Půjčovnám zvoní umíráček

22. září 2008, 05:01 - Jan Němec
22. září 2008, 05:01

KAMENNÉ VIDEOPŮJČOVNY - Videopůjčovny prožívají kritické období. Lidé o půjčování videokazet i DVD s filmy ztrácejí zájem a majitelé zavírají provozovny po desítkách. Stojí za tím špatný obchodní model, internetové pirátství i levné disky prodávané v trafikách.

Kamenné videopůjčovny zřejmě čeká rychlý a neslavný konec. Zatímco dříve byla videopůjčovna s nadsázkou na každém rohu, nyní je jejich majitelé zavírají po desítkách a zvažují přechod k jinému podnikání. Situaci označují za kritickou jak provozovatelé půjčoven, tak zástupci distributorů. O prudkém poklesu byznysu půjčování filmů svědčí i čerstvé statistiky sdružení DVD Group. Podle nich se v letošním roce snížil počet DVD dodaných do půjčoven o 41 procent. Zatímco loni distributoři od ledna do července prodali půjčovnám přes 177 tisíc disků, letos jich za stejné období byly pouze 104 tisíce.

„Půjčování DVD je mrtvý byznys,“ konstatuje Václav Sehnal z distribuční firmy Hollywood Classic Entertainment. Aktuální situace pro něj však není překvapením. „Videopůjčovny v Česku nikdy nefungovaly tak, jak by měly, proto se podobný vývoj dal očekávat. Stahování filmů z internetu a levná DVD v trafikách jsou pro ně už jenom poslední ranou,“ tvrdí Sehnal. „Doby, kdy půjčování fungovalo, jsou pryč,“ potvrzuje také majitel Videopůjčoven Praha Tomáš Oliva. „Letos na jaře jsme museli zavřít dvě ze šesti pražských provozoven,“ dodává Oliva.

Konec v malých i velkých městech

Videopůjčovny krachují nezávisle na místu působení. Stejné problémy řeší majitelé v Praze i menších městech. Profitem oslovení provozovatelé se shodují, že jim tržby za poslední zhruba rok a půl klesly až o padesát procent. „Nákladové položky přitom samozřejmě zůstávají stejné, či se spíš zvyšují,“ dodává Tomáš Oliva. Dříve měly Videopůjčovny Praha v hlavním městě šest poboček, nyní zbyly čtyři. „Pokud to takhle bude pokračovat dál, nejspíš budeme muset zavřít i další,“ stěžuje si Oliva.

Dříve k úspěchu stačilo otevřít půjčovnu na frekventovaném místě a lidé si do ní cestu našli sami. Nyní to už ale neplatí. „Například naše pobočka ve Vršovicích je umístěna na frekventovaném místě, je tam dlouho a má tradici. Denně kolem ní projde bezpočet lidí, dovnitř už ale nezavítají,“ říká Oliva. Podobné zkušenosti má i majitel půjčovny Duna v Prachaticích Petr Pospíšil. „Naše půjčovna je už jediná ve městě. Přestože jsou Prachatice největším městem v okrese a mají přes 11 tisíc obyvatel, úspěchem je dnes dvacet zápůjček za den,“ upřesňuje Pospíšil.

Výsledkem nezájmu lidí o půjčování disků je hromadné zavírání provozoven. O trhu neexistují oficiální statistiky. Podle odhadů distribuční firmy Hollywood Classic Entertainment však bylo v České republice na konci roku 2007 přibližně 830 majitelů půjčoven. Jen letos podle Václava Sehnala jejich počet klesl o třetinu. Sehnal proto předpovídá, že v budoucnu se na trhu udrží jen několik provozoven, a to především ve velkých městech. „Odhaduji, že přežije pět šest půjčoven v Praze, a to bude všechno,“ předpovídá Václav Sehnal.

Kdo za to může?

Zatímco v předpovědích blízkého konce videopůjčoven se obě strany – majitelé půjčoven a distributoři – shodnou, v hodnocení příčin současné situace se rozcházejí. První tvrdí, že za krach byznysu může internetové pirátství a levná DVD přiložená k novinám a časopisům. Druzí pak, že příčiny dnešní krize leží daleko v minulosti a nyní se pouze násobí. Podle Václava Sehnala z Hollywood Classic Entertainment si za úpadek mohou majitelé sami kvůli špatně zvolenému obchodnímu modelu i často amatérskému vedení půjčoven. Situace v zahraničí dává za pravdu spíše distributorům. Na západ od českých hranic totiž půjčování filmů nadále funguje a vydělává. A to i přes všudypřítomné pirátství.

„Největší chybou českých půjčoven je, že se nikdy nespojily do větších sítí jako všude v zahraničí. Sítě totiž dokáží zmírnit nepříjemné ekonomické dopady, které jednotlivou půjčovnu položí,“ vysvětluje Pavel Borowiec z DVD Group. V rámci větší sítě se lépe diverzifikuje riziko. Větší celky mají navíc lepší vyjednávací pozici při nákupu disků od distributorů než samostatné provozovny. Mohou si například dovolit nakupovat větší počet filmových novinek, ale i okrajových žánrů a uspokojit zájem zákazníků. V Česku však o spojení provozoven do sítí nechtěli majitelé ani slyšet. Nebyli schopni se „organizovat“ ani jinak, například formou asociací, jež jsou obvyklé v téměř každém byznysu. „Unii majitelů videopůjčoven jsem zakládal já jako zástupce distributorů,“ říká Václav Sehnal. Ani tak o ni podle něj nebyl mezi majiteli půjčoven zájem. Proto bylo její trvání velmi krátké a dnes už neexistuje.

Václav Sehnal dodává, že o velkou část zákazníků se půjčovny připravily už dříve, a to vinou špatného vedení byznysu. „Půjčovny si v minulosti často zakládali lidé, kteří měli v domě volnou kočárkárnu a nevěděli, co s ní. Ona pak vydělávala v podstatě sama,“ říká s nadsázkou Sehnal. V provozovně o pár čtverečních metrech pak nabízeli jenom omezený výběr filmů, což odradilo některé z potenciálních zákazníků. Podle Sehnala totiž do půjčoven často chodí lidé s menšinovým vkusem. Jelikož však provozovatelé šli cestou nabízení masově oblíbených filmů a okrajové žánry vypustili, právě o tyto klienty se připravili. „Druhým problémem jsou filmové novinky. Když vyjde filmový hit, bude si ho pravděpodobně chtít půjčit například polovina zákazníků půjčovny. Pokud opakovaně na novinku musí klidně týden i více čekat, protože majitel nakoupil málo kopií, nikdo se nemůže divit, že příště nepřijdou,“ objasňuje Sehnal.

Internet a levná DVD jsou poslední ranou

Ať už je internetové pirátství katalyzátorem urychlujícím úpadek byznysu půjčování filmů nebo hlavní příčinou, jeho dopady na videopůjčovny jsou drtivé. V době stále dostupnějšího vysokorychlostního internetu totiž není problém sehnat si nelegální kopii filmu prakticky hned po premiéře v kinech a často i dříve. Kdo se spokojí s mizernou kvalitou obrazu i zvuku, ten si může stáhnout kopii filmu natočenou kamerou v kině. Kdo požaduje kvalitu vyšší, ten si počká na kopii pořízenou z DVD. Stažení filmu navíc trvá maximálně půl hodiny a není třeba chodit do půjčovny.

Internet připravil půjčovny především o mladé a počítačově gramotné zákazníky. „Mladí lidé k nám úplně přestali chodit. Filmy si téměř bez výjimky pouze stahují z internetu,“ potvrzuje majitel půjčovny Duna Petr Pospíšil. Pavel Borowiec z DVD Group dodává, že obzvláště smrtelnou kombinací je vysokorychlostní internet a velké sídliště. „Na některých sídlištích vznikají uzavřené peer-to-peer sítě. Lidé si v jejich rámci vyměňují filmy včetně nejžhavějších novinek. Kdo chce film stáhnout, musí přitom nabídnout výměnou jiný,“ popisuje Borowiec. Už první výpůjčka novinky tak může být pro půjčovnu poslední. „Jeden člověk si film půjčí, zkopíruje ho v DVD kvalitě a kopie se pak rychle rozšíří mezi ostatní uživatele,“ dodává Borowiec.

Nejistý je naopak vliv levných DVD, která se od loňského léta prodávají v trafikách samostatně nebo jako příloha časopisů. V rámci edic levných disků totiž nevycházejí nejnovější hity, ale často spíše starší filmy, které půjčovny mnohdy ani nenabízejí. Přesto je ale o tato DVD obrovský zájem. Podle mluvčí První novinové společnosti Zuzany Hurychové se jich měsíčně prodá v průměru deset miliónů. Pro porovnání – podle statistik DVD Group, sledujících pouze dodávky DVD do běž
ných prodejen a půjčoven, se letos od ledna do července prodalo necelých 1,5 milionu disků. Obrovský zájem o levná DVD potvrzuje i vývoj na trhu. „V lednu 2007 jsme do trafik dodali dva tituly, jichž se prodalo 600 tisíc kusů. V prosinci téhož roku prodeje vzrostly na 14 milionů kusů,“ dodává Hurychová.

Konkurence, kam se podíváš

Vedle zmiňovaných příčin dnešní vážné krize oboru existují i další, více či méně významné. Jednou z nich je pomalu se rozjíždějící půjčování filmů přes internet. To řeší jeden z hlavních problémů, a sice nutnost jít si pro film do kamenné provozovny. V zahraničí reagovaly na on-line půjčovny jejich „kamenní kolegové“ například nasazením půjčovacích automatů fungujících nonstop. V Česku jsou však naprostou výjimkou.

V Česku funguje například videopůjčovna České televize, síť půjčoven Kinomania či portál Topfun.cz. Veřejnoprávní televize prozatím půjčuje necelé dvě stovky titulů, a to pouze filmy a seriály, na jejichž výrobě se podílela. Do budoucna ale není podle Anny Freimanové vyloučeno ani nasazení ostatní produkce. Nyní si podle ní měsíčně stáhne některé z videí 20 až 30 tisíc lidí. On-line půjčovnu Kinománia provozuje firma Národní broadbandová knihovna. Ta zvolila podle výkonného ředitele Roberta Mitky strategii nabízení filmů prostřednictvím jiných portálů. „Pobočku“ kinománie s přibližně pěti sty filmy tak najdete například na stránkách Seznam.cz, idnes.cz, csfd.cz, 802.cz, obou českých komerčních televizí a devíti dalších. Přesná čísla Robert Mitka nechce prozrazovat. Měsíčně se však podle něj půjčí řádově několik tisíc filmů.

Společným problémem Kinománie i portálu Topfun je prozatím malý počet nabízených filmů. Chybí mezi nimi navíc většinou nejnovější produkce, o niž je logicky největší zájem. Jejich nasazení brání podle Mitky obchodní model distributorů. „Distributoři si chrání svůj trh s distribucí v kinech, na DVD a do kamenných půjčoven, protože tyto výnosy mají jisté. Internet je zatím ještě velká neznámá,“ vysvětluje Mitka. Proto podle něj distributoři požadují u novinek desetkrát až stokrát vyšší poplatky za licenční práva než v případě kamenných půjčoven. „Distributoři nechtějí pustit na internet tituly dříve, protože se obávají ohrožení svých výnosů z kin nebo DVD. I když paradoxně právě na internetu tyto filmy bývají zdarma den po premiéře,“ dodává Mitka. Druhým minusem on-line půjčoven je slabá kvalita videa a protipirátská ochrana.

Dalším kanálem, jímž odtékají tržby kamenným půjčovnám, je stále širší nabídka filmů v kabelových televizích a takzvané video on demand, které umožňuje digitální televize. Například Telefónica O2 v rámci nabídky O2TV přišla také s takzvanou videotékou. V ní si může uživatel vybrat ze zhruba sedmi set titulů. Stačí si pouze film objednat, přehrát si jej a nakonec zaplatit v účtu za digitální televizi a internet. Podle mluvčího O2 Martina Žabky využívá videotéku podle sezonních výkyvů 20 až 40 procent uživatelů O2TV a měsíčně se vypůjčí v průměru 60 tisíc filmů. Kvalita videa je přitom stejná jako u běžných DVD. Podobnou službu poskytuje například také brněnský operátor Netbox. Největší tuzemská kabelová síť UPC s videem on demand prozatím vyčkává. „Považujeme to za jakousi třešničku na dortu pro zákazníky a o zavedení uvažujeme. Zatím jsme ale nenašli vhodný obchodní model, který by zaplatil takovéto půjčování filmů a zároveň by zajistil přijatelnou cenu pro uživatele,“ uzavírá mluvčí UPC František Malina.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče