Ředitel státní agentury CzechTourism: Praha se prodává pod cenou

04. února 2009, 00:00 - Renata Lichtenegerová
04. února 2009, 00:00

Mediální obraz finanční krize ovlivní příjezdy zahraničních turistů do Česka.

Tvrdí to Rostislav Vondruška, ředitel státní agentury CzechTourism. I nadále bude podle něho ubývat turistů ze západních zemí, kteří jsou prý na zprávy o krizi citlivější než hosté z východu.

Podnikatelé v cestovním ruchu se připravují na krizový rok. Jaké dopady globální finanční krize očekáváte?

Podle mě existují dvě krize. Ta skutečná, která vychází z nějakých makroekonomických čísel, a pak ta mediální, která je pro lidi rozhodující. O té skutečné krizi má málokdo přehled. Každý ale vnímá, co se píše, co se vysílá, co je na internetu.

Je to úplně stejné, jako když byly v roce 2002 v Praze povodně. Čtyři měsíce poté už tu voda nebyla, turisté ovšem také ne. Zahraniční média jim zkrátka řekla, ať do Prahy nejezdí, že na Staroměstském náměstí je šest metrů vody. O tom, že už je vše v pořádku, ale dostatečně neinformovala. Teď se píše, že doba bude zlá. Takže ať je to, jak chce, mediální obraz krize příjezdy do České republiky určitě negativně ovlivní.

Budou podle vás letos pod vlivem krize hromadně zanikat cestovní kanceláře zaměřené na příjezdovou turistiku? Jaké mezi nimi panuje konkurenční prostředí?

Konkurence je obrovská. Většina těchto firem se navíc zabývá stejným tématem, nabízí totéž. Teď budou muset hledat nějakou specializaci, nějakou niku na trhu. Chování firem zaměřených na příjezdovou turistiku je dobře vidět na veletrzích cestovního ruchu, jako jsou například Go a Regiontour. Vůbec o ně nemají zájem.

Celý incoming je totiž založen na tak malých maržích, že dotyčné firmy prakticky nemají na propagaci svých služeb prostředky. Jen málo z nich si může dovolit alespoň krátkodobě vydat více než přijmout. Nedá se říci, že tyto cestovní kanceláře budou letos hromadně krachovat. Čeká je ale náročný rok. Uspěje ten, komu se podaří odlišit.

Odrazila se krize na příjezdech zahraničních turistů do Česka už v loňském roce?

V tom loňském roce krize ještě žádnou velkou roli nehrála. Nemyslím si, že by turisty, kteří na cestách chtějí šetřit, Česko odrazovalo. Vypovídají o tom například v lednu zveřejněné výsledky analýzy konzultační společnosti Future Brands, která globálně hodnotí světové destinace podle mnoha kritérií. V kategorii cena versus výkon se Česko umístilo na čtvrtém místě s tím, že z evropských destinací bylo první. I pro šetřivého turistu je tedy tuzemsko stále výhodné.

SILNÁ KORUNA A LEVNÁ METROPOLE

Majitelé cestovních kanceláří a hotelů ale minimálně v druhé polovině loňského roku hovořili o ztrátách na tržbách a o úbytku klientely.

Na tom se podepsalo několik faktorů. Především úžasně silná koruna v polovině roku, kdy byl dolar za šestnáct korun. Cestovní ruch je totiž jakýsi export naruby. Sice nic nevyvážíme, ale znaky exportu tam jsou. Vedle toho Praha na plné čáře podlehla zahraničním touroperátorům. Není třeba nic zastírat. To, že se dá koupit víkend v čtyřhvězdičkovém hotelu za 80 euro včetně snídaně a večeře, je podle mého názoru neslýchaná věc. A regionům nezbývá, než se metropoli cenově přizpůsobit.

K tomu je zřejmě možné připočíst přebytek hotelů na pražském trhu.

Určitě. V posledních letech rostl počet hotelů mnohem rychlejším a prudším tempem než počet přijíždějících turistů. A nejde jen o hotely. Existují ubytovací zařízení, která nejsou kolaudována jako hotely, a přesto poskytují ubytovací služby.

Při našich průzkumech v loňském roce 25 procent zahraničních návštěvníků deklarovalo, že neplatí za ubytování. Že ubytovateli dávají třeba příspěvek na domácnost nebo nějaký dárek. Už čtvrtina je opravdu hodně a ten podíl navíc stále roste. Pro srovnání: V roce 2005 se to pohybovalo kolem 16 až 17 procent.

Jak podobné informace zjišťujete?

Dříve jsme tomu říkali hraniční šetření, protože skutečně probíhalo na hranicích. Teď, když jsme v Schengenu, zpovídáme turisty na logických místech, kde se pohybují. Na letištích, ve velkých outletových centrech a podobně. Jedná se o velmi reprezentativní průzkum. Neptáme se nějakých sedmi set lidí, jako to dělají marketingové agentury, když mapují popularitu nějakého politika. Jedná se o vzorek přibližně deseti tisíc lidí.

Má CzechTourism pro letošek nějaký zvláštní „krizový plán?“

Máme vlastní režim, co se týče mediálních ohlasů. Chceme mírnit katastrofická prohlášení. Pokud by samozřejmě nebyla opodstatněná. S kraji, asociacemi a ministerstvem cestovního ruchu zároveň mluvíme o možnostech vytvoření nějakých krizových scénářů. Je důležité, aby se peníze dávaly tam, odkud se mohou rychle vrátit. To znamená do zemí, které jsou blízko.

Neopomíjíme ale ani vzdálenější destinace, především ty, u kterých je možné čerpat z naší výhody nezavedení eura. To znamená například Spojené státy. Ale záleží samozřejmě na tom, zda tam v nejbližší době bude nálada nakloněna zaoceánským cestám.

V současné chvíli jsou tedy podobné scénáře ve fázi přípravy?

Ano. Krizový scénář předpokládá krizové finanční prostředky. Málokterá organizace či firma počítá v rámci marketingového plánu s rezervou na případnou krizi.

ZÁPADOEVROPANÉ KRIZI ZNAJÍ

Také letos má podle odborníků pokračovat trend z loňska, kdy začali ubývat turisté z Německa, Británie či Itálie, a naopak prudce roste počet příjezdů například z Ruska a Polska. Čím to podle vás je?

Lidé z vyspělé západní Evropy jsou citlivější na zprávy o krizi. Není to pro ně nová věc jako pro lidi z východu. Mluvím-li za náš obor, tak trh cestovního ruchu zažíval od začátku devadesátých let jen růst. Ceny šly nahoru, hotely byly plné.

Do jisté míry je tedy současná krize něčím, co prožíváme poprvé. Ale Západoevropané jsou zvyklí, že to jde nahoru a dolů. V současné chvíli se chovají stejně jako před deseti, dvaceti, padesáti lety. Reagují, jak jsou zvyklí, a tedy i méně cestují. Lidé z Ruska a Polska jsou na tom podobně jako my. Ten cyklus neznají a ve své životní úrovni nevnímají žádné faktické omezení. Vnímají zkrátka krizi mediální, ale nepociťují ji v peněženkách.

To by mohli cestovat stále stejně. Přijíždí jich ale stále více. Znamená to, že jejich životní úroveň navzdory krizi naopak roste?

Vypadá to tak. Rusko je navíc specifické tím, že cestování do Česka je tam masovou záležitostí. K nám nejezdí nejbohatší oligarchové, top klientela. I střední třída je ale relativně bohatá. A co je důležité, je početná. Navíc už nemá zájem jen o lázeňství.

Rusové jezdí do Prahy, do Českého Krumlova. Zájem českých podnikatelů o ruské turisty je stále velký. Proto se tomuto regionu také programově dlouhá léta věnujeme. Účastníme se šesti až sedmi tamních veletrhů ročně, vozíme do Česka ruské touroperátory a novináře, v Moskvě máme kancelář.

ČEŠI STOJÍ O SKANDINÁVCE

Které další příjezdové destinace jsou v hledáčku českých podnikatelů, a tedy i CzechTourismu?

Loni jsme se hodně zaměřovali na Skandinávii. Vykazuje totiž dlouhou dobu velkou návštěvnost. Doposud jsme tam ale neměli kancelář. Loni jsme proto otevřeli kancelář ve Stockholmu. Vedle toho jsme se samozřejmě soustředili i na destinace, ze kterých turistů ubývá, například na Německo a Velkou Británii. Snažili jsme se znovu probudit jejich zájem.

Jak se do Česka láká Skandinávec?

ROSTISLAV VONDRUŠKA (47)

V roce 1984 dokončil studium Vysoké školy ekonomické v Bratislavě, obor cestovní ruch. V minulosti byl generálním ředitelem Hotelu Palace Praha, dále zastával post provozního ředitele hotelu Hilton. Byl také šéfem prodeje a marketingu hotelů Marriott, Renaissance Praha a Marriott Executive Apartements. Od listopadu 2004 je ředitelem agentury CzechTourism.

Jsou to země dlouhodobě s nejvyšší životní úrovní na světě. To také určuje nároky turistů. Zajímá je například golf. Investiční boom, který zde v posledních letech okolo golfu nastal, je nevídaný. Pravda, nese s sebou i určitou nevyrovnanost v kvalitě, hlavně co se týče doprovodných služeb. I tak jsme ale v rámci střední a východní Evropy jednoznačně golfovou velmocí. Vedle golfu ale Skandinávce lákáme i na kulturu, gastronomii, pivo.

Jaký je rozpočet CzechTourismu na kampaně v zahraničí?

Náš celkový rozpočet se pohybuje okolo 370 milionů korun. V posledních třech letech se tato částka prakticky nemění. Na provoz agentury jde přibližně jedna čtvrtina rozpočtu. Zbytek jde na kampaně, na tiskovou činnost a podobně.

PŮLROK PLNÝ KONFERENCÍ

Co přinese tuzemskému cestovnímu ruchu české předsedání Evropské unii?

Hlavní efekty vidíme z našeho pohledu dva. Jednak je to nadprůměrný počet malých konferencí, které Česká republika přijme. A je dobře, že se konají i v jiných městech než jenom v Praze.

Pak je také možnost nabídnout účastníkům konferencí seznámení s Českem. Proto jsme v Kongresovém centru Praha umístili propagaci českých regionů. Zájemci tam získají informace, mohou si odnést prospekty. Snažíme se v nich vzbudit zájem se sem vrátit soukromě s rodinou, nebo v tom ideálním případě s nějakou další konferencí, která už nebude souviset s předsednictvím Evropské unii.

Kterých veletrhů se letos CzechTourism zúčastní?

Je jich 48 po celém světě. Uvažujeme ale o tom, že příští rok už účast nebude tak rozsáhlá. Při tak velkém počtu akcí totiž nemůžeme výrazněji podpořit účast českých subjektů. Nejsou na to zkrátka peníze.

Osobně se domnívám, že veletrh už je takovou zastaralou formou marketingu. Veletrhy, na kterých se dá obchodovat, přestavují pouhých dvanáct, patnáct procent. Na ostatní lidé chodí pro inspiraci. Obchod tam neuděláte.

Nabízíte českým podnikatelům nějakou prezentaci na veletrzích? Nebo propagujete čistě české regiony?

Podnikatelům nabízíme, že jim za poplatek kolem dvou tisíc korun vezmeme na veletrh omezený počet propagačních materiálů. Zaručujeme jim, že materiály zodpovědně rozdáme. Nenecháváme je tedy ležet někde v rohu stánku.

ČESKO ZAPADÁ DO PRŮMĚRU

Před půl rokem proběhla médii zpráva, že americká ambasáda varuje na svých internetových stránkách před riziky, která turistům v Česku hrozí. Má tedy Česko v zahraničí stále ještě špatnou pověst?

Česko sice není mezi deseti nejbezpečnějšími zeměmi světa, tam ale nejsou ani Spojené státy, ani jiné velmi vyhledávané destinace. Cestování je vždy spojeno s určitými riziky a povinností organizátora zájezdu je na ně klienta upozornit. Určitě ale patříme k bezpečnějším destinacím. To, co se turistovi může přihodit zde, se mu může přihodit v jakékoliv jiné evropské zemi.

I při vytváření image České republiky vidím jako největší problém, že je to v rukou médií. Samozřejmě je tu velká zodpovědnost organizací, jako je CzechTourism, nebo profesních sdružení. Ale je nutná i ochota médií napsat něco, co není tak plně dobrým zbožím.

Kauzu o americké ambasádě ale odstartovala Asociace cestovních kanceláří a agentur. Právě ta upozornila na fakt, že Spojené státy své turisty před návštěvou Česka upozorňují na možná rizika.

Ale určitě nechtěla potvrdit, že nejsme bezpečnou destinací. To by si podřezávala vlastní židli. Kdyby tady situace skutečně byla tak vážná, věřím, že profesní svazy by to přiznaly. Ale samozřejmě se staví proti tomu, aby ta destinace byla znehodnocována bez zjevného důvodu.

Vy se tedy nesetkáváte se stížnostmi zahraničních turistů?

Stále chodí stížnosti na nejasnosti při směnárenských službách. Je pravda, že to, co je u nás nákup, je například v Německu prodej. Nejedná se ale o kriminální element. Ti lidé podnikají v souladu se zákonem. Je jen důležité, aby na to turisté byli před cestou upozorněni.

TURISTÉ A NUDA V BRNĚ

V loňském rozhovoru pro Profit jste hovořil o tom, že rozvoji cestovního ruchu v regionech brání nedostatečná infrastruktura, a to jak dopravní, tak i v oblasti ubytování a doplňkových služeb. Že se turisté v regionech zkrátka nudí. Změnilo se za poslední rok něco?

Situace se určitě trochu zlepšila. Nicméně ten problém udržení turisty v regionu a jeho zabavení po páté hodině odpolední pořád přetrvává. Stále jsme svědky jednodenních výletů do regionů. Velice podporujeme a vítáme zavádění pravidelných leteckých linek do regionů. Loni to byla například linka Moskva - Brno. I tak se ale stává, že ruští turisté přiletí do Brna, stráví tam noc a odjíždějí jinam. Není to zkrátka věc, která by se dala zlomit za rok. To chce synergii mnoha subjektů a samozřejmě peníze.

Otevře letos CzechTourism nové pobočky?

V první polovině roku otevřeme pobočku ve Frankfurtu nad Mohanem. Takovým restem z minulého roku je otevření druhé pobočky v Rusku, v Jekatěrinburgu. Mluvili jsme také o druhé kanceláři v USA, ale to ještě není jisté. Bude záležet na ekonomické situaci.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče