Restituční tečka... své pozemky nedostanou

19. května 2003, 00:00 - Petr Havel, petr44@centrum.cz
19. května 2003, 00:00

Levicový návrh novely zákona o prodeji státní půdy počítá s finanční náhradou za nevydané pozemky. Ne však v tržních cenách.Novela zákona o prodeji státní půdy, která prošla minulý týden v parlamentu druhým čtením, opět otevřela díky návrhu poslance Josefa Mandíka (KSČM) problém takzvané restituční tečky.

Vlastníkům nevrácené půdy hrozí znehodnocení majetku

Levicový návrh novely zákona o prodeji státní půdy počítá s finanční náhradou za nevydané pozemky. Ne však v tržních cenách.

Novela zákona o prodeji státní půdy, která prošla minulý týden v parlamentu druhým čtením, opět otevřela díky návrhu poslance Josefa Mandíka (KSČM) problém takzvané restituční tečky. V navrhovaném znění se totiž počítá s tím, že pokud by se restituce pozemku nevyřešila do dvou let od rozhodnutí příslušných pozemkových úřadů, ztrácel by restituent nárok na náhradní pozemky a příslušela by mu pouze finanční náhrada. Nikdo nicméně nedokáže říci, zda by finanční náhrada byla adekvátní ceně, kterou by restituční nárok - pozemek - reálně měl. Podle hlavního předkladatele novely Ladislava Skopala (ČSSD) by se finanční nárok vypočítával z cen obvyklých v tom či onom příslušném katastru, v zásadě tedy z úředních cen. Tržní ceny jsou, a hlavně postupně bu dou, vyšší. Oprávněným osobám tak hrozí znehodnocení jejich majetku.

Hrozí ústavní stížnosti

Podle Jiřího Papeže, stínového ministra zemědělství ODS, je návrh vůči restituentům diskriminační. „Je nutno ponechat oprávněným osobám možnost vybrat si náhradní pozemek. Narušení tohoto práva by mohlo být i předmětem ústavní stížnosti,“ zdůraznil Papež. Přijaté pozměňovací návrhy obsahují však i další diskriminační prvky, byť vypadají na první pohled logicky. Podle zpravodajky zákona V eroniky Nedvědové (ODS) jde například o návrh, aby na restituce nebyly vydávány náhradní pozemky, kde je v územním plánu předpokládána bytová výstavba nebo návrh, podle kterého by se prodávaly bažantnice přednostně těm nájemcům půdy, kteří na nich mají vlastní stavby. „To jsou všechno omezení vůči restituentům,“ konstatuje Nedvědová. Prodej bažantnic by se navíc týkal právnických osob, což by byl průlom do prodeje státní půdy, neboť dosavadní zákon prodej právnickým osobám nepřipouští. Na nutnosti dořešení restitučních nároků se shodují všichni. Podle Skopala je nutné mecha nizmus vyrovnání restitucí přijmout do vstupu ČR do EU a restituce dokončit co nejdříve po něm. „Nemůžeme tento proces protahovat na dalších deset nebo ještě více let,“ říká. Podle jeho odhadu jde o drobné majetky, zhruba do 10 tisíc korun, pro přibližně 150 tisíc oprávněných osob. „Chápeme potřebu ukončení restitucí, ale pro ty, kteří chtějí náhradní pozemky, se musí tyto pozemky najít,“ tvrdí Nedvědová. Finanční náhrady budou navíc představovat další tlak na státní rozpočet. Sám Skopal přiznává, že pokud by k finančnímu plnění docházelo, bude největším problémem najít potřebné peníze.

Ochrana proti cizincům

Poslanci nicméně shodně tvrdí, že v navrhované novele převažují pozitiva. „Velká část novely je rozumná, prodej státní půdy se díky ní může urychlit, procesy prodeje usnadnit. Ale taková desetina navrhovaných změn je nešťastných,“ říká Papež. Novela podle Skopala například přináší zkrácení lhůt, které mají k vyjádření k prodeji státních pozemků zainteresované instituce, ze tří měsíců na jeden.

„Novela také přináší větší jistotu pro zemědělské podnikání a vyšší ochranu proti nákupu této půdy cizinci,“ uvedl Skopal. Jde přitom o to, že se současný limit 50 procent obhospodařovaných pozemků, které nesmí dát Pozemkový fond ČR do veřejné soutěže, zvýší na 70 procent. Jiný mechanizmus ochrany české půdy ale novela nepřináší, a nenaplňují se tak naděje, že by zákon nějakým způsobem odlišil pořadí předkupních práv na státní pozemky, tedy skutečné restituenty, od těch, kteří restituční nároky od oprávněných osob pouze koupili. To je totiž jeden z nejčastějších mechanizmů, jak se k půdě mohou cizinci nepřímo dostat. Podle Nedvědové ale již dříve rozhodl Nejvyšší kontrolní úřad, že nabyvatel restitučních nároků je vůči státu ve stejném postavení jako restituent samotný, takže tudy cesta nevede. Ministr zemědělství Jaroslav Palas ovšem ještě na jaře letošního roku takovou možnost připouštěl. Stejně jako možnost vyšší ochrany menších zemědělců, hospodařících na pronajatých pozemcích například do výměry 20 hektarů, spočívající v tom aby takové pozemky nebyly nabízeny k prodeji vůbec. Ani to však novela zákona o prodeji státní půdy nepřináší. Skutečnost, že nynější nájemci státní půdy budou mít prakticky jistou možnost koupit si alespoň 70 procent pozemků, na kterých hospodaří, přináší nicméně otázku, kde na to vezmou peníze. V e hře je sice stále idea ministerstva zemědělství o pozemkové bance nebo o levných úvěrech na nákup půdy prostřednictvím Podpůrného a garančního a rolnického fondu, poslanec Miloslav Kučera (bývalý stínový ministr za ODS) ale přichází v rámci novelizace daňových zákonů s dalším, nepochybně levnějším řešením. Spolu se svým stranickým kolegou, poslancem Michalem Doktorem, totiž v rámci novely o daních z příjmů navrhuje „snížení hospodářského výsledku o pořizovací cenu nakoupených pozemků u poplatníků provozujících zemědělskou a lesní výrobu“. Takový mechanizmus je podle něj administrativně jednodušší, levnější a navíc by omezil riziko nákupu české půdy cizinci. Pro trvalou stabilizaci zemědělství je zapotřebí v poměrně krátkém období několika let zrealizovat změnu vlastnictví přibližně v rozsahu dvou až tří milionů hektarů zemědělské půdy. „Nelze uvažovat, že by státní rozpočet mohl uvolnit dostatečně velké finanční prostředky na případné dlouhodobé půjčky pro tento nákup půdy (až 180 miliard korun),“ tvrdí Kučera. Nemyslíte si, že ve sněmovně by byl průchodnější váš prvně zamýšlený návrh? Dosavadní interrupční zákon je pohanský a nepatří do tohoto století. Je zapotřebí, aby nebyl součástí našeho právního řádu. Jak se k návrhu postaví sněmovna, je už další věcí. Doufám, že postoupí alespoň do druhého čtení. Až pět let vězení pro lékaře, který vykoná interrupci, a rok pro toho, kdo ji ženě doporučí - to by byl vskutku velký zásah do českého právního řádu. Opravdu věříte ve všemocnost zákazů a trestů? Není lepší důkladná prevence? Prevence sama o sobě nestačí. Musí jít ruku v ruce s restrikcí. Interrupcí u nás každým rokem ubývá i bez zákazu. Co by podle vás jejich počet ještě snížilo? Institut anonymního porodu - je zde spousta rodin, které by děti mít chtěly, ale nemohou. Co říkáte názorům, že žena má právo sama se rozhodnout, zda interrupci podstoupí, či nikoli? Nikdo nebere ženě právo rozhodnout, co dítěti uvaří, co mu koupí, na jakou školu ho dá. Její povinností je však chránit život svého dítěte. Právo někoho zabít není žádným právem. Zvláště ne zabít někoho nevinného, kdo je plně odkázán na ochranu matky. Které ženy interrupce podstupují nejčastěji? Až na výjimky k interrupcím nepřicházejí maminky ze sociálně slabších rodin, ale naopak dobře situované podnikatelky či manželky podnikatelů. Nelíbí se mi, že někteří odborníci z komerčních důvodů přemlouvají třeba trojnásobné matky, aby na interrupce šly. Interrupce jsou totiž velmi dobrý kšeft. V zemích, kde jsou interrupce zakázány, dochází k tomu, že je ženy provádějí tzv. podomácku. Není to nebezpečnější? To nebezpečí je v porovnání s jiným relativní. Je snad bezpečnější mít na svědomí život dítěte, zabitého ve sterilním prostředí kliniky? S jakými reakcemi jste se po zveřejnění návrhu setkal? S několika velice nenáv
istnými. Můj psací stůl je však také zavalen a elektronická pošta úplně přehlcena stovkami vysoce kvalifikovaných a souhlasných názorů. Převážně mi je píší ženy (z toho hodně mladých) a vysokoškoláci, včetně pedagogů. Úplně to změnilo mou představu o tom, kteří spoluobčané jsou pro naprostý zákaz potratů.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče