Putinův bič na oligarchy: horší než sankce, tvrdí podnikatelé

15. listopadu 2014, 10:50 - Daniel Deyl, Euro
15. listopadu 2014, 10:50

Kreml vytáhl proti offshorovým miliardám. Ruská elita se pod ekonomickým tlakem začíná kanibalizovat.

Ruská vláda se pod taktovkou prezidenta Vladimira Putina pustila do firem a jednotlivců, kteří ukrývají před tamním daňovým systémem své jmění v offshorových útočištích po celém světě. Ve chvíli, kdy Rusko trpí zpomalenou globální ekonomikou, sankcemi a slábnoucím rublem, je to logický krok – ovšem pro Putina a jeho lidi nese obrovská rizika.

Zákon je součástí prezidentovy strategie, jíž se celkově přezdívá půvabným slovem deofšorizacija a jež má přivést ruské firmy – a především jejich peníze – zpět z ciziny domů. Tlak na Rusy, kteří vlastní majetek v zahraničí, v tom smyslu od loňska povážlivě stoupl.

Bezprostředním důvodem je ukrajinská krize, jež postavila ruskou ekonomiku do mimořádně nepříznivé situace. Odliv kapitálu funguje na všech frontách: burzovní investoři váhají vkládat peníze do ruských firem, přímé zahraniční investice slábnou, na podporu neustále klesajícího rublu vynaložila centrální banka jen letos téměř sto miliard dolarů… A bohatí Rusové dělají, co mohou, aby své peníze schovali v zahraničí, nejlépe v zemích známých jako daňové ráje.

Oligarchové neposlechli

Právě poslední skupina se stala terčem Putinovy kritiky už před více než dvěma lety, když (byť jen formálně) kandidoval na prezidenta. Již tehdy vyzýval offshorové miliardáře, aby své peníze investovali zpět do Ruska. Miliardáři však neuposlechli – právě naopak.

V reakci na to pustil Putin začátkem října do Státní dumy zákon, jenž má podstatným způsobem upravit daňový řád v jejich neprospěch. „Zákon počítá s vytvořením nového mechanismu, podle něhož by daně v Ruské federaci platily zahraniční firmy ovládané ruskými daňovými rezidenty, pokud tyto firmy nepoužívají své příjmy ke prospěchu ruských subjektů, jež je ovládají,“ praví se trochu krkolomnou řečí v prohlášení ruské vlády, které se objevilo v předposledním říjnovém týdnu na jejích webových stránkách a jež citovala agentura Reuters.

Když už se Putin k takovému kroku odhodlal, je otázkou maximálně týdnů, než Státní duma zákon poslušně schválí. Parlamentní opozice nepatří k prominentním rysům systému, jejž Putin popisuje jako „svébytnou demokracii“. Důsledky takového kroku mají mnoho rovin. Ta prvoplánová je poměrně jednoduchá: nový zákon stanoví, že pokud ruská společnost – nebo jednotlivec – vlastní více než čtvrtinový podíl v zahraniční společnosti, bude označena za „ovládající subjekt“. Tento práh se z 25 procent snižuje na deset procent v případě, že celkový vlastnický podíl ruských daňových rezidentů v dané firmě přesáhne 50 procent. Výjimka bude platit pouze v případě, že ona ovládaná zahraniční firma bude platit v místě své působnosti daň ve výši nejméně 75 procent zisku.

Horší než sankce?

To je razantní opatření; firmy a jednotlivci, jejichž příjmy jsou pro ruský stát z daňového hlediska zajímavé, jsou pochopitelně drtivou většinou registrováni právě v daňových rájích. „Ruští miliardáři zakládají firmy na Britských Panenských ostrovech, protože jim tam platné britské právo vyhovuje více,“ citovala agentura Bloomberg Stevena Philippsona z londýnské firmy PCB Litigation, jenž se živí právě vyhledáváním ruských offshorových aktiv.

K dalším oblíbeným daňovým destinacím patří Kypr, který je atraktivní díky smlouvě o zamezení dvojího zdanění a pětiprocentnímu stropu na dividendy vyplácené z Ruska (a nezdaněným převodům hotovosti na Britské Panenské ostrovy). Podobné výhody nabízí i Gibraltar; bohatí Rusové dále využívají – ačkoli v menší míře – Lichtenštejnsko a Nizozemsko.

Nakolik nový zákon skutečně příjmy ruského státu obohatí, je druhá věc. Ruské orgány žádnou konkrétní cifru v tom smyslu neuvádějí. „Offshorové uspořádání je jedním z hlavních nástrojů, jimiž ruští podnikatelé chrání svůj majetek, a nebudou se ho chtít vzdát,“ citoval ruský list Kommersant Valerije Tutychina, ruského právníka ve švýcarské firmě John Tiner & Partners, jež se specializuje na wealth management.

Kromě toho, že zákon může být neproduktivní, může mít i vyloženě negativní vedlejší účinky. „Omezení offshorových aktiv může být pro ruskou ekonomiku ničivější než všechny zahraniční sankce dohromady,“ řekl na to téma ruský podnikatel gruzínského původu David Jakobašvili listu Financial Times. Jakobašvili se zapsal do povědomí v roce 2010, kdy prodal koncernu PepsiCo firmu WimmBill-Dann, výrobce ovocných džusů, za téměř šest miliard dolarů. „Občas naše zákony nedávají v souvislosti s realitou vůbec žádný smysl,“ nechal se slyšet Jakobašvili.

Jakobašvili si dovolil hodně. Největší změnou, kterou nový zákon ruskému podnikatelskému klimatu přináší, je totiž změna vztahu Kremlu a podnikatelských špiček Ruska. Neformální dohoda Putina s oligarchy z počátku jeho vlády po roce 2000 tehdy zněla zhruba „vy nelezte do politiky, já vás nechám vydělávat“. Protivit se této doktríně se nevyplácelo, jak pochopil i nejodbojnější a nejbohatší z oligarchů Michail Chodorkovskij – v říjnu roku 2003 byl zatčen a deset let strávil za mřížemi.

Trumf v sázce

I tentokrát o sobě Putin dal špičkám ruského byznysu vědět: v polovině září byl zničehonic zatčen Vladimir Jevtušenkov, boss konglomerátu Sistěma, jehož majetek čítá 9,5 miliardy dolarů. „To zatčení bylo míněno spíš jako výstraha ostatním než snaha získat nějakou konkrétní číst Jevtušenkovova majetku,“ komentoval to pro deník The Guardian britský manažer hedgeových fondů Bill Browder. (Sám má s Ruskem své zkušenosti – v roce 2006 byl odtamtud násilně vyhoštěn, proti ruským úřadům jej zastupoval později zavražděný právník Sergej Magnickij.)

To otevírá další potenciální riziko, jež Putin tažením proti offshorovým miliardářům podstupuje. Musí je totiž z logiky věci vést pouze proti vybraným miliardářům. List Moscow Times napočítal nejméně šest lidí z prezidentova okolí, kteří mají část majetku v daňových rájích.

Je mezi nimi například i Olga Šuvalovová, manželka vicepremiéra Igora Šuvalova (spoluvlastní investiční firmy Severin Enterprises a Sevenkey, registrované v Jersey); bankéř Vladimir Antonov (Danforth Ventures, Paterson Association a Griffon Properties tamtéž); Igor Cukanov, zakladatel CentreInvest Group; Andrej Reus, někdejší šéf Oboronpromu, dcery Russian Technologies, a Valerij Golubjov a Boris Palkin, členové nejužšího vedení Gazpromu. Putin tak riskuje svůj nejcennější kremelský trumf: schopnost účinně poštvat jednotlivé kliky jednu proti druhé tak, aby sám zůstával na vrcholu mocenské pyramidy. Při pohledu na makroekonomická čísla však mnoho jiných možností nemá.

Miliardáři
Všech 20 nejbohatších Rusů (s celkovým jměním ve výši nejméně 227 miliard dolarů) ovládá alespoň část svého majetku prostřednictvím zahraničních firem. K největším rybám patří:
Ališer Usmanov
Oficiálně nejbohatší Rus současnosti ovládá své 20miliardové impérium (nejvýznamnější součástí je těžařská firma Metalloinvest) přes USM Holdings na Britských Panenských ostrovech prostřednictvím kyperských dcer USM Steel & Mining Group a USM Investments.
Viktor Vekselberg
Většinu svého jmění ve výši 14,8 miliardy dolarů (například sedm procent Rusalu, největšího světového producenta hliníku) vlastní prostřednictvím firmy Renova Holdings registrované na Bahamách.
Vladimir Lisin
Ovládá svůj 85procentní podíl v největší ruské ocelářské firmě OAO Novolipetsk Steel prostřednictvím kyperské Fletcher Group Holdings Ltd.
Michail Fridman
Moskevskou firmu Alfa Group, jež sdružuje jeho aktiva v bankovnictví, maloobchodě a telekomunikacích, vlastní prostřednictvím gibraltarské CTF Holdings.
Oleg Děripaska
Veškerý svůj notně diverzifikovaný byznys od hliníku přes banky až po automobily vede přes lichtenštejnskou firmu Syndikus Treuhandanstalt.
Roman Abramovič
Své komoditní impérium v ceně nejméně 12,9 miliardy dolarů (patřil k němu například poloviční podíl v ropné společnosti Sibněfť, jejž koupil v roce 1996 za sto milionů dolarů a o devět let později prodal Gazpromu za 13 miliard) ovládá prostřednictvím sítě firem na Gibraltaru, na Kypru a na Britských Panenských ostrovech.

Čtěte také:

Putin: Protiruské sankce podkopávají mezinárodní ekonomické vztahy

Sankce dopadly na ruské zlato. Centrální banka skupuje domácí produkci

Zastavte pád rublu, žádá ruská národní banka exportéry

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče