Radek Palata: Pozdě, ale přece do Číny? Spíš jen pozdě

02. září 2015, 07:03 - Radek Palata
02. září 2015, 07:03

Česko se, alespoň v politickém smyslu, zjevně snaží o vybudování nadstandardních vztahů s Čínou. V čele těchto snah hrdě stojí sám prezident Miloš Zeman, ale ani vláda nezůstává pozadu. Vzhledem ke globální atmosféře, která v poslední době Čínu obklopuje, je však namístě položit otázku, zda to naše budování cest do Pekingu „pozdě, ale přece“ není přece jen příliš pozdě.

Boom čínského průmyslového rozvoje se přinejlepším blíží k vrcholu a nastává opatrnější, či spíše sestupný trend. Velká očekávání nástupu čínského spotřebního trhu provázejí právě nyní značné nejistoty na trzích kapitálových i komoditních. Kromě toho Čína nadále trpí starými problémy politického rázu, protože proměna společnosti dlouhodobě nedrží krok s hospodářským rozvojem. S tím souvisí i problémy ryze hospodářské, zejména obrovské vnitřní zadlužení odhadované nyní na 250 procent HDP.

Čína bude vždy perspektivním spotřebním trhem. Ale všichni vědí, že není nijak snadné se na tomto trhu uchytit, mimo jiné i z důvodů čistě politických. Pro naši malou zemi by proto mohlo být přinášení příliš velkých obětí českočínskému partnerství nejen riskantní, ale možná i zbytečné. Jinde, kde obchod plyne s proudem denního života bez ohledu na politiku, bychom si tím mohli značně uškodit.

Ze strany lidí, jako jsou Zeman, Grégr nebo Tvrdík, jde ve smyslu budování vztahů s Čínou často jen o prázdné politické řeči a velké oči bez materiální podstaty. Navíc někdy tento politický marketing připomíná rétoriku spíše podomních obchodníčků než reprezentantů hospodářsky vyspělé, sebevědomé demokratické země.

Zeman je dnes jako jediná západní hlava státu očekáván na slavnostní vojenské přehlídce v Pekingu k uctění výročí konce druhé světové války v Tichomoří. Už předtím v projevu k českým diplomatům zdůrazňoval svou náklonnost k Číně a Rusku, tedy zemím, které v posledních letech vytvářejí ucelený blok, jenž se hodlá řídit jinými pravidly než ten demokratický a tržní.

Zemanova slovní příchylnost k totalitním říším Východu vyvolává za současné bezpečnostní nejistoty jiskření ve vztazích se západními spojenci. Vazby Zemanova politického okolí na ruský Lukoil to jen podtrhují a vyvolávají otázku, nakolik prezident říká to, co chce, a nakolik to, co musí.
Málokdo pochybuje, že předpokladem úspěchu na uzavřených trzích Ruska a Číny může být často korupční chování. Nynější generace čínského vedení se snaží tento nešvar potlačovat. To je pro obchod dobrá zpráva, nicméně z politického hlediska představuje Čína stále značně vzdálený svět. Toho by si měl prezident Zeman v Pekingu všímat především. Když už tam tedy musí nutně být, ačkoli jeho prací by měla být hlavně politika, nikoli funkce obchodního cestujícího.

Autor je publicista


Čtěte také:

Zeman byl na rozdíl od jiných pozván, hájí cestu do Číny Sobotka

Lídři západních mocností bojkotují čínské oslavy. Přijede jen Zeman

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče