Reportáž E15: Polski Sklep jede. Poláky z Irska nevyhnala ani ekonomická krize

07. června 2013, 08:32 - Petr Horký
07. června 2013, 08:32

Desítky tisíc polských gastarbeiterů, kteří do Irska přišli za prací v období prosperity keltského tygra, už tu zůstanou napořád a nevyženou je ani špatné časy. To je jedno zjištění, které Irům přinesla ekonomická krize. Poláků je dnes v Irsku více než Angličanů a tvoří největší národnostní menšinu na zeleném ostrově.

Na rušné nákupní třídě Moor Street v centru Dublinu stojí samoobsluha se zářivým červenobílým nápisem Polonez. Uvnitř mezi regály samoobsluhy je slyšet polština, lotyština a další východoevropské jazyky, z polic se smějí výrobky s názvy, jako jsou Kubuš, Rolnik nebo Abramczyk.

Když se ptám muže v zástěře za pultem s uzeninami, jestli by mi něco řekl o Polácích v Dublinu, posílá mě za vedoucí. Tou je Agnes, mladá Polka žijící v Irsku už více než sedm let. Tak jako většina jejích krajanů do země přišla po roce 2004, kdy Irsko prosperovalo a svůj pracovní trh otevřelo pracovníkům z východní Evropy. Na Západ, do Velké Británie a Irska, za vysokými mzdami tehdy odešlo přes milion Poláků.

Jenže pak přišel rok 2008 a s ním globální ekonomická krize. Pro Irsko znamenala strmý pád po dlouhém období ekonomického boomu. Irsko podobně jako Řecko a Portugalsko muselo přijmout záchrannou půjčku od EU a Mezinárodního měnového fondu, jinak by zbankrotovalo. Vláda v Dublinu přijala tvrdá úsporná opatření a hodně lidí zůstalo bez práce. Řada Irů tehdy odešla do emigrace do Austrálie či Kanady. Agnes přiznává, že tehdy odešla domů i část Poláků. „Většina ale rozhodně zůstala,“ usmívá se třicetiletá brunetka.

Proud lidí na O'Connellově mostě v Dublinu

Polština na každém kroku

Dalo se očekávat, že Poláci, z nichž velká část pracovala ve stavebnictví, po prasknutí realitní bubliny neseženou práci a odejdou zpátky do vlasti. Jenže irské sčítání lidu v roce 2011, jehož výsledky byly zveřejněny vloni, přineslo překvapivé výsledky: v Irsku žije 122 585 lidí polské národnosti, což je 2,7 procenta všech obyvatel. Od roku 2006 se počet Poláků v zemi zdvojnásobil, vyplývá z průzkumu.

Přítomnost silné polské menšiny je patrná na každém kroku. Polština je slyšet v ulicích Dublinu, v hospodách v Corku nebo na nábřeží v Galway. Typický „Polski Sklep“, tedy samoobsluhu s polskými potravinami, najdeme i v malých městečkách po celém ostrově. Například zmíněný Polonez je úspěšný retailový řetězec o 30 obchodech rozesetých po celém Irsku. Konkurenční síť samoobsluh Mróz, známá kvalitními polskými uzeninami, má celkem deset obchodů. Kromě řetězců ale funguje ještě řada malých neznačkových koloniálů, které mají prostě jen označení Polski Sklep.

Zubaři polští, ale levní

Poláci v Irsku ale už zdaleka neprovozují jen samoobsluhy, nýbrž také řadu firem malé a střední velikosti. „Nejvýznamnější jsou asi polská zdravotnická zařízení, IT společnosti a distributoři potravin,“ uvedl Artur Banaszkiewicz z polské ambasády v Dublinu.

Jednou z firem, která vzbudila mimořádný zájem i v irském tisku, je CheapDentist. Založil ji Adam Krawczyk, rodák z polského Bydgoszcze. CheapDentist nabízí zubařské služby až o 70 procent levněji, než je běžná cena, inzeruje firma na svém webu. Klienti nejprve přijdou na předběžné vyšetření do pobočky v Dublinu. Složitější operace, jako je výroba můstku nebo korunky, pak probíhá na moderní klinice v polském Bydgoszczi. „Z Dublinu jen dvě hodiny letadlem,“ lákají stránky.

„Zatím jsme měli několik desítek pacientů, kteří cestovali za dentálním ošetřením do Polska, a většina z nich byli Irové. Zubní ordinace v Dublinu má otevřeno od pondělí do soboty. Chodí k nám Irové, Poláci, Češi, Slováci a Maďaři, kteří vědí, že u nás je ošetříme na úrovni a levně. Spolupracujeme se dvěma zubaři, sestřičkou a asistentem, v Polsku pak s třiceti lidmi,“ řekl Adam Krawczyk, který firmu založil.

Polská hospoda zatím chybí

Dalším podnikatelem, který v Irsku rozjíždí byznys, je Mike Sikorski. Svoji firmu Huggity založil teprve před rokem, nyní má obrat 220 tisíc eur a zaměstnává deset lidí. Sikorski počítá, že příští rok bude obrat přes milion eur a zaměstnanců dvojnásobek. Huggity je polský start-up, který vyvíjí softwarové aplikace. V IT byznysu působí i Marcin Kulik, který od roku 2004 založil už několik firem. Nejúspěšnější z nich je softwarová firma MK Design.

Ačkoli je v Irsku Poláků mnoho, na trhu ještě zbývají mezery. V Dublinu například nenajdete polskou hospodu. Když se ptám v jednom polském obchodě, prodavačka Malgorzata mě posílá do hospody jménem Living Room. „Ale ta není polská, chodí tam Rusové, Irové, všichni,“ protestuje její kolegyně. Místo toho mě posílá do Czech Inn, české hospody, která je u Poláků oblíbená. Ti si své hospody nezakládají. „Asi je to tím, že Poláci pijí doma,“ směje se jeden z klientů, „nemají tradici chození do hospody jako vy Češi.“


Čtěte také:

Reportáž E15: Opuštěná irská satelitní městečka čekají na druhý život

John Perry: Google k nám přilákaly nízké daně a vzdělaná pracovní síla

Konec nízkých plateb. Irsko zpřísní výběr firemních daní


Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče