Rejnok nebo kapr

14. listopadu 2008, 19:32 - Ingeborg Radok Žádná Euronews, a.s.
14. listopadu 2008, 19:32

Nové koncertní a kongresové centrum je pro České Budějovice možná trochu velká ryba

Za posledních sto let v Čechách žádná dobrá koncertní síň nevyrostla. O jedné plánované se už ale mluví – Jihočeská společnost přátel hudby (JSPH) už dlouho usiluje o to, aby České Budějovice měly vlastní velký koncertní sál, v němž by mohl vystupovat i symfonický orchestr. Myšlenka vybudování koncertní síně je skvělá, záslužná a z houževnatosti, se kterou se jí společnost snaží prosadit, by si mohl leckdo třeba v Praze vzít příklad. Autorem předběžné studie je architekt Jan Kaplický a jeho studio Future Systems. Tento fakt však nepřinesl dobrému nápadu do vínku mnoho štěstí. Kauza Národní knihovny, která stále vyvolává vzrušené diskuse jak mezi odborníky a politiky, tak mezi lidem prostým, prozatím vyvrcholila odvoláním ředitele instituce. Navozuje předem kolem projektu velkého rejnoka negativní atmosféru. Projekt také vykazuje vizuálně i prakticky některé společné rysy s nevydařenou pražskou záležitostí.

Čípak bude pozemek? Místo, kde by měl budoucí kulturní stánek stát, je areál bývalých kasáren ve čtvrti Čtyři Dvory. Leží nedaleko historického centra Budějovic, blízko výstaviště. Z jedné strany je obklopený panelovou zástavbou a nákupními centry, z druhé rodinnými domky. „Vlastníkem pozemku je město, ale pronajalo ho na základě výběrového řízení společnosti 4 DVORY, která má coby developer zajistit revitalizaci území. V této fázi jedná JSPH tedy se společností 4 DVORY. Na konci jednání – pokud budou úspěšná – se prodá pozemek pod stavbou investorovi za cenu, kterou určilo zastupitelstvo města; a nejde o cenu symbolickou,“ uvádí budějovický primátor Juraj Thoma. Manažer projektu Revitalizace areálu bývalých kasáren Čtyři Dvory Václav Meškan potvrdil, že mezi sdružením firem 4 DVORY a Jihočeskou společností přátel hudby byla uzavřena smlouva, která „rezervuje“ pozemek pro budoucí prodej. Ten připadá v úvahu až po dokončení a kolaudaci koncertního a kongresového centra. „Cena za pozemek je dána smlouvou uzavřenou mezi statutárním městem České Budějovice a 4 DVORY. Tato cena pro JSPH bude zahrnovat pouze náklady vynaložené 4 DVORY bez zisku, to jest kupní cenu za pozemek a část nákladů nezbytných na infrastrukturu. 4 DVORY s ohledem na kulturní účel nebude na ceně vůči JSPH realizovat žádný zisk,“ uvádí Václav Meškan. Proti plánovaným developerským záměrům v uvedené lokalitě se ale nedávno postavili obyvatelé přilehlých sídlišť a někteří ekologičtí aktivisté.

Investor a provozovatel v jednom Jihočeská společnost přátel hudby byla založena zhruba před pěti lety. Její snahou bylo od počátku vybudovat v Českých Budějovicích velkou a kvalitní koncertní síň. Prozatím ale společnost nemá s investicemi žádné zkušenosti, neprovozuje podobný kulturní stánek a nedisponuje vlastními finančními prostředky. Její členové organizují v Budějovicích již 19 let Hudební slavnosti Emy Destinnové. Na podporu své myšlenky uspořádala společnost několik benefičních koncertů a plesů. Výtěžek z těchto akcí, posílený příspěvkem soukromého milovníka hudby, byl použit na honorář za přípravnou studii. K dohodě s architektem Kaplickým došlo v době, kdy v Praze probíhalo výběrové řízení na novou budovy Národní knihovny. Na rozdíl od Prahy jde v tomto případě o stavbu hrazenou převážně ze soukromých prostředků, nemusí jí tedy předcházet výběrové řízení. Vycházíme-li z předběžných odhadů studie, náklady na stavbu by se měly pohybovat kolem 100 milionů eur. JSPH by podle slov předsedy správní rady Antonína Kazila měla být hlavním investorem a později provozovatelem centra. Společnost předpokládá, že získá peníze z evropských fondů a počítá se soukromými dary, vázanými na jméno architekta Kaplického. Město Budějovice zatím podle sdělení primátora nepočítá s tím, že by pomohlo získat na stavbu centra finanční prostředky – snaží se sehnat finance především na vlastní investiční projekty. Klobouk dolů před odvahou, s jakou se do tak obrovského sousta JSPH pouští. Stavbou totiž projekt nekončí. Centrum bude nutné dále provozovat, udržovat a naplňovat kvalitním programem. Vzhledem k rozlehlosti sálu přezdívanému rejnok a jeho multifunkčnosti to nebude stát málo. Provoz by zčásti měly hradit výnosy z pronájmu komerčních ploch, zčásti snad pronájmy sálů, ale to je ještě píseň budoucnosti.

Rejnokovy akustické útroby Koncertní a kongresové centrum nazvané po Antonínu Dvořákovi by mělo mít dva sály určené pro poslech hudby či mluveného slova – větší sál nesoucí jméno Emy Destinnové pro 1000 diváků a menší s kapacitou 400 míst, pojmenovaný po Karlu Ančerlovi. „Výhled do zeleně, na oblohu a hvězdy, to je zcela nový prvek v architektuře koncertních sálů. Velká pozornost je věnována barevnosti. Každý sál je jiné barvy, černá akustická podlaha přidává na důstojnosti, křesla jsou jiného tónu stejné barvy. Perforovaný strop a stěny jsou vytvořeny z lehce lakovaného barevného dřeva. Pódium je řešeno s několika hydraulicky nastavitelnými stupni pro různé velikosti hudebních těles a sborů,“ uvádí stručná informace ke studii. Velký sál může pojmout symfonický orchestr a až devadesátičlenný sbor a je vybaven příslušným zázemím.V ideálním případě by sál mohl sloužit i pro nahrávací účely. Podle názoru Josefa Žikovského, ředitele firmy Soning, která se zabývá akustikou a elektroakustikou koncertních sálů, znamená dvojí účel sálu – koncertní a kongresový – vždy zvukový kompromis. Pro provozování živé hudby je nejdůležitější správné řešení „koncertní mušle“, tedy prostoru pódia. Hráči se jednak musí slyšet mezi sebou, ale výsledný zvuk se musí spojit a nést do sálu. Na mluvené slovo je třeba sál vybavit speciálními sloupovými zářiči, jinak nebude případnému řečníku rozumět ani slovo. Elektroakustické vybavení ale podléhá rychlé technologické zkáze – zastarává během tří let. Kapacita a velikost sálu, který počítá s velkým orchestrem a sborem, je podle Josefa Žikovského odpovídající, ale jakékoli menší těleso nebude z pódia znít a ani vypadat ve velkém prostoru ideálně. Hladké stěny, jak je popisuje studie, nejsou z akustického hlediska přijatelné – každý koncertní sál musí mít členěné stěny i strop kvůli odrazům zvuku. „Provozování jiné než vážné hudby by v sále nebyl problém,“ domnívá se Žikovský.
Vstup do sálů bude jednak přes foyer, které by mělo mít samostatnou „společenskou“ funkci a mohlo by sloužit například i k tanci, a jednak přímo z ulice. Studie počítá s velkou komerční plochou o rozloze asi 2000 metrů čtverečních a s podzemními garážemi pro auta návštěvníků.

Trocha skromnosti by neškodila Podle Antonína Kazila z JSPH by se mohlo z plánovaného centra stát místo, kam by se za kulturou sjížděl celý Jihočeský kraj a případně i milovníci hudby ze sousedních i vzdálenějších zemí. Nový stánek by mohl časem přitáhnout i Jihočeskou komorní filharmonii, která má o mnoho menší sídlo v centru Budějovic, prozatím ale s filharmonií, jejímž zřizovatelem je kraj, o této možnosti nikdo nejednal. Všechny plány jsou zatím jen výhledové, základní otázkou jsou finance. Pokud budou, stavba by mohla být zahájena v roce 2010 a celé centrum otevřeno v roce 2013. Slavnostní zahájení by mohli zajistit Berlínští filharmonikové, ale jednání jsou teprve na počátku.
Pokud by se podařilo JSPH získat prostředky na tak obrovskou investici, je otázkou, zda-li se její úsilí ubírá správným směrem. Jsou stotisícové Budějovice schopny naplnit dva sály, když i dvoumilionová Praha včetně turistů má s návštěvností větších sálů potíže? Velký symfonický orchestr nebude jezdit do Budějovic tak často – z Berlína možná jednou a naposled. České symfonické orchestry nejsou nadšenými cestovateli po vlastech českých a náklady spojené s koncertem každého velkého tělesa jsou poměrně vysoké. Jihočeská filharmonie, byť je jedinou profesionální filharmonií v Jihočeském kraji, má v současnosti 37 členů a své vlastní sídlo. Doma si ji na koncert přijde poslechnout v průměru kolem 200 lidí. To je počet, který zdaleka nenaplní ani jeden z plánovaných nových sálů. Pro to, aby se z centra stala kvalitní kulturní instituce, do které se budou sjíždět i zahraniční hosté, by se mělo okolí vybavit příslušnými ubytovacími kapacitami. Ty by pak měly sloužit i pro případnou kongresovou turistiku. Podařilo by se ale trvale naplňovat tak velký objekt kvalitním programem? Nedošlo by k postupné devalvaci místa z ekonomických důvodů a k využívání sálů pro jiné než koncertní účely, tedy estrády či nejrůznější show? Existujícím nevhodným příkladem by mohlo být pražské Kongresové centrum, které nebylo nikdy akusticky vyhovující a na jehož provoz město Praha denně vynakládá nemalé finanční prostředky.
Další otázkou je, zda je nutné, aby plánovaná stavba slučovala kulturní a komerční účel. V její blízkosti dnes už stojí několik nákupních komplexů, kapacitou zdá se dostačujících. Developerský projekt společnosti 4 DVORY navíc počítá s výstavbou obchodů v těsné blízkosti plánovaného koncertního centra. Možná by Budějovicím slušel jeden skromnější sál, jehož velikost by se dala upravovat podle potřeby a programu. Komplex by nemusel být víceúčelový, o to vyšší nároky na poslech hudby by mohl splňovat. Vstupní investice by tak mohla být několikanásobně nižší a Jihočeské společnosti přátel hudby by se tím možná podařilo získat prostředky na častější hostování kvalitních českých a zahraničních souborů. Byla by škoda, kdyby nadšení a chuť, se kterou se Jihočeská společnost přátel hudby do projektu výstavby nové koncertní síně pustila, ztroskotaly na návrhu, který nepřihlíží k reálným možnostem města a dosavadním zkušenostem s návštěvností a provozem podobných zařízení. Jan Kaplický by se měl možná ještě jednou zajet podívat do Českých Budějovic – třeba by jihočeskému městu místo předimenzovaného rejnoka víc slušel nějaký menší kapr.

Rejnok v Českých Budějovicích

  • Vlastníkem pozemku je město, ale pronajalo ho ve výběrovém řízení společnosti 4 DVORY, která má coby developer zajistit revitalizaci území.
  • Jihočeská společnost přátel hudby, obecně prospěšná společnost, která se chystá stavbu financovat, jedná se společností 4 DVORY. Má být hlavním investorem a později provozovatelem centra.
  • Stavbu navrhl Jan Kaplický a jeho studio Future Systems.
  • Náklady na stavbu by se měly pohybovat kolem 100 milionů eur.
  • Koncertní a kongresové centrum má být nazvané po Antonínu Dvořákovi: mělo by mít dva sály pro poslech hudby či mluveného slova – větší sál Emy Destinnové pro 1000 diváků a menší s kapacitou 400 míst, pojmenovaný po Karlu Ančerlovi.
  • Studie počítá s komerční plochou o rozloze asi 2000 metrů čtverečních a s podzemními garážemi pro auta návštěvníků.
  • Stavba by mohla být zahájena v roce 2010 a celé centrum otevřeno v roce 2013.
  • Slavnostní zahájení by mohli zajistit Berlínští filharmonikové.

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Nová občanka rychle a bez problémů
Kdy máte v práci nárok na placené volno?
Volby 2017: vše, co potřebujete vědět
Jak se rychle a snadno zorientovat v německých volbách
Co se v roce 2018 změní se zvýšením zdravotního pojištění pro OBZP?
Auta
Vyberte nejlepší auta roku 2018 a vyhrajte ceny za 300 000…
Socialistická auta, která byla (aspoň v něčem) lepší než ta „západní“
Land Rover míří také na silnice. Road Rover bude luxusní elektromobil
Test: Mazda CX-5 2.0 Skyactiv-G160 AWD
Retro: Lada Niva, Škoda Trekka a další socialistické off-roady
Technologie
Opera se dotýká virtuální reality. Přehraje 360° video v Oculus Riftu a dalších zařízeních
Pirátství prodejům neubližuje, ukazuje studie EU, kterou neměl nikdo vidět
Paměti DDR5 by se mohly objevovat už od roku 2019. Takt až 6,4 GHz, VRM na modulech?
Takhle bude vypadat retro ThinkPad. Lenovo jej nabídne k 25. výročí
Nové ZenFony 4 pro evropský trh jsou tu. Přinášíme podrobné srovnání
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít