyrovnaný rozpočet. Změnilo se myšlení, začalo se šetřit. Investuje se hlavně do mladých hráčů, kluby mají své akademie, kde si fotbalisty vychovávají od dětství. Celkový trend je utrácet méně,“ vypočítává Pavel Zíka ze společnosti Sport Invest, která se zabývá prodejem hráčů.

Zlatá éra fotbalu

Na konci tisíciletí fotbal zažíval neskutečné časy. Manažeři klubů spolu uzavírali milionové obchody jak na běžícím pásu a neustále se předháněli v tom, kdo nejvíce zaplatí za přestup hráče. Realu Madrid se dokonce říkalo Los Galacticos, neboť před každou sezonou koupil nějakou světovou top hvězdu. Většina z nejdražších megapřestupů historie pochází právě z let 2000 a 2001.

I přes zdánlivou idylku měl tento byznys ke zdravě fungujímu trhu hodně daleko. Fotbal ovládly virtuální peníze, které nikdo nikdy neviděl, ale na které každý spoléhal. „Nad poměry si žil i celý český fotbal. Situace byla pro nás velmi příznivá díky přestupům do zahraničí, v současné době by už hráče z české ligy za půl miliardy nikdo nekoupil,“ tvrdí šéf Slavie Petr Doležal.

Umělý boom evropského fotbalu přišel ruku v ruce s rozjezdem placených televizních kanálů. Mediální magnát Leo Kirch věřil tomu, že miliony lidí natěšených na fotbal si ho zaplatí v televizi. Kluby počítaly s nadbytkem poptávky a pustily se do tvrdého vyjednávání s médii. A ta platila a platila. Jenže zájem diváků nebyl zdaleka tak velký, jak se původně očekávalo. Kirchovo impérium zkrachovalo a následovaly ho další televizní společnosti. „Tady fotbal narazil na strop. Ta spirála už nešla roztáčet dál. Zpětně mi připadá, že se tomu ani nedalo vyhnout. Možná by se to oddálilo o rok, o dva, ale stejně bylo jen otázkou času, kdy se ten systém zhroutí,“ vzpomíná na rok 2002 Zíka.

Fotbal se ocitl v recesi, ze které mu pomohlo jen výrazné utažení opasků. A také orientace na nové trhy, nad kterými dřív každý ohrnoval nos. Čeští zhýčkaní hráči tak houfně odcházejí do Ruska. Zde si ovšem jen těžce zvykají na odlišné způsoby. Hráč je tam považován za „pouhého“ zaměstnance – když nepracuje dobře, jednoduše končí. Obdobně to funguje i v Turecku či Řecku.

Hitem je anglická liga

Evropský fotbal však již krizi zažehnal a chytil druhý dech. Globální svět přinutil kluby jezdit na turné do Asie, kde je trh téměř nekonečný. Také prodej suvenýrů nebo replik dresů nyní tvoří významnou část příjmů. Impozantní suma peněz se točí zejména v anglické Premiere League, která ročně vygeneruje dvě miliardy eur. Jen na prodaných televizních právech anglická liga v dalších třech letech vydělá 3,6 miliardy eur. „Nabízí přesně to, po čem lidé touží. Strhující tempo, šance, góly,“ pochvaluje si brankář Chelsea FC Petr Čech. „Lidé na ni prostě chodí. Premiere League splňuje všechna kritéria, aby byla kvalitou i komerčními akcemi okolo nejlepší ligou na světě,“ dodává.

Polovina anglických týmů má zahraničního majitele a ty kromě sportovních úspěchů zajímá především zisk. Doba štědrého ropného magnáta Romana Abramoviče, který do obnovy zašlé slávy klubu Chelsea vložil stovky milionů dolarů, už je podle všeho pryč.

JAK ZHODNOTIT ČECHA

Petra Čecha koupila Sparta počátkem ledna 2001 za 22 milionů korun. Rok a půl poté si Sparta přišla už na sedminásobek původní investice. Za další dvě sezony v Rennes Čech svojí hodnotu ztrojnásobil, do Chelsea odcházel už za půl miliardy korun. Podle odhadů by v současnosti jeho přestup stál přes miliardu korun.

Peníze do českého fotbalu? Nikdy!

Česká soutěž je v porovnání s Anglií nuzákem. Česká televize zaplatila za práva na ligový fotbal „pouze“ 15 milionů korun. Bohužel je pravdou, že vzhledem ke sportovní úrovni Gambrinus ligy a nedávné korupční aféře, jsou to ještě poměrně slušné peníze. „Český fotbal pořád vedou skupinky lidí, které mu škodí. Kdybych měl balík peněz, do české ligy bych ho rozhodně neinvestoval. To neprůhledné prostředí tady podle mě vyleká každého,“ nedělá si iluze bývalý reprezentant Milan Luhový.

Deset let staré představy vedení Sparty o tom, že klub přivedou k vítězství v Lize mistrů, dnes vypadají více než úsměvně. Český fotbal se nikdy nebude měřit s absolutní evropskou špičkou. „V našich podmínkách nikdy nevybudujeme evropský velkoklub. Česká liga je jen tranzitní soutěž. Když někdo přijde třeba z Německa a ukáže si na hráče, nezbude nám nic jiného než se dohodnout,“ přiznává realitu obchodní ředitel Teplic Petr Heidenreich.

HRÁČE VYMĚNILI ZA 15 KILO MASA

Nejen peníze se točí v hráčských přestupech. V Rumunsku za obránce Mariuse Cioaru z druholigového AT Arad zaplatil klub Regal Horia 15 kilogramů masa. Nebyl to dobrý obchod. Cioara totiž ihned po transferu ukončil kariéru.

České kluby plní rozpočet výhradně z peněz sponzorů a exportu hráčů do zahraničí. Právě Teplicím se nedávno povedl skvělý kousek. Za dva útočníky – Edina Džeka a Martina Fenina – utržily dohromady přibližně čtvrt miliardy korun. „Je pravda, že prodej těchto dvou klenotů nás zabezpečí na delší dobu. Jenže taková trefa se nemusí povést třeba dalších deset let,“ dodává Heidenreich.

Další finanční zdroje tuzemských klubů žádné zajímavé částky nepřinášejí. Příjmy ze vstupného? V Německu naplní až třetinu klubového rozpočtu, v České republice jen pět procent. A co prodej suvenýrů, nebo-li takzvaný merchandising? Ve Velké Británii tvoří více než pětinu rozpočtu. V Gambrinus lize je v tomto ohledu nejdále Sparta, přesto tyto příjmy v lepším případě pokryjí mizivé jedno procento rozpočtu. Místní trh je tak malý, že všechny kluby mají čistě exportní charakter.

STES nám uškodil

Mnohem větší potíže s hledáním peněz na provoz mají kluby druhé ligy. Také ty musejí být podle licenčních podmínek Českomoravského fotbalového svazu akciovými společnostmi a profesionálními hráči. Jenže rozpočty zde jsou, až na pár výjimek, které bojují o návrat do elitní soutěže, na zcela jiné úrovni.

Nejchudším klubem z tohoto pohledu je Sparta Krč, která hospodaří s 10 miliony korun. „Shánět sponzory pro druhou ligu je i v Praze složitý rébus. Navíc nám nepomáhá ani společnost STES, která má prodej marketingových práv na profesionální fotbal pod palcem. Druhou ligu totiž mediálně vůbec neprezentuje. Sponzorům musím nejprve vysvětlovat, co jsme za tým a jakou hrajeme soutěž. O druhé lize vědí jen lidé, které fotbal zajímá, a to je málo,“ stěžuje si ekonomický ředitel krčského klubu Pavel Brož.

Ačkoliv český fotbal zápasí s chronickým nedostatkem peněz, je vidět i pár změn k lepšímu. Pryč jsou divoká 90. léta, kdy podnikání jedinců, často za hranicí zákona, pravidelně likvidovalo kluby. Fotbal se v tomto směru alespoň „zkulturnil“. Odlišný je i vývoz hráčů do zahraničí. Dřív dobré fotbalisty z provinčních klubů skupovala výhradně pražská „S“ (tedy Sparta a Slavie), která je pak s větším ziskem prodávala dále do zahraničních soutěží. Nyní už tento mezistupeň zmizel. Kluby z periférie, jako třeba Teplice, Mladá Boleslav nebo Olomouc, si v prodeji hráčů vystačí samy bez Prahy.

Přesto začít podnikat v českém fotbale s vidinou zisku je bláhovost. K dlouhodobé aktivní bilanci je potřeba investovat výdělek z prodeje hráčů zpět do mládeže. Výchova talentů je velmi zdlouhavá a tedy nákladná. Při tomto kolečku je klub rád, když nakonec zůstane s lehce pozitivní bilancí, či spíš na nule. Výjimku tvoří jedině pražské týmy Sparta a Slavia, které koketují s Ligou mistrů. Pouze při pravidelné účasti v nejlepší klubové soutěži světa se dá mluvit o úspěšném podnikání.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče