Radko Martínek: Lidi si spalovnu nepřejí

18. března 2010, 13:03 - Petr Bayer
18. března 2010, 13:03

Bude stát na Pardubicku nová spalovna nebezpečného odpadu? Pod petici proti stavbě se už podepsalo téměř 50 tisíc lidí. „Uděláme všechno pro to, abychom stavbě zabránili,“ říká hejtman Pardubického kraje Radko Martínek.

Autor: Jakub Hněvkovský

Silný odpor vyvolávají plány na výstavbu spalovny nebezpečného odpadu u Pardubic. Proč?

Lidé na Pardubicku si nepřejí, aby v blízkosti jejich domů stála spalovna nebezpečných odpadů. Svědčí o tom také to, že se pod petici proti stavbě spalovny, o niž usiluje rakouská společnost AVE CZ, podepsalo téměř 50 tisíc obyvatel.

Stanovisko EIA je zamítavé, přesto se firma AVE dále pokouší záměr uskutečnit. Jak budete proti tomu bojovat? Napsal jsem dopis hornorakouské vládě, ale dosud jsem nedostal odpověď. Určitě uděláme všechno pro to, abychom záměru firmy AVE zabránili. Pojďme od spalovny k dalším problémům kraje. Nemocnice v kraji jsou stále prodělečné. Co tyto ztráty způsobuje? Nemocnice fungují jako akciové společnosti, které při svém vzniku získaly do vínku nízký základní kapitál a do účetnictví se jim promítají mimo jiné vysoké transformační náklady. Transformace nepřinesla žádné zvýšené příjmy. Nemocnice jsou podinvestovány z hlediska stavebního i přístrojového. Navíc platby od zdravotních pojišťoven mnohdy nezohledňují skutečně poskytovanou péči. Řadu lukrativních lékařských oborů provozují v našich nemocnicích soukromé společnosti. Jaké kroky podnikáte ke zlepšení této nepříznivé situace?

Základním zdrojem příjmů je platba od zdravotních pojišťoven. Považujeme za nutné, aby se zvýšila průkaznost účetnictví. Musíme dosáhnout toho, abychom pojišťovnám vykazovali náklady a výkony na konkrétního pacienta. K hospodaření bez dluhů by měl přispět také centrální nákup zdravotnického materiálu a léků. Odstranění nadbytečných a duplicitních výkonů chceme dosáhnout mimo jiné prostřednictvím jednotného informačního systému. Investice musí zvýšit kvalitu péče a zlepšit hospodaření nemocnic.

Schválili jste již střednědobou koncepci zdravotnictví. Kdo ji vypracoval?

Střednědobá koncepce zdravotnictví v Pardubickém kraji, kterou zastupitelé schválili letos v únoru, byla pečlivě připravována téměř rok. K plánovaným změnám ve zdravotnictví, jejichž návrh zpracovala odborná firma STAPRO, se vyjadřovali odborníci i laická veřejnost. Obdrželi jsme téměř 1900 námětů a připomínek.

Jaká hlavní opatření budou tuto reformu provázet?

Chceme standardizovat léčebné postupy, zajistit bezpečnou péči o pacienty a zefektivnit řízení nemocnic. Určitě si jednotlivé nemocnice nebudou vzájemně konkurovat, ale budou spolupracovat. Koncepce musí přinést stabilizaci personálu a hospodaření zdravotnických zařízení bez dluhů.

Začali jste již s reformou pohotovosti? Pohotovost v našem kraji byla roztříštěná, nejednotná a finančně náročná. Navrhli jsme k 1. lednu 2010 reorganizaci s tím, že by všeobecní praktičtí lékaři a praktičtí lékaři pro děti a dorost měli ve všední dny zajistit služby ve svých ordinacích do 18 hodin. Na ně by měla navazovat činnost ordinací Lékařské služby první pomoci při pěti nemocnicích kraje poskytujících akutní lůžkovou péči a současně by měla být zajištěna i pohotovostní lékárenská služba pro možnost okamžitého vyzvednutí předepsaného léku. Kvalita a efektivita pohotovosti se zlepší díky zázemí, které jí poskytne nemocnice. Vycházíme z toho, že Lékařská služba první pomoci není určena pro život ohrožující stavy a že pro dopravu pacientů ve vážném zdravotním stavu budou v případě potřeby využívány sanitní vozy dopravní zdravotnické služby, případně i zdravotnické záchranné služby. Proč a o kolik jste krátili rozpočet záchranné služby?

Dotaci na provoz jsme v žádném případě nekrátili. Záchranná služba již neprovozuje pohotovost a dopravní zdravotní službu, proto jsme rozpočet o tuto částku snížili. Provozní dotace činí v roce 2010 celkem 145,3 milionu korun a pět milionů korun je určeno na dostavbu operačního střediska. Rád bych zdůraznil, že začínáme s obměnou vozového parku. Letos počítáme v rozpočtu s nákupem nových sanitních vozidel za 15 milionů korun, kdežto naši předchůdci investovali do modernizace v letech 2005 až 2008, tedy za tři roky, pouhých 9,3 milionu korun.

Kritizovány byly také podmínky v ústavu pro postižené děti v Rábech, zejména používání klecových lůžek. Jak to tam vypadá nyní? Pardubický kraj zrušil klecová lůžka nejenom v Rábech, ale ve všech svých zařízeních. Díky rozsáhlým investicím se daří snižovat počty osob na pokojích a předcházet tak situacím, kdy je nutno použít restriktivní opatření. Pracovníci v přímé péči procházejí tréninkem, který jim umožní včas rozpoznat a také řešit krizové situace bez používání medikace. Domov v Rábech je navíc spolu s domovem ve Slatiňanech zapojen do reformy, jejímž cílem je integrace mentálně postižených do běžné společnosti. V nejbližších letech opustí brány ústavu desítky klientů a budou s podporou sociální služby žít v malých domcích a bytech v běžné zástavbě. Tento projekt je realizován jako pilotní v rámci celé České republiky. Jak pokračuje výstavba rychlostní komunikace R35?

Na jaře bude částečně z prostředků z operačního programu Doprava zahájena dostavba třetího patra mimoúrovňové křižovatky u Opatovic nad Labem s napojením na D11 z Prahy do Hradce Králové. Vzhledem ke kritickému nedostatku finančních prostředků hledá investor veškeré možné úspory. To vedlo k tomu, že na základě odborných expertíz projektové dokumentace byly z investičního záměru vypuštěny dvě mimoúrovňové křižovatky, a to Roveň a Bukovina. Ty objekty, které v záměru zůstávají, tedy Opatovice nad Labem, Rokytno, Časy, Dašice a Ostrov, zajišťují dojezdovou dostupnost ze všech obcí budoucí rychlostní komunikace R35 tak, aby nepřesáhla interval pěti až osmi minut. Zároveň Ředitelství silnic a dálnic začíná oslovovat majitele pozemků v trase plánované komunikace mezi touto lokalitou a Vysokým Mýtem.

Jaké chystáte investice do oprav silnic? Letošní zima byla tvrdá, což nám v současné napjaté ekonomické situaci nedělá radost. Zimní údržba silnic v Pardubickém kraji byla do této chvíle zhruba o třicet milionů dražší než vloni. Zima s sebou přinesla také větší procento výtluků, takže očekáváme další náklady zhruba ve výši pětadvaceti milionů korun. Máme před sebou řešení velkého problému, jak síť silnic udržovat tak, aby byla na odpovídající úrovni. Před vedením kraje stojí otázka, co bude dál, až nebude možné čerpat evropské prostředky na rekonstrukce silnic. Kraj patří mezi nejméně navštěvované v zemi a loni počet turistů opět klesl…

Chceme nadále podporovat podnikání v cestovním ruchu, které není snadné, ale určitě perspektivní. Dlouhodobým problémem je nedostatek ubytovacích kapacit. Z analýzy cestovního ruchu vyplývá, že turisté přijíždějí pouze na jeden den. Naše strategie je jednoznačná – soustředit síly na víkendové pobyty. Chtěli bychom vytvořit balíčky služeb s ubytováním, stravováním, ale také variabilními programy pro různé typy a věkové skupiny lidí, aby si mohl z nabídky vybrat každý podle svého zájmu. Ostatním destinačním oblastem v cestovním ruchu můžeme konkurovat pouze kvalitními službami.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče