Prvotřídní služba české kultuře

29. června 2010, 13:41 - Jovanka Šotolová
29. června 2010, 13:41

Namísto křiku, že se krade, bychom se měli snažit, aby Google Books fungovaly víc a lépe

Kultura, a zejména literatura, to má v české společnosti těžké. V Česku totiž převládá názor, že většina práce v kultuře je v podstatě zájmovou činností vykonávanou z vnitřní potřeby a pro radost – tedy zadarmo.

Podivíni

Sehnat například peníze na vydávání literárního časopisu není žádná legrace. S honoráři za překlad krásné literatury je to podobné. Nelze se proto divit nakladatelům, že za ně neplatí víc, jestliže na malém českém trhu sotva přežívají. A platí to i pro vzdělávání. Ten, kdo učí na základní škole nebo přednáší na univerzitě, je podivínem, který to nejspíš dělá, „aby mohl nasírat malý smrady“ dle hrdinky slavného románu Raymonda Queneaua Zazi v metru. A v důsledku toho jako by nikoho nepřekvapovalo, že za to skoro žádné peníze nejsou.
Kulturu bereme a konzumujeme jako samozřejmost. A divíme se, když za ni máme platit. Těžko přijímáme, že by se někdo měl takovým nedůstojným zaměstnáním živit. Bublina okolo nedávno v Česku spuštěných Google Books je podobného druhu. Přesněji řečeno, jde o Google Book Search, což se v českém rozhraní vyhledávače nebo g-mailu zobrazuje jako Knihy Google.

Složitý problém

Googlovský vyhledávač, e-mail a nově i mobil sice každý rád používá, ale okolo Google Books se strhl rozruch. U nás pravděpodobně jen proto, že se v USA a jinde ve světě začali nakladatelé bouřit, že Google scanováním a dáváním knih k dispozici porušuje jejich autorská práva. Problém je složitý a zabývají se jím soudy. Zajímavé na české vzpouře proti Google Books je zejména to, že křičí nakladatelé. Přitom u nás je situace jiná než v USA nebo jinde v Evropě. V Česku autorská práva zůstávají autorovi (spisovateli, překladateli), s nímž nakladatel podepisuje smlouvu o jejich postoupení – nejčastěji na pět let. Po uplynutí této doby může autor s textem naložit, jak chce. Prodat jej jinému nakladateli, vyvěsit na internetu či sám šířit.
Naopak v USA je zavedenou praxí, že práva na tvorbu daného spisovatele patří literárnímu agentovi, ve Francii zase většinou nakladateli. A to napořád – 70 let po jeho smrti. Důvod pokřiku zahraničních nakladatelů dobře popsal Paulo Coelho v článku Digitální média jako přítel spisovatelů. Zdůvodňuje v něm, jak je i pro něho jako světoznámého autora důležité nabídnout čtenáři svá díla na internetu. Zmiňuje i důležitou vizi: „Díky novým produktům, jako jsou Kindle, Nook a Sony Reader, případně různé aplikace pro iPhone a Blackberry, dá dnes autor přednost elektronickým formátům a nakladatelé stejně jako nahrávací společnosti se od té chvíle stanou postradatelnými.“

Nemístné pobouření

Český pes je však zakopán ještě jinde. Čeští autoři jsou na tom o to hůř, že i oni patří k obci podivných lidí pracujících v kultuře. Tito se konkrétně snaží živit psaním knih. A až na několik výjimek se jen tím uživit nedokážou. Český knižní trh je malý, a ačkoli možná rádi knihy čteme a zachraňujeme jimi vánoční nákupy, představa, že si někdo vydělává psaním, leckoho pobuřuje.
A podobně pobuřuje, že by se nějaký tajemný Google měl ujmout všech světových informací. To zavání švindlem! Někdo se nevhodně obohacuje! Mimo jiné na skvělých českých autorech, kterým jsme však ještě před chvílí upírali právo na pořádný honorář a jimž český nakladatel za práva na šíření jejich textu slušně nezaplatí. A pokud už knihu vydá, není k sehnání. „Zatracený Google“ ji však dokáže nabídnout všem. A nic za to nechce. Peníze si totiž umí sehnat jinde. Spisovateli to vyjde skoro nastejno. Také se tím neuživí, ale s vyhledávačem Googlu má aspoň větší šanci, že jeho knížku čtenáři vůbec najdou.

Mylné zvěsti

Mým záměrem není vysmívat se kličkám právních sporů. A rozhodně bych se nechtěla podílet na tom, že třeba někdo někomu ubližuje. Jen je třeba vidět, že služba Googlu je užitečná a že ji v takovém rozsahu dosud nikdo nenabídl. Možná bychom namísto závisti a křiku, že se krade, měli hledat způsob, jak zařídit, aby Google Books fungovaly ještě víc a lépe. Možná bychom mohli uznat, že aktivita Googlu je dobrá a originální. Nabízí prvotřídní službu, ať tedy vydělává, jak umí.
Všechny alarmující zvěsti, že Google dělá něco nepřípustného, jsou mylné. Googlovské „knihy“ fungují jako běžný autorský či předmětový katalog kterékoli knihovny. Má však určitá vylepšení. Google Book Search je vlastně klasický vyhledávač, ale neprohledává webové stránky, nýbrž katalog knih. Jeho službou je, že načte výpis publikací, jejich konkrétní vydání, obsah, někdy krátkou ukázku, odkazy na recenze a související webové stránky a vědecké práce. Přímo ke čtení – ale nikdy ne k tištění či stahování – nabízí jen díla, na něž se nevztahuje autorské právo. Jinak se objeví jen několikařádkový fragment. Pokud lze knihu ještě koupit, objeví se i odkazy na internetová knihkupectví. A obavy, že se Google stává orwellovským Velkým bratrem? Bezpečnostní kamery v obchodech, na parkovištích a na silnicích nebo třeba mobilní operátor toho o nás vědí mnohem víc.
Nemohu se zbavit dojmu, že Google pro českou kulturu dělá víc, než sami svedeme.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče