Pryč z běžného účtu

08. října 2007, 00:00 - Martina Martinovičová
08. října 2007, 00:00

Máte na firemním běžném  účtu zbytečně moc peněz? Nenechte  je jen tak ležet. Mohou vám totiž vydělat další a víc, než když zůstávají na kontě. Na jednoduchá rozhodnutí ani nepotřebujete odborného poradce, na delší investice rozhodně ano.

CO S DOČASNĚ VOLNÝMI PENĚZI Máte na firemním běžném  účtu zbytečně moc peněz? Nenechte  je jen tak ležet. Mohou vám totiž vydělat další a víc, než když zůstávají na kontě. Na jednoduchá rozhodnutí ani nepotřebujete odborného poradce, na delší investice rozhodně ano.

Při rozhodování, zda peníze investujete sami, či s odborníkem, by neměla hrát roli jen úroveň vašich znalostí finančního trhu. Důležitá je averze k riziku a doba, na niž jste ochotni peníze z firmy vyčlenit. Čím je investice delší a rizikovější, tím je třeba více odbornosti. Ale pozor, potřebné vědomosti jsou nutné podle odborníků nejen u akcií či strukturovaných produktů. Hodí se už při nákupu dluhopisů.

Sehnat správce portfolia či alespoň poradce přitom nemusí být nemožné i pro menší společnost. „Velcí hráči mají samozřejmě zájem hlavně o velké klienty. Ale menší správci jsou někdy schopni přijmout třeba i portfolia v řádu několika stovek tisíc korun. Po pravdě řečeno, někdy jim jde spíš o to zvýšit počet referencí, než že by na tom vydělali. Zkusili jsme takto uložit peníze před dvěma roky a docela se nám to vyplatilo,“ řekl Profitu majitel jedné z menších stavebních firem. Její jméno si nepřál raději zveřejnit.

NEBOJTE SE S BANKOU VYJEDNÁVAT Nejjednodušší způsob, jak začít, je stejný jako u kohokoliv. Zamyslet se nad převodem části peněz z běžného účtu na nějaký výhodněji úročený. Dnes už nemusí jít nutně o termínovaný vklad, existují i spořicí účty bez výpovědních lhůt. Ne každý ale ví, že při větších úložkách lze někdy dojednat v bance individuální podmínky, tedy i vyšší úrok. Zkusit to se vždycky vyplatí. DLUHOPIS NABÍZÍ JINÉ MOŽNOSTI NEŽ VKLAD Další zajímavou investicí mohou být dluhopisy a dluhopisové fondy. Rozhodnete-li se pro tuto cestu svých peněz, poradce už se vám vyplatí. Jaký je rozdíl mezi dluhopisem a bankovním vkladem? Zdánlivě minimální, obligace také nesou pevný výnos, takže to opět vypadá, že si stačí vybrat a koupit. Jako když člověk ukládá peníze do banky. Akorát, že veřejně obchodovaný dluhopis lze navíc kdykoliv prodat. Skutečnost je ale o něco složitější. Bankovní vklad i dluhopis jsou vlastně půjčky – bance a emitentovi. Obligace je většinou lépe úročená. Vyšší úrok ale signalizuje i vyšší riziko. Oba investiční nástroje se vůbec chovají jinak, podobně jako se jinak chová investi- ce do akcií ve srovnání s investicí do bankovního vkladu. Na dluhopisech lze totiž vydělat nejen díky úroku, ale i v případě růstu jejich ceny. Stejně tak lze na poklesu ceny prodělat. Tedy pokud je investor nedrží až do splatnosti. To všechno dohromady je už přece jen o kus složitější než si vybrat bankovní vklad. POZOR NA DŘÍVĚJŠÍ PRODEJ OBLIGACÍ Problém může nastat, pokud firma potřebuje dluhopis prodat před splatností. „Cena dluhopisů kolísá méně než u akcií, ale úplně stálá není. Dobře to bylo vidět právě v posledních měsících, kdy celosvětově docházelo ke zvyšování úrokových sazeb. Starší dluhopisy klesaly v očekávání, že na trh přijdou nové, lépe úročené. Tomu, kdo drží takové starší obligace do splatnosti, to samozřejmě plánovaný výnos nijak neomezí. Kdo musí prodat dřív, ale prodělává,“ vysvětluje Jana Kafková z ING Investment Management. Především dluhopisy s delší splatností mají tendenci více kolísat, více reagují na změny úrokových sazeb – posilují, když sazby klesají, a naopak. Proto jsou oblíbené mezi spekulanty. Konzervativnímu investorovi neznalému problematiky ale mohou přinést nepříjemné překvapení. Stačí, když centrální banka obhospodařující měnu, v níž jsou dluhopisy vedeny, zvedne sazby. Konkurence nových lépe úročených papírů sníží cenu těch již existujících. Ne každý dluhopis také nese stejné riziko a stejně kvalitní nejsou ani všechny dluhopisové fondy. Existují například takzvané vysoko úročené dluhopisy, vydávané společnostmi, jež prostě musí nabídnout víc, aby své papíry upsaly. Jsou zajímavou investiční příležitostí, ale jen pro odborníka. Pouze ten může ocenit reálné riziko. PORADCE SE VĚTŠINOU VYPLATÍ Zajímavou variantou jsou také strukturované investiční nástroje. Jde například o dluhopisy, které nesou proměnlivý úrok, zpravidla podle vývoje nějakého indexu či komodity. Jistotou je, že majitel nikdy nepřijde o jistinu, to znamená, že i v případě nevýhodného vývoje na trhu investor netratí nic z investované částky. Jak to funguje? Emitent garantuje, že vrátí investorovi minimálně tolik, kolik činí nominální hodnota dluhopisu. Výnos se pak odvíjí v nějakém poměru třeba od vývoje akciového indexu. Když index roste, získá investor předem stanovený podíl na tomto růstu, třeba 90 procent. Strukturované dluhopisy nesou nižší riziko než akcie či akciové fondy, ale samozřejmě nikdy nemají takový výnos. A peníze jsou v nich na určitou dobu vázány, při předčasném prodeji nemusí být garantován návrat jistiny. Poradce by proto měl v tomto případě především zvážit délku, na niž je dluhopis vystaven a samozřejmě také podkladové aktivum, z něhož se odvíjí výnos. „Strukturované instrumenty jsou vhodné zejména pro konzervativní investory, kteří nechtějí riskovat vložené prostředky, avšak očekávají poměrné zhodnocení trhu. Přičemž by přímo do tohoto trhu nevstoupili pro jeho rizikovost,“ říká Pavel Drahotský ze Citibank. VE HŘE JSOU ČAS, VÝNOS A RIZIKO

Když se firma rozhodne svěřit své portfolio nějakému správci, musí zvážit stejný trojúhelník, jako kterýkoliv investor: časový horizont, výnos a riziko. Důležité je, aby parametry investice byly také ve smlouvě s vybraným správcem. Jde hlavně o investiční horizont a rizikový profil, tedy do jakých instrumentů trhu bude správce investovat a na jak dlouho. Z toho vyplývají určitá pravidla pro správu peněz, a ta by ve smlouvě být měla.

Spravované portfolio firmy je dobré rozdělit na dvě, tři části. Jedné určit konzervativnější strategii s tím, že ji bude možné případně rychle vrátit do volných peněz, dalším dát rizikovější strategii s vyšším očekávaným ziskem.

ROZHODUJÍCÍ JSOU I DANĚ

V neposlední řadě nesmí firma zapomínat ani na zdanění. Zásadní rozdíl mezi správou portfolia pro institucionálního investora a fyzickou osobu spočívá v rozdílném daňovém režimu. Pokud fyzická osoba drží cenný papír po dobu alespoň delší šesti měsíců, neplatí žádnou daň z kapitálového zisku. Pro firmy žádné takové osvobození neexistuje. A daň ze zisku činí 24 procent.

„Dobrou zákonnou optimalizaci nabízí třeba fondy, vyplácející dividendy, zdaněné pouze patnáctiprocentní srážkovou daní. To bývá výhodnější než inkasovat celý výnos jako příjem společnosti a navýšit o něj hrubý zisk před zdaněním. A navíc to představuje pravidelný příliv hotovosti,“ vysvětluje Jana Kafková z ING.

Jak investovat dočasně volné peníze

• Uložit na termínovaný vklad. Úrokový výnos kolem 1,5 procenta.

Investice krátkodobá = na 1den až rok, střednědobá =  2 až 3 roky.

• Nakoupit dluhopisy. Střednědobá a dlouhodobá investice, výnos kolem 4 procent.

• Nakoupit strukturované dluhopisy. Jistota návratu jistiny, výnos dle konstrukce.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče