Rada regulátorovi

20. listopadu 2007, 14:40 - Aleš Janků
20. listopadu 2007, 14:40

Stát by neměl zvýhodňovat zahraniční internetové sázkové společnosti

Sázky, loterie, kasina a herny tvoří sektor s obratem kolem sto miliard korun. Stát přísně reguluje celou oblast i všechny podnikatelské subjekty v ní. Majitelé licencí na základě jasných pravidel přispívají různými odvody, poplatky a nově i daní na předem stanovené účely. Kromě toho celý sektor povinně dává peníze na takzvanou veřejně prospěšnou činnost. Jsou to však nejen částky ve prospěch různých sportovních svazů, jak by se mohl nezasvěcený pozorovatel domnívat, ale především značné prostředky, které výrazně pomáhají celému neziskovému sektoru. Plnění těchto povinností je přitom kontrolováno. Jejich neplnění by bylo jasným důvodem k sankcím - včetně případného odebrání licence.

Nerovné postavení.

Ale pozor! Napsal-li jsem „všechny“ a „celý sektor“, neměl jsem úplně pravdu. Některé subjekty, přestože vydělávají miliardy korun při minimálních nákladech, totiž nijak regulovány nejsou a žádnými odvody se trápit nemusejí. Jak je to možné? Proč to v jejich případě státu nevadí? Existuje viditelnější příklad nerovného postavení konkurenčních subjektů na trhu?
Mám na mysli internetové sázení, které provozují velké zahraniční společnosti se sídlem mimo Českou republiku. Ty používají česká média k inzerci vlastních služeb, tuzemské banky k převodu svých peněz a naše děravé zákony k tomu, aby nemusely státu dát z výnosů činnosti ani korunu.

Finanční nespravedlnost.

Minulé vlády - a zatím ani ta současná - neučinily nic pro to, aby výnosy těchto společností podléhaly stejnému režimu, v jakém podnikají ostatní subjekty - bez výjimky české. To je mimochodem jedna z podmínek udělení licence. Není jasné, proč politici neusilují o odvody od těchto zahraničních firem, přestože ve snaze o naplnění státního rozpočtu zatěžují daňovou povinností kdejakou činnost jiných subjektů. Důsledkem je, že finanční prostředky českých občanů jsou odváděny do zahraničí, místo aby byly použity doma ku prospěchu naší společnosti.
Proto je na místě první otázka: Jak stát zabrání prohlubování nerovného finančního postavení provozovatelů českých sázkových kanceláří a loterií vůči zahraničním, kteří se zabývají internetovými sázkami?

Kontrola věku.

Provozovatelé loterií a sázkových her u nás však nemají ke státu pouze finanční závazky. Všechny subjekty mají také povinnost stoprocentně zajistit kontrolu věku sázejících. To znamená fyzickou kontrolu osobních dokladů, respektive ověření totožnosti sázejícího. Ani to se však u zahraničních internetových loterií bez jediné fyzické pobočky v ČR neděje. Stát také vede licencované společnosti k zajištění ochrany osobních údajů - nelicencované se těmto nákladným procedurám mohou v klidu vysmívat.

Další otázky.

Proto druhá otázka: Je v pořádku, aby stát po jedněch vyžadoval plnění zákonných povinností a druhým je blahosklonně promíjel?
A tři další, které souvisejí: Jak příslušné české orgány chrání mladistvé a děti do osmnácti let před nelegálním sázením na internetu? Jak zajišťují bezpečnost sázejících a jaké jsou pojistky proti nekontrolovanému sázení?

Co je české?

Okamžité řešení současné situace zřejmě neexistuje. To však neznamená, že by regulátor neměl co nejdříve zajistit dodržování principů, které jsou součástí loterijního zákona.
Jeden z významů loterijního zákona spočívá v tom, že by na trhu měly působit pouze společnosti, které mají k činnosti v oblasti loterií a sázkových her řádné povolení. Ty internetové však taková povolení nemají a zákon obcházejí - a všemožné právní rozklady na tom nic nemění. Myslím ty, které vyvozují, že sázky po internetu se vlastně nedějí na území ČR, a proto nepodléhají českému právu. O čem to mluvím?
Sázejí čeští občané od počítačů v Česku. Internetové stránky jsou stejně jako inzeráty v českých médiích v češtině. Vypsané kurzy jsou v českých korunách. Výplaty výher přicházejí na české účty. V zahraničí je jen provozovatel, jeho účet a server. Opravdu někdo myslí vážně, že to nejsou české sázkové hry?

Stejné podmínky.

Obecně lze pochopit, že internet se jako velmi čerstvý fenomén vzpírá kontrole - i to, že jej nelze zastavit ani dlouhodobě omezit. Právem i povinností státu však je nastavit takové rovné podmínky, aby žádná společnost nebyla ve zjevné nevýhodě. A přitom byla dostatečně plněna ustanovení platných zákonů a chráněny zájmy zranitelných subjektů. Až budou platit na trhu uvedené podmínky pro všechny, a ti je budou také dodržovat, může regulátor rozhodnout, zda v budoucnu povolí internetové sázení a za jakých podmínek.

Ochrana zájmů.

Asociace provozovatelů kurzových sázek (APKURS) o této problematice otevřeně hovoří s regulátorem loterijního trhu - Ministerstvem financí ČR - i s ostatními subjekty na něm. A zcela jasně si uvědomujeme, že prakticky všechny velké firmy a asociace mají na internetové sázení stejný či podobný názor jako my. Nemám rád plamenné výzvy, a proto nebudu odpovědné osoby k ničemu vyzývat. Domnívám se totiž, že nakonec samy dospějí k přesvědčení, že by měly začít konat. Tedy že by měly chránit oprávněné zájmy českých občanů a jejich peníze i řádně licencovaných podnikatelských subjektů, které současná praxe poškozuje. Především by však neměly umožňovat další odliv nezdaněných peněz do zahraničí.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče