Regulace řetězců není bez rizik

09. ledna 2006, 00:00 - PETR HAVEL
09. ledna 2006, 00:00

HOSPODÁŘSKÁ SOUTĚŽ Vláda minulý týden posvětila novelu antimonopolního zákona. Jejím hlavním cílem je ochrana malých dodavatelů před mocí velkých řetězců. Jenže na případné změny mohou doplatit i ti, kteří mají být chráněni.

Problémy s obchodními řetězci mají hlavně potravináři.  foto: Profit - Martin Siebert

HOSPODÁŘSKÁ SOUTĚŽ Vláda minulý týden posvětila novelu antimonopolního zákona. Jejím hlavním cílem je ochrana malých dodavatelů před mocí velkých řetězců. Jenže na případné změny mohou doplatit i ti, kteří mají být chráněni.

Vláda se minulý týden shodla na dalším kroku, který by měl sloužit k umravnění nejen nadnárodních obchodních řetězců, ale také třeba velkých stavebních firem. Stát by se tak mělo prostřednictvím novely zákona o ochraně hospodářské soutěže, jejímž duchovním otcem je předseda zemědělského výboru Ladislav Skopal.

ZASTÁNÍ PRO VÝROBCE POTRAVIN

Jednou ze základních myšlenek novely je obrana výrobců potravin před zneužíváním dominantního postavení ze strany obchodních řetězců. Ty po dodavatelích požadují celou řadu poplatků, jako je třeba regálné, zalistování zboží a podobně. „To, že kabinet pochopil, že je třeba zastat se našich výrobců potravin a zemědělců, je velmi pozitivní,“ spokojeně konstatuje Skopal. Podle jeho slov je takový zákon v Česku zapotřebí a přijatý návrh je obdobný regulacím, které vůči řetězcům fungují i v zahraničí, například v Německu či Francii. „Nebráním se ale dalšímu jednání o vylepšení tohoto návrhu,“ říká Skopal.

OBCHODNÍCI SI BUDOU STĚŽOVAT V BRUSELU

Podle viceprezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Zdeňka Juračky ale naopak žádný další zákon upravující vztahy mezi obchodníky a jejich dodavateli zapotřebí není. Současné zákony obranu proti zneužití dominantního postavení prý umožňují. Skopalův návrh navíc podle Juračky není v souladu s regulacemi obchodu v zemích Evropské unie, neboť jde nad jejich rámec. „Navíc státy, které k nějakým regulacím obchodního trhu přistoupily, od ní opět ustupují. Především proto, že dominance je při značné konkurenci obchodních sítí prakticky neprokazatelná,“ tvrdí Juračka.

Svaz obchodu nyní analyzuje situaci v zahraničí. „Pokud se ale nezmění současná podoba návrhu zákona a prokáže se, že regulace v Česku bude vyšší než v Unii, budeme si stěžovat u Evropské komise,“ zdůrazňuje představitel obchodníků. Nepřiměřená regulace by totiž znevýhodňovala obchodníky působící na tuzemském trhu, což je podle bruselských zvyklostí nepřijatelné.

POTRAVINÁŘI VIDÍ ŘEŠENÍ NA UNIJNÍ ÚROVNI Nebezpečí nadstandardní regulace si uvědomuje i prezident Potravinářské komory Jaroslav Camplík. Pokud by totiž existovaly v České republice složitější administrativní podmínky při dodávkách zboží do obchodních sítí, mohlo by se stát, že obchodníci nakoupí místo tuzemské produkce potravinářské výrobky v zahraničí. Deklarovaná ochrana našich výrobců by se tak obrátila proti jim samotným. „Systémovým řešením by proto byla změna bruselské legislativy tak, aby bylo jednotně dáno, co je vlastně dominantní postavení, co je považováno za jeho zneužití a jaké jsou sankce. Musíme tedy hledat řešení na evropské úrovni,“ zdůrazňuje prezident komory. Podle Camplíka kromě toho obchodníci „zakázané poplatky“ stejně obejdou a peníze od dodavatelů získají jiným způsobem. Pro transparentní obchodní podmínky by byla podle něj řešením takzvaná „netto cena“, která by se neměla dodatečně měnit a která by zahrnovala všechny požadavky obchodu vůči dodavatelům. Výrobce by tak jasně věděl, jaké jsou cenové podmínky dodávek, na rozdíl od dosavadního stavu, kdy se původně dojednané cenové podmínky mění, prostřednictvím různých slev samozřejmě směrem dolů. ODNESE TO SPOTŘEBITEL? Jedním z důsledků případného přijetí novely může být podle jednatele společnosti Globus Petra Vyhnálka omezení nabídky prodávaného zboží. „Bude to znamenat, že některé výrobky zmizí z pultů, protože se je nevyplatí prodávat,“ domnívá se Vyhnálek. Sám nemá žádné informace o tom, že by regulace zneužívání dominantního postavení obchodníků byla uzákoněna například v Německu, jak tvrdí Skopal. Novelu považuje Vyhnálek „za snahu regulovat něco, co v praxi ani regulovat nejde“. Návrh je navíc impulzem k nárůstu cen potravin. Přesto má Skopalův návrh poměrně velkou podporu, kromě antimonopolního úřadu také Hospodářské komory České republiky. „Komora považuje problematiku zneužívání ekonomické závislosti ekonomicky slabší smluvní strany za závažnou. Pozornost zasluhuje nejen řešení vztahů mezi obchodními řetězci a jejich dodavateli, ale i vztahů malých subdodavatelů k finalistům v řadě výrobních oborů i v některých dalších odvětvích, například ve stavebnictví,“ uvedl před časem prezident komory Jaromír Drábek. Sám ale na druhou stranu přiznává, že „ochranu slabší smluvní strany nelze prosazovat nad rámec standardního tržního prostředí“. PŘÍKLADY ZNEUŽITÍ ZÁVISLOSTI DODAVATELŮ**

  • požadování provize za zařazení zboží do prodeje
  • nepřiměřené odměny za výhodné umístění zboží v provozovně
  • vymáhání neodůvodněných změn v již uzavřené smlouvě
  • požadování nepřiměřeného příspěvku na úhradu nákladů na propagaci
  • požadování nepřiměřených zvláštních slev v souvislosti s otevřením nové provozovny
  • vymáhání prodeje zboží se ztrátou, pokud není odůvodněné například jeho vadou
  • vyžadování složení trvalé finanční zálohy před první dodávkou zboží, kterou nelze čerpat po dobu trvání obchodních vztahů

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče