Radikální zdražení piva po vstupu do EU nehrozí

20. ledna 2003, 00:00 - Petr Havel nezávislý publicista petr44@centrum.cz
20. ledna 2003, 00:00

Ceny "pilsneru českého typu" jsou dány domácí koupěschopnou poptávkou V Evropské unii budou mít malé i velké tuzemské pivovary velké příležitosti k růstu. Po vstupu ČR do Evropské unie nejenže nehrozí domácímu pivovarskému odvětví žádná krize, ale na tomto kroku mohou naše pivovary naopak spíše vydělat, domnívají se odborníci.

Ceny „pilsneru českého typu“ jsou dány domácí koupěschopnou poptávkou

V Evropské unii budou mít malé i velké tuzemské pivovary velké příležitosti k růstu.

Po vstupu ČR do Evropské unie nejenže nehrozí domácímu pivovarskému odvětví žádná krize, ale na tomto kroku mohou naše pivovary naopak spíše vydělat, domnívají se odborníci. Ani spotřebitel se nemusí obávat razantního zvýšení cen piva, a pokud se týká malých pivovarů, ty mohou zažít dokonce určitou expanzi. Záleží ovšem na tom, zdali se svými produkty dokáží odlišit od nabídky velkých průmyslových pivovarů.

Pivaři, nebojte se!

Cena piva sice poroste, ještě dlouho po vstupu ale bude levnější než ceny v EU. Ani v období do vstupu ČR do EU, ale ani poté nelze podle předsedy Českého svazu pivovarů a sladoven (ČSPS) Jana Veselého očekávat výrazné zvyšování cen nejoblíbenějšího tuzemského nízkoalkoholického nápoje - piva. „Razantní zvýšení cen nepředpokládáme, protože to by se také musely razantně změnit ekonomické podmínky,“ konstatoval Veselý v reakci na obavy tuzemských spotřebitelů a některých médií poukazující na rizika dopadu vstupu do Unie týkající se cen potravin a nápojů. Limitem možného zdražování piva přitom bude podle Veselého zejména koupěschopná poptávka, navíc lze ale také vycházet ze zkušeností z vývoje cen potravin v zemích, které do EU vstoupily již dříve. „Dodneška například v určité míře přetrvávají platové a cenové rozdíly mezi Španělskem a Portugalskem, přestože do EU vstupovaly tyto země již před šestnácti lety,“ připomíná Veselý. To je pro spotřebitele piva nepochybně dobrá zpráva, na které nemůže nic změnit ani současný mírný nárůst cen na domácím trhu. Ten je totiž podle šéfa ČSPS dán především „doháněním inflace“, neboť v předchozích letech se cena piva zvyšovala o nižší procento, než činila samotná inflace. „V reálných cenách vlastně ceny piva v předchozích letech klesaly,“ konstatoval Veselý.

Nabídka chmele bude letos v normálu

Na vývoj cen piva, alespoň v letošním roce, nebude mít pravděpodobně významný vliv ani situace na domácím trhu surovin nutných k jeho výrobě. Ty tvoří podle Veselého zhruba 40 procent nákladů na výrobu piva, především díky cenám ječmene, sladu, vody a chmele. Právě chmel spojovaný většinou laické veřejnosti s výrobou piva se ale podle předsedy Svazu pěstitelů chmele ČR Bohumila Pázlera podílí na cenách pouze přibližně jedním procentem. Ačkoli je velmi předčasné předpovídat letošní tuzemskou produkci této komodity, domnívá se Pázler, že půjde o průměrnou úrodu, která ale dostatečně pokryje potřeby domácích pivovarů. „Půda je sice letos velmi podmáčená, ale příroda je schopná se s celou řadou klimatických problémů vyrovnat,“ uvedl Pázler. Se vstupem do EU očekávají přitom naši producenti chmele zlepšení své současné situace. Ačkoli chmel jako komodita není v EU speciálně podporován, v rámci plošných podpor inkasují jeho pěstitelé v EU zhruba 12 000 korun na hektar. „Čeští pěstitelé by tak mohli získat šest až osm tisíc korun podpory,“ myslí si předseda chmelařů. To by chmelařům umožnilo rozvoj pěstování širšího spektra odrůd, zejména těch s vyšším obsahem alfa hořkých kyselin. Světovým trendem je totiž v posledních deseti až patnácti letech používat při výrobě piva extraktů z hořkých odrůd chmele, a i to se v důsledku podepsalo na redukci produkce zákonem chráněné specifické české aromatické odrůdy chmele „žatecký červeňák“. Perspektiva této aromatické odrůdy však podle Pázlera nadále existuje a existovat bude. Aromatické odrůdy totiž zjemňují hořkost piva, které by bez jejich použití chutnalo úplně jinak, respektive řadě spotřebitelů by nechutnalo vůbec.

Šanci mají malé i velké pivovary

Na domácím trhu působí podle Veselého v současné době 49 průmyslových pivovarů (podniky, kde se jinde pivo vyrábí a jinde se pije) a několik desítek minipivovarů zásobující třeba jen jednu restauraci nebo obec. Zatímco počet velkých pivovarů může podle Veselého ještě poklesnout, počet minipivovarů naopak poroste. „Záleží především na tom, aby dokázaly podchytit spotřebitelskou poptávku, a především nabídnout specifické výrobky jiné než průmyslové pivovary. Že je to možné, dokazuje růst minipivovarů v pro mne často nejneuvěřitelnějších místech,“ říká Veselý. Velkou šancí pro minipivovary i některé menší průmyslové pivovary je podle něj také změna životního stylu, a s tím souvisejících stravovacích návyků. Současná generace mladých lidí je například mnohem více náchylnější experimentovat, takže i v ČR postupně vzniká prostor pro nabídku specifických druhů piva, jako jsou „vícealkoholická“, ovocná nebo odlišně prokvašovaná piva. Navíc v zemích, kde má pití piva dlouhodobou tradici, jako je Belgie nebo Bavorsko, ukazují dosavadní poznatky na perspektivu specifických piv a tedy i minipivovarů. Jejich produkce i při nárůstu poptávky po místních produktech neubere přitom výrazný objem trhu velkým výrobcům. Jejich šance je nicméně podle Veselého spíše v postupné expanzi na zahraniční trhy, neboť spotřeba piva v ČR bude postupně velmi mírně klesat. Expanze do zahraničí je přitom možná především díky tomu, že rozhodující tuzemské pivovary jsou součástí nadnárodního kapitálu a díky tomu mohou využívat nadnárodních distribučních sítí. Některé značky, jako je například Plzeňský Prazdroj, patří již také mezi značkové lídry zahraničních společností. Naopak invaze zahraničních piv do ČR v blízké budoucnosti nehrozí. Tuzemský spotřebitel je totiž zvyklý na specifické senzorické a chuťové vlastnosti českého piva, které má také ve světě speciální označení „pilsner českého typu“.

Rizika unifikace

Patrně jediným systémovým problémem tuzemského pivovarského průmyslu je skutečnost, že všichni v zásadě produkují totéž, a to právě zmíněný „pilsner českého typu“. Současné výrobní kapacity navíc přesahují potřebu poptávky zhruba o 25 procent, především díky vyšší efektivitě výroby dané masivními investicemi do pivovarnictví v posledních deseti letech. Stávající čtvrtinová volná výrobní kapacita je také podle Veselého základním důvodem dosavadního téměř nezřetelného růstu cen. To ale omezuje investiční možnosti pivovarů. Za těchto podmínek bylo pro některé výrobce obtížné vytvořit zisk potřebný pro investice. Pokles počtu průmyslových pivovarů je jedním z důsledků této situace - některé subjekty se díky potřebě zavádění nových technologií přeinvestovaly a skončily, a to možná i díky tomu, že na tuzemský trh nedokázaly nabídnout nic jiného než typické české pivo. Konkurence velkých pivovarů a zároveň jejich unifikovaná produkce je nicméně jedním z hlavních důvodů možné perspektivy minipivovarů, které tak mohou vedle velkých přežívat i přes vyšší náklady na výrobu svých specifických produktů.

Největší domácí vývozci piva (v tis. hl)

pivovar vývoz podíl na vývozu z ČR (%)

Plzeň 580,4 31,3

Budějovický Budvar 528,1 28,5

Staropramen 295,6 15,9

Velké Popovice 66,1 3,6

Krušovice 57,1 2,2

Nová Paka 41,3 2,2

Radegast 35,9 1,9

Braník 25,9 1,4

Velké Březno 25 1,3

Pramen: Český svaz pivovarů a sladoven

Vývoj výstavu piva a počtu průmyslových pivovarů v ČR

Rok celkový výstav (mil. hl) počet pivovarů

1980 17,475 81

1990 19,198 71

1997 18,649 62

1998 18,262 61

1999 17,863 56

2000 17,916 52

2001 17,881 54

2002 zhruba na úrovni 2001 49

Pramen: Situační a výhledová zpráva MZe, květen 2002

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče