Reforma zamíchala kartami

12. listopadu 2007, 00:00 - Martina Martinovičová
12. listopadu 2007, 00:00

Odměňujte své pracovníky formou příspěvků na životní pojištění nebo na penzijní připojištění. I po změně zákona o dani z příjmu od Nového roku je lze zařadit mezi daňově uznatelné náklady. Ale pozor – řada věcí se mění!

Nová pravidla Odměňujte své pracovníky formou příspěvků na životní pojištění nebo na penzijní připojištění. I po změně zákona o dani z příjmu od Nového roku je lze zařadit mezi daňově uznatelné náklady. Ale pozor – řada věcí se mění!  Jak může takový kousek nosu tak změnit tvář, divil se tatík princezny Rosany ve Werichově pohádce Tři veteráni. Jak mohou na první pohled drobné změny v zákonu o dani z příjmu tak zamíchat kartami v daňovém zvýhodnění penzijního a životního pojištění – začnou se od Nového roku divit všichni zaměstnavatelé, kteří svým zaměstnancům přispívají na penzijní či životní pojištění. Sloučení limitů, změny jejich výše, absolutní částky namísto procentních – to je stručné vyjádření přicházejících změn, kvůli nimž lze vymazat z paměti veškeré tabulky o výhodách placení pojištění svým zaměstnancům. Firmy tak budou muset skousnout hořkou hruštičku a nastudovat nové změny, protože přispívat na penzijní a životní pojištění zaměstnanců bude i nadále výhodné. Ale jinak. Změna pro zaměstnavatele Zatímco fyzické osoby, které si spoří v rámci penzijního připojištění, od ledna žádné změny v příspěvcích od státu nečekají, velké změny se od 1. ledna 2008 týkají příspěvků u zaměstnavatelů. „Dosud platí, že zaměstnanec nemusí zdaňovat příspěvek od zaměstnavatele na penzijní připojištění do výše pěti procent vyměřovacího základu pro zdravotní a sociální pojistné – ten se zhruba rovná hrubé mzdě. Nově bude od příštího roku existovat limit 24 tisíc ročně, který však bude souhrnně platit pro součet příspěvků nejen na penzijní připojištění, ale i na životní pojištění. Zaměstnavatel si do svých nákladů bude moci zahrnout jakkoliv vysoký příspěvek, přičemž doposud tak mohl učinit jen do výše tří procent z hrubé mzdy zaměstnance,“ vysvětluje Jiří Rusnok, prezident Asociace penzijních fondů ČR. Podle něj ale není změna úpravy příliš šťastná. „Životní pojištění a penzijní připojištění nemají zcela shodné poslání. Podle našeho názoru je ale především nevhodné stanovit limity pevnou částkou. Taková částka může totiž zůstat po řadu let zafixována na stejné úrovni, přičemž ceny a nominální mzdy pravděpodobně porostou. Kvůli tomu se tato hranice může v řadě případů stát omezujícím limitem podpory zaměstnavatelů, který nebude odpovídat hladině mezd v dané době,“ tvrdí Rusnok. Sloučení limitu V následujícím textu postupně projdeme všechny změny, které začnou platit od ledna příštího roku v systému osvobození příspěvku zaměstnavatele na životní a penzijní pojištění zaměstnanců. Pro jistotu ještě zdůrazníme, že hovoříme opravdu o příspěvcích zaměstnavatele zaměstnancům, nikoliv o tom, kolik si může každý jako fyzická osoba odečíst ze základu daně v případě, že má uzavřenu smlouvu o penzijním či životním pojištění. Pravidla pro fyzické osoby se nemění, od základu daně si tedy lze i nadále každý rok odečíst, podle výše měsíčních příspěvků, až 12 tisíc korun u životního a 12 tisíc korun u penzijního připojištění. Při souběhu obou typů pojištění tedy až 24 tisíc korun. Novela zákona o daních z příjmů přináší sloučení limitů pro osvobození příspěvků na penzijní připojištění se státním příspěvkem a pojistného na soukromé životní pojištění, které hradí zaměstnavatel zaměstnancům na jejich účet. Pro oba produkty je zaveden jeden úhrnný limit, a to v absolutní částce 24 tisíc korun ročně. Případné nadlimitní příspěvky na penzijní připojištění a životní pojištění bude muset zaměstnanec od Nového roku zdanit a bude z nich platit i sociální a zdravotní pojištění. Jak je to u osvobození příspěvků zaměstnanců, které jim platí zaměstnavatel na životní a penzijní připojištění nyní, tedy do konce letošního roku? Dosud se osvobození u zaměstnance vztahuje na příspěvky penzijního připojištění do výše pěti procent jeho měsíční hrubé mzdy. U životního pojištění pak do výše ročního limitu 12 tisíc korun. Penzijní připojištění v libovolné výši V oblasti daňového zvýhodnění penzijního připojištění dochází od Nového roku ke dvěma zásadním změnám. O první jste se dočetli výše, týká se výhody, kterou může využít zaměstnanec – absolutní limit až 24 tisíc korun pro příspěvek zaměstnavatele na pojištění. Druhá se týká samotné firmy a možnosti snížit si základ daně z příjmu. Zaměstnavatel si o příspěvky, které platí za zaměstnance, snižuje svůj daňový základ – podle dosud platného zákona si může příspěvky zaměstnancům odečíst od základu daně pouze do výše tří procent hrubé mzdy zaměstnance. Tento limit bude od Nového roku odstraněn. Zaměstnavatel si od svého daňového základu bude moci odečíst veškeré příspěvky zaměstnanci na penzijní připojištění bez limitu, ovšem za splnění podmínek daných zákonem. „Příspěvek poskytnutý zaměstnavatelem zaměstnanci na penzijní připojištění bude možné považovat za daňově uznatelný náklad za předpokladu, že zaměstnavatel stanoví v kolektivní smlouvě, ve vnitřním předpise nebo v pracovní smlouvě nárok zaměstnance na tento příspěvek. V takovém případě lze tento příspěvek považovat za výdaj na sociální podmínky,“ vysvětlili pro týdeník Profit analytici Penzijního fondu České spořitelny. Stát přispívá stále Penzijní připojištění je vedle životního pojištění a stavebního spoření jedním z mála finančních produktů, které podporuje stát. Klienti penzijních fondů mohou podle výše své měsíční úložky získat od státu až 150 korun měsíčně, tudíž 1800 korun ročně. Tento systém bude platit i nadále, od Nového roku se nic nemění. Životní pojištění s vyšším limitem Od Nového roku nastanou změny také u daňového zvýhodnění životního pojištění. V současnosti mohou firmy příspěvek na soukromé životní pojištění svým zaměstnancům vést jako daňově uznatelný náklad až do výše 8 tisíc korun ročně na jednoho zaměstnance. Zároveň je příspěvek firmy do této výše osvobozen od plateb sociálního a zdravotního pojištění, které za své zaměstnance platí zaměstnavatel. Podstatou této výhody je skutečnost, že peníze placené měsíčně jako příspěvek na životní pojištění si firma může uplatnit jako svůj daňový výdaj a zaměstnancům se zvýší příjmy, aniž by z nich museli odvádět daň. Do určité míry tak bylo daňově výhodnější zvýšit plat zaměstnanci touto cestou. Od Nového roku nebudou mít firmy stanoven žádný limit, takže do nákladů si budou moci započítat placené životní pojištění zaměstnancům v libovolné výši. Ale pouze u zaplacených příspěvků do výše 24 tisíc korun ročně na jednoho zaměstnance za něj firma nehradí sociální pojištění, zdravotní pojištění ani daň. U vyšších příspěvků ale už ano. Vyšší limit bude tedy zřejmě používat málokterá firma. Přesto ale budou podmínky od Nového roku oproti stávajícím výhodnější Pro odečet nic nového I po Novém roce bude možné odečítat si zaplacené pojistné na životní pojištění od daňového základu, a to až do 12 tisíc korun ročně. Nutnou podmínkou pro získání daňových úlev nadále zůstává především tzv. pravidlo dvou šedesátek. Znamená to, že pojistná smlouva musí být sjednána do věku šedesáti let a doba trvání musí být nejméně 60 měsíců, tedy pět let. Další nutnou podmínkou pro možnost daňového odpočtu u smluv s pevně sjednanou pojistnou částkou je uzavření minimální pojistné částky pro případ dožití. Pro tyto pojistné smlouvy s pojistnou dobou od pěti do patnácti let včetně činí 40 000 korun a pro pojistné smlouvy s pojistnou dobou nad 15 let činí 70 000 korun. To se týká všech tzv. kapitálových životních pojištění a pojištění pro případ dožití. Všechna investiční či flexibilní životní pojištění zůstávají, jsou tedy daňově uznatelná bez dalších podmínek. Vyšší příspěvky na život Nyní se pozastavíme u částky, která bude od Nového roku téměř magickou. Částka 24 tisíc korun je totiž limitem pro více věcí najednou. Jednak pro zaměstnance, který z příspěvků zaměstnavatele na jeden či druhý, případně oba typy pojištění do této výše neplatí daň, ani sociální pojištění. A také pro firmy u životního pojištění, pro které vytváří novou výhodu. Dosud mohou firmy příspěvek na soukromé životní pojištění zaměstnance brát jako daňově uznatelný náklad do výše 8000 korun ročně na jednoho zaměstnance a současně jej mají osvobozen od plateb sociálního a zdravotního pojištění. Tento limit se od příštího roku ale zvedá na 24 tisíc korun, díky tomu bude přispívání zaměstnancům pro firmy výhodnější. Dosud podle propočtů představoval roční osmitisícový příspěvek 666 korun měsíčně, které mohl od své firmy zaměstnanec na životní pojištění získávat. Díky tomu firma na sociálním a zdravotním pojištění ušetřila 2798 korun ročně. Od Nového roku ale bude firma moci přispět třikrát víc – až 24 tisíc korun ročně, tedy dva tisíce korun měsíčně, aniž by za svého zaměstnance musela platit z této částky sociální a zdravotní pojištění. To by mohlo poněkud pozměnit zaměstnanecké plány firem. Program zaměstnaneckých výhod Aktuální průzkum mezi nejvýznamnějšími firmami České republiky odhalil, že program zaměstnaneckých výhod spolehlivě funguje u 93 procent společností. Kromě oblíbených příspěvků na stravování, sport, kulturu či rekreaci se společnosti čím dál více orientují na penzijní připojištění (86 procent respondentů) a životní pojištění (42 procent dotázaných). Nová daňová úprava by také v tomto směru mohla výrazně zamíchat kartami. Při výběru optimálního řešení motivace zaměstnanců může firma volit různé metody, málokterá je ve výsledku tak komplexní, jako právě využití životního pojištění. Produkty pojišťoven dovolují zaměstnavatelům individuálně sestavit motivační program pro celou firmu: nic je tedy nenutí vynechat určitou skupinu pracovníků. Do motivačního programu tak lze zahrnout jak řadové členy, specialisty, tak i vrcholový management firmy. Soukromé životní pojištění zaměstnavatelé rádi využívají v případě, že chtějí celoplošně zlepšit standard všem svým zaměstnancům. Výši příspěvků ale mohou nastavit podle různých kritérií, například podle délky pracovního vztahu. Životní pojištění jede Podle aktuální statistiky České asociace pojišťoven (ČAP) zaznamenal pojistný trh ve třetím čtvrtletí roku 2007 sedmiprocentní nárůst celkového předepsaného pojistného. Výsledky tak dokazují dlouhodobý stabilně pozitivní vývoj – dynamika celého českého pojistného trhu má sedmiprocentní rostoucí tendenci. Polepšuje si přitom především segment životního pojištění, a to o více než desetinu (o 11,4 procenta meziročně). Pro srovnání v prvním pololetí letošního roku vykazovaly statistiky ČAP téměř identickou hodnotu – meziroční nárůst o 11,6 procenta. Nejlepší vývoj zde prožívá tzv. jednorázově placené životní pojištění, jež je spojené s již existující běžně placenou smlouvou. V této kategorii statistiky vykázaly růst o téměř 40 procent. Počet smluv pojištění odpovědnosti z provozu vozidla stoupnul o 4,4 procenta, pomalejší tempo růstu zaznamenaly produkty neživotního pojištění. Na penzi spoří čtyři miliony Podle statistických údajů Asociace penzijních fondů (APF) si své peníze v rámci penzijního připojištění ukládají zhruba tři miliony osm set tisíc lidí. Největším fondem je, podle údajů k letošnímu druhému čtvrtletí, stále Penzijní fond České pojišťovny, ve kterém má své úspory jeden milion a 43 tisíc lidí. Druhým největším je Penzijní fond České spořitelny s 590 tisíci klienty a na třetím místě pomyslného žebříčku je AXA penzijní fond s 583 tisíci klientů. Podle statistiky APF přinesly průměrně za posledních deset let z domácích penzijních fondů svým klientům nejvyšší výnosy penzijní fond ČSOB Progres a penzijní fond Generali (5,7 procenta ročně). Naopak nejmenší zhodnocení vykázaly Allianz penzijní fond (4,8 procenta ročně) a Penzijní fond České spořitelny (4,7 procenta ročně). Podle odborníků jsou výnosy stále nízké kvůli legislativě, která nedovolí fondům riskantněji investovat. Podle údajů asociace činí průměrná výše měsíčního příspěvku zaměstnavatele do penzijního připojištění zaměstnance 461 korun. Průměrný měsíční příspěvek klienta penzijního fondu činí necelých 400 korun. Slabinou stávajícího systému penzijního připojištění však zůstává nevyhovující věková struktura. Lidé do čtyřiceti let věku netvoří ani polovinu všech klientů fondů. Největší zájem o tento typ produktu mají lidé ve věku od 50 do 59 let. Stále zde tedy chybí naplnění předpokladu dlouhodobého spoření lidí na důchod, po kterém volá potřebná penzijní reforma. STÁTNÍ PŘÍSPĚVĚK PODLE VÝŠE PENZIJNÍHO SPOŘENÍ  měsíční příspěvek účastníka                                                                      státní příspěvek**

100-199 Kč                                                                             50 Kč + 40 % z částky přesahující 100 Kč

200-299 Kč                                                                             90 Kč + 30 % z částky přesahující 200 Kč

300-399 Kč                                                                           120 Kč + 20 % z částky přesahující 300 Kč <
/p>

400-499 Kč                                                                           140 Kč + 10 % z částky přesahující 400 Kč

500 Kč a více                                                                        150 Kč

Poznámka: Státní příspěvek se nevztahuje na příspěvek placený zaměstnavatelem                                                  Pramen: MF ČR

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče