Reforma, která se všem líbí

12. listopadu 2007, 00:00 - Petr Kučera
12. listopadu 2007, 00:00

Tři Z – zrychlení, zkvalitnění a zlevnění. To jsou hlavní cíle reformy soudního řízení, kterou připravuje ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Jde o jednu z mála vládních reforem, s níž bez zásadních výhrad souhlasí i opozice. Na co konkrétně se tedy můžeme těšit?

Rychlost soudů Tři Z – zrychlení, zkvalitnění a zlevnění. To jsou hlavní cíle reformy soudního řízení, kterou připravuje ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Jde o jednu z mála vládních reforem, s níž bez zásadních výhrad souhlasí i opozice. Na co konkrétně se tedy můžeme těšit?

S výjimkou Jiřího Nováka, historicky prvního ministra spravedlnosti samostatné České republiky, zatím žádný šéf tohoto rezortu nevydržel ve funkci alespoň jedno volební období. Naopak, jde o jednu z nejčastěji střídaných vládních pozic. Vyměnili se na ní Jan Kalvoda, Vlasta Parkanová, Pavel Rychetský, Otakar Motejl, Jaroslav Bureš, Karel Čermák a Pavel Němec. Se zásadnějšími plány na reformu neuspěla u poslanců dokonce ani taková autorita, jakou je Otakar Motejl.

Přesto se nyní zdá, že reforma připravená Jiřím Pospíšilem má velkou šanci na schválení. Přinejmenším její část, zaměřená na zefektivnění práce soudů. Chce zlepšit jednu z nejkritizovanějších oblastí podnikatelského prostředí: Zrychlit a zkvalitnit rozhodování soudů, ulehčit soudcům od administrativní zátěže, odstranit nedostatky a zamezit průtahům v řízení. Řada novinek má být účinná už v příštím roce.

Nepřebíráte poštu? Vaše smůla!

Jedním ze stěžejních bodů Pospíšilovy reformy je zefektivnění doručování soudních písemností. Dosavadní stav, kdy se lidé mohou poměrně snadno vyhýbat převzetí zásilky, podstatně zdržuje soudní řízení. Lidé zatím nemají „odpovědnost za vlastní poštu“, a proto je v zásadě nic nenutí, aby si vyzvedávali dopisy na adrese trvalého bydliště nebo aby uvedli jinou adresu pro doručování. „Dokonce i když soudy doručí dopis na adresu uvedenou v centrální evidenci obyvatel, může dotyčná osoba zmařit účinnost tohoto kroku tím, že prokáže svoji absenci na místě doručení,“ shrnuje dosavadní stav ministr Pospíšil. To znamená i velkou právní nejistotu – účastník řízení totiž může zpětně zpochybnit celý proces, když dodatečně poukáže na nedoručení důležité písemnosti.

Nová pravidla proto mají přesunout odpovědnost za úspěšné doručování ze státu na adresáta. Zavádí povinnou doručovací adresu: Každý člověk si bude moci zvolit, jestli půjde o trvalé bydliště nebo jakékoliv jiné místo na území České republiky. Případně si stát sám zjistí adresu z centrální evidence obyvatel. U právnických osob se budou soudní písemnosti doručovat na adresu uvedenou v obchodním nebo živnostenském rejstříku – nebude tedy možná výmluva, že například jednatel firmy se na dané adrese nevyskytuje.

 

Datové schránky – nová povinnost pro firmy

Výše uvedené změny ale možná budou – přinejmenším pro právnické osoby – jen dočasným mezistupněm. Firmy totiž brzy nejspíš čeká ještě mnohem radikálnější změna: Ministr Pospíšil se nedávno dohodl s ministry vnitra a financí na jednotné formě elektronického doručování písemností ze strany orgánů veřejné správy. Praktické důsledky změny jsou hned dva.

Jednak se sjednotí dosud roztříštěná pravidla pro doručování písemností v různých typech řízení (soudní, správní, daňové a podobně). Za druhé a především však budou všechny dokumenty směřovat do takzvané datové schránky. V rámci projektu eGovernment ji zřídí a bude provozovat ministerstvo vnitra. Pokud příslušnou změnu schválí parlament, stane se zřízení datové schránky od 1. ledna 2009 povinností pro všechny firmy a živnostníky. Nepodnikající fyzické osoby by tak mohly učinit dobrovolně.

„Náklady na vznik a provoz datových schránek by hradil stát. Půjde sice o stovky milionů korun, ale pořád zhruba o polovinu nižší částku oproti dvěma až třem miliardám, které stát na doručování ze soudů a úřadů dává nyní,“ říká náměstek ministra vnitra Zdeněk Zajíček. Kromě přímých nákladů se ušetří i následné výdaje a čas – firmy se už nebudou moci vymlouvat, že příslušné úřední rozhodnutí nedostaly. Podle Zajíčka půjde o jakousi internetovou obdobu P. O. Boxu. Systém má být chráněn proti vstupu neoprávněných osob. V návrhu zákona, který má Profit k dispozici, tak zaráží jen doba 75 let, po kterou má datová schránka nadále existovat po smrti fyzické nebo zániku právnické osoby.

Výhodou schránek bude i jejich obrácené použití – půjde je tedy využívat i pro komunikaci s veřejnou správou.

Patnáct dnů a dost

„Uplynutím patnáctého dne, kdy dojde písemnost do datové schránky, bude považována za doručenou,“ říká Zajíček. Samozřejmě jen tehdy, pokud si člověk nebo firma písemnost „nevyzvedne“ dříve. V situaci, kdy si všichni účastníci řízení přečtou příslušné rozhodnutí hned druhý den, tak může dojít k dalšímu zrychlení: Oproti dosavadnímu stavu nebude soud nebo úřad čekat, až se mu klasickou poštou vrátí podepsané doručenky.

Dříve, než začnou fungovat datové schránky (nebo pokud dá fyzická osoba přednost klasické poště), přijde na řadu už zmíněné zjednodušení doručování klasickou poštou. Sníží se množství typů doručenek (obálek) ze současných devíti na dvě. „Nezastihne-li doručovatel adresáta, písemnost uloží a adresáta vyzve, aby si ji ve lhůtě 10 dnů vyzvedl. Pokud si ji nevyzvedne, považuje se desátý den za den doručení. U písemností, které nejsou určeny do vlastních rukou, bude platit, že pokud není v místě doručení poštovní schránka, vrátí se písemnost soudu a ten ji vyvěsí na úřední desce,“ vysvětluje Pospíšil. Za doručený se bude dokument považovat i tehdy, odmítne-li jej adresát přijmout.

Co když bude člověk zrovna na dvacetidenní dovolené? „Každý musí být odpovědný za svou poštu. Podobně jako si lidé domlouvají zalévání kytek během dovolené, měli by si domluvit také vybírání schránky,“ upozorňuje Pospíšil.

I nadále ale zůstane pojistka proti přílišné tvrdosti: Na návrh adresáta může soud následně rozhodnout, že doručení je neúčinné, pokud se adresát nebo jeho zástupce nemohl s písemností „z omluvitelného důvodu seznámit“. Rozhodovat mají konkrétní okolnosti: omluvou by tak mohla být třeba nečekaná hospitalizace v nemocnici. Zmíněný návrh ale může adresát podat soudu jen do 15 dnů ode dne, kdy se s písemností skutečně seznámil, avšak nejpozději do jednoho roku ode dne původního (omlouvaného) doručení.

Rychleji na dlužníky

Další z bodů Pospíšilovy reformy reaguje na nárůst počtu takzvaných nesporných pohledávek. Ty lze už nyní řešit formou platebního rozkazu. Jde o zkrácené soudní řízení, probíhající bez jednání, dokazování a bez slyšení žalovaného. Soud rozhodne o pohledávce jen na základě věrohodných podkladů poskytnutých žalobcem. Nicméně žalovaný má samozřejmě možnost obrany, i když až po vydání rozhodnutí. Do 15 dnů od doručení platebního rozkazu může podat takzvaný odpor. V takovém případě – stejně jako když se rozkaz nepodařilo doručit – soud platební rozkaz zruší. Celý případ pak normálně projedná soud.

Nově bude možné využít také elektronický platební rozkaz. „Žalobce jen vyplní elektronický formulář, podepíše zaručeným elektronickým podpisem a odešle soudu. Jedinou podmínkou pro zahájení řízení a vydání elektronického platebního rozkazu bude zaplacení soudního poplatku a správné vyplnění formuláře. Při splnění všech náležitostí pak soud vydá automatizovaně elektronický platební rozkaz,“ vysvětluje Pospíšil. Tím se má celý proces ještě urychlit a především ubrat práci soudcům, kteří by se tak mohli více věnovat komplikovanějším sporům. Změnu už schválila vláda, má začít platit od 1. července 2008. Žalobce si tak bude moci vybrat, zda použije klasickou, nebo elektronickou formu.

HLAVNÍ CHYSTANÉ ZMĚNY

 • přísnější pravidla pro doručování

• elektronický platební rozkaz

• on-line podatelna

• on-line informace o průběhu řízení

• větší využití vyšších soudních úředníků

• zjednodušení protokolace

Poženu to přes internet!

Letos v srpnu představil Pospíšil společně s premiérem Mirkem Topolánkem další dvě důležité části projektu elektronizace justice: ePodatelnu a InfoSOUD. Mají usnadnit přístup lidí k soudům a zároveň zefektivnit práci se spisy na jednotlivých soudech.

Zmíněná ePodatelna běžela od června ve zkušebním provozu na krajských soudech v Praze a Ústí nad Labem a na okresním soudě Praha-východ. U ostatních soudů funguje od října. „Lidé mohou komunikovat se soudem prostřednictvím jednoduchého formuláře na internetu. ePodatelna uživatele provede jednotlivými kroky a zkontroluje, jestli nezapomněl uvést důležité údaje. Soudům zároveň umožní efektivněji přijímat, ověřovat a zpracovávat elektronická podání,“ říká Pospíšil. Kromě internetového formuláře bude možné komunikovat se soudem e-mailem nebo pomocí off-line formuláře.

Předsedkyně Krajského soudu v Praze Věra Miřacká nový systém vítá. „ePodatelna zrychlí a zároveň zlevní celé řízení. Umožní také automatické použití již vyplněných údajů ve stávajících elektronických soudních rejstřících,“ shrnuje poznatky ze zkušebního provozu.

Soud v přímém přenosu

Novinka nazvaná InfoSOUD je aplikace, která shromažďuje a zpřístupňuje informace o průběhu soudního řízení na internetu. Od srpna běží zkušební provoz, v prosinci se má začít naostro u všech okresních soudů, v únoru 2008 pak také na krajských a vrchních soudech.

„Lidé budou moci on-line zjistit informace o průběhu svého vlastního sporu. Ušetří čas při hledání těchto údajů. Zároveň se sníží zatíženost kanceláří soudů, protože ubude například počet telefonických dotazů o postupu řízení,“ vysvětluje Pospíšil.

Přístup k jednotlivým případům má být možný po zadání příslušného soudu a spisové značky. Přes InfoSOUD budou k dispozici pouze takové informace, které účastníkům řízení umožní sledovat postup ve vyřizování věci. Osobní údaje zjistit nepůjde.

Chystají se i další elektronické novinky. Od ledna 2008 má fungovat insolvenční rejstřík, od června pak elektronické úřední desky. „Završením projektu pak bude, pravděpodobně v roce 2009, kompletní elektronický spis,“ věří Pospíšil. Novinku chystá také Exekutorská komora, i když spuštění on-line Centrální evidence exekucí odložila na první pololetí roku 2008.

Jednodušší protokoly

Ke zrychlení a zefektivnění má přispět také změna protokolace v trestním řízení. „Za situace, kdy se prakticky ve všech případech pořizuje zvukový záznam, je nadbytečné dodatečně pořizovat protokol. Proto navrhuji změnit stávající úpravu tak, aby se nově vyhotovoval pouze stručný záznam o průběhu hlavního líčení nebo veřejného zasedání. Úprava by zároveň zakotvovala právo stran vyžádat si kopii zvukového záznamu,“ říká Pospíšil.

Změna by se týkala i dosavadního postupu při vyhotovování rozhodnutí. Rozsudek musí být vyhotoven v naprosté shodě se zněním, které bylo vyhlášeno. „V jednodušších věcech, zejména samosoudcovských, je zbytečné čekat řadu dní, než si soudce najde čas na to, aby zopakoval při diktování to, co odeznělo v jednací síni. Rozsudek ve věcech, v nichž rozhoduje samosoudce, by tedy napříště vyhotovoval vyšší soudní úředník nebo protokolující úředník podle zvukového záznamu z jednací síně,“ dodává ministr.

Na podobné změny v občanských (obchodních) nebo správních řízeních si pravděpodobně počkáme o trochu déle. „O zavedení zvukového či audiovizuálního záznamu i do těchto oblastí uvažujeme,“ ujišťuje Pospíšil.

Čtyři na jednoho

Změny se týkají i personálního obsazení justice. „Soudce má ,jen‘ soudit, ostatní úkony a administrativu má dělat kvalitní nesoudcovský aparát. Mimo jiné i z toho důvodu, že za plat jednoho soudce zaplatíme tři až čtyři soudní úředníky,“ vysvětluje ministr Pospíšil. Co ale chce změnit, když vyšší soudní úředníci už fungují několik let?

„Současná úprava není dostatečná. Nový zákon lépe vymezí jejich postavení. Umožní jim v zásadě vykonávat veškeré činnosti na soudě s výjimkou věcí, které zákon taxativně vyhradí pouze soudcům. Návrh obsahuje také úplnou novinku: vyšší úředníky státních zastupitelství. Státní zástupci totiž zatím takové administrativní pracovníky neměli,“ odpovídá Pospíšil. Změnu už schválila vláda a mohla by začít platit v průběhu příštího roku.

Jaroslav Popílek ze sdružení eStat.cz nicméně dodává: „Větší počet pracovníků soudů může mít krátkodobý efekt, ale bez změny procesních pravidel a systému práce soudů bude záhy překonán. Budeme-li k dožívající dřevěné káře připřahat stále více tahounů, kára sice pojede déle, ale ferrari nedohoní,“ varuje. Tou zásadní změnou je podle něj už zmíněné masivní nasazení informačních technologií.

Soudci už nechybějí

Mnoho let byl příčinou pomalé justice také nedostatečný počet soudců. To už neplatí. Naopak: Podle ministerstva spravedlnosti lze současný počet zhruba 3020 soudců snížit o dvě stovky. Jelikož soudci jsou neodvolatelní, počítá Pospíšil s „přirozeným úbytkem“, hlavně se zánikem funkce po dosažení 70 let věku nebo s dobrovolným odchodem části soudců do advokacie. Nevyužití soudci by také měli dočasně pomoci v regionech, kde je největší počet neskončených případů – hlavně na severu Čech.

Nová místa vyšších soudních úředníků by měla vznikat postupně, v závislosti právě na snižování počtu soudců. Nyní ministerstvo eviduje kolem 1300 vyšších soudních úředníků a asistentů. Zatímco průměrný plat soudce je téměř 83 tisíc korun, vyšší soudní úředníci vyjdou na třetinu až čtvrtinu.

„K efektivnějšímu fungování justice by také přispělo, pokud by sami předsedové soudů rozhodovali, jak s přidělenými místy a financemi naloží. Dáme jim prostor, aby zvážili, jestli uvolněné místo soudce chtějí znovu obsadit soudcem, nebo dají přednost dvěma až třem soudním úředníkům. Pokud daný soud například vyřizuje hodně agendy dopravních podniků, tak převládá administrativní agenda nad právní a k tomu se hodí právě vyšší soudní úředníci,“ vysvětluje první náměstek ministra spravedlnosti Vladimír Král.

„Někteří soudci si stěžují na nárůst agendy, kterou musejí vyřizovat. Je ovšem pouze věcí předsedů soudů, jak rozdělí soudce podle množství věcí v jednotlivých agendách. Sami tedy musejí snižovat počty lidí na úsecích, kde je práce méně, a přesouvat je tam, kde jsou více zapotřebí,“ dodává. Podle Krále mají být předsedové více odpovědní vůči ministerstvu za výsledky v dané agendě. Takový model funguje v Německu nebo Rakousku, kdy má předseda soudu výrazné pravomoci.

Ministr Pospíšil se nedávno dohodl se zástupci všech poslaneckých klubů také na omezení funkčního období pro soudní funkcionáře. „Tím se posílí manažerský prvek v řízení soudů,“ věří Pospíšil. Předsedové a místopředsedové soudů by však mohli být do funkce jmenováni opakovaně.

Poslanci také předběžně souhlasili s návrhem, aby v kárných senátech, které rozhodují o provinění soudců, byly zastoupeny také ostatní právní profese. Tím má být zajištěna objektivita a nestrannost kárných řízení. Ministerstvo současně zvažuje společný odvolací kárný senát pro všechny právnické profese – tedy soudce, státní zástupce, advokáty, notáře i exekutory.

Peněz je prý dost

Na začátku září veřejně vystoupili předsedové Městského soudu v Praze Jan Sváček a Obvodního soudu pro Prahu 1 Libor Vávra. „Na zajištění činnosti justice není dostatek peněz. Jsme před finančním krachem, peníze chybí na zaplacení lidí i nákup techniky. Kvůli tomu se prodlužuje doba soudního řízení,“ varovali. Pražský městský soud na začátku září dlužil soukromým osobám, jako jsou advokáti a znalci, přes deset milionů korun. Ministr Pospíšil kritiku vyvrací: „Finance na provoz soudů jsou zajištěny, krize nehrozí,“ říká. Soudy mohou žádat ministerstvo o navýšení pravidelného měsíčního limitu. „Těmto žádostem je vždy vyhověno. Městský soud v Praze letos této možnosti využil zatím pouze jednou, hned jsme mu vyhověli,“ připomíná Pospíšil. S poukazem na zmíněné rezervy v manažerském řízení soudů také uvádí, že Městský soud v Praze má kolem 70 neobsazených míst pro administrativní personál, pro který jsou přitom zajištěny peníze. Podle Sváčka ale soud žádné finanční rezervy nyní nemá.

Zatímco v roce 2004 dostal rezort spravedlnosti ze státního rozpočtu 17 miliard korun, letos to má být už téměř 20 miliard. Z toho přes osm miliard jde na provoz soudů. „Povinné výdaje vzrostly v důsledku mnoha legislativních změn, které učinila ještě předchozí vláda. Především se zvýšily tarify advokátů a tlumočníků,“ vysvětluje Pospíšil. Zvyšuje se také počet advokátů ustanovovaných ex offo v civilních sporech, účastníci občanskoprávních řízení stále více využívají možnosti požádat o bezplatnou obhajobu. Vzhledem k rostoucí kriminalitě cizinců vzrostly také výdaje na tlumočníky.

Předseda pražského městského soudu Sváček však připomíná, že vláda investuje do celé justice jen asi dvě procenta rozpočtu. Ve vyspělých státech jsou to prý až čtyři procenta.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče