Regulace prohloubila krizi

16. prosince 2008, 00:00 - Martina Martinovičová
16. prosince 2008, 00:00

Finanční trhy nepotřebují více regulace.

Snaha spoutat je by mohla vést ke zhoršení jejich fungování a ke zpomalení ekonomiky. „Přísnější pravidla Basel II pro poskytování úvěrů bankami vedla k prohloubení současné finanční krize,“ říká Robert Holman, člen bankovní rady ČNB.

Snaha spoutat finanční trhy přísnějšími regulacemi by mohla vést ke zhoršení jejich fungování. „To by pocítily všechny země ve zpomalení hospodářského růstu,“ varoval na finančním fóru Zlatá koruna člen bankovní rady České národní banky Robert Holman.

„Banky a finanční instituce přirozeně hledají cesty, jak regulace obejít. Reakcí vlád pak bývá zavádění dalších regulací, které pak vedou k ještě sofistikovanějším inovacím a finančním instrumentům umožňujícím se z regulací vyvázat. Finanční trhy se tím stávají ještě nepřehlednějšími,“ dodal Holman.

Finanční trhy podle něj nepotřebují více regulace, ale zlepšování těch existujících. Například pravidla Basel II vedla podle Roberta Holmana především k tomu, že finanční instituce je začaly obcházet vymýšlením různých inovací, banky převáděly část rizikových obchodů do oddělených a k tomu účelu zakládaných entit. Kromě jiného vedla i k vyššímu využívání hodnocení a doporučení od ratingových agentur, která ne vždy odpovídala skutečnosti, a to ještě umocnilo účinky finanční krize.

Basel II jsou pevně daná pravidla pro hodnocení rizikovosti klienta, sjednocují přístup bank v rámci Evropské unie k tomu, jak přistupovat k riziku, jak hodnotit klienty, kteří žádají úvěr. „Basel II trpí procykličností. V dobrých časech umožňují bankám vytvářet menší regulatorní kapitál, protože úvěry se zdají méně rizikové. Ale v době krize se tytéž úvěry zdají být více rizikové a vyžadují udržovat vyšší kapitál. To vytváří bankám v době krize tvrdší podmínky. Tato regulace vedla tudíž k prohloubení současné finanční krize,“ uvedl Robert Holman.

Vlády podlehly panice

CO JSOU PRAVIDLA BASEL II

Nové mezinárodní předpisy o kapitálové přiměřenosti bank známé v bankovním světě pod názvem směrnice Basel II, vstoupily v České republice v platnost v polovině roku 2007. Tato směrnice má přímý vliv na podmínky poskytování úvěrů firmám. Rozhodujícím kritériem pro poskytování úvěru a hlavně pro stanovení přiměřené úrokové sazby se stala bonita, jinak řečeno platební schopnost firmy. Bankovní klienti s dobrou bonitou mají podle ní získat úvěry s výhodnějšími sazbami, zatímco hůře hodnocení klienti půjčky s vyšším úrokem. Bonita společnosti se odvíjí od jejího ratingu, k jehož stanovení se všeobecně používají informace za posledních tři až pět let. Ratingem se rozumí ohodnocení příjemce úvěru z hlediska jeho schopnosti dostát včas svým úvěrovým závazkům.

Holman na fóru kritizoval i metody evropských politiků, kterými se snažili řešit finanční krizi. „V reakci na krizi evropští politici ukázali neschopnost koordinované reakce. Země eurozóny s relativně zdravějším finančním sektorem se dostávají do vleku opatření přijímaných zeměmi, kde je finanční krize hlubší,“ uvedl Holman.

Vlády podle jeho slov podlehly panice a přijatými opatřeními na sebe nabraly větší riziko, než bylo nutné. „Vyhlašování rozsáhlé pomoci finančním institucím vyvolává problémy – je to otázka morálního hazardu, jehož následky ponesou především daňoví poplatníci,“ řekl Holman.

Obrovské částky plánované na záchranu bank ohrožují podle něj fiskální disciplínu v eurozóně. Následné zvýšení dlouhodobých sazeb zdraží úvěry podnikům a domácnostem. Financování vládní pomoci prodejem vládních dluhopisů zvýší dlouhodobé úrokové sazby, což prohloubí a prodlouží hospodářskou recesi. Přístup evropských vlád k řešení krize podle něj znovu otevírá i diskuzi o výhodnosti eura jako společné měny zemí Evropské unie.

Přitom podle Holmana existoval a existuje prostor pro tržní řešení. „Finanční krize nezasáhla finanční sektor rovnoměrně. Vedle bank s velkým podílem „toxických“ aktiv jsou i banky zasaženy méně. Banky s velkými ztrátami mohou být kupovány tržními subjekty finančně zdravějšími,“ upozornil.

Česko není Amerika, ale…

Za hlavní příčiny vzniku světové finanční krize považuje Holman uvolněnou měnovou politiku americké centrální banky, vysokou vládní podporu hypoték v USA a vytváření inovovaných finančních produktů k rozložení rizik a částečně i obcházení pravidel regulace.

„Politika levných peněz americké centrální banky vytvořila vysokou poptávku po hypotékách, k expanzi tohoto trhu velmi přispěly i americké agentury Fannie Mae a Freddie Mac disponující vládními garancemi. Od bank odkupovaly nekvalitní hypotéky a umožnily jim tak poskytovat více úvěrů. Snížily tím averzi bank k riziku a přispěly k růstu cen nemovitostí,“ řekl Holman.

V prostředí levných peněz a vládní podpory hypoték pak přispěly inovace finančních produktů a jejich derivátů k podcenění rizik druhořadých hypoték v USA. „Je otázkou, zda by finanční inovace samy o sobě, v tržním prostředí nedeformovaném vládními politikami, vyvolaly finanční krizi,“ dodal.

Český finanční systém zůstává podle Holmana od globálních turbulencí poměrně izolován. Je to především proto, že české finanční instituce neměly přímé expozice vůči americkému trhu sub-prime hypoték. Růst českého hypotečního trhu byl založen na silném hospodářském růstu ekonomiky, je tedy jiný než v USA, nevytvářel rizika pro vznik krize.

České banky mají v souhrnu dostatek zdrojů pro poskytování úvěrů z primárních vkladů. Zejména velké banky nemusí ve větším rozsahu získávat zdroje pro úvěrování na finančním trhu nebo v zahraničí. To chrání finanční trh před rychlým vyschnutím likvidity a zajišťuje nízké náklady zdrojů ve srovnání s jinými formami externího financování. Podíl nesplácených úvěrů je podle Holmana na velmi nízkých hodnotách, i když v podnikovém sektoru pozvolna roste.

Co tedy hrozí české ekonomice v souvislosti s krizí? „Dochází ke zpřísňování úvěrových podmínek a dostupnost úvěrů již není tak snadná – globální ochlazení trhu nemovitostí se promítlo do zpřísnění úvěrování developerů, došlo k nárůstu úrokových sazeb z hypotečních úvěrů i přes pokles základních sazeb,“ řekl Holman. K výraznému poklesu tempa růstu došlo podle něho letos u úvěrů na bydlení, úvěry podnikům v prvních třech čtvrtletích letošního roku rostly poměrně rychle, nyní však očekává zpomalení.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče