První tři dny nemoci bez peněz

08. října 2007, 00:00 - Richard W. Fetter
08. října 2007, 00:00

Nejen zaměstnanců, ale také osob samostatně výdělečně činných se týkají významné změny systému nemocenského pojištění. Startují už 1. ledna 2008.

Novinky v nemocenské Nejen zaměstnanců, ale také osob samostatně výdělečně činných se týkají významné změny systému nemocenského pojištění. Startují už 1. ledna 2008.

Bouřlivé diskuze nejen na stránkách Profitu vzbudil zákon přijatý na návrhy sociálních demokratů, který měl zásadně změnit systém nemocenského pojištění. Firmám vadila zejména novinka, podle níž by měly prvních 14 dnů nemoci platit zaměstnancům ze svého (bez přispění státu), aniž by přitom současně dostaly do rukou silnější zbraně pro postih případného zneužívání léčebného režimu.

Tyto zásadní změny z dílny ČSSD byly sice už podruhé odloženy (zatím na 1. leden 2009), přesto se ale podnikatelé dočkají už od 1. ledna 2008 jiných významných změn. Půjde o jakýsi přechodný stav mezi dosavadním a novým systémem.

Redukce nově Nemocenské dávky se vyměřují z takzvaného denního vyměřovacího základu. Způsob jeho stanovení se nemění – zjednodušeně řečeno jde o hrubý příjem konkrétního zaměstnance připadající na jeden kalendářní den. Rozhodným obdobím je zásadně doba 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, v němž vznikla pracovní neschopnost. Podobně se denní vyměřovací základ počítá u osob samostatně výdělečně činných. S tím rozdílem, že rozhodným obdobím je (až na výjimky) kalendářní rok předcházející roku, v němž vznikla pracovní neschopnost. Připomeňme si ještě, že OSVČ si nemocenské pojištění platí dobrovolně a nikoliv povinně. Denní vyměřovací základ se však pro stanovení nemocenské nepoužívá celý. Uplatňuje se pásmový způsob jejího omezování, a to prostřednictvím dvou takzvaných redukčních hranic. Tyto redukční hranice byly od 1. ledna 2007 zvýšeny na 550 korun (první neboli dolní redukční hranice) a 790 korun (druhá neboli horní redukční hranice). Stejné hodnoty zůstávají v platnosti i pro rok 2008. Částka denního vyměřovacího základu se dosud upravuje takto: • za dobu prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti se z částky do 550 korun počítá 90 procent (tedy nejvýše 495 korun), z částky nad 550 do 790 korun se počítá 60 procent (tedy nejvýše 144 korun), a k částce nad 790 korun se nepřihlíží (v součtu se tedy počítá částka nejvýše 639 korun); • od 15. kalendářního dne pracovní neschopnosti se částka do 550 korun počítá v plné výši, z částky nad 550 do 790 korun se počítá 60 procent (tedy nejvýše 144 korun) a k částce nad 790 korun se nepřihlíží (v součtu se tedy počítá částka nejvýše 694 korun). Právě zde dochází od 1. ledna 2008 ke změně: Částka denního vyměřovacího základu se vždy upraví tak, že z částky do 550 korun se počítá 90 procent (tedy nejvýše 495 korun), z částky nad 550 do 790 korun se počítá 60 procent (tedy nejvýše 144 korun) a k částce nad 790 korun se nepřihlíží. Nebude tedy již docházet k navýšení od 15. kalendářního dne pracovní neschopnosti. Pro jednu pracovní neschopnost tak bude platit vždy jen jeden denní vyměřovací základ v maximální výši 639 korun. Tak jako dosud se případná suma v haléřích zaokrouhlí na celé koruny nahoru. Nula, nula, nula Po dobu prvních tří dnů dosud nemocnému náleží nemocenská ve výši 25 procent denního vyměřovacího základu (redukovaného podle výše zmíněných pravidel), od čtvrtého dne pak 69 procent redukovaného denního vyměřovacího základu. Výše nemocenské za  kalendářní den se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Maximální denní nemocenská dávka za prvé tři dny pracovní neschopnosti tak činí 160 korun, maximální denní dávka za 4. až 14. den pracovní neschopnosti 441 korun; maximální dávka od 15. dne pracovní neschopnosti pak 479 korun. Od 1. ledna 2008 dochází k zásadní změně: Nemocenská se bude poskytovat až od čtvrtého kalendářního dne pracovní neschopnosti. Nemocenské dávky tedy dostane jen ten, jehož pracovní neschopnost potrvá déle než tři kalendářní dny. Výše nemocenské za kalendářní den pak bude činit: • do 30. kalendářního dne pracovní neschopnosti: 60 procent redukovaného denního vyměřovacího základu (nejvyšší denní nemocenská dávka tedy bude činit 384 korun); • od 31. do 60. kalendářního dne pracovní neschopnosti: 66 procent redukovaného denního vyměřovacího základu (nejvyšší denní nemocenská dávka tedy bude činit 422 korun); • od 61. kalendářního dne pracovní neschopnosti: 72 procent redukovaného denního vyměřovacího základu (nejvyšší denní nemocenská dávka tedy bude činit 461 korun). Příklad: Dosud činí maximální nemocenská za pracovní neschopnost trvající 35 kalendářních dnů 15 390 Kč ([3 x 160] + [11 x 441] + [21 x 479]), nově bude činit jen: 12 478 Kč ([3 x 0] + [27 x 384] + [5 x 422]), tedy o 2912 Kč méně. Příklad: Nemocenská za pracovní neschopnost trvající 35 kalendářních dnů při průměrném měsíčním příjmu 20 000 Kč dosud činí 13 602 Kč ([3 x 140] + [11 x 387] + [21 x 425]). Nově bude činit jen 10 922 Kč ([3 x 0] + [27 x 336] + [5 x 370]), tedy o 2680 Kč méně. Jak dlouho na neschopence? Nemocenská se poskytuje za kalendářní dny (tedy nejen za dny pracovní, nýbrž i za so- botu, neděli a svátky), ale jen po takzvanou podpůrčí dobu. Ta činí nejvýše jeden rok od počátku pracovní neschopnosti, přičemž se do ní v některých případech započítávají také předchozí období pracovní neschopnosti. Nemocenská může být poskytována i po uplynutí podpůrčí doby, jestliže je možno na základě vyjádření příslušného orgánu sociálního zabezpečení očekávat, že pojištěnec v krátké době nabude pracovní schopnosti. Takto je však možno poskytovat nemocenskou nejdéle po dobu jednoho roku od uplynutí podpůrčí doby. Nedojde-li k ukončení pracovní neschopnosti, „končí“ uznáním plné nebo částečné invalidity. Důchodcům o tři dny méně Pro výdělečně činné poživatele starobního důchodu a plného invalidního důchodu platí kratší podpůrčí doba. Při téže pracovní neschopnosti se jim dosud poskytuje nemocenská nejdéle po dobu 84 kalendářních dnů, od ledna 2008 to bude nově jen po dobu 81 dnů. Podobně je tomu při více pracovních neschopnostech, tedy jejich součtu: Podpůrčí doba činí 84 (od ledna příštího roku jen 81) kalendářních dnů v jednom kalendářním roce. Zmíněná omezení neplatí, jestliže pracovní neschopnost vznikla pracovním úrazem či nemocí z povolání. Další novinka se týká poživatelů starobního nebo plného invalidního důchodu. Jim se od 1. ledna 2008 bude nemocenská poskytovat nejdéle do dne, jímž končí zaměstnání. Kratší ochranná lhůta Ochranná lhůta má zajistit, aby nemocní lidé nezůstali bez peněz například v době, kdy mění zaměstnání. Určitou dobu tedy zaměstnanec dostává nemocenské dávky z již ukončeného zaměstnaneckého poměru, přestože jeho pracovní neschopnost vznikla až v určité době po skončení zaměstnání. Obdobně je po skončení nemocenského pojištění chráněna i osoba samostatně výdělečně činná. Ochranná lhůta činí dosud 42 dnů od skončení zaměstnání. Jestliže však zaměstnanec byl naposledy zaměstnán po kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik dnů, kolik dnů byl naposledy zaměstnán. U žen, jejichž zaměstnání skončilo v době těhotenství, činí ochranná lhůta vždy šest měsíců. Od začátku roku 2008 dojde k podstatnému zkrácení ochranné lhůty z dosavadních 42 na pouhých sedm dní. Nově také nebude zaměstnancům během ochranné lhůty náležet podpora při ošetřování člena rodiny. Nic se nemění na tom, že poživatelům starobního důchodu po skončení zaměstnání ochranná lhůta neplyne. Naproti tomu plyne poživatelům invalidního důchodu. Jak na přelomu roku Pokud nárok na nemocenskou vznikne před 1. lednem 2008 a potrvá po 31. prosinci 2007, poskytne se tato dávka po 31. prosinci 2007 podle právních předpisů účinných ke konci letošního roku – tedy v dosavadní nesnížené úrovni. Také ochranná lhůta, která začne běžet před 1. lednem 2008 a neskončí ke dni 31. prosince 2007, se i v novém roce bude řídit právními předpisy účinnými ke konci letošního roku. Takže skončí-li zaměstnání, které trvalo rok, dne 30. prosince 2007, bude ochranná lhůta činit 42 dnů. Pokud by však zaměstnání skončilo 31. prosince 2007, ochranná lhůta už bude činit jen sedm dnů, protože začne běžet až v roce 2008. Základní předpisy Také v příštím roce zůstává účinný dosavadní zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, v aktuálním platném znění, spolu se souvisejícími a prováděcími předpisy. Pro nemocenské pojištění osob samostatně výdělečně činných pak zůstává v platnosti šestá část zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, v platném znění (§ 145a a následující). Hlavní změny od ledna 2008 • nemocenská bude poskytována až od čtvrtého kalendářního dne pracovní neschopnosti (první tři dny tedy zaměstnanec nedostane nic) • dochází ke snížení nemocenských dávek, a to jednak přísnější redukcí denního vyměřovacího základu, jednak snížením procentních sazeb pro stanovení výše nemocenské z denního vyměřovacího základu • zkracuje se ochranná lhůta ze 42 na sedm dnů • zkracuje se podpůrčí doba pro výdělečně činné poživatele starobních a plných invalidních důchodů Sociální dávka nahrazující příjem**

Nemocenská je sociální dávka, která nahrazuje ucházející příjem (mzdu, plat, odměnu) účastníkům nemocenského pojištění, již byli uznáni dočasně práce neschopnými z důvodu nemoci či úrazu. Nárok na ni mají i pojištěnci, jimž byla nařízena karanténa. Pojištěncům přísluší i v době ústavní péče nebo komplexní (zdravotní pojišťovnou plně hrazené) lázeňské péče.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče