První třída už je obsazená

29. října 2007, 00:00 - Michal Plavec
29. října 2007, 00:00

Nečitelné politické klima. To je pro řadu českých podnikatelů největší překážka při investování na Ukrajině. Tuzemské firmy tak zaspaly dobu a v současnosti již nemají v této zemi šanci na rychlé zhodnocení prostředků. Přesto příležitosti na Ukrajině ještě jsou.

Ukrajinský trh

Nečitelné politické klima. To je pro řadu českých podnikatelů největší překážka při investování na Ukrajině. Tuzemské firmy tak zaspaly dobu a v současnosti již nemají v této zemi šanci na rychlé zhodnocení prostředků. Přesto příležitosti na Ukrajině ještě jsou.

Ukrajinskou společnost prakticky rovným dílem rozdělují sympatie k proevropské koalici Julie Timoščenkové a Viktora Juščenka a proruského Viktora Janukovyče. Provázání politické a ekonomické síly v této zemi patří ke koloritům. Obzvláště vidět to bylo za vlády Leonida Kučmy, kdy se hospodářský potenciál rozdělil mezi několik vlivných klanů. Nahrazení Kučmy Viktorem Juščenkem ovšem neznamenalo, že se situace nějak výrazně změní. Příkladem toho může být Julie Timoščenková, přezdívaná naftová princezna.

UKRAJINA

Rozloha: 603,7 tisíc km2

  • *Počet obyvatel: 47,1 milionu HDP na obyvatele 2006: 2268 USD Hlavní město: Kyjev (2,67 milionu obyvatel) Další velká města: Charkov, Dněpropetrovsk, Doněck, Oděsa Výsledky letošních voleb nikoho nenechávají na pochybách, že politická scéna v příštích letech nebude oplývat přílišnou stabilitou. Ovšem podnikatelé si s tím příliš těžkou hlavu dělat nemusejí. Ukrajinští ekonomové totiž tvrdí, že politická situace nemá na růst hospodářství prakticky žádný vliv. Například guvernér Ukrajinské národní banky Volodymyr Stelmach s uspokojením prohlásil, že hospodářství šlape, nehledě na politickou situaci a ropnou a plynovou válku s Ruskem. „Ekonomika vykazuje trvalý růst šest až osm procent ročně. Bude tomu tak i nadále, protože každá ukrajinská politická strana, bez ohledu na rozdílné názory v určitých otázkách, podporuje růst ekonomiky státu a příliv zahraničních investic. Důkazem toho je proces akvizice probíhající v bankovním sektoru,“ domnívá se ředitel zastoupení ukrajinské banky Forum v Praze Jevgenij Jevstafjev. Investoři útočí Makroekonomické údaje dávají tomuto názoru za pravdu. V roce 2006 dosáhly zahraniční investice do ukrajinské ekonomiky rekordních 5,3 miliardy dolarů. Díky zahraničním investicím, včetně aktivit české skupiny PPF, vzrostl kapitál ukrajinských bank o 67,2 procenta na 42,6 miliardy dolarů. Minulý rok se rovněž zvýšily příjmy domácností o 16,1 procenta. Objem dovozu loni stoupl o 22,1 procenta na 44,1 miliardy dolarů. Jedním procentem se na této částce podílejí české podniky. Více než jednu třetinu ukrajinského dovozu tvoří stroje a výrobní zařízení a druhou významnou položkou jsou chemické produkty (27 procent). Jeden z nejvýznamnějších českých exportérů do zemí Společenství nezávislých států, společnost Alta, se prosadila na Ukrajině zejména v dodávkách technologických zařízení pro zpracování a obohacení rud, úpravu živičných směsí nebo obecně v dodávkách moderních strojírenských strojů. „Komodity, s nimiž obchodujeme, se na Ukrajině uplatňují dobře,“ říká generální ředitel této společnosti Martin Belza. Před dvěma lety vstoupila na ukrajinský trh i Home Credit Group, jež zakoupila ukrajinskou Agrobanku a společnost spotřebitelských úvěrů LLC Privat Kredit. Obě nyní nesou jméno Home Credit Bank a Home Credit Finance. „Bylo by předčasné vyvozovat z jednoho roku závěry obecně platné pro celou ukrajinskou ekonomiku. Zaměřujeme se na bankovní služby drobným střadatelům a bankovní portfolio roste uspokojivě, úvěrové riziko je pod kontrolou. V oblasti spotřebitelských úvěrů výrazněji narostla během posledního roku tržní konkurence, což vyžaduje pružnou reakci při otevírání nových distribučních kanálů,“ říká mluvčí Home Credit Group Milan Tománek. „Vztah ukrajinských úřadů k zahraničním investorům prošel změnou k lepšímu. Došlo již k podepsání mezinárodní dohody o ochraně zahraničních investic. Za účelem vytvoření příjemnějšího prostředí pro investory byly na západě a na jihu Ukrajiny vytvořeny svobodné ekonomické zóny se zvýhodněnými podmínkami pro investiční činnost,“ říká ředitel pražského zastoupení banky Forum Jevgenij Jevstafjev. STRUKTURA TUZEMSKÉHO VÝVOZU NA UKRAJINU

(údaje za letošní leden až srpen) komodita                           objem

  • *stroje a dopravní               

prostředky                        9,3 mld. Kč

tržní výrobky tříděné  

hlavně podle materiálu       2,4 mld. Kč

chemikálie a příbuzné

výrobky                            2,0 mld. Kč

průmyslové spotřební

zboží                               1,2 mld. Kč

 

Peníze vyřeší vše

Oproti tomu Petr Ladin, jenž se od začátku devadesátých let podílel na řadě česko-ukrajinských projektů, tolik optimismu nesdílí: „Upřímně řečeno, nic se radikálně nezměnilo. Čas tu ubíhá jinak než v Evropě. Cizince tady vidí vždy rádi pouze v tom případě, že má s sebou hodně peněz a nic za ně nechce. Standardní radu dát nemohu, protože jakýkoliv obchod tady má svá, jiná pravidla. Češi a vůbec cizinci, co sem jezdí, si myslí, že mohou něco změnit anebo vylepšit. Pravdou je opak. Jediné, co mohu doporučit, je, aby si firma, která se sem chystá, nechala udělat velmi podrobný monitoring trhu ve své oblasti a dala za něj raději 50 tisíc dolarů, než aby si potom trhala žíly při ztrátě milionů,“ říká.

„Kyjev se stal hodně drahým městem drsných obchodníků – pokud si neuhlídáte knoflík na košili, tak o něj přijdete. Pravidla jsou taková, že žádná, protože ve skutečnosti vše řeší pouze peníze – opravdu vše. Rozhodně bych se nespoléhal na informace od českých (ve smyslu státních) obchodních institucí. Je důležité si uvědomit, že za posledních 15 let si Ukrajinci vybudovali slušné obchodní vztahy se západní Evropou, Amerikou a Čínou, takže konkurence na trhu je velká. Jdou sem i značky, které v Česku ani neznáme. Češi trochu zaspali dobu, kdy se tady daly za pár šušní vydělat miliony,“ tvrdí Ladin.

Opatrnost případným českým investorům doporučuje i šéf kyjevského zastoupení CzechTrade Aleš Synek: „Zkušenosti předešlých let potvrzují, že bez využití místních zástupců se na Ukrajinu dá proniknout jen velmi těžce. Proto lze doporučit českým exportérům vytvářet sítě dealerů po celém území Ukrajiny a mít v čele této prodejní struktury českého manažera. Této praxi se již dříve přizpůsobily větší nadnárodní společnosti,“ doporučuje.

OBCHODNÍ VÝMĚNA ČR S UKRAJINOU

rok             dovoz               vývoz

2002      9,4 mld. Kč      6,9 mld. Kč

2003      9,8 mld. Kč      7,3 mld. Kč

2004     14,5 mld. Kč    11,9 mld. Kč

2005     16,5 mld. Kč    16,9 mld. Kč

2006     14,6 mld. Kč    23,0 mld. Kč

Pramen: ČSÚ

Úvěry jen pro vyvolené

Za všeobecně problematickou z hlediska stability dodávek zboží na Ukrajinu je zatím považována poměrně malá koupěschopnost obyvatelstva a podniků. Mezi další problémy lze zahrnout prozatím nízkou dostupnost bankovních úvěrů, netransparentnost a nedostupnost hospodářských informací o podnicích, nedodržování a obcházení zákonů, pomalost soudů a krajně nízkou vynutitelnost soudních rozhodnutí.

Objem českého vývozu na Ukrajinu dosáhl podle posledních dostupných údajů za leden až srpen 2007 objemu 15,384 miliardy korun, což je v porovnání se srovnatelným obdobím roku 2006 zvýšení o 14,3 procenta. Možnosti rozvoje vzájemného obchodu nepochybně jsou, ale největší úskalí tvoří právě podnikatelská a politická kultura.

„Celá ukrajinská ekonomika potřebuje modernizovat, a to jak v zemědělském sektoru, komunální sféře, tak i v průmyslu. Seznam toho, co momentálně Ukrajina potřebuje, je opravdu dlouhý. Největší zájem je o technologie a technologické celky, stroje a další zařízení pro různá odvětví hospodářství. Naše banka je přesvědčena, že technologická vybavenost českých partnerů, finanční síla a stabilita českého bankovního sektoru umožní českým společnostem zaujmout významné místo na ukrajinském trhu,“ shrnuje možnosti Jevgenij Jevstafjev.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče