Rako je naše srdeční záležitost

06. června 2012, 13:27 - Pavel Hanslíček
06. června 2012, 13:27

Prodej keramických obkladů z českých závodů Lasselsberger v západní Evropě rychle roste

Když se počátkem března po rekonstrukci otevírala významná architektonická památka, vila Tugendhat, byla při tom i společnost Lasselsberger ze stejnojmenného rakouského koncernu. „Do vily jsme dodali veškeré keramické obklady. Navázali jsme tak na odkaz našeho předchůdce – společnosti Rakovnické keramické závody, která byla autorem původní keramiky,“ říká generální ředitel české dcery koncernu Lasselsberger Roman Blažíček. Tugendhat představuje pro firmu spíše třešničku na dortu. Daří se jí hlavně v průmyslové výrobě – letošní objem prodejů zřejmě překročí odbyt z roku 2008.

Jak se vám podařilo výrazně navýšit export v době ekonomické recese? V letech 2008 až 2010 klesla spotřeba keramických obkladů v Česku o 30 procent. Zároveň se zastavily naše prodeje na Východ. > Přijali jsme tedy restrukturalizační plán, který nám pomohl zvýšit produktivitu za čtyři roky o 50 procent a také vývoz. Zásadně rostl export do Německa a zejména do Francie, kde se náš odbyt zvedl od roku 2009 téměř na trojnásobek. Rosteme i v Rakousku, Beneluxu, ale i na Blízkém východě či v Kanadě. Také jsme dodali keramiku na čtyři polské stadiony, kde probíhá Mistrovství Evropy ve fotbale. Například na Národním stadionu ve Varšavě máme 18 tisíc metrů čtverečních obkladů, tedy asi 1,5násobek plochy trávníku.

Pod jakou značkou vyvážíte do zahraničí? Od začátku roku užíváme jen značku Rako. To je pro nás prostě srdeční záležitost, proto také pečujeme o historické realizace, jako je Obecní dům v Praze, hotel Imperial či vila Tugendhat. Ovšem myslíme nejen na minulost, ale i na budoucnost. Takto nahlížíme i na naši zakázku na obklady pro tunel Blanka. Vidíme v tom analogii slavného tunelu Holland, který v roce 1927 spojil Manhattan a New Jersey a jímž od jeho otevření projelo přes 1,5 miliardy vozidel. Přesto slouží dodnes včetně našich keramických obkladů. A my věříme, že v Blance vydržíme přinejmenším stejně dlouho.

Průmyslové podniky trápí vysoké ceny energie, vadí to i Lasselsbergeru? Je to zásadní – energie tvoří čtvrtinu našich celkových nákladů. Navíc v Česku rostou ceny elektřiny, kvůli rychle se zvyšujícím příplatkům za obnovitelné zdroje, více než ve zbytku Evropy. Česko zvolilo v tomto ohledu nevhodnou strategii – již nyní máme téměř splněny cíle pro rok 2020. Bohužel právě v počátku zavádění je každá technologie velmi drahá a Česko investovalo, když byly tyto technologie nejdražší. Jiné země počkaly a stejný podíl obnovitelných zdrojů pořídí výrazně levněji.

Přinutí vás zdražování energií k přesunu výroby? Nejde jen o ceny energií, ale i o povinný nákup povolenek na vypouštění CO2. Nebude-li výroba keramiky zařazena mezi ohrožená odvětví bez nákupu povolenek, může k přesunu mimo Evropskou unii dojít. Prostě tak velké zvýšení nákladů už možná neuneseme. Naštěstí v poslední době se o zvýhodnění ohrožených odvětví alespoň začalo mluvit. To umožňuje nový zákon na podporu obnovitelných zdrojů platný od 1. ledna 2013. Je to ale otázka politické vůle – ministr financí musí najít způsob, čím nahradí výpadek příspěvků na obnovitelné zdroje od průmyslu.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče