Radní Hudeček: Konec bémovsko-janouškovské stavební průchodnosti se investorům nemusí líbit

06. února 2013, 09:51 - Hana Boříková
06. února 2013, 09:51

Po změně koalice na pražské radnici usedl Tomáš Hudeček do křesla radního pro územní rozvoj a rozmetal roky připravovaný koncept nového územního plánu. Obklopil se architekty a začal tvořit svůj metropolitní plán.

„Je pravda, že vytvoření nového územního plánu bude ještě nějakou dobu trvat. Některým investorům, kteří byli zvyklí na bémovsko-janouškovskou lehkost průchodu, se to nemusí líbit,“ říká Hudeček. Čekání je ale podle něj jen krátkodobá daň za odbourání byrokracie.

E15: Je pro vás developer stále sprosté slovo?

To jste mě rozesmála. Trochu to pramení z toho, že byrokracie, která je potřeba pro změnu územního plánu, pro územní rozhodnutí a stavební povolení, je šílená. Jen získání stanovisek EIA trvalo u nové letištní dráhy osm let. Tohle nutí investory k věcem, se kterými se v západní Evropě nesetkávají.

Minulá garnitura se k tomu postavila tak, že v tom systému postavila jakousi servisní agenturu, která nešla minimálně morálně správnou cestou. Slušné a nejschopnější investory tato korupční nástavba odradila, vytrvali jen ti nejtrpělivější a ti zbývající si zvykli. Část z nich si začala notovat, že jim vlastně tento systém vyhovuje. My jsme ho zrušili.

Je potřeba, aby procesy netrvaly osm let a investoři byli schopni reálně nastavit ekonomiku projektů. Snad tato snaha doputuje i na ministerstvo pro místní rozvoj a následně k soudům, které by měly používat zdravý rozum a nepostupovat jen formalizovaným způsobem.

E15: Mám pocit, že právě Nejvyšší správní soud rozhodoval ve věcech územních plánů sice často na základě formálních nedostatků, ale vracel přitom paragrafům lidský rozměr.

Ano, tento soud vytvořil judikaturu a teď rozhodují krajské soudy, tak uvidíme. My jsme ale obecně strašně zacyklení. Je pravda, že vytvoření nového územního plánu bude ještě nějakou dobu trvat. Některým investorům, kteří byli zvyklí na „bémovsko-janouškovskou“ lehkost průchodu, se to nemusí líbit. Ale jednoduchost nového metropolitního plánu bude stát za to.

E15: Řada investorů v této nejistotě odkládá své projekty nejen kvůli krizi. Nenakupují pozemky, protože netuší, co bude. Důsledkem je to, že se netočí peníze, není práce. Je tohle daň za to, že přestala fungovat „servisní agentura“?

Já bych to nazval krátkodobou daní a nesváděl bych to jen na město – těch razítek je zapotřebí mnohem víc od jiných subjektů.

E15: Investoři se ale většinou zaseknou už na změně územního plánu.

Vypořádávání změn územního plánu nyní jede nejrychleji za posledních šest let. V minulosti se některé vytáhly z balíku a řešily se přednostně, když se investor nějak dohodl. To já nedělám. Hromadnou metodou je všechny hrnu kolečkem – odborná komise – rada – výbor územního rozvoje – zastupitelstvo. Je otázkou, jestli by neměla být vyhlášena další vlna změn územního plánu. Chtěl bych, aby to prošlo diskuzí, proto se o tom budeme bavit na Ozvučné desce (poradní sbor Hudečka – pozn. red.). Vidím to tak, že by ještě jedna poslední vlna mohla být v září.

E15: Proč ale vyhlašovat další vlnu změn uprostřed rozdělaného metropolitního plánu?

Musíme umět podpořit ekonomiku a stavebnictví je její podstatnou částí. Je potřeba rozjet projekty – ne zástavby polí, ale revitalizaci brownfieldů –, tady je čekání na nový plán kontraproduktivní. Nová vlna změn je z tohoto pohledu legitimní. Na druhé straně z hlediska metropolitního plánu opravdu nejsou další změny koncepční. Poslední vlna by měla znamenat kompromis.

E15: Kdo bude vybírat záměry do poslední vlny?

Já si myslím, že je správné, aby návrhy podávali investoři prostřednictvím městských částí. Pokud bychom nechali podávat návrhy jednotlivce, dostali bychom jich desítky tisíc, navíc by se musely vrátit zpět k projednání v městských částech.

E15: Vraťme se zpět k metropolitnímu plánu. Všichni čekají, kdy bude.

Prvním milníkem je první březen: zadání územního plánu, což je textový elaborát. Zhruba sedmdesát stran. Práce na mapě začnou prvního září. Už teď se městské části dotazují, jak to bude vypadat. Uděláme proto vzorek, na kterém bychom mohli tvorbu metropolitního plánu předvést ještě dříve. Práce jdou pomaleji, než bych chtěl, ale ve výrazném skluzu proti původnímu harmonogramu nejsme. Jsem přesvědčen, že nejpozději v roce 2016 bude metropolitní plán na světě. I proto si myslím, že ještě jedna vlna změn současného územního plánu není od věci.

E15: Teď je aktuální čtvrtá vlna změn územního plánu s dost problematickými záměry. „Jde o tvorbu názoru, město si nemůže objednat posudky, když nebyla změna zadána,“ řekl jste dříve ke změnám, které by umožnily zástavbu přírodního parku Vidoule nebo Dívčích hradů na hraně Prokopského údolí.

My nemůžeme nechat tyto změny v jakémsi mezikoši. Už prošly stadiem pořízení, zastupitelé nyní mají rozhodnout o jejich zadání. Pokud je odmítnou, jsou definitivně mrtvé. Já osobně si myslím, že by vámi jmenované změny měly skončit. Skupina hlasů kolem primátora a 26 zastupitelů z TOP 09 by měli být schopni to zarazit.

E15: Městský soud zrušil před měsícem změnu územního plánu u plánovaného Exitu 4 na dálnici D1, která prošla už za vás. Šlo o typicky spekulativní změnu několika hektarů polí na stavební parcely pro administrativní budovy. Navíc tato změna prošla velmi chaoticky, a to spolu s další, která umožní zástavbu zeleně ve Vokovicích.

Jsem za ten soud osobně vděčný. U té druhé změny jsem hovořil se zástupkyní za Stranu zelených z tamní organizace, která tvrdila, že tam zástavba patří, jen ne tak zahuštěná, takže se tam snižovaly koeficienty zastavěnosti. Systém změn ale evokuje takové problémy. Jen tak mimochodem jsme v komisi nedávno řešili změnu číslo 27 – to je změna stará sedm let. Někdo prostě nepřišel do těch správných dveří.

E15: Kolik je celkem v procesu změn územního plánu?

Moc. Možná tisíce.

E15: Máte představu, kolik změn leží u soudů?

Soudy neumím jako politik řešit. To mi nepřísluší. Já říkám jednu věc: na 95 procent podporuji městskou část. Ideální je – a já to investorům radím – přijít za starostou a říci následující větu: Mluvil jsem s městským radním a ten mi garantoval, že bude podporovat vaše stanovisko, a já jsem tu proto, abychom se domluvili. Kdyby touto větou začínaly všechny námluvy mezi městskou částí a investory, myslím, že by se velká část komunikace odblokovala. Městská část by cítila, že má podporu, a investor by uměl uhnout jejím požadavkům, například na infrastrukturu.

E15: To je důvod, proč jste například podpořil změnu umožňující přestavbu vysočanského Odkolka, i když do zastupitelstva šla s negativními stanovisky?

Městská část Praha 9 má písemnou dohodu s investorem. Stejně jako když Central Group jako obvykle chtěl v Praze 7 navýšit koeficienty zastavěnosti – my jsme řekli ano, ale uděláte dohodu s městskou částí, jejíž součástí bude třeba příspěvek na školku, a my zvýšení o dvě patra nebudeme bránit. Jde to ale jen do určité míry.

E15: Jak to bude se změnami v metropolitním územním plánu?

Změny budou, to je jasné, ale bude jich mnohem méně. A bude na ně tedy mnohem více vidět než nyní, kdy územní plán funguje jako jedna velká tekoucí změna. Pokud bude v metropolitním územním plánu charakter území definován jako vilová čtvrť, tak tam stavební úřad nepovolí panelák. Charakter území je velmi přirozený pojem, každý jej cítí. Každý ví, jestli je mezi domky nebo na sídlišti.

E15: Na jedné konferenci jste zmínil občanská sdružení druhého řádu. Co jste měl na mysli?

Takové sdružení vzniklo proto, aby koordinovalo jiná občanská sdružení. Řadu sdružení lidé založili kvůli lokálním problémům se změnami územního plánu. Při kontaktu se samosprávou ale zjistili, že nezmůžou nic. Proto se sdružení začala spojovat a zastřešovat svoji činnost.

Kdykoli narazím na sdružení druhého řádu, je to pro mne důkaz, že společnost přestala fungovat. Já se musím dostat k tomu prvnímu sdružení, které má konkrétní požadavky, a ne k tomu druhému, které tvrdí, že je všechno špatně.

Například u Trojmezí dostala Regionální rozvojová agentura za úkol dojednat dohodu investorů, města a občanských sdružení prvního řádu. Když se nějak domluví, my takovou dohodu podpoříme, když se nedohodnou, tak nic nebude. Trojmezí může být oplocené a investoři mohou mít zablokované majetky. Ale myslím, že investoři už pochopili, že tu není „klondajk“, a občané zase, že nemohou jen křičet ne.


Tomáš Hudeček (34)

Vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Palackého, obor matematika a geografie. Jako doktorand působil na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, obor sociální geografie. Na katedře aplikované geoinformatiky a kartografie pracoval jako vědecký pracovník. Od roku 2010 je předsedou klubu zastupitelů Prahy za TOP 09.


Čtěte také:

Za pražské chodce a cyklisty se možná bude bít vlastní odbor

Praha bude mít metropolitní plán

Úřad pro územní plán se změní. Po roční agonii


Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče