Radikální opatření

28. ledna 2010, 12:07 - Luděk Bednář
28. ledna 2010, 12:07

Většina manažerů návrhy Baracka Obamy na regulaci bank schvaluje

Souhlasíte s návrhy amerického prezidenta Baracka Obamy na regulaci bank?

  • Ano 50 %
  • Ne 32,4 %
  • Nevím 17,6 %

Ve čtvrtek 21. ledna představil americký prezident Barack Obama návrhy na regulaci bank. Dle Obamy by banky neměly vlastnit ani hedgeové fondy, ani fondy soukromého kapitálu. A nesměly by do nich ani investovat. Omezena by měla být i jejich velikost. Tímto opatřením se snaží zabránit tomu, aby se finanční domy staly příliš velkými a stát je nemohl nechat padnout. S Obamovými návrhy souhlasí 50 procent manažerů.
Patří k nim i respondent, který však má vůči návrhům i jisté výhrady: „Určité restrikce by bankovnímu trhu mohly prospět, ale neznám detailně podstatu Obamových návrhů. Nesouhlasím však s limitem pro velikost bank, protože jejich nucené rozdělování by přineslo více škody než užitku.“
Jasná je záporná odpověď: „Až dosud žádná regulace bankovním krizím nezabránila. Stejně jako v jiných oblastech ani v této není totální prevence možná. Náklady na ni by totiž byly vyšší než dopady rizik, která má omezovat. Cestu spatřuji spíše v dokonalejším průběžném dohledu nad podnikáním bank.“
Pochybnosti se objevují v kladné odpovědi: „Souhlasím, ale nedělám si žádné iluze o účinnosti Obamových regulačních opatření. Navíc každá regulace byla dříve či později zmírněna deregulací. Některá Obamova regulační opatření jsou natolik radikální, že by výrazně změnila celé současné americké bankovnictví, a proto nemají velkou šanci na schválení. Nakonec zůstane z jeho regulačních návrhů jen prázdné gesto.“
Záporně odpovídá tento manažer: „S Barackem Obamou nesouhlasím. Jde o další nesystémový počin dříve oblíbeného prezidenta. Pokud však nebudou tento postup kopírovat jinde ve světě, pomůže to posílit pozice evropských či asijských bank na americkém trhu.“
Příčiny současných problémů se snaží odhalit kladná odpověď: „Globální krize v posledních dvou letech ukázala, že mezi nestability nestačí zahrnout jen pružnost, ale i vývoj společenského produktu. Existence spekulativního, od materiální reality odtrženého kapitálu a jeho okamžitá dopravitelnost kamkoli na světě umožnily nový druh globální krize. Její projevy se však tradičním způsobem promítají do poklesu ekonomické výkonnosti společnosti. Potvrdily se staré prognózy, že ani soudobý neoliberální kapitalismus není společensky nejideálnější a že může mít před sebou významné systémové změny.“
Záporné stanovisko zaujímá následující respondent: „Kdyby si Barack Obama přečetl jednu ze základních knížek nedávno zesnulého světoznámého amerického ekonoma Paula Samuelsona s titulem Ekonomie, zjistil by, že úkolem vlád v tržní ekonomice je především ochrana tržních podmínek. Ty pak umožní udržitelný rozvoj společnosti. O státní regulaci se Samuelson vyjadřuje negativně. Administrativně nelze nic efektivně regulovat – ani banky. Naopak je třeba nastavit tržní principy, které bez ohledu na velikost bank umožní jejich efektivní kontrolu a v případě potřeby si vynutí dodržování platných zákonů.
Netroufám si Obamovi radit ohledně priorit. Možná by se však měl více zaměřit na snížení rozpočtového deficitu USA, který nyní činí už dvanáct procent HDP. A současně připravit nějaký důvěryhodný koncept do budoucna, jak dostat deficit veřejných financí pod kontrolu. To považuji za současné globální finanční krize za mnohem důležitější úkol pro USA i pro celý svět – Českou republiku nevyjímaje – než je relativně podružná regulace velikosti bank. Nebo mu snad poradci radí, že nejlepším východiskem ze současné situace je pro USA státní bankrot?“
Opačný názor má další manažer: „Bezvýhradně s Obamou souhlasím. To, co totiž v minulých letech předvedla nejen americká, ale i celosvětová bankovní komunita, hraničí s kriminálním jednáním. V nesmyslné honbě za dalšími zisky, které nebyly podloženy žádnými reálnými hodnotami a jejichž účelem bylo pouze maximální navýšení odměn manažerů bank, způsobila ztráty mnoha investorům. A nejen investorům velkého kalibru, již se s touto situací lépe vyrovnávají, ale i mnoha malým a drobným střadatelům, kteří byli připraveni o celoživotní úspory. Vrcholem nehoráznosti bylo a je, nastavují-li nyní manažeři bankovních domů, kteří přežili pouze díky obrovským státním dotacím, ruku a chtějí odměnu, protože jejich banka se už dostala z nejhoršího! Nevím, do jaké míry se Obamovi podaří prosadit všechny návrhy proti silné bankovní lobby, ale v každém případě ho naprosto podporuji.“

Odpovídalo 142 manažerů

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče