Rádci všeho druhu

10. března 2011, 15:59 - Stanislav Štech
10. března 2011, 15:59

NERV se pasoval za odborníka na vzdělání, výsledkem jsou nesmyslné návrhy

NERV je vskutku výstižný akronym. To si člověk uvědomí, když si nedá pozor a bere vážně „odborné“ soudy těch, jejichž posláním je radit. Zdálo by se, že rádce by měl především rozumět určité oblasti, neboli být v této oblasti expertem. Jeho soudy tedy mají být založeny na poznatcích, nikoli na dojmech a ideologii. To znamená, že čtenář může tyto poznatky, z nichž tvrzení experta vychází, kontrolovat, a tím i zjistit jejich výzkumnou oporu nebo logickou konzistenci argumentů.

Jako brouci pytlíci

Ponechám stranou dosavadní návrhy Národní ekonomické rady vlády k různým reformám (zdá se, že vyhodnotit situaci v některé oblasti tak, že nevyžaduje radikální reformu, snad ani není možné; jakoby to zavánělo neodborností). Chci upozornit jen na soubor navrhovaných opatření v oblasti školství a vzdělávání zpřístupněný veřejnosti na nedávném semináři. Daniel Münich v materiálu představuje, mimo jiné, i jedno vskutku neotřelé doporučení. Totiž aby učitelé měli jen bakalářské vzdělání a rychlý (!) pedagogický kurz. A hlavně mnohem více praxe během bakalářského života. Laikovi se to jeví jako vykročení na cestu zpět k praktikám Marie Terezie (vojenští vysloužilci nemuseli mít pro učitelské místo vůbec žádné pedagogické vzdělání – to byl doslova ideál ekonomické efektivnosti akontability a koncentrace tolik potřebné praxe). Nebyl by to však „odborník“, aby hned nedodal: „Vazba mezi skutečnou kvalitou učitele a jeho formálním vzděláváním je malá.“ Prý s odvoláním na zahraniční studie, jež však zatím nejsou uvedeny. Zajímavé – tvrzení a závěry už máme, doklady si seženeme dodatečně.
Chápu (myšleno ironicky), že složení pracovní skupiny, včetně jejího koordinátora a garanta, nemůže zahrnovat jediného odborníka z věd o výchově a vzdělávání (většinou jsou to ekonomové z VŠE a jediný zahraniční odborník z Oxfordu je na tomto poli zcela neznámý). Vždyť v pracovní verzi kapitoly se konstatuje, že česká úroveň v těchto vědách (spolu s dalšími dehonestovanými vědami, jako je sociologie, psychologie a další) je prý extrémně slabá. Měřeno ovšem bibliometricky. Takže je zřejmě efektivnější spolehnout se na soudy bibliometricky mnohem lépe vybavených laiků na poli vzdělávání.

Mimo mísu

Jako bývalý člen expertní sítě sociálních vědců zabývajících se vzděláváním při Evropské komisi (NESSE) musím připomenout, že studie, které jsme pro Direktorát pro vzdělávání připravili, identifikují úplně jiné trendy a souvislosti, než tvrdí odborníci NERV. Varují před poklesem profesionality učitelů a jako cíl vytyčují dosáhnout jejich co nejdelší vysokoškolské přípravy. V zemích, kde je taková příprava zanedbávána, je takový pokles již realitou. Přitom se lze opřít i o výzkumná data. Například kolektivní studie pod vedením Lindy Darling-Hammondové o tom, zda a v jaké míře vzdělání učitelů ovlivňuje výsledky žáků, tvrdí pravý opak než to, co říká doporučení NERV. Kvalita výsledků žáků v základních dovednostech čtení a práce s textem, v matematice a v obecných studijních dovednostech nejcitlivěji reagovala na proměnnou „formální kvalifikace učitele“. A pokud jde o kritická místa kvality a efektivnosti systému vzdělávání, studie uznávaných ekonomů Angrista a Lavyho zase ukazuje, že je to především celoživotní profesní vzdělávání učitelů, co nejvýrazněji ovlivňuje přírůstky ve znalostech žáků. A že je to „nejlevnější prostředek, jak zvyšovat výsledky žáků – účinnější než snižování počtu žáků ve třídách nebo zvyšování počtu vyučovacích hodin“. Většina výzkumníků, kteří se vzděláváním skutečně dlouhodobě zabývají, však identifikuje jako kritický prvek ještě něco jiného. Výčitky na adresu univerzitní přípravy, že je moc univerzitní, dlouhá a málo praktická, se zde nevyskytují. Spíše se zdůrazňuje nezbytnost vytvořit provázaný systém dlouhého univerzitního vzdělání učitelů, takzvaného uvádění do profesní praxe (adaptační doba pod vedením zkušeného uvádějícího učitele) a kvalitního dalšího profesního vzdělávání. Takový systém ovšem vyžaduje investice státu. I další doporučení NERV v kapitole Vzdělanost, která se dostala na veřejnost, jsou silně diskutabilní a měla by být pro odbornou veřejnost (včetně té mezinárodně „extrémně slabé“) pobídkou ke komentářům. Podle této jedné kapitoly se mi zdá nanejvýš rozumné, že nám NERV svá doporučení servíruje po kapkách (kapitolách). Naráz by to bylo asi opravdu o nervy.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče