Radek Palata: Evropa si nemůže dovolit útlocit

29. září 2015, 07:13 - Radek Palata
29. září 2015, 07:13

Shoda Evropské unie na azylových kvótách je počátkem řešení současné imigrační krize. Teprve ostatní opatření, především bezpečnostní, určí, zda migrace nevyvolá v Evropě hlubší politickou a sociální krizi.

Z tohoto pohledu by Evropu neměl omezovat lidskoprávní fundamentalismus. Samotné kvóty by neměly na uprchlíky působit jako pozvánka do ráje. Jejich účel je spíše opačný. O tom svědčí i jejich německý výklad. Země, kam dnes míří většina azylantů, hodlá s naplněním své kvóty brány země uprchlíkům uzavřít.

Od představitelů zemí unie jsme se zatím nedozvěděli, co se bude dít s odmítnutými žadateli o azyl. Bude zapotřebí respektovat univerzálnost lidských práv, ale ta se týká i práv občanů unijních zemí, která musejí jimi delegovaní politici rovněž hájit. Z tohoto pohledu se tedy nelze divit postupu zemí, které zajišťují především vlastní bezpečnost.

V politickém rachotu trochu zaniká, že migrační krize představuje v první řadě obrovský problém logistický. Jen v případě syrských uprchlíků jsou stovky tisíc osob v pohybu a miliony v uprchlických táborech. Ti musejí minimálně mít co jíst a pít a čím se chránit před nadcházející zimou. V tom by snad mohla pomoci miliarda eur přislíbená uprchlickým táborům v Turecku, Libanonu a Jordánsku. Ale musela by se proměnit ze slov v činy okamžitě, ne dopadnout jako mnohá velká, ale nakonec prázdná slova o rozvojové pomoci.

Důrazněji proti ekonomickým migrantům

Přes všechny ohledy na lidská práva a otevřenost evropského prostoru bude Evropa muset postupovat důrazněji vůči ekonomickým migrantům a těm, kteří nenaplní podmínky azylu. A na to je třeba si přiznat, že současná schengenská politika otevřených hranic je s řešením migrační krize neslučitelná. Nejde o návrat front na hranicích, kterých se obává evropský obchod. Ty byly beztak důsledkem celních, nikoli pasových kontrol. Ani stavění plotů na hranicích není samo o sobě rizikem unijnímu obchodu. Obojí může naopak účinně bránit chaosu, který může bolet mnohem více, jak je vidět na výpadcích dopravy mezi Rakouskem a Německem nebo Chorvatskem a Srbskem.

Od počátků Schengenu je na stole problematika zločinu, jemuž volný pohyb přes hranice usnadňuje práci. A na migrační krizi si zločin přichází na své. Europol už registruje na 30 tisíc pašeráků lidí.

Útlocitné obhájce lidských práv je dobré odkázat na příklad USA. Ty svou hranici s Mexikem stráží rozhodně odhodlaněji než Evropa Schengen, a přesto mají problémy, jaké si zatím neumíme představit. Kdo někdy žádal o vízum do USA, asi se divil, co všechno o něm chtěly americké úřady vědět. Do EU dnes proudí statisíce lidí, o kterých nevíme prakticky nic. Obnovení pasových kontrol napříč unií lze proto považovat za minimum toho, co se dá dělat. Jedna hranice Schengenu na vše rozhodně nestačí.


Čtěte také:

Téma: Migranti prověřují míru xenofobie v zemích Visegrádu

Migranti objevují novou cestu do Evropy. Přes Chorvatsko

Migranti můžou nastartovat druhý hospodářský zázrak, myslí si šéf Mercedesu

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče