Řetězce míří do regionů

22. září 2011, 16:06 - Tomáš Pergler
22. září 2011, 16:06

Nová obchodní a nákupní centra jsou příležitostí pro stavebníky. Ti čeští nedávno otevřeli jedno takové v Rjazani.

Ten rozdíl je stále vidět na první pohled. Každý, kdo v posledních letech navštívil Moskvu a potom se zastavil v jiném regionu Ruska, si brzy všiml, jak široce jsou rozevřené nůžky životní úrovně mezi metropolí a „venkovem“. Do jedenáctimilionového hlavního města míří bezmála veškerý velký byznys v zemi. Tomu odpovídá i vyšší kupní síla tamních obyvatel, a není proto divu, že pozornost velkých retailových firem se dlouhá léta soustředila právě na Moskvu. S odstupem potom následoval Petrohrad a ostatní velká centra, takzvané „milionniki“. Situace se ale postupně mění. Náskok reálných příjmů Moskvanů v porovnání s průměrem je sice stále obrovský, lidé v regionech už ale nechtějí zůstat stranou. S odezněním krize a vzmáháním ekonomiky vzrostly i jejich nároky na modernější styl nakupování a zábavy. Ano, i u nich ve městě už před lety vyrostlo několik supermarketů, obchody jsou bohatě zásobené a některé mají otevřeno 24 hodin denně. To už jim ale nestačí, teď si chtějí užít aspoň podobný komfort jako lidé z metropole. Developeři a stavební firmy včas vycítili, že je načase se pohnout i mimo velké aglomerace. Zejména ve městech s počtem několika statisíců obyvatel tak v posledních měsících rostou nová obchodní centra. Boom zažívají sídla v blízkosti metropole. „Řetězce mají zálusk na regiony kolem Moskvy. Velký zájem je o města do milionu obyvatel, zvažují ale i sídla s populací kolem 500 tisíc,“ napsala ve své analýze společnost Cushman & Wakefield. Mezi prvními, kteří úspěšně vsadili na tuto kartu, byli také developeři a stavbaři s českým kapitálem.

Hypermarketem to začíná

Obchodně zábavní centrum M5 Mall v Rjazani je dosud největší zahraniční projekt české skupiny PSJ. Komplex na kraji půlmilionového města, vzdáleného asi dvě stě kilometrů na jihovýchod od Moskvy, se rozkládá na ploše 70 tisíc metrů čtverečních poblíž federální silniční komunikace M5 Moskva – Čeljabinsk. Nabízí standardní rozsah služeb, který známe z podobných center v Česku – hypermarket, nákupní pasáž, kavárny, restaurace a multikino s pěti sály. Investorem stavby s náklady kolem 120 milionů eur byla společnost Ryazan Shopping Mall, společný počin firem PSJ New N.V. a PPF Real Estate Holding B.V. Na financování se podílela také Česká exportní banka a Exportní garanční a pojišťovací společnost.
„Nejdůležitější je sehnat hypermarket. Bez toho nejde zahájit stavbu,“ říká šéf celého projektu Karel Vavruška z PPF Real Estate Russia. Právě se zajištěním největšího nájemce pro centrum si užil své. Více než půl roku měl jeho tým rozjednanou spolupráci s francouzským Carrefourem, řetězec se ale nakonec rozhodl úplně stáhnout svoje aktivity z Ruska. „Všechno padlo, museli jsme začínat znova,“ vzpomíná Vavruška. Podařilo se rychle dohodnout s největší ruskou skupinou X5 Retail Group, majitelem domácí sítě hypermarketů Karusel. Potíže však byly i s menšími nájemci. Mnoho z nich v krizovém období 2009 až 2010 omezilo, nebo dokonce zrušilo plány na rozšiřování poboček. Postupem času se ale obchodníci znovu rozhoupali a vrátili se. Na hypermarket se „nabalili“ další klienti, začátkem srpna byla naplněnost centra už sedmdesátiprocentní. Zbývající nájemce chce developer najít do půl roku od otevření.

Tuny betonu a oceli

Z projektu M5 Mall, který navrhla pražská kancelář Cuboid Architekti, dýchá jednoduchost a praktičnost. Jednopodlažní budova obdélníkového půdorysu je členěna třemi příčnými a dvěma podélnými pasážemi. Hlavní náměstí ve středu budovy ve tvaru elipsy a s fontánami uprostřed slouží jako odpočinková plocha. Mohlo by se zdát, že postavit takovou „krabici“ není nic složitého. Ve skutečnosti byla stavba místy technologicky poměrně náročná. Třeba s počátečními zemními pracemi se začalo v zimě a dělníci se tak museli potýkat s velkými mrazy a záplavou sněhu. Sejmutí ornice znamenalo odstranit více než sto tisíc kubíků zeminy. Rozsáhlá stavba si také vyžádala obrovské množství materiálu. Jednotlivé objekty byly založeny na železobetonových patkách, na kterých se vztyčila nosná konstrukce. Spotřebovalo se na to 2000 tun oceli. Ještě větší výzvu než počasí nebo technologie ale představoval lidský faktor. „Tady se staví jinak než u nás,“ vypráví Josef Noha, výrobní ředitel pro Ruskou federaci v exportní divizi PSJ. Velká ostražitost je podle něj namístě hlavně při uzavírání kontraktů s dodavateli. „Hodně toho slíbí, málokdy ale všechno dodrží. Je potřeba s tím počítat,“ podotýká. Dbát se muselo rovněž na ochranu proti krádežím. Jak se hromadil dodaný materiál, úměrně přibývalo i pracovníků ostrahy.

Angažmá pokračuje

Hlavní porce problémů klasicky přišla až během samotných stavebních prací. Vrásky stavbyvedoucím leckdy přibývají kvůli laxnímu přístupu tamních dělníků. Musí se mnohem více dohlížet a kontrolovat. „Pracovní morálka je mnohem nižší než u nás. Při sebemenším problému zdejší lidé přestanou dělat,“ říká Noha. Zejména u odborně náročnějších prací se proto PSJ spoléhala na české dodavatele i pracovníky. Tuzemské firmy tak stojí za více než polovinou objemu zakázky. Spoléhalo se také na české materiály a výrobky, například klimatizační jednotky, vysoce pevnou ocel na nosné konstrukce nebo rozvaděče. V poslední fázi stavby bylo nejvíce práce s firmami, které si najali budoucí nájemci pro finální úpravy svých prostor. Zkoordinovat jednotlivé pracovní skupiny, a hlavně donutit je k tomu, aby udělaly vše včas, se mnohdy jevilo jako nadlidský úkol. Klienti si mimo jiné vyžádali také množství změn, které se musely provést ještě během dřívějších fází stavby.
Samotné dokončení rjazaňského obchodního komplexu neznamená konec angažmá PPF v projektu. Jiná dceřiná firma skupiny se ujala provozní správy centra. Pro PSJ, ve které má PPF poloviční majetkový podíl, byla stavba jednou z nejdůležitějších zkušeností, které teď využívá v dalších ruských projektech. Nedaleko takřka třistatisícového města Petrozavodsk v republice Karélie se rozběhla největší zakázka jednadvacetileté historie společnosti. Na zelené louce tam vzniká nový závod na výrobu OSB desek investorské společnosti OOO DOK Kalevala. Náklady dosahují 151 milionů eur. Od března PSJ staví obchodně administrativní centrum v městě Adler nedaleko Soči a v červenci zahájila výstavbu rezidenčního komplexu Megapolis v Kazani.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče