Rakousko loví ve východních vodách

18. února 2008, 00:00 - Filip Černoch
18. února 2008, 00:00

Vídeň právě teď nepříliš ochotně otevírá pracovní trh východním zemím Evropské unie. Tamní ochranářské tendence totiž narazily na tvrdou realitu nedostatku kvalifikovaných zaměstnanců. Pro české podnikatele je to ale spíše špatná zpráva. Rakouský byznys totiž hodlá z okolních zemí přilákat ty nejvzácnější profese.

Pracovní trh Vídeň právě teď nepříliš ochotně otevírá pracovní trh východním zemím Evropské unie. Tamní ochranářské tendence totiž narazily na tvrdou realitu nedostatku kvalifikovaných zaměstnanců. Pro české podnikatele je to ale spíše špatná zpráva. Rakouský byznys totiž hodlá z okolních zemí přilákat ty nejvzácnější profese.

Nástrojaři, stavební technici, strojní inženýři, zedníci, zámečníci, technické profese se středním a vyšším vzděláním. Za pár schopných lidí tohoto zaměření by drtivá většina českých podnikatelů vyměnila klidně babičku, rodinného psa a možná i některé zlobivější dítě. Nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců se totiž stává stále těžším kamenem na noze české ekonomiky.

„A právě proto nás příliš netěší způsob, jakým některé evropské státy otevírají své pracovní trhy zájemcům z nových členských zemí Evropské unie. Férové by bylo uvolnit je úplně a pro všechny. Jenže třeba Německo, Francie nebo Belgie na to jdou formou vyzobávání hrozinek. Prostě dají povolení jen těm profesím, u kterých se jim to hodí,“ konstatuje Jana Jeništová z pražské pobočky sítě Eures. Ta v rámci celé Unie pomáhá zaměstnancům či zaměstnavatelům najít si v zahraničí práci nebo pracovníka.

V celé Evropě je totiž sháňka po víceméně stejných kvalifikacích a na tento mezistátní konkurenční boj pak samozřejmě doplácejí hlavně chudší země evropského klubu. „To je pochopitelné. Když se na mě obrátí nějaký český řemeslník s prosbou o pomoc při hledání zaměstnání v zahraničí, dívám se v prvé řadě do zemí na západ od nás. A tak to funguje všude. Takže Německo tímto způsobem láká lidi především z Polska, Česka nebo Slovenska, určitě ne z Británie nebo Itálie,“ potvrzuje Jeništová.

V této souvislosti proto nedávná zpráva z Rakouska určitě potěší české odborníky, méně už ale jejich zaměstnavatele. Řeč je o novém nařízení platném od prvního ledna, které vybraným pracovníkům z nových členských zemí spouští padací most dosud obtížně dosažitelného rakouského trhu práce.

MOŽNOST PRÁCE VE STARÝCH ČLENSKÝCH ZEMÍCH

 • Bez jakýchkoliv bariér je možné hledat práci ve Finsku, Řecku, Irsku, Itálii, Portugalsku, Španělsku, Nizozemí, Švédsku a Velké Británii.

• K postupnému otevírání dochází v Belgii, Dánsku, Lucembursku a Francii, v poslední době se k těmto zemím přidává i Německo a Rakousko.

• Poslední bariéry musí skončit nejpozději v roce 2011, na evropské úrovni se o jejich odstranění bude debatovat již v roce 2009.

• Konkrétní čísla mapující počet českých pracovníků v zahraničí nejsou dostupná, v případě nejoblíbenější Velké Británie však jde podle tamních úřadů o desetitisíce osob.

Otevřeli už skoro všichni

Nejde přitom o nijak překvapivý vývoj. Hned v roce 2004, kdy deset nových členských zemí vstupovalo do Unie, se jakýchkoliv pracovních bariér zřekla Velká Británie, Irsko a Švédsko. Unijní pravidla totiž sice zakazují omezení samotného pohybu osob, u pracovní síly si však staré členské země mohly až do roku 2011 ponechat prakticky nepřekonatelné výjimky.

Výsledek předčil i ta nejsmělejší očekávání. Skandinávii ještě zájemci nechali takřka bez povšimnutí, zato za kanál La Manche zamířily statisíce pracovníků. K žádné katastrofě ale nedošlo. Například v Británii se nezaměstnanost posunula o neznatelné dvě desetiny procenta nahoru, ekonomika obou ostrovních zemí ale pořádně šlápla na plyn a dodnes deklarují irské i britské firmy řadu volných pracovních míst.

Postupně proto tyto tři mušketýry následovalo dalších deset zemí, i když některé jen velmi opatrně a ve vybraných sektorech. Vedle tlaku od unijních nováčků a jakéhosi morálního apelu na uplatňování rovných podmínek pro všechny členské státy patřil k nejsilnějším motorům tohoto rozhodování i čirý pragmatismus. Jednoduše řečeno, s nedostatkem lidí tvrdě bojují země celého starého kontinentu a využití šikovných a levných kapacit z nových členských zemí se prostě nabízelo.

Méně překážek

Pevnou skálou v tomto proudu tajících ledů představovali naši německy mluvící sousedé, Rakousko a Německo. Obě země měly k pevnému trvání na omezení volného pohybu pracovníků poměrně silné důvody, tradičně totiž patří k častým cílům evropské pracovní migrace, negativní roli hrála i pokulhávající ekonomika a silný sociální stát s výraznou rolí odborů. Přesto obě země uplatňovaly určité kvóty a limity, v jejichž rámci se na tamní pracovní trhy mohli dostat především zájemci z Česka. Bohužel však jedině po překonání problematických a komplikovaných administrativních překážek. „Pokud bude nedostatek pracovníků v Německu stále představovat problém, měli bychom zvážit odstranění omezení dříve než v roce 2009,“ prohlásil v polovině loňského roku Gedr Anders, státní tajemník německého ministerstva práce. Další kroky pak šly ráz na ráz. S prvním sněhem už Německo ochotně vítalo cizince v technických profesích typu strojních inženýrů, inženýrů v automobilovém průmyslu nebo elektroinženýrů, stejně jako umožnilo pracovní pobyt i cizím absolventům vlastních vysokých škol. A zmizel přitom i absurdní požadavek, aby tito zahraniční pracovníci museli mít již dopředu zajištěný plat ve výši zhruba dvojnásobku německé průměrné mzdy.

KDO SEŽENE PRÁCI V RAKOUSKU

• Jde například o pozici zedník, tesař, betonář, dlaždič, dělník inženýrských staveb, pokrývač, sklenář, montér vzduchotechniky, stavební truhlář, nábytkář, lakýrník, stavební zámečník, strojní zámečník, zámečník, technik zemědělských a stavebních strojů, nástrojař, soustružník, frézař, instalatér, svářeč, opravář motorových vozidel, elektroinstalatér, elektromontér, řidič stavebních strojů, jeřábník.

• Vyšší a střední vzdělání je vyžadováno například u stavebních techniků, strojních inženýrů, servisních techniků nebo techniků na zpracování dat.

• Plný seznam profesí a další bližší informace, včetně základního formuláře žádosti Fachkräfte-Zulassung 2008, je možné nalézt na stránkách www.ams.at, řadu informací lze dohledat i na http://portal.mpsv.cz/eures.

Němčina už netáhne

K ještě důraznějšímu kroku sáhlo Rakousko. To teprve před několika dny oznámilo, že už od začátku roku 2008 uvolnilo administrativní bariéry pro padesát vybraných profesí. Navázalo tím na relativně úspěšný projekt z loňského května, v jehož rámci našlo v této zemi práci asi čtyři sta svářečů, frézařů a soustružníků z pestrého spektra nových členských zemí.

„Jde především o vstřícný krok k samotným rakouským zaměstnavatelům. Došlo totiž k zásadnímu zjednodušení všech procedur, které bylo dosud nutné u nového zahraničního pracovníka vyřídit,“ vysvětluje Libor Šimánek z českobudějovické pobočky Eures. I nadále však přetrvala povinnost dokázat, že na dané místo není zaměstnavatel schopen sehnat si domácího pracovníka, dříve než přijme jeho zahraniční náhradu.

„Samozřejmě nařízení je čerstvé a jeho výsledky se zatím seriózně hodnotit nedají, nějakého velkého exodu českých pracovníků se příliš neobávám. Většinou se v kanceláři setkávám s mladší generací přímo ze škol, a ti v drtivé většině preferují anglicky mluvící země. Navíc podstatná část z těch nabízených pozic je spíše manuálních a tam je ta jazyková bariéra možná ještě znatelnější,“ dodává Šimánek.

Pokud se tedy případný český zájemce o práci podívá na mapu Evropské unie, u jedné každé země pro něj svítí zelený semafor, i když v leckterém případě bohužel jen pro vybrané profese. Je to sice až čtyři roky po našem vstupu do sjednocující se Evropy, i tak je to ale důvod k oslavě.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče