Restituenti táhnou na Štrasburk

22. srpna 2005, 00:00 - PETR HAVEL
22. srpna 2005, 00:00

ZEMĚDĚLSKÝ MAJETEK Ani více než patnáct let po listopadu 1989 se restituenti nedomohli zabaveného zemědělského majetku. Žalují proto Českou republiku u Evropského soudního dvora. Zatím jde jen o několik milionů korun, brzy však může celá kauza nabýt desetimiliardových rozměrů.

S restituenty se zatím vyrovnala zhruba čtvrtina družstev.

ZEMĚDĚLSKÝ MAJETEK Ani více než patnáct let po listopadu 1989 se restituenti nedomohli zabaveného zemědělského majetku. Žalují proto Českou republiku u Evropského soudního dvora. Zatím jde jen o několik milionů korun, brzy však může celá kauza nabýt desetimiliardových rozměrů.

Evropskému soudnímu dvoru ve Štrasburku již bylo doručeno 11 žalob od českých osob, které nejsou spokojené s postupem státu při navrácení jejich zabaveného zemědělského majetku. „Zatím se tyto spory týkají hodnoty devíti milionů korun,“ říká poslanec zemědělského výboru sněmovny Miloslav Kučera (ODS), který je hlavním organizátorem této iniciativy. K podání k soudu je však podle něj připraveno dalších 105 žalob. V nich jde o majetek v celkové výši 17 milionů korun. A situace může být ještě horší - takzvaných oprávněných osob, kterým dosud dluží zemědělská družstva majetek, je totiž v Česku kolem 300 tisíc. Celková hodnota nevydaného majetku činí přinejmenším 15 miliard korun.

PLAŤ, ALE NEPOUŽÍVEJ

Naprostým paradoxem je přitom podle Kučery fakt, že tito lidé sice po právní stránce svůj kdysi zabavený majetek už znovu vlastní a platí za něj daně - jenže ve skutečnosti jej nemohou užívat a jakkoliv s ním disponovat. „To je fatální porušení práv daných Ústavou a Listinou základních práv a svobod. Je nepochopitelné a nezdůvodnitelné, proč ani 15 let po revoluci prakticky nemají zpátky svůj majetek,“ říká Kučera. Zmíněných více než 100 soudních spisů je podle něj „průlomové množství“ žalob k tomu, aby štrasburský soud začal oprávněnost nároků restituentů řešit. Rozhodnutí by podle jeho slov mělo padnout do půl až tři čtvrtě roku.

VYTUNELOVANÁ DRUŽSTVA

Nároky restituentů vyplývají z takzvaného transformačního zákona. Ten ve své původní podobě nechal majetkové vyrovnání na dohodě povinných osob (družstev) a oprávněných osob (restituentů) s tím, že k takovému vyrovnání může dojít do sedmi let. Jenže řada transformovaných družstev z této povinnosti unikla tak, že se ještě jednou transformovala. Na různé akciové či obchodní společnosti pak převedla lukrativní majetek, přičemž nároky restituentů byly ponechány v krachujících původních subjektech. Během celého polistopadového období navíc představitelé družstev argumentují, že na náhrady nemají dostatek majetku. Kdyby podle nich měla družstva uspokojit všechny nároky oprávněných osob, řada z nich by zkrachovala, což by zásadně ohrozilo české zemědělství. To je ale podle Kučery zavádějící. Lidé, kteří by svůj majetek dostali, by se přece mohli opět dobrovolně sdružit a vložit svůj majetek do nových subjektů. Tam by pak měli svůj majetkový podíl - družstva by tedy bankrotovat nemusela, jenom by měla jinou vlastnickou strukturu. „Prvotní by měla být ochrana osobního majetku občanů,“ zdůrazňuje Kučera. Navíc zhruba čtvrtina družstev se už s restituenty vyrovnala - a funguje dál.

PROČ LEVICE MLČÍ?

Na další paradox upozorňuje šéf Svazu vlastníků půdy a soukromých rolníků František Janda: „Nevydané nároky představují většinou jen menší majetek a oprávněné osoby jsou většinou starší lidé, kteří nejsou nijak bohatí. Je pro mě tedy nepochopitelné, proč se právě levicové strany o vydání majetku těmto sociálně slabším občanům nestarají, když právě na ně jinak soustředí svou pozornost.“ Pokud štrasburský soud rozhodne ve prospěch restituentů, přijde to Českou republiku dráž než vyřešení celé situace na domácí úrovni. Důvodů je hned několik. Patří k nim zejména povinnost českého státu jako poražené strany sporu zaplatit náklady soudního řízení. Utrpí také prestiž Česka na mezinárodní scéně. „Bude to strašná ostuda, že se u nás nedodržují základní práva občanů a principy demokracie. Začne se mluvit o porušování práv v České republice, což přinese daleko větší ztráty, než kdyby stát teď musel dočasně vydat ze státního rozpočtu finanční prostředky na vykrytí restitučních nároků s tím, že by je pak mohl vymáhat po zemědělských družstvech,“ domnívá se Kučera. Restituenti mají velkou šanci uspět i s připomínkami za průtahy při řešení příslušných soudních sporů v tuzemsku, zejména konkurzů zemědělských družstev. Ty se totiž často vlečou už deset let, ale stále nejsou u konce. „Evropský soudní dvůr považuje za průtahy období nad dobu dvou let. Takové žaloby jsou tedy z naší strany vlastně ještě jednodušší než žádat o nápravu stavu, kdy byli restituenti pokráceni na majetku,“ vysvětluje Kučera.

MRTVÝ BROUK

Tuzemské ministerstvo zemědělství i přes výše uvedené nebezpečí setrvává v pozici mrtvého brouka. „Zatím nebudeme nic dělat, vyčkáme na rozhodnutí soudu. Nemá cenu rozjíždět nějaké akce, když nevíme, jak soudní proces dopadne,“ konstatuje Hugo Roldán z tiskového oddělení ministerstva. Podle jeho slov se ministerstvo v minulosti několikrát pokusilo situaci řešit prostřednictvím novelizací transformačního zákona. Ty měly různými formami zpřesnit proces vydání majetku. Nikdy se však nenašel dostatek politické vůle k přijetí jakéhokoli řešení. Kompletně prošla legislativním procesem pouze jediná novela, předložená v roce 1999 tehdejším ministrem zemědělství Jaroslavem Palasem. Její platnost ale zrušil Ústavní soud. Ani ta totiž restituentům plné navrácení majetku nezajišťovala. 

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče