Prvních 14 dnů ať platí firmy!

05. prosince 2005, 00:00 - TOMÁŠ JOHÁNEK, DUŠAN ŠRÁMEK
05. prosince 2005, 00:00

ZMĚNA SYSTÉMU NEMOCENSKÉ Zatímco státu se uleví, podnikatele čeká další velká zátěž. Prvních čtrnáct dnů nemocenské by totiž měly svým zaměstnancům platit přímo firmy. Hlavně malým společnostem to nejspíš přinese existenční potíže.

ZMĚNA SYSTÉMU NEMOCENSKÉ

Zatímco státu se uleví, podnikatele čeká další velká zátěž. Prvních čtrnáct dnů nemocenské by totiž měly svým zaměstnancům platit přímo firmy. Hlavně malým společnostem to nejspíš přinese existenční potíže. Podle ministra Škromacha je hlavním cílem připravované změny umožnit firmám lépe kontrolovat, zda jsou jejich zaměstnanci skutečně nemocní. Společnosti protestují: Proč máme dělat něco, co s daleko většími možnostmi účinně nedokázal ani stát?

Sociálnědemokratická vláda chystá pro malé a střední podnikatele další velké závaží. Do druhého čtení v Poslanecké sněmovně totiž míří nový zákon o nemocenském pojištění. Zvláště pro nejmenší firmy může představovat největší nebezpečí pro jejich existenci za celou dobu Paroubkovy vlády.

Zástupci státu i podnikatelé se shodují snad jen v tom, že dosavadní úprava nemocenské je nevyhovující. V čem konkrétně je dosavadní zákon špatný? Chybějí zejména dostatečné mechanismy, které by účinně bránily zneužívání systému. Současný systém je navíc velmi nákladný a není motivující pro zaměstnance ani zaměstnavatele.

O nedokonalosti dosavadní právní úpravy svědčí také poněkud absurdní statistika: přestože se zdravotní stav populace rok od roku zlepšuje, průměrná doba nemocenské naopak roste. Zatímco v roce 1993 jsme promarodili v průměru 23,2 dne, v roce 2003 už to bylo 30,5 dne a vloni se průměr zvýšil dokonce na 34,7 dne.

VSTÁVAT A PRACOVAT!

Právě proto přišlo ministerstvo práce a sociálních věcí s návrhem nového zákona o nemocenském pojištění. Cílem je zlepšit dosavadní stav. A hlavně motivovat lidi, aby místo zneužívání nemocenské více pracovali.

„Hlavním principem nového zákona je jednotnost systému,“ říká ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach. To znamená zavedení jednotného způsobu vyplácení dávek pro všechny pojištěné osoby - zaměstnance, osoby samostatně výdělečně činné i další, třeba příslušníky ozbrojených sborů.

Především lidé s vyššími příjmy ocení, že nová úprava má být spravedlivější. Zvýší se totiž výše nemocenské v závislosti na výdělku.

Zvýší se také možné postihy při zneužívání systému. Doktorům, kteří nebudou plnit povinnosti vyplývající ze zákona (tedy třeba napíší neschopenku zdravému člověku), hrozí vysoké pokuty. V nejtěžších případech jim bude moci být odebráno oprávnění k uznávání pracovní neschopnosti.

Původně počítal návrh i s tím, že zákon stanoví maximální hranice vyměřovacího základu pro placení pojistného na sociální zabezpečení i na zdravotní pojištění. V kalendářním roce 2007 měl tento strop činit pětinásobek průměrné měsíční mzdy, o rok později pak její čtyřnásobek a v roce 2009 trojnásobek průměrné měsíční mzdy. Zatím ale není jasné, zda nakonec k zavedení stropu dojde už současně s novým zákonem. Podle mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Kateřiny Beránkové by sice snížení výběru pojistného po zavedení horní hranice bylo v nemocenském pojištění zanedbatelné, výrazněji by se však mohlo projevit na příjmech státu z důchodového a zdravotního pojištění. Proto se v současné době připravují systémové změny v obou oblastech.

KRITICI: SLOŽITÉ, NEMOŽNÉ A NEBEZPEČNÉ

I přes uvedené změny k lepšímu mají k novému zákonu výhrady jak zaměstnavatelé, tak odboráři. Bojí se zejména malí a střední podnikatelé, pro které nový systém přinese velkou ekonomickou zátěž. Prvních 14 dnů nemocenské by už totiž neměl platit stát, ale přímo zaměstnavatelé. Na oplátku klesnou odvody na zdravotní pojištění, které firmy za své zaměstnance platí - z nynější sazby 3,3 procenta na 1,6 procenta.

Kvůli protestům nejmenších firem vláda částečně ustoupila: Malé společnosti (s počtem do 25 zaměstnanců) si budou moci zvolit, zda chtějí přistoupit na tento nový způsob placení, nebo zůstat u starého. Pokud však výplatu nemocenských dávek nechají i nadále na státu, musí počítat s vyššími odvody na pojištění, respektive vyšším připojištěním.

Šéf Hospodářské komory Jaromír Drábek by rád prosadil možnost volby pro všechny firmy, tedy nejen pro ty malé. Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach ale zůstává opatrnější a nechce výše uvedenou výjimku rozšiřovat. „Podle návrhu, který je nyní ve sněmovně, stále platí, že možnost volby budou mít jen firmy do 25 zaměstnanců. Nicméně nyní zjišťujeme, jestli by tato volba byla možná u všech společností,“ říká mluvčí Beránková. Možnost zůstat u dosavadního systému by sice firmám pomohla, zase by se však vytratil původní záměr nového zákona.

Kromě toho podnikatelé kritizují také složitost nového systému. A dodávají, že z administrativního hlediska bude téměř nerealizovatelný. Také odbory mají ze změny strach: Pokud by prvních 14 dnů nemocenské neplatil stát, ale přímo zaměstnavatel, obávají se „snížení péče o nemocného člověka“.

ANALYTICI: FIRMY TO MŮŽE ZLIKVIDOVAT Je strach firem zbytečný, nebo se jejich názor shoduje s míněním ekonomů? Ukazuje se, že skutečně existují vážné důvody k obavám. Pokud by prvních 14 dnů nemocenské platil místo státu přímo zaměstnavatel, zatížilo by to podle ekonomů především malé společnosti s nízkými platy zaměstnanců, pokud jsou tito lidé nadprůměrně nemocní. Takovým firmám by stouply nejen přímé finanční náklady, ale také související administrativa. Ředitel poradenské společnosti Triton Luděk Pfeifer tvrdí, že se nový systém vyplatí především společnostem se zaměstnanci, kteří mají vyšší příjmy. Nadprůměrně placeným zaměstnancům se totiž nevyplatí marodit, takže úspory ze snížení odvodů státu u těchto firem převýší skutečnou výplatu nemocenské z vlastních zdrojů. „Naopak pro klasické výrobní závody, které zaměstnávají velké množství lidí s podprůměrnou mzdou, může nový model znamenat ohrožení,“ potvrzuje Pfeifer. Právě tyto firmy se totiž potýkají s vysokou nemocností pracovníků, která obvykle trvá právě jeden až dva týdny. „Nutnost proplácet nemocenské dávky z vlastních zdrojů by tak mohla přinést výrazné finanční problémy a v krajních případech až likvidaci firem,“ dodává. „Pokud by byl člověk se mzdou 20 tisíc korun nemocný dvakrát ročně po 14 dnech, zvýšily by se firmě náklady na pracovníka o více než 5000 korun,“ spočítala analytička Raiffeisenbank Helena Horská. Při jedné nemoci ročně v délce 14 dnů by firma naopak vydělala necelých 500 korun. NĚKDO SE DÍVÁ Ministr Škromach očekává, že díky změně systému by marodění v Česku mohlo klesnout až o třicet procent. Snížení nemocnosti o každý den by podle něj ušetřilo státu jednu miliardu korun. „Nový systém by měl udržet a zlepšit podmínky těch, kteří jsou opravdu nemocní. A na druhé straně by měl vyloučit ty, kteří systém zneužívají,“ shrnuje Škromach své úmysly. Připomíná, že s nemocenskou nyní podvádějí nejen zaměstnanci, ale také firmy. „Firmy se v novém systému budou snažit na vyplácených penězích co nejvíce ušetřit. Začnou si i najímat zvláštní agentury, které jim budou kontrolovat nemocné zaměstnance,“ říká k tomu šéf poslaneckého klubu ODS Vlastimil Tlustý. Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl podotýká, že k účinnému fungování nového systému je nutné zvýšit skutečnou pravomoc zaměstnavatelů při kontrole nemocných pracovníků. Upozorňuje také na přílišnou moc odborů. „Nelíbí se mi, že zákonná úprava dává odborům možnost při kolektivním vyjednávání navýšit náhradu mzdy při nemoci až do 100 procent průměrného čistého výdělku. To je naprosto nepřijatelné,“ zdůrazňuje. POZOR NA CHŘIPKOVOU EPIDEMII Přes všechny výhrady má návrh nového zákona ve sněmovně poměrně velkou šanci na přijetí. Z ankety mezi poslanci vyplývá, že změny jsou ochotny podpořit všechny parlamentní strany, snad kromě ODS. Nejsilnější opoziční straně se nelíbí totéž, co podnikatelům -tedy že by první dva týdny nemoci zaměstnancům platily firmy. „To by pro firmy znamenalo další byrokratickou zátěž,“ potvrzuje stínová ministryně práce a sociálních věcí za ODS Alena Páralová. Opozice kritizuje i to, že se stát zbavuje odpovědnosti. V návrhu navíc chybí konkrétní prostředky kontroly ze strany zaměstnavatele ohledně případného zneužívání nemocenské. Určité výhrady proti znění novely ale mají i někteří další poslanci. „Zákon by měl být formulován tak, aby nepodporoval zneužívání pracovní neschopnosti, ale zároveň ani nezatěžoval zaměstnavatele,“ míní lidovec Josef Janeček. Bližší podrobnosti, jak dosáhnout ideálního kompromisu, však neuvedl. Definitivně jasno nejspíš ještě nemají ani komunisté. „Základní myšlenka nového systému nám připadá velmi zajímavá. Nicméně je potřeba se na ten problém podívat i z pohledu drobných a středních podnikatelů. U nich hrozí, že nebudou mít dostatek hotovosti k tomu, aby nemocenskou vypláceli. A to zejména v době, kdy je třeba chřipková epidemie,“ říká šéf poslanců KSČM Pavel Kováčik. ZMĚNY PRO ZAMĚSTNAVATELE **zaplatí zaměstnancům prvních 14 dní pracovní neschopnosti (za první tři dny ve výši 25 procent průměrné mzdy konkrétního zaměstnance, od čtvrtého dne ve výši 60 procent) sníží se odvody na zdravotní pojištění zaměstnanců (z nynějších 3,3 procenta na 1,6 procenta) zavede se strop pro odvody, maximem má být pětinásobek průměrné mzdy (není jasné, zda v návrhu zůstane) firmy do 25 zaměstnanců se mohou přihlásit do systému spoluúčasti (připojištění), polovinu nemocenské dávky by pak za ně i v prvních 14 dnech platil stát možnost pokuty až 50 tisíc korun pro zaměstnance, který poruší režim pracovní neschopnosti nebo systém zneužije (pokutu uděluje okresní správa sociálního zabezpečení)

Poznámka: současný stav návrhu zákona

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče