Reforma, nebo bič?

25. srpna 2003, 00:00 - Magdalena Frischová, právnička
25. srpna 2003, 00:00

Vládou navrhovaná opatření v oblasti sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění (SZZP) v rámci tzv. reformy veřejných financí jsou zaměřena na vyšší výběr pojistného a na omezení některých dávek.

Pro podnikatele se výpočet pojistného stává neproniknutelnou houštinou

Část z těchto opatření je sice pokusem o krok správným směrem, ale celková nesystémovost změn a všeprostupující snaha o vyšší výběr pojistného od určitých skupin osob je nepřehlédnutelná. O tom, jakým způsobem se vláda snaží zvýšit státní příjmy zejména z podnikatelské sféry, už bylo napsáno dost, stačí jen připomenout nejzávažnější změny:

* postupné zvýšení minimálního vyměřovacího základu pro výpočet pojistného na SZZP až na 50 % z rozdílu mezi příjmy a výdaji;

* povinná účast na důchodovém pojištění u OSVČ, které samostatnou výdělečnou činnost vykonávají jako svou hlavní činnost a povinná platba minimálního pojistného bez ohledu na výsledek podnikatelské činnosti;

* zvýšení sazby pojistného na důchodové pojištění u osob dobrovolně účastných důchodového pojištění (např. tedy části podnikatelů s podnikáním ve vedlejší činnosti) o dva procentní body;

* zvýšení minimálního vyměřovacího základu pro výpočet pojistného na zdravotní pojištění.

Vládní tým předvedl výjimečné úsilí v tom, jak zkomplikovat již tak nepřehlednou legislativu dalšími ustanoveními, která jsou nesrozumitelná, a dalšími instituty, které celou oblast SZZP činí pro obyčejného podnikatele neprostupnou houštinou. Její proniknutí pak zcela vyčerpává jeho síly na věci, které by měly být v rámci jeho podnikatelské činnosti spíše okrajové. Místo, aby reforma směřovala ke zjednodušení výběru pojistného a výpočtu dávek, a tedy k větší transparentnosti a snížení nákladů na provoz celého systému, vede k vyhranění stále užší skupiny odborníků, kteří jediní budou schopni se v ní bezpečně orientovat. Na prvních hodinách studia je budoucím právníkům mimo jiné vštěpována nezbytnost stability práva (která je nutná k vytvoření řádu ve společnosti) a požadavek na běžnou dostupnost, přehlednost a srozumitelnost právních norem. Na to vše by pak neměli zapomínat ani při tvorbě nových právních předpisů či jejich novelách. Nelze totiž spravedlivě požadovat po občanech, aby byli schopni řídit se právními předpisy, kterým nejsou s to porozumět a které se navíc velmi často mění. Např. navrhovaná ustanovení s formulací „Měsíční vyměřovací základ OSVČ se stanoví jako součin poloviny všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se měsíční vyměřovací základ stanoví, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu.“ nebo „Minimálním vyměřovacím základem se rozumí dvanáctinásobek 50% průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za kalendářní rok o dva roky předcházející roku, pro který je vyměřovací základ stanovován.“ budou části obyvatelstva těžko pochopitelná. I kdyby však byla, jde o ustanovení principiálně nesprávná, jelikož taková vazba pojistného na minulou situaci nemá logiku. Návaznost odvodů minimálního pojistného na průměrnou mzdu dva, resp. tři roky nazpět neodráží ani ekonomickou situaci, ani právní stav v roce, za který se má pojistné odvádět. Je také otázkou, jak se vláda zachová, pokud v budoucnu dojde k poklesu průměrné mzdy. Vláda navíc věří, že úředníci statistického úřadu neudělají při výpočtu průměrné měsíční mzdy chybu a, nedejbože, na ni po čtyřech letech nepřijdou. Nicméně, vazba na minimální mzdu byla mnohem logičtější, a změna na průměrnou mzdu mi připadá jako vysloveně účelová, mimo jiné i proto, že v jiných ustanoveních předpisů o SZZP se s minimální mzdou i nadále operuje. Možná ale, že výše uvedené postřehy nejsou na místě. Možná se jedná o úmysl vlády posílit rozpočtové příjmy pokutami za neplnění povinností v oblasti sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění. Motivem může být i vidina příjmů z penále za špatně vypočtené a odvedené platby.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče