Radek Palata: Labouristé si kopou hrob

15. září 2015, 06:31 - Radek Palata
15. září 2015, 06:31

Britští labouristé udělali o víkendu velký krok do šedé sféry antisystémových stran. Zvolení marxisty a hlasatele socialismu Jeremyho Corbyna novým předsedou nelze interpretovat jinak.

Volba Corbyna předsedou Strany práce také ukazuje, jak se partajní elita rozchází s členskou základnou. Jeremy Corbyn sedí v parlamentu od roku 1983. S pověstí krajně levicového rebela měl ale velké potíže sehnat mezi labouristickými poslanci dost hlasů pro nominaci do volby předsedy.

Členská základna jej však nakonec vystřelila do předsednického křesla 300 tisíci hlasů labouristických aktivistů, tedy jasnou většinou šedesáti procent. Mnohem známější a serióznější protivníky tak Corbyn nechal daleko za sebou.

Důsledkem bude zřejmě rozštěpení strany, které lze očekávat už při sestavování stínového kabinetu, což je první Corbynův předsednický úkol. Řada známých představitelů strany dopředu avizovala, že s Corbynem nechtějí mít nic společného. Mezi prvními byl Tony Blair, jehož centristická politika „New Labour“ straně zajistila na přelomu století neochvějnou podporu voličů a jemu dekádu premiérování v letech 1997 až 2007. Corbyna ovšem centrismus nezajímá; stranické kormidlo hodlá strhnout ostře doleva.

Zvrátit důsledky thatcherismu

Nový šéf ve své volební kampani deklaroval snahu zvrátit důsledky thatcherismu osmdesátých let. Tehdy se s argumentem nutnosti rozpohybovat zkostnatělé hospodářství sahalo k silnému omezování vlivu státního sektoru v ekonomice. Některé její části by chtěl Corbyn znovu zestátnit.

Zdá se, že klasické recepty krajní levice v jejím boji za získání dominantního vlivu ve společnosti obecně nejsou Corbynovi cizí. Propaguje tištění peněz a zvyšování progresivity daní. Čím hůře se v konečném důsledku povede ekonomice jako celku, tím lépe. Corbyn a jeho lidé demagogicky slibují rovnostářskou společnost, která přijde poté, co uchopí veškerou moc. K tomu jim mohou pomoci i řady nezaměstnaných, které jejich politika sama v mezidobí rozšíří.

Ohrožení bezpečnosti země

Jestliže ministr obrany Michael Fallon i premiér David Cameron v bezprostřední reakci na Corbynovo zvolení označili opoziční stranu za ohrožení národní i hospodářské bezpečnosti země, jistě nemluvili do větru. Corbyn odmítá britské závazky vůči NATO, ale i Evropské unii. Ačkoli strana stále slibuje unii podporu v nadcházejícícm referendu o setrvání země ve svazku, bude to podpora o poznání vlažnější. Mimo to je Corbyn také republikánem zpochybňujícím konstituční monarchii.

Sečteno a podtrženo, mezi většinovými voliči si labouristé volbou Corbyna vykopali hrob. Nový vůdce dokáže upozornit na některé společenské problémy, ale nejsou to ty, které by měly rezonovat u většiny. Do roku 2020, kdy lze čekat další všeobecné volby, je daleko. Labouristé mají ještě dost času se nad sebou zamyslet.

Autor je publicista


Čtěte také:

Je moc levicový, labouristům kvůli novému předsedovi utekl největší sponzor

Labouristy povede Jeremy Corbyn, který hlasoval proti vstupu do EU

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče