Raději německy než anglicky

30. srpna 2010, 08:00 - Ivan Brož, obchodně-ekonomický úsek velvyslanectví České republiky ve Vídni
30. srpna 2010, 08:00

Rakouští spotřebitelé jsou patrioti a pro jednání s tamějšími obchodními partnery budete potřebovat němčinu, přestože obvykle ovládají i angličtinu. Investoři mohou o pomoc požádat agenturu ABA, která pomáhá zahraničním firmám založit v Rakousku pobočku.

Téměř dvoumilionová Vídeň patří z hlediska kvality života podle některých zdrojů mezi tři nejpříjemnější města světa.

Autor: Österreich Werbung

Pro české podnikatele je Rakousko přirozeně nejbližším exportním trhem. Výhodou je zejména jeho geografická blízkost, snadná dostupnost, sdílená historie a kultura a rovněž i podobná mentalita.

Paradoxně je v současné době největším problémem jazyk. V Rakousku se většinou očekává, že obchodní partner bude hovořit německy. Komunikace v jiném jazyce, například v angličtině, sice není vyloučena, nicméně pro úspěch jakéhokoliv obchodního jednání je znalost němčiny důležitá.

Rakouští spotřebitelé jsou vesměs patrioti, co se původu zboží týká, a kladou velký důraz na kvalitu a doplňkové služby. Při vstupu na rakouský trh tak musí každý exportér počítat s vysokými nároky na technické, ekologické a jiné předpisy pro výrobek, které dokládají jeho kvalitu.

Víc než třetinu vývozu představují auta a stroje

Ve zbožové struktuře českého vývozu do Rakouska převažují především stroje a přepravní zařízení, které se na celkovém expor-tu podílejí 38,5 procenta. Zde je dominantou vývoz osobních aut a jejich příslušenství. S výjimkou aut je vývoz v rámci těchto tříd velmi různorodý, a to včetně elektrotechniky, která hodnotově automobily dokonce převyšuje.

Kromě výše uvedeného je pro strukturu českého exportu do Rakouska stále ještě charakteristický vývoz surovin, jako je například dřevo a uhlí. Je pochopitelné, že by bylo výhodnější nahradit tyto exportní komodity zbožím s vyšší hodnotou lidské práce. Pokud tedy existuje nějaká mezera ve struktuře českého vývozu do Rakouska, pak by jí mohly vyplnit právě výrobky s vysokou přidanou hodnotou.

Začněte u ABA

Prvním kontaktním místem pro potenciální investory do rakouské ekonomiky je Austrian Business Agency (ABA). Je partnerem pro ty zahraniční firmy, které chtějí v Rakousku založit svoji pobočku či nějak kapitálově spřízněnou společnost, která působí přímo na rakouském trhu. ABA poskytuje zdarma konzultační služby a pomáhá potenciálním investorům s výběrem vhodné lokality pro jejich investice. V tomto směru lze služby agentury jednoznačně doporučit, a to jak pro velké, tak i pro střední firmy. Je otázkou, nakolik budou její služby užitečné pro malé firmy, i když ani tomuto poradenství se ABA nebrání. Nutné je však v této souvislosti upozornit na to, že ABA neposkytuje rady zahraničním exportérům.

Pravdou je, že v současné době je díky přechodnému období na volný pohyb pracovních sil částečně omezen přístup na rakouský trh. To se týká zejména exportu služeb. Pokud chce česká firma v Rakousku poskytovat služby, záleží na tom, zda je poskytuje jako OSVČ, nebo jako zaměstnanec české firmy (takzvaný vyslaný pracovník).

Na vybraná řemesla je potřeba povolení

Pokud chce v Rakousku služby poskytovat český řemeslník neboli OSVČ, může je poskytovat volně nebo až po oznámení o poskytnutí služeb (Dienstleistungsanzeige). Kritériem je zde skutečnost, zda se podle rakouského živnostenského řádu z roku 1994 jedná o volnou nebo vázanou činnost. Pro zaměstnance české firmy platí až do 30. dubna 2011 přechodné období na volný pohyb pracovních sil. To znamená, že určité činnosti z rakouské klasifikace hospodářských činností ÖNACE lze vykonávat až po udělení příslušného povolení. Na ostatní nevyjmenované činnosti žádné povolení není třeba.

Seznam činností, na které není potřeba povolení, byl rozšířen naposledy v roce 2008 a další změny se již do vypršení lhůty přechodného období v roce 2011 nechystají. Rakouská strana chránila svůj trh práce před přílivem pracovních sil z nových členských zemí po maximálně přípustnou dobu. Nyní bere Rakousko ukončení přechodného období na vědomí a nemůže, ani nepřipravuje žádná další ochranná opatření. Je však otázkou, jaká bude skutečná situace po skončení přechodného období na volný pohyb pracovních sil od prvního května 2011.

Obecně lze říci, že pro poskytování služeb v Rakousku platí prakticky totéž, co pro vývoz zboží do této země. Vzhledem k rakouskému konzervatismu je těžké se na místním trhu prosadit. Kdo ovšem boj po prvních neúspěších nevzdá a má kvalitní zboží či služby, nelituje počátečních potíží. Zejména proto, že rakouský spotřebitel má vysokou kupní sílu.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče