Raději inženýrem než řemeslníkem

09. dubna 2009, 11:53 - Martin Shabu
09. dubna 2009, 11:53

Trh práce bude v roce 2020 spočívat ze tří čtvrtin na službách

Už víte, kam dáte studovat dítě, abyste mu zajistili skvělou budoucnost? Pokud ne, nechte se navést předpovědí Evropského centra pro rozvoj profesního vzdělávání (Cedefop). Jedna z nejstarších agentur Evropské unie ve své studii uvádí, že do roku 2020 se v EU uvolní přes sto milionů pracovních míst. Zhruba osmdesát procent z nich připadá na již existující pozice, z nichž budou lidé odcházet do důchodu. Zbývající místa přibudou zejména ve službách. Nejlepší vyhlídky se připisují informačním a komunikačním technologiím (ICT), pojišťovnictví, poradenství, zdravotní péči, sociální práci nebo podnikání v gastronomii. Narůstá procento zaměstnání, která vyžadují vyšší kvalifikaci. Naopak počet míst zemědělských a řemeslných profesí v příští dekádě ubude.

Gramotný zaměstnanec

Hospodářské ochlazení donutilo unijní sedmadvacítku posunout se dále v propojování potřeb trhu s poptávkou podniků. Ztrátou zaměstnání jsou v současné době ohroženy miliony lidí. Evropská komise má v otázce vzdělávání a rekvalifikací omezené pravomoci. Zato členské země musejí nastavit pro vzdělávací instituce rámec, který by posiloval klíčové dovednosti a schopnosti budoucích účastníků trhů práce. Ty zaměstnavatelé zoufale postrádají. Patří sem především ovládání ICT, znalost cizích jazyků, schopnost pracovat v multikulturním týmu nebo tvořivost. „Klíčové dovednosti již dlouho nezahrnují pouze čtení, psaní, počítání,“ poznamenává Aviana Bulgarelliová, ředitelka Cedefop. Ze statistik vyplývá, že každý třetí Evropan není, co se týče ICT, gramotný. Pokud tento údaj dáme do souvislosti s trvalým stárnutím populace, má Evropa zaděláno na problém. Je proto nezbytné zapojit zaměstnance do celoživotního vzdělávání a vytvořit partnerství vzdělávacích institucí a podnikové sféry. „V současné době se účastní programů celoživotního vzdělání méně než deset procent dospělých lidí, což je alarmující číslo,“ říká Phillipe de Buck z evropské federace zaměstnavatelů Business Europe, která zastupuje přes 200 milionů podnikatelských subjektů. Spolupráce školských zařízení a zaměstnavatelů se stala prioritu ministerstva školství (MŠMT) pro období českého předsednictví v Radě EU. Minulý týden MŠMT uspořádalo mezinárodní konferenci k partnerství mezi vzdělávacími institucemi a zaměstnavateli. Několikrát zde byl zmíněn německý příklad, kde výuka a odborné vzdělávání se dějí střídavě ve školách a v podnicích. Společnosti disponují znalostí trhu. Představují tak pro studenty zdroj poznatků a příležitost dále rozvíjet své odborné vzdělání. Cílem je zlepšit zaměstnatelnost těchto mladých lidí.

Nejistý výhled

Podle Jana Mühlfeita, ředitele Microsoftu pro Evropu, se společnost dostala do zlomového bodu, v němž žáci ovládají nové technologie na vyšší úrovni než jejich pedagogové, což má závažné důsledky i pro trh práce. Vedle vůle propojovat svět podnikání a vzdělání přežívá ve vztazích řada předsudků. Školy se obávají ztráty nezávislosti a v soukromých společnostech je často nedůvěra k akademickému světu. „Postavil jsem se za reformu terciárního vzdělání, která přikládá nejvyšší význam spolupráci mezi univerzitami a byznysem,“ připomněl na setkání Ondřej Liška. Ministra v demisi stejně jako řadu dalších zainteresovaných hráčů zajímá budoucnost reformy vyššího vzdělání, která se po vyslovení nedůvěry současné vládě fakticky zastavila.

BOX
Aviana Burgarelliová
Naučme se s počítačem Nezbytnou součástí klíčových dovedností je rozvíjení podnikatelského ducha , říká ředitelka Evropského centra pro rozvoj profesního vzdělávání EURO: Jaké dovednosti jsou pro zaměstnavatele klíčové? BURGARELLIOVÁ: Nejžádanější povolání jsou ta, která předpokládají vysokou míru znalostí. Jsou to především místa technicky a profesně velmi specializovaná. Naopak všeobecných profesí, která nevyžadují odbornost, bude ubývat. V roce 2020 bude okolo 32 procent všech profesí na národní úrovni vyžadovat vysokou úroveň kvalifikace padesát procent bude poptávat střední míru kvalifikace a pouze asi 18 procent pracovních místu bude dostupných pro lidi s nízkým vzděláním. V Evropě je dnes 78 milionů osob s nízkou kvalifikaci. Evropa musí mnoho investovat do školení a přeškolování. V opačném případě hrozí marginalizace milionů lidí.

EURO: Co je z vašeho pohledu nutný předpoklad pro pracovní sílu budoucnosti? BURGARELLIOVÁ: Lidé se musejí naučit ovládat informační a komunikační technologie. Narůstá také význam jazykových znalostí. Dále je to schopnost domluvit se s ostatními v pracovním týmu, učit se od spolupracovníků nebo schopnost pracovat v multikulturním prostředí. Nezbytnou součástí klíčových dovedností je rozvíjení podnikatelského ducha a tvořivosti. To neznamená otevřít si firmu. Jde o podnícení vlastní iniciativy.

EURO: Promítlo se to nějak do protikrizových opatření jednotlivých vlád? BURGARELLIOVÁ: Ve všech podpůrných plánech obnovy je pobídka spojená s výrobou vozů s nízkými emisemi oxidu uhličitého. Každá automobilka se musí připravit na masivní investice do výzkumu, aby byly schopny takové vozy vyrábět. To vyžaduje využití nových dovedností ve výrobě. Musíme začít spolupracovat se vzdělávacími institucemi, aby vše zohlednily ve svých učebních plánech.

GRAF
Trendy v zaměstnanosti podle odvětví

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče