Regulace, nebo selský rozum?

04. září 2008, 17:28 - Dagmar Bicková
04. září 2008, 17:28

V Evropské unii se připravuje seznam povolených a zakázaných zdravotních tvrzení

Lákání spotřebitelů na nákup léčivých přípravků a doplňků stravy je čím dál tím obtížnější. A jak to tak bývá, jednomu to prospívá a druhého trápí. Jedno je nicméně zřejmé. Pozorní lidé mají již dnes nespočet příležitostí, aby se o léku či doplňku stravy dozvěděli pravdivé a nezaujaté informace. Tvůrci evropských předpisů se nicméně rozhodli, že budou spotřebitele chránit v nejvyšší možné míře a vydali se cestou poměrně přísné regulace, která je mnohdy doplněna českými specifiky.

Povinné a zakázané údaje

Již samotný obal doplňku stravy je svazován velkou řadou povinných a zakázaných údajů. Vedle označení „doplněk stravy“ je na něm nutné uvést například varování před překročením doporučeného denního dávkování a dále upozornit na to, že by měl být ukládán mimo dosah dětí. Regulaci ale podléhá i samotná reklama. Doplněk stravy nelze například doručovat s odvoláním na nekonkrétní klinickou studii. Tvrzení typu „klinická studie potvrdila…“ je tedy bez uvedení konkrétní studie považováno za neúplnou, a tedy nedovolenou informaci. Největší důraz je kladen na pravdivou prezentaci vlastností daného doplňku stravy (zejména na pravdivost uváděných informací o účincích, složení a množství). U léků je tomu podobně. Vedle pravdivosti je důraz kladen na správné použití léčivého přípravku a pečlivé pročtení příbalové informace. V čem lze ale spatřovat nejzásadnější rozdíl v propagaci doplňku stravy a léčivého přípravku?

Rozdíl v propagaci

Zatímco u léku mohou být uváděny jeho léčivé vlastnosti, u doplňku stravy je něco takového zcela vyloučeno. Doplňkům stravy se předně nesmí přisuzovat žádné preventivní ani léčebné účinky. To v praxi znamená, že reklama na doplněk stravy ani jeho obal nesmějí uvádět, že tento výrobek vyléčí naše játra či křečové žíly anebo že zbaví migrény či zánětlivého onemocnění. Regulace označování doplňků stravy vede ale mnohem dále. Regulována jsou v podstatě jakákoli zdravotní tvrzení, která jsou v souvislosti s doplňky stravy zmiňována – nikoli tedy pouze ta preventivní a léčebná. Na evropské úrovni se v současné době připravuje seznam povolených a zakázaných zdravotních tvrzení, který si klade za cíl vymezit prostor pro deklarování pozitivního působení doplňků stravy (respektive jejich látek) na naše zdraví. Tato regulace postihne přitom nejen doplňky stravy, ale potraviny obecně. Vedle zdravotních tvrzení hrají podstatnou roli také výživová tvrzení, která zajímají zejména příznivce zdravého životního stylu. Proto je i této oblasti věnována neustálá pozornost při stanovování pravidel pro označování. Do budoucna se můžeme například dočkat uvádění nutričních hodnot v hlavním zorném poli etikety a zavedení minimální velikosti písma pro všechny povinné informace.
Z takovéto laviny právních omezení lze vyčíst, že primárním cílem je zde ochrana spotřebitele. A to zejména ochrana před tvrzeními, která jsou neúplná, zavádějící, nebo dokonce lživá. Jde však také o ochranu před spotřebiteli samotnými, neboť nad přirozenou lidskou zvídavostí mnohdy převládne slepá důvěřivost, která samozřejmě nahrává nepoctivým hráčům na trhu. Na druhé straně však je otázka, zda některá regulační opatření nevedou k přílišnému omezení výrobců či prodejců a nenahrazují-li odpovědný přístup každého z nás. Odpověď bude nutné hledat někde uprostřed.

Problém výkladu

Vedle neustále se vyvíjejících pravidel pro označování nepřispívá ke stabilitě tohoto prostředí v některých případech ani nejasná formulace právních předpisů, která umožňuje i několikerý výklad. Výsledkem mohou být spory řešené před etickou komisí nebo před příslušnými státními orgány a případně též pokuty nezanedbatelné výše. Tento zákonný nedostatek je mnohdy napravován pokyny kontrolních orgánů nebo usměrňován samotnou kontrolní praxí. V nejzazším případě poskytne závazný výklad v daném konkrétním případě soud. Tomuto stadiu však lze předejít. Včasná informovanost na úrovni výrobců, prodejců a reklamních agentur může ušetřit mnoho času a především peněz. I té nejvtipnější reklamě totiž hrozí, že bude muset být stažena dříve, než se dostane takzvaně pod kůži.

Mohlo by vás zajímat

Další videa z Euro TV
  • Petr Čáp z GO parking: Jsme více než parkoviště

  • Krátké povídání s Dlouhým Vladimírem

  • Jiří Grund: Za předražené ceny mobilních tarifů mohou…

  • Firma s hypotékami za 22 miliard

  • Nejnadějnější český export: STRV vyvíjí z Prahy aplikace…

  • Petr Zahradník v Euro TV: Evropa se změní, brzo a hodně

  • Martin Komárek: Už nebudu klukem z plakátu

  • Jiří Strach: Nejsem kaskadér. Bál bych se vložit peníze…

  • Radomil Doležal z CzechTrade: Nejvíc náš těší, když…

Hry pro příležitostné hráče
Zavřít