Regulační ofenziva

05. května 2009, 11:08 - František Jakub
05. května 2009, 11:08

Evropská komise zveřejnila návrh systému finančního dohledu

Na konci února zveřejnila Evropská komise závěry skupiny expertů pod vedením Jacquesa de Larosiera o stavu regulace finančního trhu a dohledu nad ním. Dokument pojmenovává příčiny vzniku finanční krize a uvádí 30 doporučení, jež by měla obnovit důvěru a zajistit efektivnější regulaci.

Příčiny

Odborníci uvádějí jako příčinu krize globální makroekonomický vývoj, zejména ekonomiky USA – dlouhodobý ekonomický růst, přebytek likvidity, nízké úrokové sazby a míru inflace. V letech 2001 až 2005 vzrostl objem takzvaných subprime (rizikových) hypoték na 625 miliard dolarů. Podstatnou roli hrál nezřízený optimismus a hledání stále výnosnějších investičních příležitostí spojených s vyšším rizikem. Objem sekuritizovaných produktů dosáhl v období 2000 až 2007 čtyřnásobku – 1,25 bilionu dolarů.
Tomu však neodpovídaly kontrolní mechanismy finančních institucí. Navíc chybí systém včasného varování a nedostatečná je také vzájemná spolupráce dohledů – v případě žádosti o informace odpověď trvá týdny, nikoli hodiny. Dále byla pozornost věnována především pravidlům obezřetnosti uplatňovaným vůči jednotlivým finančním domům, aniž by však byly analyzovány jejich dopady na trh.

Velká překážka

Doporučení se týkají prakticky všech slabých míst současné infrastruktury regulace finančního trhu. S některými lze souhlasit, i když v podstatě nepřinášejí nic nového. Mnohé se opakuje, pokud na trzích nastanou významné turbulence. Je však třeba zmínit doporučení, dle nějž by měla být zavedena povinnost registrace pro ratingové agentury a hedgeové fondy. Rozšíření regulace a dohledu by se mělo vztahovat i na společnosti s finančními aktivitami systémové povahy, aniž by musely poskytovat služby pro širší veřejnost. Může však být obtížné vymezit takové aktivity a eliminovat národní specifika. Velkou překážkou efektivně fungujícího evropského finančního trhu je totiž odlišnost národních pravidel regulace. To vede k regulačním arbitrážím a šedým zónám, nad kterými nikdo nedohlíží. Navíc to přináší problémy pro přeshraničně působící finanční skupiny. Proto by měly být omezeny různé výjimky v transpozici a aplikaci evropských direktiv, harmonizována obezřetnostní pravidla a principy corporate governance. Motivační programy pro manažery nemají být předem garantovány, ale naopak více odrážet aktuální výkonnost firmy.

Nové instituce

Hlavní novinkou je příprava institucionální revoluce spočívající ve vytvoření nových institucí. Za prvé Evropské rady pro systémová rizika, která bude analyzovat informace o makroekonomické situaci ve vztahu k obezřetnostním standardům. Je nezbytné spustit účinný systém včasného varování, na jehož základě by odpovědné autority byly schopny provádět rychlá opatření. Systém musí být provázaný s národními dohledy a mezinárodními institucemi. Tento návrh je logický – podobná diskuse se koneckonců vedla již před sedmi lety. Jde však o to, aby papírová představa byla uskutečněna a technicky zajištěn rychlý tok informací.
Za druhé to je Evropský systém finančního dohledu, který by měl vzniknout do roku 2012. Vyvolává však obavu, že by to s ním mohlo dopadnout stejně jako s naplňováním Lisabonské strategie. Nejprve by měly být posíleny národní dohledy a sladěna pravidla pro jeho výkon. Ve druhé fázi pak transformovány tři evropské regulační výbory kapitálového trhu, banky a pojišťovny, které vznikly kvůli posílení jednotné aplikace nejlepší praxe při dohledu nad finančním trhem, do European banking authority, European insurance authority a European securities authority. Ty by plnily některé nové povinnosti – zejména zprostředkovací roli mezi národními autoritami, přijímání závazných standardů dohledu, zajištění jednotné interpretace směrnic, spolupráci s Evropskou radou pro systémová rizika při výměně informací o obezřetnostních pravidlech a dohled nad ratingovými agenturami. Zaměstnanci nových institucí by se navíc mohli účastnit kontrol národních dohledů, hodnotit národní instituce a dokonce výjimečně, pokud selžou, je sankcionovat či dočasně převzít jejich pravomoci.

Správný krok

Bude to stačit? Žádnou krizi nevyřeší vznik nových úřadů, aniž by byla analyzována akceschopnost současných. Nejdříve je totiž třeba zhodnotit, proč regulační a dohledové instituce nedokázaly finanční krizi včas identifikovat. Selhaly ve výkonu, nebo neměly dostatečné nástroje k zásahu? Ponese někdo odpovědnost? Je utopií se domnívat, že dozor, byť sebelepší, může zabránit všemu zlému. Zpřísnění a rozšíření regulace vše nevyřeší. To bychom museli rezignovat na samu funkčnost trhů. To ale snad není záměrem návrhu Evropské komise.
Analýza systémových rizik na evropské úrovni je správným krokem. Jinou otázkou je, zda je nutné hned zakládat novou instituci, nemohla-li by funkci pečovatele o finanční stabilitu vykonávat například Evropská centrální banka. O nutnosti zřídit Evropský systém finančního dohledu zatím přesvědčen nejsem. Ve skutečnosti jde o přejmenování existujících tří institucí s plíživým posilováním jejich působnosti a o zbytečný mezičlánek mezi národními dohledy a budoucí Evropskou radou pro systémová rizika. Nejde o nic jiného než o předstupeň jednotného evropského dohledu a o postupnou eliminaci národních institucí. Zpráva navíc nevyčísluje náklady na takovou změnu. Přeskakujeme jednu evoluční fázi, přičemž bychom měli mnohem víc usilovat o sladění evropských pravidel a o účinnou spolupráci národních dohledů. Je nezbytné, aby současné instituce zareagovaly na dnešní výzvy a chovaly se odpovědněji. Neplatí totiž, že čím složitější systém regulace a dohledu zvolíme, tím bude efektivnější. A je třeba si také uvědomit, že každá nová regulace přináší i náklady.

Situace

Velkou překážkou efektivně fungujícího evropského finančního trhu je odlišnost národních pravidel regulace.
To vede k regulačním arbitrážím a šedým zónám, nad kterými nikdo nedohlíží.
Navíc to přináší problémy pro přeshraničně působící finanční skupiny.
Proto by měly být omezeny různé výjimky v transpozici a aplikaci evropských direktiv, harmonizována obezřetnostní pravidla a principy corporate governance.

Doporučení

Třicet doporučení skupiny expertů, jež zveřejnila Evropská komise, se týká prakticky všech slabých míst současné infrastruktury regulace finančního trhu.
Hlavní novinkou je příprava institucionální revoluce spočívající ve vytvoření nových institucí.
Za prvé Evropské rady pro systémová rizika, která bude analyzovat informace o makroekonomické situaci ve vztahu k obezřetnostním standardům.
Za druhé Evropského systému finančního dohledu, který by měl vzniknout do roku 2012.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče