Radek Palata: Další invazi do Iráku nečekejme

20. srpna 2014, 08:09 - Radek Palata
20. srpna 2014, 08:09

Řada zemí EU včetně Česka náhle slibuje Iráku pomoc v boji s militanty z Islámského státu a rétorika západních vůdců přiostřuje. Přitom ještě nedávno jsme v Evropě při debatách o Blízkém východě slyšeli spíše defétistické postoje typu „staré pořádky se hroutí, nelze s tím nic dělat“.

Co způsobilo obrat v postojích? Zčásti jistě metody a ideologie Islámského státu, které tuto skupinu řadí bez debat mezi zločince a teroristy. Ovšem ne ledajaké, nýbrž po čertech mocné. Původně podporováni arabskými šejky v boji za svržení Bašára Asada se tito militanti pevně zachytili v pustých, leč na ropu bohatých oblastech východní Sýrie. Podobně zakotvili v sousedním Iráku v oblasti Mosulu, odkud před nimi prchla i obstojně vyzbrojená armáda.

Iráčtí vojáci tam po sobě zanechali moderní americké zbraně a právě s nimi pak džihádisté zaútočili na nejslabší místo Iráku – na kurdskou autonomii. Obrat v postojích Západu nastal, když se džihádisté přiblížili ke kurdskému správnímu středisku Irbíl. Z unie začaly ke Kurdům proudit zbraně, k uprchlíkům pomoc. USA spustily vzdušné údery, díky nimž Kurdové postup džihádistů zastavili. Rozhodl se tedy Západ s Islámským státem definitivně zúčtovat? Odpověď není jednoduchá.

S ofenzivou džihádistů koresponduje povstání irácké sunnitské menšiny, které probíhá od ledna a jehož příčiny leží v nepřátelské politice šíitské vlády premiéra Núrího Málikího. Irák se proto napjatě připravoval na parlamentní volby 30. dubna, jejichž výsledky nakonec posílily hlavně sektářské radikály.

Následoval chaos umocněný vpádem džihádistů ze Sýrie. Desátého srpna málem skončil státním převratem, když premiér Málikí odmítl způsob volby svého nástupce a spolustraníka Hajdara Abádího a vyslal do ulic Bagdádu tanky.

Málikího chování bylo bizarní, ale minulý týden, zřejmě po důrazném varování ze Západu, rezignoval, snad už definitivně. Problémy tím ovšem nekončí, do potvrzení premiéra Abádího a jeho vlády běží ještě měsíční lhůta. Za tak křehké politické situace nebude jednoduché s džihádisty skoncovat.

K nalezení potřebné jednoty v Bagdádu byla ale výběrem nových vrcholných představitelů navozena příznivější konstelace. Kurdský prezident Masúm, sunnitský šéf parlamentu Sálim Džaburí i premiér Abádí vzbuzují naděje.

Západ má však řadu důvodů, proč Iráku poskytuje „jen“ logistickou podporu a omezené krytí ze vzduchu. Vůdci USA a Velké Británie tím mohou dávat na odiv svou rozhodnost, ale v obou případech mají na krku volby a nechtějí riskovat, že je vír iráckých událostí strhne na politické dno. Jsou tu i důvody strategických vztahů s ropnými šejky, jejichž důležitost s krizí na východě Evropy dál stoupá. S Islámským státem se tedy budou muset Iráčané vypořádat hlavně sami.

Autor je publicista


Čtěte také:

Česko s pomocí Kurdům otálí, kritizují zbrojaři

Přehradu u iráckého Mosulu kontrolují Kurdové a armáda. Pomohlo letectvo

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče