Menu Zavřít

Reformu ohrožují odbory i ministři

18. 8. 2003
Autor: Euro.cz

Vládní návrh reformy veřejných financí i rozpočet na příští rok jsou ohroženy. A to jak ze strany odborářů, tak většiny ministrů, kteří chtějí posílit své rezorty.Odboráři se svými jarními protesty proti vládní koncepci reformy veřejných financí neuspěli, a proto chtějí zopakovat demonstrační akce v září, kdy má o reformě a o prvních návrzích státního rozpočtu na rok 2003 jednat poslanecká sněmovna.

BRAND24

Vládní návrh reformy veřejných financí i rozpočet na příští rok jsou ohroženy. A to jak ze strany odborářů, tak většiny ministrů, kteří chtějí posílit své rezorty.

Odboráři se svými jarními protesty proti vládní koncepci reformy veřejných financí neuspěli, a proto chtějí zopakovat demonstrační akce v září, kdy má o reformě a o prvních návrzích státního rozpočtu na rok 2003 jednat poslanecká sněmovna. Kabinet je zatím neoblomný. Protesty odborářů chápeme, ale není kam ustoupit. Ostatně reforma pod vedením ODS by byla daleko drastičtější, opakují ministři a především premiér Vladimír Špidla. Odboráři však považují vládní obhajobu reformy veřejných financí za těšínská jablíčka. Podle nich především dominantní ČSSD zradila svůj předvolební program. Pozdvižení v odborových centrálách vzbudil i rozbor dopadů ekonomické reformy, který nechala udělat ministerstvo financí a ministerstvo práce a sociálních věcí. Podle analýzy by největší dopady zvýšení cen spolu se škrty postihly především rodiny s dětmi a důchodce. Pomoci odborářům v prosazení jejich požadavků by měli i někteří poslanci. Jednání vedou odboráři jak s KSČM, tak s některými poslanci vládní ČSSD, kteří jsou nespokojeni s vládní verzí. Například předseda zahraničního výboru Vladimír Laštůvka se netají s tím, že jsou mu odborářské požadavky sympatické. Obdobně kladně se k nim staví i další poslanci ČSSD. Ne všude ale mají odboráři v řadách ČSSD své sympatizanty. Proti jejich požadavkům se vyslovil i bývalý šéf nejsilnější odborové ústředny Českomoravské komory odborových svazů, senátor Richard Falbr. Podle něj je reforma mírná a asi osm odborářských požadavků již bylo splněno. Falbr se rovněž kriticky vyjádřil k tomu, že se ČMKOS spojila s další odborovou centrálou, Asociací svobodných odborů. Ke spojení protestů obou navzájem doposud nevražících odborových organizací došlo především z toho důvodu, aby přilákalo do Prahy na demonstrace více lidí než na jaře. Tehdy odboráři demonstrovali odděleně, což se projevilo i na nízké účasti. Naopak spojením odboroví vůdci Milan Štěch a Bohumil Dufek předpokládají, že by mohli do hlavního města přilákat 13. září na hlavní akci až několik desítek tisíc členů. Nadšeni z odborářských požadavků nejsou ale ani koaliční partneři ČSSD. Šéf rozpočtového výboru sněmovny Miroslav Kalousek prohlásil, že sice odboráři mají na protesty právo, nicméně jejich požadavky rezonují s původními požadavky ČSSD, z nichž musela s ohledem na koaliční shodu ustoupit. Proti odborářským požadavkům se ozvala i Hospodářská komora ČR. V e svém prohlášení nesouhlasí s požadavky na změkčení reformy. Už tak považuje HK vládní verzi reformy spíše za soubor vládních opatření než skutečnou reformu. Komora odmítá především ty z odborářských požadavků, které jsou zaměřeny protipodnikatelsky. Reformní cíle vlády ale neohrožují pouze odboráři, ale paradoxně i samotní ministři. T i totiž první návrh ministerstva financí na schodek státního rozpočtu v roce 2004 ve výši 118 miliard svými požadavky trumfly o zatím 35 miliard. Schodek státního rozpočtu na příští rok je plánován na 83 miliard korun, spolu se ztrátou České konsolidační agentury má pak činit 118 miliard korun. Pokud by vláda požadavkům jednotlivých ministerstev vyhověla, nepodařil by se jí realizovat základní požadavek na státní rozpočet. Ministerstvo financí však podle mluvčí Evy Novákové nemíní ustupovat ze schváleného výdajového a příjmového rámce. Pokud se mají měnit výdaje navržené ministerstvem financí, tak pouze v případě přesunu mezi jednotlivými rezorty. Ministři by si měli přitom nároky na zvýšené výdaje sami obhájit, a to i na úkor svých kolegů. Zvýšené nároky přitom nejsou často odůvodněny skutečnou potřebou, ale spíše politickou motivací. To ostatně připouští i ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach, který chce přidat ze všech rezortů nejvíce. Ten uvádí jako jeden z důvodů, kvůli kterým chce vyšší částky na důchody a nemocenské obavu, jak dopadnou v příštím roce krajské volby a volby do Evropského parlamentu.

  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).