Ředitelka Svazu výrobních družstev: podnikat jako družstvo je výhodné

13. března 2009, 00:00 - Jiří Němeček
13. března 2009, 00:00

Stát by měl v době krize zrušit zátěže pro podnikatele nad rámec vyžadovaný Evropskou unií a pomoct podnikům v přístupu k provoznímu kapitálu. Pomohlo by také uvolnění trhu práce nebo zrychlení odpisů.

Generální ředitelka Svazu výrobních družstev Soňa van Deelenová.

Autor: Profit – Jan Třeštík

To je část představ výrobních družstev, jak přežít krizi.Družstva mají i vlastní plán – Svaz poskytuje svým členům výhodné úvěry.

Od letošního roku jste novou generální ředitelkou Svazu českomoravských výrobních družstev. Jak jste se do téhle funkce vlastně dostala, je podle vás pro ženu těžké dělat kariéru?

Po škole jsem pracovala na různých pozicích a posledně i tady na Svazu jako ředitelka odboru správy fondu na finanční podporu členům svazu. Potom přišla nabídka na současnou pozici. Jestli je to pro ženu těžké, nebo ne, o tom nějak nepřemýšlím. Nikdy jsem necítila, že bych byla znevýhodněná. Dělám svou práci.

Finanční fond zní zajímavě. Výpomoc by v současnosti určitě ocenil kdekterý podnikatel. Jakou přesnou funkci svazový fond má? Jde o poskytování úvěrů našim členům. Prostředky se poskytují podle předem stanovených pravidel, která schvaluje představenstvo. Kromě toho jsme se začali zabývat i poradenstvím v oblasti poskytování dotací z národních i strukturálních fondů. Konkurujete tedy bankám? Pravda je, že nyní je zvýšený zájem o úvěry. Banky totiž zvýšily své rizikové přirážky i cenu úvěrů. Některé zcela pozastavily, hlavně kontokorenty. My dnes naopak své úrokové sazby nezvyšujeme a už vůbec ne plošně, jako to dělají banky. Máte pro své klienty pevné sazby? Naše sazby jsou odvozeny z diskontní sazby České národní banky. Poskytujeme investiční úvěry maximálně na šest let, provozní kolísají od několika měsíců do dvou let. Třeba úvěr na konkrétní zakázku bývá od tří do šesti měsíců. Jsou sazby nižší než na bankovním trhu? Výrazně. Ale víc vám neřeknu. Nebo jen tolik, že se je snažíme držet na podobné úrovni, jakou má Českomoravská záruční a rozvojová banka. Tedy tržní, ale na spodní hranici. DRUŽSTVA V OHROŽENÍ

Z čeho fond financujete? Vznikl vlastně historicky, výrobní družstva do něj vždy přispívala. Ty prostředky se za desetiletí nashromáždily a teď jsou průběžně využívány. V současnosti máme zhruba 250 členů a asi třetina z nich fond využívá. Naznačila jste, že pomoc při financování družstvům pomáhá v době nadcházející nebo už probíhající krize. Dotýká se vašich členů hodně? Určitě. Velká část družstev dodává své výrobky automobilkám. A všichni víme, že právě ty teď čelí největším problémům. Další problémové odvětví je kovovýroba. Za loňský rok ale u družstev jako celku nějaký propad obratu nečekáme. Velký, až existenční problém je u výrobních mužstev, která zaměstnávají přes 50 procent zdravotně postižených. Poptávka po méně kvalifikované práci a zahraniční subdodávky klesly bohužel někde až na jednu třetinu. A která družstva jsou podle vašich informací v klidu? V klidu nemohou být žádná, špatně na tom zatím nejsou například chemická družstva. Naopak bych řekla, že přelom roku pro ně dopadl spíše dobře. Ale ještě se uvidí. Ta ohrožená odvětví už letos hlásí pokles zakázek proti loňské situaci o dvacet, ale i 40 procent. Znamená to, že i družstva budou propouštět? Velká družstva v oboru omezují podobně jako jiní podnikatelé agenturní zaměstnance. Určitě se přistoupí na zkracování pracovního týdne na čtyři dny. Zatím to připravují třeba stavebníci. Bude potřeba přistoupit k úsporám, omezit investice a v nejhorším případě dojde i na propouštění. Je to sice na posledním místě, ale pokud to nebude na přežití, nedá se nic jiného dělat. Myslíte, že krize bude tak hluboká? To dnes neví asi nikdo. My jenom evidujeme jasný pokles zakázek. Takže si myslím, že propad bude a bude strmý. Odhadovala bych letošní růst ekonomiky maximálně o jedno procento. Předpokládám ale, že v Česku dojde k oživení dříve než v některých jiných zemích střední a východní Evropy. Doufám, že i když krize dopadne na všechny, tak se najdou firmy, které situace naopak nakopne k novým příležitostem, změně sortimentu, hledání úspor a podobně. Je to o lidech, především o managementu. JSME PRO PROINVESTIČNÍ POLITIKU VLÁDY Říkáte, že krize může podpořit i větší tlak na úspory. Kde třeba?

Určitě v energetice. Jestliže jsme v některých družstvech zaznamenali nárůsty energetických nákladů až v desítkách procent, tak to je zdrcující. To nelze řešit na úkor marží. Naštěstí teď koruna oslabuje, takže to by mohlo trochu pomoci.

Na druhou stranu máme u velkých, úspěšných družstev vysokou exportní angažovanost. Pokud tedy zahraniční poptávka bude dál ochládat, slabá koruna obchod nezachrání.

Co menší družstva? Ta většinou operují na regionální úrovni. Jde vesměs o služby nebo drobnou výrobu. Myslím, že ty tu krizi ustojí relativně lépe. Co by podle vás pomohlo krizi utlumit nebo alespoň zkrátit? My jsme svoje náměty na řešení dali tripartitě, uvidíme, co se z nich podaří protlačit do praxe. Z hlediska zdrojů souhlasíme s Hospodářskou komorou, Svazem průmyslu a dopravy a Konfederací zaměstnavatelských a podnikatelských svazů. Ty tvrdí, že je nutné posílit zdroje Českomoravské záruční a rozvojové banky, České exportní banky a dalších institucí. Je třeba posílit záruky za komerční úvěry na provozní financování. Co dotace firmám nebo oborům? Spíš navrhujeme zachovat proinvestiční politiku vlády a totéž v oblasti veřejných zakázek, a to hlavně tam, kde mohou investice přinést budoucí úspory – například zateplování budov. S tím samozřejmě souvisí další budování dopravní infrastruktury. Určitě by se měla, nejen kvůli krizi, zlevnit veřejná správa. Pomohlo by snížení daně z příjmů? Byl to jeden z návrhů. Hodně se ale podnikatelům uleví, až dojde ke zrychlení odpisů. A hlavně je třeba snížit vedlejší náklady práce a umožnit flexibilní formy práce. Je to podobné tomu, co podnikatelé požadovali od nového zákoníku práce; krize ukazuje, jak jsou tyto požadavky důležité. NÁBYTKÁŘI MÍŘÍ NA VÝCHOD

Zmínila jste i další možnost získání peněz – nabízíte poradenství, jak se dostat k dotacím. Máte na to vlastní experty? SOŇA VAN DEELENOVÁ Je absolventkou Vysoké školy ekonomické v Praze. Pracovala na různých pozicích v oblasti financí, v letech 2001 až 2003 byla finanční ředitelkou a členkou představenstva dceřiné společnosti České pojišťovny ČP Partner. Od roku 2004 pracovala pro Svaz českých a moravských výrobních družstev, a to na pozici ředitelky odboru správy Fondu dlouhodobého úvěru, od letošního ledna byla jmenována do nově vzniklé funkce generální ředitelky. Je vdaná, má dvě děti. Ve volném čase ráda čte, zejména odbornou literaturu a literaturu faktu. V zimě si nenechá ujít alespoň týden na lyžích. Máme, vlastními silami jsme jednodušší projekty schopni připravit. Typově programy Marketing nebo Rozvoj. Pro speciální programy, například Ekoenergie, Nemovitosti, doporučujeme družstvům příslušné profesionály. Podíleli jsme se i na vzniku několika klastrů, nejvíce na Klastru českých nábytkářů. Jako seskupení výrobců má větší šance na získání některých dotací, především těch, které se týkají inovací. Právě nábytkáři se ale zejména z počátku spojili hlavně kvůli marketingu a snaze proniknout na nové trhy. Které trhy české nábytkáře zajímají?

Jde o východní teritoria – Rusko, Ukrajinu. A dále trhy zámořské – především Kanadu. Ten cíl se snad podařil. Už se uskutečnilo několik výstav. Uvidíme, jak zapůsobí vliv světové hospodářské krize. Ale co jsme si naplánovali, to bylo uskutečněno a nakonec jsme od ministerstva průmyslu a obchodu dostali slíbenou dotaci.

Jako by tu zaznělo určité roztrpčení…

Problém byl trochu v tom, že projekt se psal za určitých podmínek. A ty byly následně „za pochodu“ ze strany ministerstva pozměňovány. Dokonce i ex post. Až potom, co aktivity proběhly. Nám to samozřejmě způsobilo řadu problémů, ale vyřešili jsme to.

Konkrétně?

Tak například v původní nabídce bylo, že účast na veletrhu je dotovaná. Podmínky byly jasně vyjmenované, ale nebylo v nich žádné omezení na velikost plochy. Po roce, kdy už několik veletrhů proběhlo, se řeklo, že výstavní plocha nesmí být větší než asi sto padesát metrů čtverečních.

Představa, že lze prezentaci omezit na tak malý prostor, nedává zrovna u těch nábytkářů smysl. Takže s tím byly problémy. A bylo jich víc.

Dnes už se pravidla usadila? Bojím se, že ne. I když už jsou některé nové operační programy vyhlášeny, čekáme, že bude hodně věcí, které budou upřesňovány nebo měněny. Mimochodem, to je další z věcí, kde by stát mohl podnikatelům v době krize výrazně přijít na pomoc, a to bez nějakých velkých finančních nákladů. Mělo by se urychlit vypisování dotačních výzev a hlavně vyřizování už schválených žádostí o platbu. Také by byl vhodný tolerantnější přístup ze strany finančních úřadů a ministerstva financí. V čem například?

Hlavně při posuzování takzvaných závazných ukazatelů, které se dají vysvětlit současnou hospodářskou situací.

Zase mám konkrétní příklad. Družstvo dostalo dotaci v regionálním programu a jednou z podmínek bylo vytvoření dvou desítek pracovních míst a jejich udržení po tři roky. Zatím bylo vytvořeno 15 míst a přišla krize, klesla poptávka, padají tržby a nelze nabírat nové lidi.

ŽÁDAT O DOTACI MŮŽE KAŽDÝ

Je ze strany družstev velký zájem o dotace? Myslím, že odpovídá průměru. Zájem konkrétního družstva se zvýší při úspěšnosti jednoho projektu, posléze to většinou zkouší znovu v dalším programu. Z celkového počtu družstev o dotace žádá tak 10 až 15 procent. Jak dlouho zpracování žádosti trvá a o který program mají družstva největší zájem?

Je to různé. Třeba Marketing se dá zpracovat za 14 dnů, je to celkem jednoduchá žádost. U těch složitějších jsou třeba i měsíce. Hlavně z toho důvodu, že je třeba sebrat spoustu dokladů (i od státních orgánů). A jsou tam samozřejmě lhůty k vyřízení, takže to trvá.

Například o operační program Rozvoj byl velký zájem, poslední výzva byla ale vyhlášena v roce 2007. A dodneška, pokud vím, nebyla vyřízena jediná žádost o platbu. To znamená: Všichni žadatelé, kteří zainvestovali, nakoupili technologie a podali žádost o platbu, zatím žádné peníze nedostali.

Pro koho jsou tyto dotace vhodné?

Požádat si může každý. Každý si ale musí také rozmyslet, nakolik je to pro něj výhodné a jestli náklady a čas vynaložený na žádost nejsou příliš vysoké. Je třeba si hned na začátku zájmu pečlivě pročíst výběrová kritéria. Svaz samozřejmě poradí. Teď i přímo Svaz připravuje žádost o několikamilionovou dotaci z operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost.

To už je slušná suma…

Taky to je velký projekt na tři roky. Mělo by jít o sérii jazykových a IT školení pro naše členy. Musíme se ale také ubezpečit, že o to budou mít zájem. Je nutné pospíchat – výzva byla vyhlášena v lednu a už 15. března je uzávěrka přihlášek.

Na čem se dá snadno ztroskotat?

První, na co lze narazit, bývá rating, který zpracovává CzechInvest. Pokud má družstvo rating horší, než je stanovený limit (C+, pozn. redakce), tak by další práce přišla vniveč. Žadatel by byl hned odmítnut. Rating je přitom čistě o výsledcích hospodaření. Obrat, zisk, zadlužení a podobně.

U různých programů jsou ovšem i jiné podmínky – třeba jak velká je nezaměstnanost v regionu.

Kromě evropských dotací jsou vyhlašovány i národní programy na podporu podnikání. V souvislosti s krizí do nich stát chce nasypat víc peněz. Jsou pro vás zajímavé?

U těch národních programů kritéria hodnocení nejsou tak přesně stanovena jako u strukturálních fondů. Už jsem to naznačila v případě veletrhů. Dám jiný příklad. Jedno družstvo žádalo o dotaci z národního programu Impuls, a neuspělo. Požádali jsme o stanovisko ministerstvo, abychom se poučili, co bylo špatně. Z odpovědi jsme nebyli moudří a fráze typu „Družstvo nevyužilo všechny možnosti trhu“ nám skutečně návod nedají.

VŠECHNY SLUŽBY TÉMĚŘ ZDARMA Proč dnes vůbec zakládat družstvo? V čem je výhoda proti společnosti s ručením omezeným nebo akciové či komanditní společnosti?

Myslím, že ve družstvu je rozloženější podnikatelské riziko. Navíc, k založení družstva je potřeba základní kapitál 50 tisíc korun. V těch ostatních společnostech je to mnohem víc. To za prvé. Za druhé si myslíme, že družstvo má určité legislativní výhody. Nic tak zásadního, jako jsou nižší daně, samozřejmě.

Naopak nás trápí, že na družstva stále převažuje určitý negativní pohled, jsou vnímána jako pozůstatek minulých dob. Ale řada našich družstev je úspěšná, rozrůstají se, roste jim obrat. A další výhodou je také členství ve Svazu.

Co je na tom výhodného?

Poskytujeme členům řadu služeb – téměř všechny zdarma. Už zmíněné poradenství ve strukturálních fondech, daňové a účetní poradenství, pravidelná školení, organizaci veletrhů a výstav.

Kolik to stojí?

Členský vklad je deset tisíc korun. Valná hromada může schválit i roční příspěvky, ale ty v současné době nevybíráme.

To špatně naplňujete ten finanční fond… Ne, zatím jeho prostředky stačí. Ale kdyby bylo potřeba, může to valná hromada změnit. Jak v Česku vypadá klasické výrobní družstvo?**

Je to střední podnik s 50 až 250 zaměstnanci. Potom je tu řada malých družstev a dvacítka velkých.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče