Půjdou nahoru, ale klidně

17. září 2007, 00:00 - Martina Martinovičová
17. září 2007, 00:00

Krok za krokem budou v Česku stoupat úrokové sazby. Tedy žádné radikální skoky, nicméně doba mimořádně nízkých úrokových sazeb je za námi. První pohyb vzhůru může přijít před koncem roku, zcela jistě se jej dočkáme po Silvestru.

ÚROKOVÉ SAZBY Krok za krokem budou v Česku stoupat úrokové sazby. Tedy žádné radikální skoky, nicméně doba mimořádně nízkých úrokových sazeb je za námi. První pohyb vzhůru může přijít před koncem roku, zcela jistě se jej dočkáme po Silvestru.

Levné hypotéky a úvěry začínají být pomalu ale jistě minulostí. Například u podnikatelského Profi úvěru Komerční banky vzrostla roční sazba z nynějších zhruba 6 na 6,5 procenta. Takže, kdo si vzal dvoumilionový úvěr, zaplatí nyní bance ročně o deset tisíc korun víc.

Čeká nás postupné a pomalé zdražování půjčovaných peněz. Pocítí to všichni, jejichž úvěry mají pohyblivou sazbu, která se odvíjí od základních sazeb České národní banky (ČNB). Velmi pravděpodobně nevyhraje ani ten, kdo se nyní rozhodne si například u hypotéky zafixovat sazbu na tři nebo více let. Banky totiž se zdražováním peněz v ekonomice počítají a pevné sazby na delší období jsou tedy nyní již vyšší než ty aktuální, pohyblivé.

„Úrokové sazby budou postupovat směrem vzhůru, nebude to ale žádné drama – prostě krok za krokem. Do dvanácti měsíců čekáme zvýšení klíčové sazby centrální banky o 0,5 procentního bodu na 3,75 procenta. Zhruba ve stejném duchu podraží i hypotéky a spotřebitelské úvěry,“ soudí například analytik Raiffeisenbank Aleš Michl.

„Oči České národní banky zůstanou upřeny především na trh práce, ten je klíčem k budoucím inflačním tlakům,“ vysvětluje Michl. Hlavně podle intenzity očekávaného růstu inflace nastavuje centrální banka hladinu úrokových sazeb. Čím těsnější trh práce bude, tím větší budou mzdové požadavky, a tedy i tlak na růst inflace. Trend rostoucích úrokových sazeb bude tedy podle Michla pokračovat, další zvýšení může přijít už do tří měsíců.

FIRMY NA TOM BUDOU LÉPE NEŽ DOMÁCNOSTI

Na jednorázové šoky způsobené vládním batohem, jehož účinky ekonomika pocítí od počátku příštího roku, zřejmě nebude chtít centrální banka příliš reagovat. „I když to bude po Novém roce velká inflační šaráda,“ upozorňuje Michl. Ke zvýšení daně z přidané hodnoty se přidají ekologické daně, zvýšení cen za dálkově dodávané teplo, za plyn, elektřinu a postupně i vyšší spotřební daň u cigaret. Inflace tak podle analýzy Raiffeisenbank vystřelí zřejmě nad čtyři procenta.

Obdobný názor zastává i hlavní analytik České spořitelny Viktor Kotlán. Také podle něho předpokládá tuzemská centrální banka od reformy celkově malý impulz pro ekonomiku. Zatímco domácnosti čeká kvůli celkové spotřebě šok, pro firmy to znamená naopak impulz pozitivní. Inflace půjde nahoru kvůli růstu daně z přidané hodnoty, nicméně Česká národní banka nebude chtít na její primární dopady příliš reagovat.

„Já si ale myslím, že inflace v prvním kvartálu příštího roku až poblíž hranice šesti procent musí bankovní radu vyděsit,“ upozorňuje Kotlán. Na druhou stranu ovšem sám připouští, že reformy na počátku roku hodně zpomalí spotřebu domácností, která může klesnout až na polovinu, což by mohlo dopad cenového šoku krotit.

Analytici České spořitelny rovněž očekávají koncem příštího roku základní úrokovou sazbu na úrovni 3,75 procenta, tedy o půl procentního bodu výše než nyní. První zvýšení by přitom podle jejich odhadu mělo přijít v lednu. „Jsou rizika, že sazby půjdou nahoru už letos,“ připouští nicméně Kotlán.

Českou ekonomiku tedy možná ještě koncem letošního roku čeká další, letos již čtvrté utažení úrokových sazeb. V poslední červencové prognóze centrální banka odhadovala, že inflace na konci roku 2008 dosáhne 3,5 až 4,9 procenta, a bude tedy nad jejím cílem. V reakci na to zvýšila ještě v červenci a hned poté v srpnu úrokové sazby, a navázala tak na obdobný květnový krok. Zvyšování základní repo sazby dávkovala po čtvrtinách procentního bodu, takže dnes základní sazba, od níž banky odvozují svoji úrokovou politiku, činí 3,25 procenta proti 2,50 procenta ze začátku roku. Své zásahy do nastavení měnové politiky řídí Česká národní banka podle svých odhadů vývoje inflace za 12 až 18 měsíců.

EVROPSKÁ CENTRÁLNÍ BANKA SI DALA PAUZU Vývoj inflace samozřejmě není jediným indikátorem pro nastavení ceny peněz v Česku. S ohledem na náš očekávaný pobyt v eurozóně je nutné brát v úvahu i úrokovou strategii Evropské centrální banky. Ta při svém posledním zasedání ponechala svoji základní sazbu beze změny na čtyřech procentech. České peníze tedy zatím zůstávají o tři čtvrtě procentního bodu levnější než v průměru ty evropské. Pro srovnání: například britská centrální banka má sazbu na úrovni 5,75 procenta. Poslední rozhodnutí Evropské banky o nezvýšení sazeb bylo ovšem reakcí především na nejistotu způsobenou posledním vývojem na světových trzích – krizí hypoték (podrobně v Profitu 34/2007). Nicméně, jak unisono upozorňují analytici, centrální banka Evropy je nadále naladěna na utahování měnové politiky, její sazby tedy zřejmě dál porostou. Otázkou je načasování, neboť zjevně čeká, až se v příštích měsících obnoví důvěra na peněžních trzích a dojde k jejich stabilizaci. Evropská centrální banka zvyšuje svoje úrokové sazby od konce roku 2005, z úrovně dvou procent na dnešní čtyři. V USA DOSTALI HYPOTÉKY I RIZIKOVÍ KLIENTI Skutečnost, že strategie nastavení úrokových sazeb v Česku a celé Evropě souvisí s děním na světových trzích, to je po uplynulých týdnech zřejmě každému jasné. Jak ČNB, tak Evropská a další světové centrální banky si daly oddech ve změnách nastavení svých sazeb. Jak se bude dál vyvíjet krize na trhu amerických hypoték, která vrhla ze dne na den celý finanční svět do paniky? „Rozmach hypoték byl na americkém trhu hnán především rozmachem nestandardních hypoték, šlo o hypotéky pro jiné než takzvaně úvěrově spolehlivé klienty. A právě problémy spjaté s aktivy krytými těmito hypotékami vedly k nedávné panice,“ soudí analytik České spořitelny Martin Lobotka. Podle něj se americkému úřadu FED, který ve Spojených státech hraje roli centrální banky, podařilo situaci zčásti uklidnit, a to především díky téměř čtyřicetimiliardové dolarové injekci, kterou dodal na finanční trhy. „Na otázku, jestli se centrálním bankám podařilo na trhu obnovit důvěru, je zatím velice brzy odpovídat, i když lišácké snaze americké centrální banky dodat na trh likviditu (a současně přitom nesnižovat svou klíčovou úrokovou sazbu) není zatím co vytknout,“ říká. VZRUŠUJÍCÍ CHVÍLE JSOU ZA DVEŘMI

**Analytik Lobotka odhaduje, že pravděpodobně dojde k relativně rychlému uklidnění situace. Problém je zatím primárně otázkou důvěry, relativně omezený na segment nestandardních hypoték s krátkou fixací tvořící zhruba jen 20 procent všech hypotečních půjček. Pokud sazby americké centrální banky nepůjdou výš, což pravděpodobně nepůjdou, neměl by už být pro investory problém dostat se k likvidním penězům.

Neměli by tedy propadat panice, jako se tomu stalo v srpnu, kdy snaha zajistit si likviditu srážela ceny cenných papírů hluboko pod normál. A to i přesto, že míra nesplácení hypoték zůstane relativně vysoká. V každém  případě i přes toto uklidnění Lobotka míní, že „tak jako tak nás ještě čekají celkem vzrušující chvíle.“

Na uklidnění situace čeká ta
ké většina centrálních bank. Toto uklidnění ovšem bude možné poznat podle toho, že hladina úrokových sazeb v Česku zamíří opět směrem vzhůru.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče