Řepkonafta: a jedeme!

06. září 2007, 19:07 - Táňa Králová
06. září 2007, 19:07

Andrej Babiš plánuje postavit novou "Setuzu", ač kapacity stačí

Stále je to motorová nafta, ať jsou v ní dvě, čtyři nebo maximálně pět procent metylesteru řepkového oleje (MEŘO). Nebo také žádný. Motoristé beztak nemají moc šancí zjistit, co do nádrže vlastně tankují. Úderem 1. září začali petrolejáři s přidáváním biosložky do nafty, jak jim to ukládá zákon o ovzduší. Takto posvěcená objednávka ještě automaticky neznamená zlaté časy pro její tuzemské výrobce. Trh se jim v současné době spíše zmenšuje, jakkoli to v éře naplánovaného rozkvětu biopaliv může znít paradoxně. Zatím tedy z biopaliv těží díky vyšším cenám za řepku především zemědělci. Motoristům nezbývá než si za přítomnost dražší biosložky v pohonných hmotách připlatit. A povinná biopaliva máme pocítit všichni – ve vyšších cenách potravin. Ekologové navíc soudí, že se nedostaví ani vzývaný přínos pro životní prostředí.

Zažili lepší časy.

Žádné žně nám nezačaly, tvrdí po spuštění povinného přidávání metylesteru do nafty jeho výrobci. Příznivěji jim byly nakloněny uplynulé dva roky. Na českém trhu sice tehdy prodali jen necelou desetinu z celkové produkce, tu však snadno uplatnili za hranicemi. Především v Německu, které si povinnost plošně přidávat biosložku do nafty uložilo už dřív. Situace se ale mění.
Vyvézt metylester už není z více důvodů zdaleka tak jednoduché, přitom na povinné míchání do nafty prodané na českém trhu se letos využije jen zlomek z produkce, na jakou jsou u nás vybudované výrobní kapacity. „V letošním roce se na dvouprocentní přimíchávání spotřebuje zhruba 30 tisíc tun MEŘO. To za předpokladu, že se nebude dovážet nafta s již namíchaným metylesterem,“ vyčísluje šéf Sdružení pro výrobu bionafty Petr Jevič. V Česku přitom stojí kapacity na roční výrobu 340 tisíc tun MEŘO. Jak dodává Jevíč, napřesrok bude pro předepsaný dvouprocentní podíl biosložky zapotřebí 85 tisíc tun metylesteru. Před dvěma lety se ho u nás přitom vyrobilo téměř 127 tisíc tun, loni přes 110 tisíc tun, a to tu stály výrobny schopné dodat asi 200 tisíc tun.
Investoři, kteří věří tomuto byznysu, se ale samozřejmě dívají dál než do letošního a příštího roku. Od roku 2009 stoupne povinné procento biopaliv přidávaných do nafty na 4,5 a spotřeba MEŘO se díky tomu zvedne na více než dvojnásobek. I pak bohatě postačí tuzemské výrobní kapacity, přičemž jejich dnešní výše není podle všeho konečná.

Letos jsou karty rozdané.

Přimíchávání biosložky nezajišťují provozovatelé čerpacích stanic, ale takzvané povinné subjekty – výrobci, dovozci a distributoři motorových paliv. Rozhodující trojice Čepro, Česká rafinérská a Paramo, která provozuje sklady s míchacím zařízením, dává zpočátku šanci tuzemským dodavatelům metylesteru. Záleží, jak se osvědčí, pokud jde o kvalitu produktu a plynulé zásobování. A spolu s tím bude vždycky rozhodovat cena. Ta vychází z kotací na burze a v současné době se evropská cena pohybuje kolem 0,7 eura za kilogram. Dá se ale očekávat, že domácím výrobcům bude stále více šlapat na paty konkurence ze zahraničí. O nějaké přednosti pro český metylester z české řepky, kterou byla původně dokonce snaha zakotvit do národní legislativy, dnes už nikoho ani nenapadne mluvit.
„V cenách metylesteru bude určitě probíhat silný konkurenční boj. Obchody budou vycházet z momentální ekonomické výhodnosti,“ říká Pavel Švarc, generální ředitel a předseda představenstva společnosti Čepro, která je u nás největším daňovým skladem zodpovědným za přimíchávání biopaliv. Stěžejním dodavatelem metylesteru pro Čepro je od září Setuza, s náskokem největší tuzemský producent. „Vypsali jsme dvoukolové výběrové řízení na dodávky MEŘO a nabídky převýšily poptávku. Setuza zvítězila jednak proto, že má novou výrobnu s nejmodernější technologií, ale i díky logistice,“ vysvětluje Švarc. Vedle dalších kontraktů uzavřených s Agropodnikem Jihlava, druhým největším výrobcem metylesteru v tuzemsku, a Agrofertem nevylučuje šéf Čepra případný dovoz biosložky z Německa, pokud bude cenově výhodný. „Stejně jako je řepka evropská komodita, tak i metylester se pohybuje v tomto ekonomickém prostoru a obchod se řídí jinými hledisky, než jsou hranice. K nám se může vozit německé, rakouské nebo slovenské MEŘO, naopak české se může prodávat v Rakousku,“ říká Švarc. Čepro má s dodavateli metylesteru uzavřené kontrakty na dobu neurčitou s tříměsíční výpovědní lhůtou. „Chceme si vyhodnotit zejména kvalitu, u níž jsme zadali poměrně přísná kritéria. Posoudíme také spolehlivost závozů a samozřejmě cenu,“ vyjádřil se Švarc k otázce dodávek v příštím období.
Společnost Čepro má nyní míchací zařízení na devíti rozhodujících skladech a na dalších dvou je plánuje dobudovat. Pro jiné subjekty, které mají zásoby pohonných hmot v jeho skladech, nabízí za biopoplatek doplnění nezbytné biosložky.

Nevlastní, jen provozuje.

Na sklonku prázdnin přijel do Ústí nad Labem premiér Mirek Topolánek, aby společně s ministrem zemědělství Petrem Gandalovičem, ústeckým hejtmanem Jiřím Šulcem a generálním ředitelem Setuzy Martinem Procházkou přestřihl pásku a otevřel nový provoz v areálu firmy. Ročně se v něm dá vyrobit sto tisíc tun metylesteru. Setuza se tím dostala na celkovou kapacitu 150 tisíc tun a stala se lídrem ve výrobě MEŘO v Česku. Nová výrobna v Ústí ale Setuze přímo nepatří. „Celá stavba, kterou Setuza realizuje společně s externím investorem Chemoprojekt Praha, přišla téměř na tři čtvrtě miliardy korun,“ uvádí ústecká firma v tiskové zprávě vydané v předvečer slavnostního spuštění nového provozu. Chemoprojekt zajistil financování investice, protože Setuza neměla šanci dostat bankovní úvěr. V novém provozu vyrábí na základě smlouvy o užívání, zahrnující nájem budov a leasing zařízení. Veškerou produkci si obchoduje sama. Měsíčně chce Setuza vyrábět přes 6000 tun metylesteru – takový je podle mluvčí Marie Logrové plán do konce roku. „Zatímco v minulých dvou letech jsme dodávali především na německý a rakouský trh, od září se soustředíme na tuzemsko,“ dodává Logrová. Ústecká firma se po otevření nové kapacity zbavuje provozu v Mydlovarech, kde je možné ročně vyrobit přes deset tisíc tun metylesteru. „Jednání o prodeji nyní aktuálně probíhají. Místně roztříštěné provozy – sklady a samotná výroba – nabízíme k odprodeji individuálně. Jedná se tedy s několika zájemci o různé celky,“ poznamenává Logrová.

Na druhé pozici.

Do otevření ústecké výrobny byl s kapacitou 70 tisíc tun MEŘO největším tuzemským výrobcem jihlavský Agropodnik. Produkci dodává na nejbližší terminály Čepra a do rafinerií v Pardubicích a Litvínově. „Chtěli bychom co nejvíce zboží prodávat doma. Každá země se snaží nastavit pravidla tak, aby maximálně využila tuzemských zdrojů. I z hlediska logistiky je to nejvýhodnější,“ zdůrazňuje obchodní náměstek Agropodniku Jihlava Rastislav Trecák. Mezi výrobce MEŘO, kterých je v naší republice dohromady 17, se zařadil také Agropol. Těsně před povinným spuštěním biopaliv kolaudoval výrobnu na 35 tisíc metylesteru ve své výkupní firmě Primagra Milín. V září prochází zatěžkávací zkouškou. Agropol bude produkci prodávat Unipetrolu, který si pohonné hmoty nechává zpracovat v České rafinérské. V dodávkách biosložky Unipetrol stoprocentně spoléhá na tuzemské výrobce.

Nafta jako nafta.

Zákon o ovzduší sice ukládá od 1. září povinné přidávání biopaliv, metylester však nutně nemusí být v každém litru nafty. Rozhodující je splnit dvě procenta z prodaného objemu. Řidiči se musí spokojit s ujištěním, že pohonná hmota neobsahuje víc než pět procent biosložky. O přesném složení se víc nedozvědí, ani pokud se budou dotazovat u obsluhy pumpy.
Ivan Indráček, předseda představenstva Společenství čerpacích stanic PHM v ČR, tvrdí, že není technicky možné, aby obsluha na požádání sdělovala, zda nafta obsahuje metylester a v jakém množství. „U velkých řetězců se obsluha vůbec nedostává do kontaktu se zbožím a není odpovědná za to, jaké zboží bylo na čerpací stanici dovezeno. To je věcí provozovatele. Ten má však informaci pouze o obsahu biosložky u konkrétní dodávky, která mu byla právě složena. Žádná nádrž před doplněním však není nikdy prázdná a při složení nové tak vzniká směs, protože na trhu se pohybuje nafta s různým obsahem metylesteru,“ vysvětluje Indráček.
Během prvních zářijových dní se na terminálech Čepra a České rafinérské přimíchávalo do motorové nafty 2,8 až 4,5 procenta biosložky.
„Abychom měli jistotu, že předepsaná dvě procenta splníme, začali jsme hned od září přidávat o trochu víc,“ potvrdil šéf Čepra Pavel Švarc.

Dovozy okrajově.

Biopodíl v naftě prodávané na českém trhu patří nyní převážně tuzemské produkci, určité množství metylesteru ze zahraničí přichází zamíchané v dovezené naftě. To v případě, kdy bratislavský Slovnaft zaváží své čerpací stanice zejména na Moravě. Většina pohonných hmot, které ze Slovnaftu míří do Česka, ale přichází produktovodem do skladů Čepra, kde se domíchá předepsaná biosložka. Jak ale říká mluvčí Slovnaftu Kristina Félová, společnost je plně připravena splnit legislativní požadavky České republiky na přimíchávání MEŘO v motorové naftě prodávané zákazníkům společnosti, i na vlastních čerpacích stanicích. „Potvrzuje to i skutečnost, že na slovenském trhu firma dodává naftu a benzin s podílem biosložek do pěti procent už od minulého roku. Tím jsme výrazně napomohli Slovensku získat prvenství v této oblasti v rámci Visegrádské čtyřky,“ připomíná mluvčí.
Část biosložky zvenku se k nám dostává také prostřednictvím společnosti OMV, která dováží palivo již obohacené o metylester v rafineriích v Rakousku, Německu, ale také České republice.

Hudba minulosti.

Konkurence na evropském trhu s metylesterem stále sílí. V Německu a Rakousku vyrostly další provozy a tamní výrobci budou hledat odbyt i u nás. Projevuje se to už letos. „V červnu se k nám vůbec poprvé dovezlo 203 tun metylesteru z Německa. Je to průlom, protože dosud vývoz vždycky probíhal opačným směrem,“ upozorňuje šéf Sdružení pro výrobu bionafty Jevič. Že je lukrativní odbyt do Německa hudbou minulosti, potvrzuje také Setuza. Příčinou je nejen výrazné rozšíření tamních výrobních kapacit a k tomu také postupný růst spotřební daně na čisté biopalivo (od 1. ledna 2008 na 0,15 eura na litr metylesteru), navíc se do Evropy vozí dotované MEŘO ze Spojených států. „O budoucích vývozech nyní probíhají intenzivní jednání,“ uvádí mluvčí Setuzy.
„Možnosti exportu budou stále omezenější,“ uvědomuje si také Rastislav Trecák z jihlavského Agropodniku, který vlastní slovenská skupina Slavia Capital. To však prý neznamená, že by podnik měl snadnější cestu na slovenský trh. „Slovnaft staví vlastní výrobnu metylesteru, takže bude asi dost obtížné se tam uplatnit,“ předpokládá Trecák.

Evropský žebříček.

V posledních dvou letech se evropská produkce bionafty více než zdvojnásobila na loňských téměř 4,9 milionu tun. Německo, které v minulém roce vyrobilo bezmála 2,7 milionu tun, přesvědčivě vede žebříček sestavený Evropským úřadem pro bionaftu. Na druhém místě je Francie s produkcí 743 tisíc tun, následuje Itálie, Velká Británie, Rakousko, Polsko a sedmá je Česká republika. K povinnému přidávání biopaliv do pohonných hmot přikročily před Českou republikou Německo, Slovensko a Rakousko.
Naše země plní povinnost vyplývající ze členství v Evropské unii a od biopaliv se nedají čekat zázraky. Těmito slovy přivítal jejich start ministr průmyslu a obchodu Martin Říman: „Výroba biopaliv klade vysoké prostorové nároky na půdu nejen u nás, ale po celém světě, což ve svém důsledku kazí životní prostředí a v budoucnu povede ke zdražování potravin,“ je přesvědčen ministr, který má vládě do konce listopadu předložit dlouhodobou koncepci biopaliv. Ta vedle současného povinného přídavku počítá i s uplatněním čistých a vysokoprocentních biopaliv. U nich se však prozatím ubíráme opačnou cestou – zdanění čistých biopaliv od Nového roku, zahrnuté v reformním batohu, je z trhu naprosto vyřadí.

Drahocenná surovina Domácí úroda řepky, z níž se olej a poté metylester vyrábějí, se pohybuje kolem jednoho milionu tun, což je historický rekord. Avšak rekordně vysoká je i cena řepkového semene. „Cenu nahoru táhne hlavně poptávka z Číny a Indie, které začaly nakupovat olejniny ve velkém. K tomu si Evropa vzpomněla, že bude dělat bionaftu. Navíc letošní úroda řepky nedosáhla očekávání, a i když v Evropě nebyla špatná, proti odhadům znamená poměrně velký propad,“ jmenuje hlavní příčiny růstu ceny řepkového semene ředitel Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin Martin Volf. Zatímco loni v červenci prodávali pěstitelé tunu řepky v průměru za 6654 korun, letos byla ve stejný měsíc výkupní cena podle statistiky 7117 korun. Dál stoupala a většinu úrody prodali zemědělci za ceny v rozmezí 7500 až 8000 korun za tunu, porovnává Volf. V současné době se řepka podle něho obchoduje za 8200 až 8500 korun. Pro zemědělce je letošní řepková sezona jedinečná: vysoké výnosy, vysoké ceny, k tomu nárokové dotace na plochu, na niž ji pěstují, a ještě novinka - zvláštní platba na energetické plodiny, kterou hradí Evropská unie do výše 45 eur na hektar. I přesto je pro pěstitele lukrativnější plodinou obilí, což dávají najevo jen minimálním rozšířením osevních ploch řepky, které budou sklízet příští rok. „Výměra řepky by se u nás mohla zvýšit, rezervy jsou také ve výnosech,“ poznamenává Volf. Je totiž přesvědčen, že v příštích letech bude řepky mírný nedostatek.
Zatímco dříve odcházelo až 45 procent české úrody do zahraničí, protože na větší množství nebyly zpracovatelské kapacity, nyní se u nás dá podle Volfa zpracovat 750 až 800 tisíc tun řepky. Přitom surovinu shánějí také výrobny metylesteru především v sousedním Německu.

Ještě Agrofert.

Nejen u nás bude stále více na koni ten, kdo bude držet řepku. I proto se Agrofert, který je největším výkupcem černého semínka, zřejmě nenechá odradit už dostatečnou výrobní kapacitou v Česku. V lovosickém areálu Lovochemie plánuje postavit továrnu, v níž by se 400 tisíc tun řepky zpracovalo na 100 tisíc tun metylesteru. Má jít o investici za 1,6 miliardy korun, jak potvrdil týdeníku EURO majitel Agrofertu Andrej Babiš.
„O výstavbě stále uvažujeme. Pořád jsme se definitivně nerozhodli,“ řekl minulý týden. Babiš by rád propojil řetězec u řepky až do finálního produktu, jaké uplatňuje třeba u obilí. Na výkup zrna navazuje zpracování ve mlýně a z pekárny pak vychází zboží přímo do obchodů. „Jsme nejlépe integrovanou skupinou z hlediska zpracování řepky a distribuce pohonných hmot. Výroba metylesteru je ale zatím špatný byznys. Ještě se tu nevytvořil trh a nejlépe jsou na tom dnes prvovýrobci,“ vysvětluje Babiš, proč s investicí do biopaliv tak dlouho váhá. Zároveň ale podniká kroky, které mohou lovosické výrobně v budoucnu zajistit náskok před konkurencí. Koncentruje surovinu, kterou si může vozit ze Slovenska, ale i Německa. V Sasku nedávno ovládl podnik vykupující obilí a řepku od zemědělců, podobně jako na Slovensku. Zamýšlenou investici má Agrofert načasovanou tak, aby s metylesterem přišel na trh v roce 2009, kdy u nás bude poptávka pro povinné přidávání více než dvojnásobná.
Prozatím je Babišův Agrofert jedním z hlavních dodavatelů řepky pro tuzemské výrobny MEŘO. Jenom s touto tradiční rolí se ale nechce spokojit a jedná se Setuzou i dalšími producenty o zpracování řepky na metylester ve mzdě.

Místa, kde se v Česku míchá MEŘO do nafty Česká rafinérská:

  • Kralupy nad Vltavou,
  • Litvínov

Paramo:

  • Pardubice

Čepro:

  • Třemošná (u Plzně)
  • Roudnice nad Labem
  • Mstětice (u Prahy)
  • Včelná (u Českých Budějovic)
  • Smyslov (u Tábora)
  • Cerekvice (u Hradce Králové)
  • Šlapanov (u Havlíčkova Brodu)
  • Střelice (u Brna)
  • Loukov (u Kroměříže)

Pramen: Ministerstvo průmyslu a obchodu

Kde a kolik Výrobní kapacity na MEŘO v tuzemsku Výrobce - Kapacita (t)

  • A.B.C., Bransouze 3000
  • Agricos, Stod u Plzně 700
  • Agrochem, Lanškroun 3800
  • Agropodnik, Jihlava 70 000
  • Primagra, Milín 35 000
  • Primagra, Žatec 3600
  • BIO Petrol Praha, Nová Ves pod Pleší 3000
  • Fabio produkt, Holín 6300
  • ZS Kratonohy 1000
  • Setuza, Olomouc 39 000
  • Setuza, Mydlovary 13 000
  • Setuza, Ústí nad Labem 100 000
  • Jarimex Hradec Králové, Hněvčeves 7000
  • RPN, Chrudim 2000
  • KL-OIL Lužany 2000
  • HH Corporation – Jan Horák, Česká Třebová 17 000
  • Pavex, Pardubice 20 000
  • ZD Dolany 1500
  • Václav Kavan, Bílý Kostel 3000
  • S.O.C. Nový Přerov 9000

Celkem 339 900

Pramen: Sdružení pro výrobu bionafty

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče