Regiony - Brno a okolí: Na cestě do budoucnosti

10. září 2012, 13:31 - Jan Stuchlík, Profit
10. září 2012, 13:31

Na jižní Moravě už 11 let budují prostředí, které z regionu jednou udělá místo, kde budou vznikat a působit firmy z oborů budoucnosti. Jsou zatím ve třetině a už se mohou pochlubit viditelnými úspěchy. V českých podmínkách jde skoro o unikát.

Vyčistí vodu, pomůžou s výrobou léků, zlikvidují jedovaté odpady z průmyslu a pomohly by i ve válce vedené chemickými zbraněmi. Enzymy s tajuplným jménem haloalkan dehalogenázy mají před sebou velkou budoucnost. Jakmile je někdo bude umět vyrábět ve velkém. A to bude brzy. Brněnská biotechnologická firma Enantis na vývoji průmyslových aplikací těchto enzymů pracuje od založení v roce 2006.

„Zatím jsme dodávali enzymy jen v gramových množstvích jako laboratorní vzorky. Ale dokončujeme technologii, díky níž budeme moci v příštích dvou letech začít vyrábět ve velkém. Nejdřív chceme rozjet pilotní výrobu v tisícilitrovém fermentoru Mikrobiologického ústavu Akademie věd,“ říká Zbyněk Prokop, jeden z majitelů Enantisu. Když budou mít zákazníci zájem o větší množství, poohlédne se Enantis po partnerech s většími výrobními kapacitami. „Na základě poptávky firem, kterým dodáváme vzorková množství, čekáme vysoký zájem,“ dodává optimisticky Prokop. Prokop není typický byznysmen. V kostkované košili a šortkách vypráví o potenciálním biotechnologickém zlatém dole až nesměle. Srdcem je hlavně vědec. Enzymy, s nimiž Enantis pracuje, vyvinul s kolegou Jiřím Damborským z Loschmidtových laboratoří Masarykovy univerzity v Brně.

Enantis spolu založili, aby objev dovedli až k praktickému použití a zároveň udrželi technologii v Česku. Jenže o byznysu toho tenkrát věděli málo. Vše se museli naučit za pochodu. „Naštěstí v té době vznikal v Brně technologický inkubátor Jihomoravské inovační centrum (JIC). Byli jsme první biotechnologická firma, kterou vzali. S konzultanty JIC jsme zpracovali byznysplán, naučili se, jak vést firmu. Hodně nám toho předal pan Michal Kostka, který nám dělal kouče a jezdil s námi například i na jednání do zahraničí. Dodnes s lidmi z JIC konzultujeme důležitá obchodní rozhodnutí,“ vypráví Prokop. Bez této pomoci by Enantis nefungoval a potenciál významného vědeckého objevu by zůstal nevyužitý. Není přitom náhoda, že se tento příběh odehrál právě v Brně.
Brněnský unikát

V roce 2001 se v Brně potkali tři muži. Milan Venclík, radní pro regionální rozvoj, Jan Vitula, předseda finančního výboru krajského zastupitelstva, a David Uhlíř, který se v Regionální rozvojové agentuře věnoval lákání investorů do Jihomoravského kraje. Uhlíř se na studiích ve Velké Británii dostal do inovačních center a inkubátorů, kde viděl, jak funguje podpora nových firem a perspektivních oborů. „Pochopil, že investorům je třeba nabídnout víc než jen místo v průmyslové zóně. Dokázal díky zkušenostem z Británie přesvědčit Venclíka a Vitulu, že kraj by měl mít ucelenou strategii, jak dlouhodobě rozvoj inovačního a high-tech podnikání podpořit. Společně pak na svou stranu získali vedení vysokých škol. Venclík si navíc dokázal obhájit milionové investice, které kraj na budování inovační infrastruktury vynakládal,“ říká Petr Chládek, hlavní manažer jihomoravské Regionální inovační strategie.
Kraj měl od začátku ambici stát se v budoucnu jedním ze středoevropských lídrů v inovačním podnikání. I když nebude moci kvůli velikosti konkurovat centrům jako Vídeň, chtěl se zařadit po bok uznávaných inovačních regionů, jako je třeba belgická Lovaň. „Nutné investice v rámci první generace inovační strategie se povedlo obhájit i díky tehdejší vysoké, dvanáctiprocentní nezaměstnanosti. V roce 2002 odešel z kraje Flextronics, což byl důkaz, že politika založená na podpoře montoven nemůže dlouhodobě fungovat,“ vzpomíná Chládek. Na české poměry je brněnské počínání unikátní ještě v jednom ohledu. Podporu politiků si strategie získala a udržela, i když bylo od začátku jasné, že plody začne přinášet až za deset let a viditelný posun ve skladbě regionální ekonomiky bude možné pozorovat třeba až kolem roku 2030.

Plodný ekosystém

Ze začátku chtěly brněnské vysoké školy zakládat vlastní podnikatelské inkubátory. Rektory se však podařilo přesvědčit, aby síly spojili. Vzniklo tak Jihomoravské inovační centrum, které se z jednoduchého inkubátoru vyvinulo v instituci pomáhající rozjíždět nadějné firmy promyšleným systémem služeb a s pomocí zkušených konzultantů, koučů a mentorů. Navíc pomáhá s přesunem vědeckých objevů do praxe a zprostředkovává kontakty mezi firmami a vědeckými týmy na univerzitách a akademických pracovištích. Z velké části na něm leží i naplňování cílů Regionální inovační strategie. JIC se stal vzorem pro ostatní inkubátory v zemi a na mezinárodní scéně získal titul třetí nejlepší mezinárodně zapojený inkubátor roku 2011. „Povedlo se nám tady vytvořit ekosystém sdílení znalostí a zkušeností. Postupně jsme navázali spolupráci s úspěšnými podnikateli a manažery, kteří našim začínajícím podnikatelům ukazují, jak firmu vést. Získali jsme důvěru investorů, kteří firmám radí, jak dál byznys rozvíjet. A fungují i vazby mezi našimi firmami, které velice neformálně sdílí zkušenosti týkající se toho, jak se perou s určitými problémy,“ popisuje úspěch JIC jeho ředitel Jiří Hudeček. Necelá šedesátka firem v inovačním parku jen loni vykázala obrat téměř půl miliardy korun a zájem o zařazení mezi podporované firmy překročil počet volných míst v JIC desetkrát.

Ze dvou třetin je JIC závislé na dotacích kraje a města. Většinu peněz ovšem dodává krajský rozpočet, i když hlavní přínos z nich má zatím město Brno. „Do budoucna bychom chtěli krýt náš rozpočet, který se pohybuje kolem 50 milionů korun ročně, ze 60 procent z vlastních zdrojů. To jsou příjmy z nájmů, služeb či externí zdroje na projekty, které spolufinancujeme. Ze zahraničních zkušeností vyplývá, že to je pro inovační centrum našeho typu realistický podíl,“ říká Hudeček.

Inovačním centrem ovšem jihomoravské tažení za high-tech budoucností nekončí. Z evropských fondů doplněných veřejnými penězi se už proinvestovalo 17 miliard korun. Do roku 2014 bude například hotový Středoevropský technologický institut CEITEC, který v sousedství brněnského Vysokého učení technického a Masarykovy univerzity nabídne zázemí vědcům a firmám z oboru nových materiálů, nanotechnologií či elektrotechniky. Skoro 100 milionů korun už kraj dal na pobyt špičkových zahraničních vědců na brněnských univerzitách. Spolupráci firem a vědeckých institucí podporuje město dotovanými inovačními vouchery, za které si firmy objednají na zakázku výzkum. Za poslední tři roky město do projektu vložilo 20 milionů korun, k nim firmy přidaly na spolufinancování dalších 18 milionů korun.

Výhody pro celý kraj

Na první pohled jde o obrovské peníze, které se koncentrují jen v jihomoravské metropoli. Služeb budované inovační infrastruktury využívají ze 70 procent firmy z Brna a okolí. Některé okresy se přitom perou s více než desetiprocentní nezaměstnaností a nějakou formu finanční podpory by uvítaly. „Jsme si vědomi, že přesah na celý kraj by měl být větší. Chceme proto vyvinout nástroje, které pomůžou i netechnologickým firmám posunout svou výrobu do oblasti s vyšší přidanou hodnotou. To mohou být klidně vinaři či stolaři. Ti mohou projít vzděláváním v inovativním managementu, mohou získat propojení na špičkové designéry, díky kterým získají náskok před konkurencí,“ naznačuje plány pro připravovanou čtvrtou generaci Regionální inovační strategie Petr Chládek.

Celý kraj ovšem z budování brněnské infrastruktury profituje nepřímo už teď. „Ze 70 procent naše firmy zakládají studenti z brněnských vysokých škol. Ti přicházejí z celého kraje a nejen z něj. Tady se naučí podnikat a rozjedou firmu,“ připomíná Jiří Hudeček. JIC pořádá semináře i na školách po kraji, takže znalosti, které se koncentrují v Brně, se i tímto způsobem dostávají dál. Pro všechny firmy jsou určeny služby, jako je transfer technologií či inovační vouchery. Firmy, které se nedostanou do inovačního parku, mohou využívat některé jeho služby. Jsou zvány na akce, kde lze navázat zajímavé kontakty, na semináře a workshopy.

Cílem inovační strategie je mít v roce 2020 každého desátého zaměstnance v high-tech odvětvích. Obecně platí, že jedno takové pracovní místo uživí další čtyři pracovní místa v ostatních oborech a službách. I to je šance pro další firmy v kraji, jak na růstu inovačního byznysu vydělat. Nemluvě o tom, že už teď roste prestiž Brna jako regionu, který inovacím přeje. Zjišťují to podnikatelé i vědci, kteří se potkávají s kolegy doma i v zahraničí.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče