Rejnok nebo kapr

14. listopadu 2008, 19:32 - Ingeborg Radok Žádná Euronews, a.s.
14. listopadu 2008, 19:32

Nové koncertní a kongresové centrum je pro České Budějovice možná trochu velká ryba

Za posledních sto let v Čechách žádná dobrá koncertní síň nevyrostla. O jedné plánované se už ale mluví – Jihočeská společnost přátel hudby (JSPH) už dlouho usiluje o to, aby České Budějovice měly vlastní velký koncertní sál, v němž by mohl vystupovat i symfonický orchestr. Myšlenka vybudování koncertní síně je skvělá, záslužná a z houževnatosti, se kterou se jí společnost snaží prosadit, by si mohl leckdo třeba v Praze vzít příklad. Autorem předběžné studie je architekt Jan Kaplický a jeho studio Future Systems. Tento fakt však nepřinesl dobrému nápadu do vínku mnoho štěstí. Kauza Národní knihovny, která stále vyvolává vzrušené diskuse jak mezi odborníky a politiky, tak mezi lidem prostým, prozatím vyvrcholila odvoláním ředitele instituce. Navozuje předem kolem projektu velkého rejnoka negativní atmosféru. Projekt také vykazuje vizuálně i prakticky některé společné rysy s nevydařenou pražskou záležitostí.

Čípak bude pozemek? Místo, kde by měl budoucí kulturní stánek stát, je areál bývalých kasáren ve čtvrti Čtyři Dvory. Leží nedaleko historického centra Budějovic, blízko výstaviště. Z jedné strany je obklopený panelovou zástavbou a nákupními centry, z druhé rodinnými domky. „Vlastníkem pozemku je město, ale pronajalo ho na základě výběrového řízení společnosti 4 DVORY, která má coby developer zajistit revitalizaci území. V této fázi jedná JSPH tedy se společností 4 DVORY. Na konci jednání – pokud budou úspěšná – se prodá pozemek pod stavbou investorovi za cenu, kterou určilo zastupitelstvo města; a nejde o cenu symbolickou,“ uvádí budějovický primátor Juraj Thoma. Manažer projektu Revitalizace areálu bývalých kasáren Čtyři Dvory Václav Meškan potvrdil, že mezi sdružením firem 4 DVORY a Jihočeskou společností přátel hudby byla uzavřena smlouva, která „rezervuje“ pozemek pro budoucí prodej. Ten připadá v úvahu až po dokončení a kolaudaci koncertního a kongresového centra. „Cena za pozemek je dána smlouvou uzavřenou mezi statutárním městem České Budějovice a 4 DVORY. Tato cena pro JSPH bude zahrnovat pouze náklady vynaložené 4 DVORY bez zisku, to jest kupní cenu za pozemek a část nákladů nezbytných na infrastrukturu. 4 DVORY s ohledem na kulturní účel nebude na ceně vůči JSPH realizovat žádný zisk,“ uvádí Václav Meškan. Proti plánovaným developerským záměrům v uvedené lokalitě se ale nedávno postavili obyvatelé přilehlých sídlišť a někteří ekologičtí aktivisté.

Investor a provozovatel v jednom Jihočeská společnost přátel hudby byla založena zhruba před pěti lety. Její snahou bylo od počátku vybudovat v Českých Budějovicích velkou a kvalitní koncertní síň. Prozatím ale společnost nemá s investicemi žádné zkušenosti, neprovozuje podobný kulturní stánek a nedisponuje vlastními finančními prostředky. Její členové organizují v Budějovicích již 19 let Hudební slavnosti Emy Destinnové. Na podporu své myšlenky uspořádala společnost několik benefičních koncertů a plesů. Výtěžek z těchto akcí, posílený příspěvkem soukromého milovníka hudby, byl použit na honorář za přípravnou studii. K dohodě s architektem Kaplickým došlo v době, kdy v Praze probíhalo výběrové řízení na novou budovy Národní knihovny. Na rozdíl od Prahy jde v tomto případě o stavbu hrazenou převážně ze soukromých prostředků, nemusí jí tedy předcházet výběrové řízení. Vycházíme-li z předběžných odhadů studie, náklady na stavbu by se měly pohybovat kolem 100 milionů eur. JSPH by podle slov předsedy správní rady Antonína Kazila měla být hlavním investorem a později provozovatelem centra. Společnost předpokládá, že získá peníze z evropských fondů a počítá se soukromými dary, vázanými na jméno architekta Kaplického. Město Budějovice zatím podle sdělení primátora nepočítá s tím, že by pomohlo získat na stavbu centra finanční prostředky – snaží se sehnat finance především na vlastní investiční projekty. Klobouk dolů před odvahou, s jakou se do tak obrovského sousta JSPH pouští. Stavbou totiž projekt nekončí. Centrum bude nutné dále provozovat, udržovat a naplňovat kvalitním programem. Vzhledem k rozlehlosti sálu přezdívanému rejnok a jeho multifunkčnosti to nebude stát málo. Provoz by zčásti měly hradit výnosy z pronájmu komerčních ploch, zčásti snad pronájmy sálů, ale to je ještě píseň budoucnosti.

Rejnokovy akustické útroby Koncertní a kongresové centrum nazvané po Antonínu Dvořákovi by mělo mít dva sály určené pro poslech hudby či mluveného slova – větší sál nesoucí jméno Emy Destinnové pro 1000 diváků a menší s kapacitou 400 míst, pojmenovaný po Karlu Ančerlovi. „Výhled do zeleně, na oblohu a hvězdy, to je zcela nový prvek v architektuře koncertních sálů. Velká pozornost je věnována barevnosti. Každý sál je jiné barvy, černá akustická podlaha přidává na důstojnosti, křesla jsou jiného tónu stejné barvy. Perforovaný strop a stěny jsou vytvořeny z lehce lakovaného barevného dřeva. Pódium je řešeno s několika hydraulicky nastavitelnými stupni pro různé velikosti hudebních těles a sborů,“ uvádí stručná informace ke studii. Velký sál může pojmout symfonický orchestr a až devadesátičlenný sbor a je vybaven příslušným zázemím.V ideálním případě by sál mohl sloužit i pro nahrávací účely. Podle názoru Josefa Žikovského, ředitele firmy Soning, která se zabývá akustikou a elektroakustikou koncertních sálů, znamená dvojí účel sálu – koncertní a kongresový – vždy zvukový kompromis. Pro provozování živé hudby je nejdůležitější správné řešení „koncertní mušle“, tedy prostoru pódia. Hráči se jednak musí slyšet mezi sebou, ale výsledný zvuk se musí spojit a nést do sálu. Na mluvené slovo je třeba sál vybavit speciálními sloupovými zářiči, jinak nebude případnému řečníku rozumět ani slovo. Elektroakustické vybavení ale podléhá rychlé technologické zkáze – zastarává během tří let. Kapacita a velikost sálu, který počítá s velkým orchestrem a sborem, je podle Josefa Žikovského odpovídající, ale jakékoli menší těleso nebude z pódia znít a ani vypadat ve velkém prostoru ideálně. Hladké stěny, jak je popisuje studie, nejsou z akustického hlediska přijatelné – každý koncertní sál musí mít členěné stěny i strop kvůli odrazům zvuku. „Provozování jiné než vážné hudby by v sále nebyl problém,“ domnívá se Žikovský.
Vstup do sálů bude jednak přes foyer, které by mělo mít samostatnou „společenskou“ funkci a mohlo by sloužit například i k tanci, a jednak přímo z ulice. Studie počítá s velkou komerční plochou o rozloze asi 2000 metrů čtverečních a s podzemními garážemi pro auta návštěvníků.

Trocha skromnosti by neškodila Podle Antonína Kazila z JSPH by se mohlo z plánovaného centra stát místo, kam by se za kulturou sjížděl celý Jihočeský kraj a případně i milovníci hudby ze sousedních i vzdálenějších zemí. Nový stánek by mohl časem přitáhnout i Jihočeskou komorní filharmonii, která má o mnoho menší sídlo v centru Budějovic, prozatím ale s filharmonií, jejímž zřizovatelem je kraj, o této možnosti nikdo nejednal. Všechny plány jsou zatím jen výhledové, základní otázkou jsou finance. Pokud budou, stavba by mohla být zahájena v roce 2010 a celé centrum otevřeno v roce 2013. Slavnostní zahájení by mohli zajistit Berlínští filharmonikové, ale jednání jsou teprve na počátku.
Pokud by se podařilo JSPH získat prostředky na tak obrovskou investici, je otázkou, zda-li se její úsilí ubírá správným směrem. Jsou stotisícové Budějovice schopny naplnit dva sály, když i dvoumilionová Praha včetně turistů má s návštěvností větších sálů potíže? Velký symfonický orchestr nebude jezdit do Budějovic tak často – z Berlína možná jednou a naposled. České symfonické orchestry nejsou nadšenými cestovateli po vlastech českých a náklady spojené s koncertem každého velkého tělesa jsou poměrně vysoké. Jihočeská filharmonie, byť je jedinou profesionální filharmonií v Jihočeském kraji, má v současnosti 37 členů a své vlastní sídlo. Doma si ji na koncert přijde poslechnout v průměru kolem 200 lidí. To je počet, který zdaleka nenaplní ani jeden z plánovaných nových sálů. Pro to, aby se z centra stala kvalitní kulturní instituce, do které se budou sjíždět i zahraniční hosté, by se mělo okolí vybavit příslušnými ubytovacími kapacitami. Ty by pak měly sloužit i pro případnou kongresovou turistiku. Podařilo by se ale trvale naplňovat tak velký objekt kvalitním programem? Nedošlo by k postupné devalvaci místa z ekonomických důvodů a k využívání sálů pro jiné než koncertní účely, tedy estrády či nejrůznější show? Existujícím nevhodným příkladem by mohlo být pražské Kongresové centrum, které nebylo nikdy akusticky vyhovující a na jehož provoz město Praha denně vynakládá nemalé finanční prostředky.
Další otázkou je, zda je nutné, aby plánovaná stavba slučovala kulturní a komerční účel. V její blízkosti dnes už stojí několik nákupních komplexů, kapacitou zdá se dostačujících. Developerský projekt společnosti 4 DVORY navíc počítá s výstavbou obchodů v těsné blízkosti plánovaného koncertního centra. Možná by Budějovicím slušel jeden skromnější sál, jehož velikost by se dala upravovat podle potřeby a programu. Komplex by nemusel být víceúčelový, o to vyšší nároky na poslech hudby by mohl splňovat. Vstupní investice by tak mohla být několikanásobně nižší a Jihočeské společnosti přátel hudby by se tím možná podařilo získat prostředky na častější hostování kvalitních českých a zahraničních souborů. Byla by škoda, kdyby nadšení a chuť, se kterou se Jihočeská společnost přátel hudby do projektu výstavby nové koncertní síně pustila, ztroskotaly na návrhu, který nepřihlíží k reálným možnostem města a dosavadním zkušenostem s návštěvností a provozem podobných zařízení. Jan Kaplický by se měl možná ještě jednou zajet podívat do Českých Budějovic – třeba by jihočeskému městu místo předimenzovaného rejnoka víc slušel nějaký menší kapr.

Rejnok v Českých Budějovicích

  • Vlastníkem pozemku je město, ale pronajalo ho ve výběrovém řízení společnosti 4 DVORY, která má coby developer zajistit revitalizaci území.
  • Jihočeská společnost přátel hudby, obecně prospěšná společnost, která se chystá stavbu financovat, jedná se společností 4 DVORY. Má být hlavním investorem a později provozovatelem centra.
  • Stavbu navrhl Jan Kaplický a jeho studio Future Systems.
  • Náklady na stavbu by se měly pohybovat kolem 100 milionů eur.
  • Koncertní a kongresové centrum má být nazvané po Antonínu Dvořákovi: mělo by mít dva sály pro poslech hudby či mluveného slova – větší sál Emy Destinnové pro 1000 diváků a menší s kapacitou 400 míst, pojmenovaný po Karlu Ančerlovi.
  • Studie počítá s komerční plochou o rozloze asi 2000 metrů čtverečních a s podzemními garážemi pro auta návštěvníků.
  • Stavba by mohla být zahájena v roce 2010 a celé centrum otevřeno v roce 2013.
  • Slavnostní zahájení by mohli zajistit Berlínští filharmonikové.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče