Reportáž E15: Svět žádá české gramofony. V Litovli je nestíhají vyrábět

05. března 2013, 10:04 - Petr Horký
05. března 2013, 10:04

Na přelomu tisíciletí stála továrna na gramofony v Litovli před krachem. Nikdo nevěřil, že by přehrávače vinylových desek měly budoucnost.

Kromě tehdejšího ředitele Jiřího Mencla, který se rozhodl továrnu zachránit, a tak ji koupil. Posledních několik let vinyl zažívá nečekanou renesanci a továrně se opět daří. „Nestíháme vyrábět,“ říká Mencl. Z 54 tisíc gramofonů, které v Litovli vloni vyrobili, se jich v Česku prodá pár stovek, většina jde do zámoří.

Osamělý šedivý panelák v průmyslové zóně na okraji Litovle rozhodně nevypadá jako největší evropská továrna na gramofony, kde se denně vyrobí až 350 krásných lesklých přehrávačů. „V Číně samozřejmě jsou výrobci, kteří vyrábějí stotisícové série. To jsou ty plastové gramofony. Ale v tomto, řekněme, hi-fi segmentu jsme největší na světě,“ vítá nás Mencl ve své kanceláři.

Čtvrtmilionové série

Gramofony se v Litovli začaly vyrábět v roce 1949 v tehdejších Křižíkových závodech. Ty se později staly součástí státního podniku Tesla, který zásoboval celou RVHP. Za komunismu zažila továrna největší slávu – jednu dobu vyráběla dokonce 250 tisíc gramofonů za rok.

Pak ale přišel rok 1989 a pád železné opony. S rozpadem RVHP Tesla Litovel ztratila východní trhy a ocitla se před krachem. Podnik zprivatizovala ETA Hlinsko, která tu vyráběla šlehače nebo vysavače. Výroba gramofonů upadala – v roce 1997 se jich vyrobilo jen několik tisíc a finanční ředitel na Mencla tlačil, aby výrobu ukončil. Ten se ale rozhodl ji zachovat a krachující podnik pak v roce 1999 koupil a přejmenoval na SEV Litovel. „Věřil jsem tomu. Proto jsem do toho šel,“ vysvětluje Mencl.

Rakousko-česká aliance

Přibližně ve stejnou dobu si litovelského gramofonu na jedné výstavě všiml mladý Rakušan Heinz Lichtenegger.

Výrobek ho velice zaujal a rozhodl se zkusit ho nabídnout ve světě. Tak vznikla oboustranně prospěšná aliance, která trvá dodnes. Vývoj a výrobu gramofonů má na starost SEV Litovel, prodej a distribuci Pro-Ject Audio Systems. Pod touto rakouskou značkou se gramofony prodávají po celém světě.

První dobré signály přišly už v roce 2002, kdy v Litovli vyrobili třicet tisíc gramofonů. Nárůst ale výrazně zrychlil předloni, kdy se vyrobilo 39 tisíc gramofonů. Vloni to pak bylo 54 tisíc, což představuje nárůst o třicet procent. „Letos to vypadá na další minimálně patnáctiprocentní až dvacetiprocentní růst,“ pochvaluje si Mencl.

„Máme vysoké objednávky především ze zámoří. Ve Spojených státech, Kanadě a v Austrálii jsou nárůsty prodejů o sto či dvě stovky procent ročně,“ upřesňuje majitel. Obrat SEV Litovel vloni dosáhl 190 milionů korun, osmdesát procent z toho tvoří gramofony. Kromě nich se v Litovli vyrábí také součástky do škodovek nebo automobilů Lada.

Teplejší zvuk z vinylů

Růst prodeje gramofonů podle Mencla souvisí s ustupujícím CD jakožto fyzickým nosičem hudby. „Uživatel, který má rád zvuk, chce mít něco hmotného. Na cédéčku vám zvuk nevydrží věčně. Mít hudbu na flešce také není to pravé ořechové. Zvuk z gramofonů je teplejší,“ popisuje Mencl. V továrně SEV Litovel pracuje kolem 270 lidí.

Gramofon je jako skládačka – zaměstnanci ho skládají součástku po součástce a každý den složí jeden až dva, a to podle složitosti přístroje. Nejlevnější gramofon stojí 200 eur, nejdražší sedm tisíc eur. „Vyrábíme klasické řemínkové gramofony,“ upřesňuje Mencl, když nás provádí výrobní halou.

Dlouhohrající Óda na radost

V policích jsou vyrovnané lesklé gramofony všech barev a tvarů: modré, žluté, černé nebo také s dřevěnou dýhou. Nejlépe se podle Mencla prodává výrobek Pro-Jetc Debut.

Každý přístroj prochází kontrolou zvuku. Na dotaz, co na gramofonu poslouchají, jedna z kontrolorek místo odpovědi přepojí zvuk do reproduktoru a halou se ozve Óda na radost z Deváté symfonie od Ludwiga van Beethovena. Kontrolorky z ní ale příliš radosti nemají – musejí ji poslouchat pořád dokola.

Zájem o gramodesky roste a Česká republika na tom vydělává. Na jejím území se nachází nejen největší továrna na gramofony v Evropě, ale také světová jednička ve výrobě vinylových desek, která sídlí v Loděnicích u Berouna. Jak dlouho ještě bude trvat nadšení černou lesklou deskou, je těžké odhadnout. Šéf SEV Litovel ale dlouhohrající desce tradičně věří. „Před pět lety jsem se těšil, kdyby to tak vydrželo ještě pět let. Dnes věřím, že gramofony ještě určitě deset let pojedou,“ uzavírá Mencl.


Čtěte také:

Češi těží z boomu gramodesek

Gramofon přežije všechno

Obři lisují v Loděnicích


Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče