Regulátoři nás neochrání

28. července 2003, 00:00 - Dušan Šrámek
28. července 2003, 00:00

Evropská komise hodlá zahájit tažení proti reklamě. Respektive proti některým jejím průvodním jevům. Reklama je do určité míry regulována na celém světě. Těžko si lze představit, že by billboardy měly vyzývat například k páchání jakékoli trestné činnosti. Má se však reklama omezovat i v ostatních případech?

Snahy po omezení reklamy v jiných než protizákonných tématech lze podřadit pod teorii informačního deficitu. Tato teorie vychází z toho, že ne každý subjekt na trhu má stejně informací - výrobce či prodejce ví o výrobku více než spotřebitel. Má tuto nerovnováhu řešit stát? Vztah mezi výrobcem či prodejcem na straně jedné a spotřebitelem na straně druhé je vztah čistě soukromě právní. Není tedy důvod, proč by stát měl do tohoto vztahu vstupovat. Stejně tak je ovšem předem dána i informační asymetrie. Ta není něčím, co by vyčnívalo či nějakým způsobem přesahovalo uzavíraný vztah, ale je již obsažena v samotném procesu rozhodování, zda příslušnou směnu uskutečním či nikoli. Každý člověk se při zakoupení výrobku či služby rozhoduje podle toho, co vše o něm ví. A to, co neví, patří k běžnému riziku. Různé subjekty na trhu si jsou schopny opatřit různé informace. I z toho důvodu se dá těžko regulovat, co vše by mělo být součástí informace. Nemluvě již o hypotetické možnosti, že zákazník může mít o zboží více informací než sám výrobce. Poškozuje pak nabízejícího kupující tím, že mu zatají vlastnosti, na které on sám nepřišel? Má-li kdokoli pocit, že jeho informace neodpovídají ceně produktu, nekoupí jej, případně koupí konkurenční či podobný produkt, jehož kvalitě více důvěřuje. Vždy ale záleží na obou stranách, s tím že každá transakce, každá směna, je zcela neopakovatelná a jakékoli analogie jsou pouze přibližné. Může v těchto složitých a především čistě subjektivních vztazích stát jakkoli ingerovat? Ano, zcela jednoduše. Správným přístupem je zajistit fungující soudnictví, kde by se mohl každý občan odvolat v případě, kdy je přesvědčen, že jej reklama oklamala. Navíc si s tímto problémem poradí trh sám. Kdo klame a podvádí, ten prostě ztratí důvěru a přijde o zákazníky. Regulace má napomáhat spotřebiteli v rozhodování, zda na transakci přistoupit. Ve skutečnosti však regulace spotřebitele poškozuje. Jakákoli regulace trhu přináší výrobcům další náklady. V případě reklamy tím, že například stoupnou náklady na jednotlivé komponenty reklamního působení. Daleko nejhorší jsou však subjektivní dopady na spotřebitele, které zcela od základu deformují přirozené lidské chování. Člověk, který je přesvědčován, že sám nemá na to či ono a že jediným garantem jeho spokojenosti a správného rozhodování je stát, velmi rychle zakrní a začne se více než svobodnému a zodpovědném u člověku podobat zvířátku v zoologické zahradě. Že by právě o to nejrůznějším státním regulátorům šlo?

Mohlo by vás zajímat

Finance
Praktický návod: jak začít s bitcoinem – výběr vhodné peněženky
EU: Jak vysoké je zdanění práce u podprůměrných mezd?
Macron ve stopách Babiše
Velký dovolenkový speciál: jak nejlépe používat platební kartu na dovolené
Finance.cz nově najdete v aplikaci Tapito
Auta
BMW X3 třetí generace je lehčí, rychlejší a nabídne klíč s…
Jaguar opět rozšířil nabídku motorů pro XE, XF a F-Pace. Nový dvoulitr 30t má 300 koní
Tradiční londýnská taxi dostanou elektrický pohon. Premiéra proběhne v Goodwoodu
Proč má být Kia Stinger tak dobrá? Protože na Nürbrugringu odjela desítky tisíc kilometrů
Test na pondělí: Porsche Macan 2.0T
Technologie
Nintendo už zase recykluje. Uvede novou verzi konzole SNES s 21 hrami
Úspěch jako hrom. Na oběžné dráze je první česká nanodružice
Další hardwarové chyby procesorů. AMD má problém v Ryzenu, Intel u Skylake a Kaby Lake
Facebook hledá v Hollywoodu originální skriptované pořady. „Vysílat“ by mohl brzy
Více Linuxu ve Windows Storu. Microsoft pro testování uvolnil dvě edice SUSE
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít