Reportáž E15: Opuštěná irská satelitní městečka čekají na druhý život

24. května 2013, 08:50 - Petr Horký
24. května 2013, 08:50

Pět let po prasknutí realitní bubliny je Irsko poseté stovkami neobydlených rezidenčních projektů. Developerské firmy po sobě často zanechaly pouhá torza či základy domů. Část těchto městeček duchů bude nutné zbourat, jiné chtějí jejich majitelé dostavět a znovu prodat, třeba i za zlomek původní ceny.

Dun Ard je satelitní městečko na okraji obce Ballybunion, přímořského rezortu v okrese Kerry na jihozápadě Irska. Městečko tvoří bílé řadové domky amerického střihu. Uprostřed hlavní ulice však stojí zrezivělé barely, které brání vjezdu automobilů. Čtvrť je pustá a mezi domy se prohání vítr. Při bližší prohlídce je patrné, že katalogové domky už nejsou docela nové, omítka je ošlehaná větrem od Atlantiku, v zadních zahrádkách bují tráva a plevel.

Před jedním z asi třicítky domků parkuje auto. Zazvoním a po chvíli vychází jeho obyvatelka, žena s dítětem. „Obsazených je tady jen dvanáct domů, ani ne polovina,“ říká Michelle, šestadvacetiletá pečovatelka, která se do Dun Ard nastěhovala teprve nedávno. „A támhle ty domy jsou nedokončené,“ ukazuje směrem k zrezivělým barelům.

Dům lze koupit za třetinu ceny

Michelle si dům jen pronajala. „Na prodej byl za 140 tisíc eur. Paní, která bydlí támhle na kraji, za něj ale prý zaplatila 380 tisíc,“ ukazuje žena. To bylo na vrcholu irského stavebního boomu někdy v roce 2007, kdy byl Dun Ard postaven. „Líbí se mi tu. Je tu klid a hezky. I když trochu prázdno,“ usmívá se pečovatelka.

Opuštěných, nedostavěných či poloprázdných satelitních městeček, jako je Dun Ard, jsou po celém Irsku necelé dva tisíce. Jsou připomínkou stavební bubliny, která se nafukovala až do roku 2007. Developerské firmy stavěly jeden projekt za druhým po celé zemi jednoduše proto, že cena nemovitostí stoupala stále vzhůru. Pak ale bublina praskla, boom skončil a developerské firmy, které měly v ruce velké množství neprodejných domů a dluhy v bance, zkrachovaly. Aktiva po nich převzal stát či obce a některé jsou stále v držení bank. Co s nimi bude? Na to se názory různí.

OBRAZEM: Prázdné domy čekají na své nájemníky už roky. Marně.

Makléř: Domů bude nedostatek

Typický dvojdomek se na vrcholu stavebního boomu prodával za 190 až 220 tisíc eur. „Dnes se jeho cena pohybuje mezi 70 a 105 tisíci,“ vysvětluje Tom Dillon, makléř z realitní kanceláře Sherry FirzGerald, který mě vítá ve své pracovně ve městě Listowel. Podle něho se domy v Dun Ard prodají. „Je to velmi dobrá lokalita. Ty domy se prodají. Je to jen otázka času a správné ceny,“ říká Dillon, který se v branži pohybuje více než 15 let. Podle něj se letos trh stabilizuje a domy budou brzy ještě chybět. „Myslím, že nakonec bude problémem nedostatek nemovitostí k prodeji. To přijde na konci roku či na začátku toho příštího. Od roku 2007 se nestavějí skoro žádné domy,“ upozorňuje Dillon. Podle realitního makléře za to mohou částečně média, která situaci líčí horší, než jaká je.

„Tady v Listowelu nemáme nedostavěné projekty. Je tu pár míst, kde jsou tři čtyři prázdné domy, ale všechny mají střechu a prodají se. Od začátku roku se začíná obchodovat, i když za nízké ceny. O jeden dům mají zájem dva tři lidé. To jsme tu poslední čtyři roky neviděli,“ říká makléř. Připouští ale, že některé lokality, které zažily přemrštěný boom, budou mít problémy. Především oblasti na severu Irska, jako jsou Leitrim, Cavan nebo Roscommon.

Při průjezdu irskou krajinou není pohled na oplocené satelitní městečko s cedulí „zákaz vstupu“ ničím výjimečným. Někdy, jako v případě Lixnaw, jde o celé vesničky s chystanými supermarkety a dalším zázemím, ze kterých zbyla jen torza. Je těžké uvěřit, že do těchto míst bude chtít někdo investovat.

Některé stavby se dokončí, jiné se zboří

Část prázdných stavebních projektů spravují místní zastupitelstva, která je opravují a používají jako sociální bydlení. Některé opravují banky. Asi deset procent z celého počtu problematických projektů vlastní vládní agentura NAMA. Některé projekty opravuje, ale jiné už vloni zbourala.

„Část bude muset být zbořena, protože ty projekty nikdy nikoho nepřilákají,“ říká v kavárně v Dublinu Jimmy Healy, mluvčí Federace stavebního průmyslu (CIF). „Sektor byl na naši zemi příliš velký. Stavělo se moc. Každý se na tom chtěl podílet. Bylo to neudržitelné,“ říká Healy.

Ve zdravé ekonomice by měl stavební sektor tvořit asi deset procent HDP. V Irsku tvořilo stavebnictví v roce 2006 kolem 23 procent HDP. Dnes je to pět až šest procent. „V roce 2006 měl stavební sektor v Irsku objem 38,6 miliardy eur. Vloni to bylo někde mezi 7,5 a 8,5 miliardy.

To je obrovský propad.“ V roce 2006 se postavilo 93 tisíc obytných domů. Vloni to bylo jen osm tisíc. Tak málo jako nyní po krizi se stavělo naposledy v sedmdesátých letech. Problémy ve stavebnictví se projevují i na nezaměstnanosti, která Irsko trápí – každý čtvrtý z 14 procent nezaměstnaných pochází ze stavebnictví. Řada vysoce kvalifikovaných irských stavbařů odchází do Kanady či Austrálie.

Irskou ekonomiku táhne export

Healy věří, že stavebnictví už dosáhlo dna a postaví se postupně na nohy. Irská ekonomika nyní roste, jakkoli pomalu. V Dublinu, Corku a Galway, městských oblastech, kde žije většina lidí a kde je největší koncentrace pracovních míst, už cena nemovitostí stoupá. „Realitní makléři tu nemají dost nemovitostí. Hodně lidí nechce prodávat, protože čekají na lepší ceny,“ říká Healy.

Podle statistik je cena domů v Dublinu někde na polovině ceny v době vrcholu trhu. Tato oficiální čísla jsou ale zkreslená, evidují totiž jen domy prodané přes hypotéku. Až polovina nemovitostí se však dnes prodává za hotové, říká Healy.

Dnešní Irsko je jinou zemí než to v době realitního boomu. Politici se poučili. Současný irský růst HDP kolem jednoho procenta je do velké míry tažený exportem a špičkovou průmyslovou výrobou. V zemi mají své evropské sídlo firmy jako Facebook, Google, Apple nebo LinkedIn a nízké daně v kombinaci s kvalifikovanou pracovní silou sem lákají další investory.

„Náš hospodářský růst byl do velké míry živený realitami. Stavební sektor se vrátí, ale bude vypadat jinak než předtím. Chamtivost developerů, kteří si mysleli, že se z nich stanou rychle milionáři, už se snad nevrátí. Teď se snažíme přeměnit stavební ekonomiku na podnikatelskou. Vláda masivně investuje do lidí,“ řekl v rozhovoru pro deník E15 irský ministr pro malé a střední podniky John Perry při nedávné návštěvě Prahy. Nejen jeho slova naznačují, že se v Irsku pomalu blýská na lepší časy.


Čtěte také:

John Perry: Google k nám přilákaly nízké daně a vzdělaná pracovní síla

Brian Hayes: Irsko není jako středomořské ekonomiky

Žádné další Španělsko či Irsko: Brusel chce zatočit s realitními bublinami


Ballybunion, Listowel, Dublin - od našeho zpravodaje

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče